|
|
William Ewart Gladstone a pokus o první Home Rule
Hrubá, Barbora ; Valkoun, Jaroslav (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Předložená práce si klade za cíl představit události, které provázely první návrh home rule pro Irsko, předložený ministerským předsedou Williamem Ewartem Gladstonem. Nejprve se věnuje sociálnímu a politickému kontextu ve druhé polovině devatenáctého století, následně zákonu jako takovému a nakonec reakcím politické reprezentace i široké věřejnosti. Klíčová slova: W. E. Gladstone, Home Rule, C. S. Parnell, Liberální strana, Britské impérium
|
|
|
Postoj Velké Británie a jejích dominií ke konstitucionálním otázkám v rámci Britského impéria v letech 1917 - 1931.
Valkoun, Jaroslav ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na analýzu konstitucionálních vztahů mezi mateřskou zemí a dominii. Konstitucionální problematika vedle imperiální zahraniční a hospodářské politiky významně ovlivnila vývoj britských imperiálních dějin. Práce analyzuje proměnu imperiální terminologie (Britské impérium vs. Commonwealth), vznik prvních dominií, otázku dominiálního statusu a fungování systému koloniálních (imperiálních) konferencí v kontextu existence Výboru imperiální obrany. Současně se zabývá přijetím důležité deváté rezoluce na imperiální válečné konferenci v roce 1917, poválečnou proměnou vztahů mezi mateřskou zemí a dominii a následnou konstitucionální diskuzí, která vyvrcholila v roce 1921. Narůstající incidenty a neshody mezi autonomními částmi impéria a Londýnem v oblasti imperiální zahraniční politiky (Chanacký incident, konference v Lausanne, Locarnský pakt, britsko- japonské spojenectví aj.) přispěly k tomu, že dominiální představitelé začali požadovat jasnější vymezení konstitucionálního postavení dominií vůči Britům. Imperiální konference v roce 1926 otevřela novou etapu konstitucionálních vztahů mezi dominii a mateřskou zemí tím, že došlo k přijetí Balfourovy deklarace, definujícího postavení dominií v rámci impéria. Celý proces završilo vydání Westminsterského statutu, který v roce 1931...
|
|
|
"Wind of Change". Příspěvek k vývoji Britského impéria v posledních letech vlády Harolda Macmillana (1960-1963)
Schejbalová, Dominika ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Shrnutí Tato bakalářská práce analyzuje závěrečnou část dekolonizace britského impéria. Zaměřila jsem na vývoj za vlády premiéra Harolda Macmillana (1960 - 1963). Jeho projev o větru změn byl začátkem nového přístupu Velké Británie ke koloniím. Analyzovala jsem nejdůležitější události procesu dekolonizace britského impéria. Zaměřila jsem se na země, které získaly svou nezávislost na Velké Británii v těchto letech (1960 - 1963). Macmillanův vítr změn nevál jen skrze Afriku, ale také skrze další kontinenty. Cesta dekolonizace britského impéria nebyla snadná. Britové (ve srovnání s Francií a dalšími koloniálními mocnostmi) předvedli svou skvělou diplomacii. Po druhé světové válce nebylo impérium udržitelné a britští státníci to dobře věděli. Krvavé boje a války nebyly řešením. Toho je nejlepším důkazem povstání Mau Mau. Velká Británie se ale z tohoto politického selhání poučila. Postupná a poklidná dekolonizace byla tou nejlepší metodou politické abdikace v koloniích, kterou mohla Velká Británie zvolit. Ukazuje to na vysokou politickou, kulturní a diplomatickou úroveň této země. Díky tomu zůstaly vztahy mezi Velkou Británií a bývalými koloniem v celku dobré a obě země často pokračovali v další ekonomické spolupráci. Po zisku nezávislosti si také mnoho bývalých britských kolonií udrželo demokratický režim.
|
|
|
Příspěvek k propagandě Britského impéria ve filmu v letech 1918-1939
Veselý, Jiří ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Předmětem bakalářské práce je analýza propagandy britského impéria ve filmu v letech 1918-1939. Po první světové válce hrálo sice oslabené, ale stále více se rozpínající britské impérium jednu z rozhodujících rolí na světové politické scéně. Jeho velikost a síla se prezentovala při imperiálních výstavách, v divadelních hrách, na malbách, plakátech, ve školních učebnicích, dětské literatuře, v rozhlasu a také v nově se rozvíjejícím odvětví - ve filmu. Kina lákala obyvatele všech věkových skupin a pomocí filmů bylo možné ovlivňovat veřejné mínění buď přímo propagandistickými snímky, či méně zřetelně pomocí dobrodružných filmů. V práci vycházím z období ,,nového imperialismu" (new imperialism) ve Velké Británii a posuzuji, proč hodnoty běžné na konci devatenáctého století jako militarismus, patriotismus, sociální darwinismus či pocit civilizační mise plněné v koloniích nezmizely s první světovou válkou a přetrvaly právě v kinematografii. Dále vysvětluji, jakým způsobem se britská filmová tvorba vypořádávala s hollywoodskou konkurencí a zda podpora vlády (Cinematographic Film Bill, filmová sekce Britské obchodní komory, tvorba General Post Office) měla na produkci britských filmů nějaký významnější dopad. Cílem práce je prozkoumat v českém prostředí nezmapované téma britské propagandy ve filmu a...
