|
|
Studium kontaminace říčních sedimentů platinovými kovy
Novotný, Matěj ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá charakteristikou platinových kovů a problematikou související s jejich toxicitou a mobilitou v životním prostředí, přesněji v akvatickém prostředí. Tyto kovy jsou do životního prostředí uvolňovány v důsledku používání automobilových katalyzátorů. Jejich funkce je založena na katalytických vlastnostech platinových kovů. V důsledku vysokých teplot mohou být tyto kovy v katalyzátoru oxidovány a následně emitovány spolu se spalnými produkty do okolní atmosféry. Cílem práce je měření reálných vzorků říčních sedimentů řeky Svratky na území města Brna a zjištění možnosti kontaminace akvatického prostředí těmito kovy.
|
|
|
Zavedení kontaktních testů ekotoxicity pro hodnocení terrestrických ekosystémů
Modlitbová, Pavlína ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Demnerová, Kateřina (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tématem předložené dizertační práce bylo provedení testů toxicity s využitím testovacího organismu ze zástupců suchozemských stejnonožců Porcellio scaber. Tento testovací organismus byl zvolen jako nejvhodnější pro posouzení toxicity vybraných anorganických sloučenin kontaminujících terestrický ekosystém. Jeho výběr byl proveden na základě důkladně zpracované metodiky tohoto testu, dále známých biologických a biochemických vlastností výše specifikovaného živého organismu, případně na jeho ekologické relevantnosti. Kromě klasických endpointů, jakými jsou mortalita, změna hmotnosti testovacích jedinců a také vliv přítomnosti a koncentrace kontaminantů na konzumaci stravy, byly rovněž sledovány změny v morfometrické charakteristice, a to na úrovni tkání a buněk, cytotoxicita a rovněž byla posuzována možná bioakumulace v různých částech těla tohoto organismu. Vybrané testované látky lze zařadit do oblasti nanočástic a anorganických solí. U vybraných nanočástic zlata byla provedena kompletní ekotoxikologická studie na několika úrovních organizace živé hmoty (organismus, tkáň, buňka). Pro vybrané soli byla provedena studie, která byla zaměřená především na chování organismů a klasické endpointy.
|
|
|
Produkce organických kyselin vláknitými mikroskopickými houbami a využití jejich biomasy při odstraňování rizikových prvků
Juglová, Zuzana ; Hudečková, Helena (oponent) ; Urík,, Martin (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo stanovit nejvýhodnější metodu produkce organických kyselin mikroskopickou vláknitou houbou rodu Aspergillus niger a zjištění účinnosti bioakumulace rtuti na narostlou biomasu. Teoretická část se především zaměřuje na jednotlivé organické kyseliny, jejich využití a metabolismus jejich vzniku. Dalším bodem teoretické části je toxicita rtuti a princip bioakumulace těžkých kovů na biomasu. Experimentální část se zaměřuje především na optimalizaci kultivace, stanovení obsahu vyprodukovaných organických kyselin v závislosti na typu kultivace. Druhým bodem praktické části je porovnání bioakumulace rtuti na biomasu v závislosti na koncentraci rtuti v roztoku. V celkovém srovnání je nejlepší kultivace dynamická. Dochází k většímu nárůstu biomasy, tím pádem k vyšší produkci organických kyselin. Vyšší produkce biomasy je také výhodná pro zefektivnění bioakumulace rtuti.
|
|
|
Speciace rtuti v rybích tkáních
Hrůzová, Marie
Diplomová práce je zaměřena na problematiku kontaminace sladkovodních druhů ryb chemickými formami (speciemi) rtuti. Pro sledování speciace rtuti v rybích tkáních byly zvoleny 4 lokality v České republice – vodní nádrž Záskalská, Rybníkářství Pohořelice a.s., rybník Smrk a Obecní rybník Lipolec. Vodní nádrž Záskalská je situována vblízkosti historického dolu rumělky, proto zde bylo očekáváno zvýšené riziko kontaminace ryb. U ostatních vodních ekosystémů nebyl identifikován žádný významný zdroj kontaminace rtutí. Byly odloveny 4 druhy ryb – okoun říční (Perca fluviatilis), plotice obecná (Rutilus rutilus), štika obecná (Esox lucius) a úhoř říční (Anguilla anguilla). Vzorky tkání ryb (svalovina, žábra, játra a kůže) byly analyzovány na stanovení celkové koncentrace rtuti metodou atomové absorpční spektrometrie na přístroji AMA 254 a stanovení jednotlivých specií rtuti metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s atomovou fluorescenční detekcí (HPLC-CV-AFS). Nejvyšší obsahy celkové rtuti byly stanoveny ve svalovině ryb z kontaminované vodní nádrže Záskalská. Svalovina štiky obecné, okouna říčního a plotice obecné z vodní nádrže Záskalská překračovala limity stanovené nařízením č. 1881/2006 ES. V tkáních ryb se nacházely pouze specie anorganické rtuti (Hg2+) a organické methylrtuti (MeHg+). Nejvíce methylrtuti se nacházelo ve svalovině (63–96 %), poté v kůži (55–90 %), v játrech (31–82 %) a žábrech (42– 81 %). Byly porovnány statisticky významné rozdíly v obsahu specií rtuti mezi dravými a nedravými rybami, kontaminovanými a nekontaminovanými lokalitami a v práci byl také posouzen vliv věku, druhu a potravy na speciaci rtuti v rybích tkáních.
