|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s bipolární afektivní poruchou
Holečková, Barbora ; Kulířová, Veronika (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Bipolární afektivní porucha je velmi závažné duševní onemocnění, které je charakterizováno patologickými výkyvy nálad. Jedná se o onemocnění chronické, které ovlivňuje významně život pacienta, zasahuje do každodenního fungování, partnerských vztahů i do zaměstnání. Dle WHO je šestou hlavní příčinou celosvětově vedoucí k celoživotní invaliditě. Střídání manických a depresivních nálad je velmi náročné nejen pro pacienta a jeho rodinu, ale i pro ošetřující personál. V bakalářské práci se zabývám detailní charakteristikou onemocnění. Teoretické poznatky na dané téma byly vyhledány na základě vypracované rešerše v Národní lékařské knihovně a v databázích PubMed, Medline, Embase a Medvik. Teoretická část práce je obohacena o přímá svědectví lidí trpící touto nemocí. Příběhy, jejich skutečné prožitky, pocity a obavy jsem čerpala z knih, vědeckých článků a z internetových diskuzí. Na základě vypracované konkrétní případové studie u 65 leté pacientky trpící bipolární afektivní poruchou poukazuji na ošetřovatelská specifika. Ošetřovatelský personál musí být u pacienta jak v období mánie, tak v období deprese velmi pozorný a vnímavý. Je třeba bedlivě sledovat pacientovo chování, jeho verbální i neverbální komunikaci, a tak předcházet nežádoucím událostem. Jako metodiku práce jsem zvolila případovou studii...
|
|
|
Konflikt odpovědností u sociálních pracovníků z organizace Fokus České Budějovice
KUBATOVÁ, Michaela
Práce se zabývá konfliktem odpovědností u sociálních pracovníků organizace Fokus. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku organizace a problematiku její cílové skupiny, kterou je duševní onemocnění - schizofrenie a bipolární porucha. Popisuje práci sociálních pracovníků s touto cílovou skupinou. Přibližuje také problematiku konfliktu, etického problému, etických dilemat a odpovědnosti. Další část diplomové práce je empirická. Zaměřená na výzkum, který má za cíl identifikovat, analyzovat a pokusit se vyhodnotit konflikt odpovědností u vybraných sociálních pracovníků z organizace Fokus ČB. Data byla získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Pro analýzu dat byla použita metoda vytváření tzv. trsů, podle kterých jsem seskupila informace s podobnými rysy.
|
|
|
Genetika psychických onemocnění
Krčmářová, Eliška ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Dudová, Iva (oponent)
Psychické poruchy jsou velmi heterogenní skupinou onemocnění se složitou a komplexní multifaktoriální etiologií, v níž může hrát významnou roli i genetická komponenta. U několika onemocnění byla zjištěna jednoznačná genetická příčina, například u Rettova syndromu, kde je ve většině případů příčinou mutace v genu MECP2. U většiny dalších psychických onemocnění je příčina komplexnější a jedná se především o kombinaci určitých polymorfismů mnoha genů s tlakem vnějšího prostředí. Mezi takové choroby patří například autismus, schizofrenie, bipolární porucha, či poruchy příjmu potravy. Zatímco u autismu pozorujeme polymorfismus několika různých genů, u dalších zmíněných onemocnění se jedná především o polymorfismy genů, zapojených do neurotransmise. Tato práce se tedy zaměří na genetické příčiny psychických onemocnění, které budou demonstrovány na konkrétních příkladech. Klíčová slova: psychické onemocnění, Rettův syndrom, autismus, neurotransmitery, úzkostná porucha, poruchy příjmu potravy, schizofrenie, bipolární porucha, mutace, polymorfismus
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Poruchy cirkadiánních rytmů u bipolárních depresí a jejich spojení s polymorfismem ve vápníkovém kanálu L-typu
Filipovská, Eva ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Novosadová, Zuzana (oponent)
Bipolární afektivní porucha je závažné psychiatrické onemocnění postihující přibližně 1% populace. Vyznačuje se výraznými změnami nálad, období mánie střídá období deprese, mezi nimi může být variabilně dlouhé období bez příznaků. Zasahuje do pacientova každodenního života, často vede k sebevražedným sklonům. U tohoto onemocnění se objevují poruchy cirkadiánních rytmů, řízených suprachiasmatickými jádry v hypotalamu. Na narušené cirkadiánní rytmy poukazují projevy choroby, jako jsou abnormality ve spánku i v denní aktivitě pacienta či v cirkadiánním řízení rytmické syntézy hormonů. Jedním z mnohých faktorů, které spojují bipolární poruchu s cirkadiánním systémem na molekulární úrovni, jsou napěťově závislé vápníkové kanály, konkrétně kanály L-typu. U mnoha pacientů trpících bipolární poruchou byl nalezen polymorfismus v genu pro 1 podjednotku kanálu Cav1.2. Exprese těchto kanálů je řízena hodinovými geny a jejich správná funkce je důležitá pro udržování endogenních oscilací cirkadiánního oscilátoru v suprachiasmatických jádrech. Je tedy možné, že abnormální funkce těchto vápníkových kanálů v důsledku polymorfismu u pacientů s bipolární poruchou může být jednou z příčin cirkadiánních abnormalit, které provázejí toto psychiatrické onemocnění. Klíčová slova: cirkadiánní systém, suprachiasmatická...
|
host ::
RSS.