|
George Gershwin: Concerto in F pro klavír a orchestr
Horejšová, Martina ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
HOREJŠOVÁ, Martina: George Gershwin: Concerto in F pro klavír a orchestr [Diplomová práce]. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy. Vedoucí: prof. PhDr. Jarmila Gabrielová, CSc. Praha 2016. Ústředním tématem práce je hudební analýza Concerta in F - jediného klavírního koncertu George Gershwina z roku 1925. Práce vezme v úvahu také život skladatele, dobový historický kontext, týkající se amerického kulturního, společenského a politického ovzduší, a dobovou hudební tvorbu, jež ovlivnila Gershwinovu kompoziční techniku. Zaměří se také na dvojici dalších skladatelů (Sergej Rachmaninov a Maurice Ravel) z počátku 20. století, kteří jsou autory podobně pojímaných koncertů.
|
|
Genealogie liberalismu v Americe.
Váňa, Filip ; Klvaňa, Tomáš (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
V této práci zkoumám stanovisko, že různá, minulá i současná pojetí liberalismu v Americe sdílejí závazek k identickým fundamentálním hodnotám a užívají liberalismu příznačných metod politické filosofie, které lze vysledovat k racionalistickému myšlení doby osvícenství. Vzhledem ke stále se měnícím konstitutivním podmínkám a k různým chápáním pojmu však může být význam liberalismu často nejasný a jeho užití matoucí. Považuji proto za nezbytné přistoupit k této práci jako ke zkoumání komplexního (a extrémně vlivného) fenoménu v čase. Tvrdím, že po většinu historie americké republiky to byla právě tato pokroková, revoluční, racionalistická tradice liberalismu, jež postupně ovládla nejen americkou politiku, nýbrž také společenské, a dokonce i soukromé životy Američanů. Na základě zkoumání různých "genealogických linií" liberalismu argumentuji, že i když si přední konflikt mezi americkými "konzervativci" a "liberály" často představujeme jako soupeření dvou kategoricky protichůdných světonázorů, ve skutečnosti pod jejich politickými agendami nalezneme sdílenou sadu cílů. A ačkoli se jich obě strany snaží dosáhnout vlastními, často vzájemně exkluzivními, neslučitelnými prostředky, doposud se zároveň vždy držely tohoto společného liberálního ideálu vybudovat "racionální" společnost dokonale svobodných a...
|
|
Understanding Space and Landscape in Jack Kerouac's Novels
HANISCHOVÁ, Sandra
Práce v úvodu představí hlavní autory beatnické generace a jejich myšlenkový odkaz. Práce se dále soustředí na pojetí prostoru a popis krajiny v románech Jacka Kerouaca (On the Road, Big Sur) v souvislosti s tematikou tvorby beatnické generace (hledání smyslu lidské existence, motiv cesty, spiritualismus a vztah k náboženství). Jedna z kapitol práce porovná životopisná fakta představitelů beatnické generace (Kerouac, Ferlinghetti) a autobiografické rysy tvorby Jacka Kerouaca, především v románu Big Sur. Závěr práce shrne Kerouacův obraz literární Kalifornie a jeho prostorové vnímání Ameriky jako celku.
|
|
Vliv evropského reformního judaismu na americký reformní judaismus v 19. století
Melzochová, Olga ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent) ; Hošek, Pavel (oponent)
Anotace: Reformní judaismus vychází z myšlenkového dědictví osvícenství (haskaly) a jeho počátky sahají do konce 18. století. Toto hnutí se zrodilo v Německu, nicméně opravdový rozmach a reforma v pravém slova smyslu nastala v první polovině 19. století v Americe s příjezdem evropských emigrantů, kteří s sebou přivezli i nové myšlenky ovlivněné evropským reformním hnutím. Nebývalý úspěch reformního hnutí, které se rychle šířilo napříč Severní Amerikou, plynul hlavně z nedostatku centrální rabínské autority. A právě tento prázdný post byl vyplněn rabíny z Evropy, kteří se v polovině 19. století přidali k emigrační vlně. Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou vlivu evropského reformního judaismu na americký reformní judaismus v 19. století v kontextu kulturních dějin se zaměření na charakteristické znaky ve snaze přiblížit rozdílné náboženské, ideologické, politické a socioekonomické výzvy, které ovlivnily židovskou komunitu v USA. Klíčová slova Reformní judaismus, Amerika, Evropa, náboženství, stát, tradice, ženy, 19. století
|
|
Spanish-Dutch relations in the New World during the existence of the West-Indische Compagnie
Kubátová, Eva ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Marek, Pavel (oponent)
Španělsko-nizozemské vztahy v Novém světě v období existence West Indische Compagnie Eva Kubátová Abstrakt Tato disertační práce je věnována španělsko-nizozemským vztahům v Novém světě v období existence první nizozemské Západoindické společnosti (1621-1674). Na základě imagologické analýzy jsou vytyčeny prvky vzájemných vztahů reflektovaných ve stereotypických představách či obrazech (tedy hetero-image) spolu s představami a reprezentací sebe samého (tedy self-image) v rámci probíhajícího konfliktu Osmdesátileté války. Imagologická analýza je aplikována na archivní materiály, především pak nizozemské pamflety a španělské Relaciones de sucesos (přeložitelné jako "záznamy o úspěších). Výsledkem práce je analýza proměn vzájemných obrazů v závislosti na dějinných událostech provázejících španělsko- nizozemský válečný konflikt, tedy of počátku Nizozemské revoluce, přes Dvanáctileté příměří, až po podepsání Vestfálského míru 1648. Zásadní důraz je přitom kladen na závěrečnou fázi Osmdesátileté války, v této práci delimitované lety 1621-1648, která znamenala oficiální vstup nizozemské Západoindické společnosti do španělských vod v širší Karibské oblasti. Významný zlom ve vzájemných vztazích pak přichází v podobě Vestfálského míru, který původní válečnou nevraživost reflektovanou v dobových materiálech proměnil ve...