|
|
|
Analýza těžkých kovů v rostlinné matrici metodou LIBS
Opluštil, Marek ; Pořízka, Pavel (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou distribuce kadmia v rostlinné matrici pomocí metody spektroskopie laserem buzeného plazmatu (LIBS). Jako vzorky byly použity rostliny technického konopí, které byly vypěstovány v půdě s různou koncentrací kadmia. Teoretická část je zaměřena na metodu LIBS z hlediska základních principů, popisu doprovodných jevů při měření a instrumentace. Jsou zde také popsány výhody a nevýhody oproti ostatním analytickým technikám a také využití v praxi. Dále je zde popsána problematika kadmia v životním prostředí, výskyt a využití v lidské činnosti. V experimentální části je popsána metodika pro přípravu vzorků pro LIBS a ICP-OES analýzu. Cílem této práce je sledovat vliv kadmia na růst rostlin, které byly postupně sklízeny po jednom týdnu až do čtvrtého týdne. Následně byly vzorky rostlin i půdy připraveny na měření na LIBS a ICP-OES a byly vyhodnoceny výsledky. ICP-OES analýza vedla ke stanovení obsahu jednotlivých prvků. Metoda LIBS poskytla informace o plošné distribuci prvků (spektrální mapy), díky které je vidět, ve kterých částech rostliny se stanovovaný prvek nachází. Z výsledků experimentální části je jasné, že metoda LIBS je velmi výhodná a efektivní při analýze prvků v biologických matricích, a to jak biogenních, tak i toxických.
|
|
|
Účinky léčiva difenhydraminu na molekulární obranné mechanismy u raka signálního v rámci bioakumulačního experimentu
KAHUDOVÁ, Dominika
Difenhydramin (DFH) je léčivo dlouhodobě používané po celém světě proti různým typům alergie. Rezidua DFH jsou často detekována v povrchových vodách, sedimentech i tkáních ryb. Působení xenobiotik, například reziduí léčiv, na vodní biotu může způsobit metabolické změny, ale i toxicitu v organismu. Cílem této práce bylo posoudit, zda má léčivo DFH vliv na molekulární obranné mechanismy raka signálního (Pacifastacus leniusculus) a v rámci bioakumulačního experimentu vyhodnotit absorpci a eliminaci léčiva v hemolymfě raka signálního. Raci byli exponováni nejprve třem různým koncentracím DFH (2, 20 a 200 ugl-1) po dobu 96 hodin. Po ukončení experimentu byla změřena koncentrace DFH v hemolymfě a tkáně raků analyzovány. Ve druhém, desetidenním experimentu byla sledována pouze koncentrace DFH, a to absorpce a eliminace v čase při pH vody 6,7 a 8,7. Raci byli vystaveni po 168 hodin dvěma koncentracím DFH (20 a 200 ugl-1) a po 72 hodin ponecháni v čisté vodě bez přídavku DFH. Akutní změny aktivit biomarkerů oxidativního stresu a biomarkeru neurotoxicity byly pozorovány v hepatopankreatu, v žábrách i ve svalech. Environmentální a středně zvýšená koncentrace DFH způsobila nerovnováhu pouze v aktivitách enzymů spojených s metabolismem glutationu. Největší změny způsobené oxidativním stresem byly detekovány při subletální koncentraci ve svalech. Léčivo u raka signálního způsobilo změny v antioxidačních obranných mechanismech, ale akutní neurotoxicita nebyla prokázána. Výsledky desetidenního experimentu ukázaly, že při hodnotě pH blízké disociační konstantě pro DFH bylo absorbováno větší množství léčiva, naopak nebyla prokázána lineární závislost koncentrace DFH v hemolymfě na velikosti těla raka. Data, která byla získána v této práci, doplňují omezené znalosti o vlivu difenhydraminu na vodní bezobratlé. Výsledky budou dále sloužit jako metodický podklad pro další výzkum rychlostí absorpce, eliminace a dalších parametrů bioakumulační kinetiky farmaceuticky aktivních látek u sladkovodních korýšů.