|
|
|
Politicko-geografické aspekty transformace Britského impéria na Společenství národů
Bernas, Vlastimil ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Hnízdo, Bořivoj (oponent)
Diplomová práce Politicko-geografické aspekty transformace Britského impéria na Společenství národů Abstrakt Diplomová práce "Politicko-geografické aspekty transformace Britského impéria na Společenství národů" se zabývá postupným přerodem Britského impéria, jedné z největších koloniálních říší historie, ve Společenství národů, tedy volné sdružení Spojeného království a jeho bývalých dominií a kolonií. Práce si klade za cíl zevrubně prozkoumat všechny podstatné aspekty tohoto komplikovaného procesu, a to v širších (zejména politicko-geografických, historických a právních) souvislostech. Úvodní historická kapitola pojednává o vzniku a následné teritoriální expanzi Britského impéria. V druhé kapitole jsou analyzovány druhy administrativních jednotek, jež se vyskytovaly v rámci Britské říše, přičemž je kladen zvláštní důraz na dominia jakožto teritoria stojící na počátku desintegračních tendencí uvnitř impéria. Třetí část práce se soustředí na klíčovou etapu přerodu Britského impéria ve volnější svazek států, tedy na události první poloviny dvacátého století, kdy bylo přijato hned několik zásadních dokumentů pozměňujících charakter Britské říše. Čtvrtá kapitola zaměřuje svou pozornost na dekolonizaci britských držav probíhající po druhé světové válce, v jejímž důsledku došlo k rozšíření Společenství národů...
|
|
|
Zhodnocení makroekonomicko-politické situace Spojeného království v evropském integračním procesu
Kotrs, Petr ; Prát, Šárka (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Cílem práce je zhodnotit pozici Spojeného království v evropském integračním procesu. V první části bude práce zkoumat vzestup Spojeného království do pozice světového hegemona. Zaměříme se na klíčové události, které vedly k naprosté světové dominanci. Druhá kapitola bude zkoumat situace, které vedly k opuštění politiky splendid isolation, neboli k uzavření spojeneckých smluv s dalšími zeměmi a dále ukáže praktické příklady jejich vzájemné spolupráce. Třetí kapitola je věnována době za vlády Margaret Thatcherové, neboli nové éře Spojeného království, kdy se Británie vzpamatovává ze ztráty svých kolonií, ale opět se stává dominantní zemí v rámci Evropy díky razantním reformám. Poslední kapitola je analýzou pozice Spojeného království od roku 1997 do roku 2016. V analýze jsou použity základní makroekonomické ukazatele jako míra nezaměstnanosti, HDP na obyvatele a celkové HDP, zároveň se zaměřuje na politickou situaci v zemi. Závěr poslední kapitoly je věnován referendu o vystoupení země z Evropské unie.
|
|
|
Grounds of appeasement policy in Great Britain between wars
Langmajer, Jakub ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Ve své bakalářské práci se budu snažit analyzovat z politického, vojenského a hospodářského hlediska příčiny vzniku politiky appeasementu (usmiřování) během meziválečného období v Británii. Jako měřítko konečného zhodnocení této politiky appeasementu jsem použil hypotézu o primátu domácí politiky, která ovlivňovala kroky, kterými se stoupenci této politiky v meziválečném období řídili. Toto téma vyvolává i v současné době mnoho diskuzí. Byli stoupenci "usmiřování" zbabělými lidmi, kteří se nedokázali postavit rostoucímu nebezpečí totalitních režimů ve světě, nebo se jednalo o prozíravé politiky, kteří budoucí konflikt považovali za nevyhnutelný, a proto se snažili získat co nejvíce času pro znovuvyzbrojení a přípravu k válce?
|
|
|
Demokracie v bývalých koloniích britského impéria
Lukavská, Andrea ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Abstrakt Tato práce zkoumá vliv Britského impéria na šíření demokracie ve světě. Na Britské impérium se zde nepohlíží pouze jako na vykořisťovatele, ale především jako na říši, která se zasloužila o prosazování volného obchodu, svobody a budování institucí ve světě. Britská říše je v práci porovnávána s ostatními evropskými koloniálními říšemi, detailněji jsou rozebrány i výhody britské nadvlády a výsledky působení impéria v dnes již bývalých koloniích. Navzdory skutečnosti, že ne zdaleka ve všech bývalých britských koloniích byla demokracie přijata, je přínos Britského impéria k šíření demokracie a svobody nepopiratelný.
|
|
|
Fenomém Winstona Churchilla v mezinárodní politice
Ďurková, Petra ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
První kapitola práce popisuje Churchillův život od dětství do vstupu do politiky. Ve druhé kapitole formuluje proměny Churchillovy osobnosti v britské politice do první světové války. Třetí kapitola je věnována jeho názorům na politiku appeasementu a osobní politickou izolaci. Ve čtvrté kapitole je obsahem druhá světová válka a vrchol Churchillovi kariéry. Poslední kapitola se zabývá poválečným uspořádáním, realitou studené války a postavením Británie v mezinárodních vztazích.
|
|
|
Vliv kolonialismu na současnou ekonomiku Společenství národů
Fialová, Barbora ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda měly historické koloniální vztahy nějaký dopad na současnou světovou ekonomiku. Zaměřila jsem se na britské impérium a z něho vzniklé Britské společenství národů a Společenství národů. Nejprve je pojednáno o všeobecných historických souvislostech spjatých s kolonialismem, následně jsou charakterizovány specifika britského kolonialismu. Zmíněna je také dekolonizace jako konec tohoto historického období. Poté se zabývám Společenstvím jako takovým, z čehož vychází poslední kapitola, která analyzuje současné vztahy v rámci Commonwealthu a je vyvrcholením celé práce.
|
host ::
RSS.