|
|
George Gershwin: Concerto in F pro klavír a orchestr
Horejšová, Martina ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
HOREJŠOVÁ, Martina: George Gershwin: Concerto in F pro klavír a orchestr [Diplomová práce]. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy. Vedoucí: prof. PhDr. Jarmila Gabrielová, CSc. Praha 2016. Ústředním tématem práce je hudební analýza Concerta in F - jediného klavírního koncertu George Gershwina z roku 1925. Práce vezme v úvahu také život skladatele, dobový historický kontext, týkající se amerického kulturního, společenského a politického ovzduší, a dobovou hudební tvorbu, jež ovlivnila Gershwinovu kompoziční techniku. Zaměří se také na dvojici dalších skladatelů (Sergej Rachmaninov a Maurice Ravel) z počátku 20. století, kteří jsou autory podobně pojímaných koncertů.
|
| |
|
Bernard Malamud's Selected Fiction in the Context of Black-Jewish Literary Relations
Simonová, Anna ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Ačkoliv je tvorba Bernarda Malamuda často interpretována v alegorické a symbolické rovině, Malamud se ve svých dílech nevyhýbal společenským problémům doby, jako například rasové otázce a vztahu mezi Židy a černochy v Americe. Cílem této práce je rozebrat Malamudovy prózy, ve kterých se zabývá černošsko-židovskými vztahy - jmenovitě povídky Anděl Levine ("Angel Levine,"1955), Černá je moje oblíbená barva ("Black Is My Favorite Color,"1963) a román Nájemníci (The Tenants, 1971) - a umístit je do kontextu černošsko-židovských vztahů ve Spojených státech a do kontextu literárních dialogů mezi afroamerickými a židovskými kritiky a spisovateli. Záměrem této studie je tedy zhodnotit Malamudovu roli v diskursu černošsko-židovských vztahů v Americe. Teoretický rámec, popsaný v druhé kapitole, vychází z filozofických a sociologických poznatků, jak je formulovali Judith Butler, John Searle a sociologové Michael Omi a Howard Winant. Práce zkoumá roli jazyka a literatury v konstruování sebe sama (the Self) a toho druhého, jiného (the Other), přičemž těmito kategoriemi se rozumí jak individuální, tak i kolektivní identita, a tedy i identita rasová a etnická. Literární díla, včetně vybraných Malamudových próz, jsou tudíž součástí diskursu, v rámci něhož a proti němuž američtí Židé a černoši konstruují své...
|
|
Indická zahraniční politika ve vztahu k USA za Indiry Gándhíové
Gilánik, Vít ; Štipl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hons, Pavel (oponent)
V bakalářské práci zkoumám zahraniční politiku mezi Indií a Spojenými státy americkými za vlády premiérky Indiry Gándhíové. Těžiště práce obsahuje čtyři hlavní zkoumané oblasti mezinárodní politiky Indie: vývoj indo-amerických vztahů; Pákistán - vznik státu Bangladéš; Sovětský svaz a Čínskou lidovou republiku. Bakalářská práce v úvodu obsahuje vhled do situace ve zkoumaných oblastech do období zvolení premiérky Gándhíové. Cílem práce je popsat vývoj situace v těchto čtyřech oblastech mezi lety 1966-1977 a nastínit politické a diplomatické kroky, které byly učiněny vládami jak na americké, tak indické straně. V závěru práce také krátce zkoumám vývoj situace v oblastech do současnosti.
|
| |