|
|
|
Bioakumulace vzácných kovů z červeného kalu
NÁHLÍK, Vít
Tato studie se zabývá bioakumulací vzácných kovů, především lanthanoidů, obsažených v červeném kalu. Působení červeného kalu je studováno na kulturách La4 mutantu zelené řasy Desmodesmus quadricauda a na červené řase Galdieria sulphuraria za různých metabolických režimů po přidání kyselého výluhu červeného kalu.
|
|
|
Detekce těžkých kovů v tvrdých tkáních metodou spektroskopie laserem buzeného plazmatu
Konečná, Anna ; Novotný, Karel (oponent) ; Pořízka, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá detekcí těžkých kovů bioakumulovaných v tvrdých tkáních metodou spektroskopie laserem buzeného plazmatu (LIBS). Jako modelové vzorky byly použity myší čelisti a stehenní kosti jedinců vystavených působení nanočástic oxidu olovnatého nebo oxidu kademnatého. Expozice jedinců trvala 6 nebo 7 týdnů, přičemž byla připravena i kontrolní skupina vzorků exponovaná pouze vzduchu. Distribuce biogenních prvků a kontaminantů byla stanovena mapováním povrchu vzorků metodou LIBS s prostorovým rozlišením 30 a 100 µm. Druhá část práce byla zaměřena na možnost využití metody LIBS pro kvantitativní analýzu. Pro referenci byly připraveny vzorky hydroxyapatitových standardů, jejichž měřením byla sestavena kalibrační křivka a stanoveny limity detekce a kvantifikace. Dále byl představen model pro predikci koncentrace těžkého kovu výpočtem z kalibrační křivky.
|
|
|
Bioakumulace těžkých kovů v makrozoobentosu: závislost koncentrace na hmotnosti organismu
Hanzlíková, Lenka ; Dočkalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Velikost jedinců bentických organismů je jedním z možných faktorů ovlivňujících výsledné koncentrace kovů akumulovaných v organismech z okolního vodního prostředí. Ve vědeckých publikacích byly prezentovány dílčí informace, které tuto závislost uvádějí s různými závěry. Závislost nebyla dosud jednoznačně interpretována, vztah mezi koncentrací a velikostí organismu se může lišit mezi různými kovy i mezi jednotlivými druhy makrozoobentosu. Tato práce je rešerší odborné literatury a výsledkem je analýza dosavadních poznatků o typech této závislosti a porovnání pro jednotlivé zástupce vodních bezobratlých živočichů a jednotlivé kovy. Má být posouzena významnost trendu závislosti jakožto faktoru majícího vliv na výslednou interpretaci dat o koncentracích sledovaných látek, zejména těžkých kovů. Tato práce by měla usnadnit interpretaci dat budoucích analýz těžkých kovů ve vodních bezobratlých organismech. Klíčová slova: bioakumulace, těžké kovy, makrozoobentos
|
|
|
Studium vertikální mobility těžkých kovů a jejich transferu do hub
Jurnečka, Roman ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice kontaminace lesních půd a jedlých hub olovem, kadmiem, mědí a zinkem v oblasti Jeseníků, konkrétně v polesích Domašov a Vápenná. Odběr vzorků proběhl na 12 lokalitách s rozdělením na smrkové a bukové porosty. Pro stanovení obsahu vybraných těžkých kovů byla zvolena atomová absorpční spektrometrie AAS ContrAA 800D. Na základě změřených hodnot koncentrací studovaných kovů a dalších půdních vlastností byly vytvořeny závislosti pro stanovení vertikální mobility vybraných kovů v půdním profilu. Vertikální mobilita je závislá na fyzikálně-chemických vlastnostech půdy (pH, obsah C a S). Byla zjištěna závislost obsahu vybraných těžkých kovů v půdě na hodnotě pH půdy. V případě olova byla potvrzena sorpční schopnost půdní organické složky. Na hřibu žlutomasém byl zjištěn rizikový a nadlimitní obsah Pb, Cd a Cu. Největší biologickou dostupnost vykazuje kadmium. Olovo bylo vyhodnoceno jako prvek s nejnižší mobilitou.
|
host ::
RSS.