|
|
Biomonitoring ekologického stavu rašelinišť - NCV index, acidifikace a eutrofizace
Henková Mauleová, Lucie ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Šťastný, Jan (oponent)
Biomonitoring je metoda stanovení vlastností ekosystému na základě jeho biologických vlastností, zejména složení bioty. Na základě různých biomonitorovacích systémů zaměřených na vodní ekosystémy je možné kvantifikovat například čistotu nebo úživnost vody pro potřeby vodního hospodářství nebo charakterizovat ekologický stav ekosystému pro vědecké a ochranářské účely. Zatímco biomonitorovací systémy zabývající se jakostí vody jsou velmi rozšířené a rutinně používané, systémy zabývající se charakteristikou ekologického stavu ekosystémů (např. sukcesní stadium, stabilita) jsou využívané méně a jejich širší využití v budoucnu by mohlo napomoct lepšímu pochopení a managementu některých vodních ekosystémů. Jedním z ekologicky zaměřených biomonitorovacích systémů je NCV index (natural conservation value index, index přírodní konzervační hodnoty), který je zaměřen na mokřady, k jejichž hodnocení využívá krásivková společenstva. Pomocí zhodnocení druhové diverzity, vzácnosti zastoupených druhů a vyspělosti ekosystému, pro který jsou tyto typické, se NCV index snaží zprostředkovaně popsat hodnotu ekosystému z hlediska jeho nahraditelnosti.
|
|
|
Glaciální jezera Šumavy
MATĚJKOVÁ, Radka
Matějková R. 2018: Glaciální jezera Šumavy. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, České Budějovice. 68 s. Bakalářská práce má za úkol seznámit stručně a věcně čtenáře - učitele základních škol - s aktuální problematikou acidifikace a znovuoživování ledovcových jezer na Šumavě. Rozvoj průmyslové výroby ve střední Evropě v průběhu 20. století měl za následek postupné zvětšování objemu průmyslových emisí. Důsledkem přítomnosti průmyslových emisí v ovzduší byly pak kyselé deště. Kyselé deště změnily se chemismus půdy i jezerních vod, a v důsledku toho zásadně ovlivnily společenstva terestrických i vodních organismů. Snížení množství průmyslových emisí na přelomu 80. a 90. let minulého století bylo předpokladem po zotavení z acidifikace. Zotavení probíhá pomalu, ale už po 20 letech lze zaznamenat pozitivní změny.
|
|
|
Dynamika uvolňování živin v průběhu procesu dekompozice smrkového dřeva v prostředí horského lesa
Višňová, Anna ; Hofmeister, Jan (vedoucí práce) ; Choma, Michal (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na doplnění poznatků o významu mrtvého dřeva pro biogeochemické cykly látek v horských lesních ekosystémech střední Evropy. Cílem diplomové práce bylo stanovení koncentrací prvků (C, N, P, Ca, Mg, K, Na, Mn, Al a Fe) ve vzorcích mrtvého smrkového dřeva rozdílného stáří a různého stupně dekompozice odebraných na modelových lokalitách v NP Šumava. Sledovala rovněž rychlosti, jakými jsou jednotlivé živiny z mrtvého dřeva uvolňovány. Určení množství živin v mrtvém dřevě a rychlost jejich uvolňování je důležitým a dosud málo známým bodem mozaiky biogeochemických cyklů prvků v horském lese. Koncentrace prvků N, P, Al a Fe v mrtvém dřevě se zvyšovala s postupujícím rozkladem, naopak koncentrace K se snižovala během rozkladu a koncentrace ostatních prvků (C, N, Ca, Mg, Mn) byly proměnlivé. Koncentrace C se pohybovala kolem 50 hmotnostních % u všech analyzovaných vzorků. Jednou z částí diplomové práce byl dekompoziční pokus, kdy byla sledována rychlost respirace CO2 z mrtvého dřeva a množství uvolněného uhlíku ve formě CO2 v laboratorních podmínkách po dobu šesti měsíců. Bylo shledáno, že na začátku pokusu se uvolnilo nejvíce CO2 a s postupujícím časem množství uvolňovaného CO2 klesalo. Objemová hmotnost zkoumaných vzorků odpovídala objemovým hmotnostem zjištěných v dříve...
|
|
|
Reakce zooplanktonu na změny chemizmu vody a množství potravy v důsledku zotavování jezer z acidifikace.
Bartošíková, Martina ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Šorf, Michal (oponent)
Antropogenní okyselení ovlivnilo společenstva tisíců jezer v Severní Americe a Evropě. Ukázalo se, že během acidifikace došlo ke změnám početnosti, ale i druhového složení zooplanktonu, na některých lokalitách došlo i k jeho celkovému vymizení. Hlavním důvodem byl výrazný pokles pH, vyplavení toxických iontů Al3+ a změna trofie jezer. Míra a rozsah biologického zotavení po obnově pH se v acidifikovaných jezerech výrazně liší napříč regiony. Zotavení vodních společenstev je značně opožděno za zotavením chemismu. Některé zooplanktonní druhy jsou nicméně schopny velmi rychle kolonizovat zotavující se ekosystémy a v mnoha acidifikovaných jezerech se opět začaly vyskytovat původní druhy, které během acidifikace vymizely. Návrat původních druhů může být blokován výskytem acido-tolerantnějších druhů, které po vymizelých druzích obsadily prázdné niky. Zooplankton může být ovlivněn přímo chemismem vody, ale i nepřímo kvalitou a množstvím potravy. Důležitým faktorem je též možnost šíření kolonizujících druhů. Nicméně může být velmi obtížné určit relativní role těchto faktorů v regulaci zotavení. Klíčová slova: zooplankton, acififikace, chemismus vody, toxicita hliníku, fytoplankton
|
|
|
Taxonomic position, phylogenetic relationships and metal resistance of green algae dominating in phytoplankton of two acid lakes
Barcyte, Dovile ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Hašler, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo objasnit taxonomické postavení a fylogenetické vztahy planktonních řas dominujících ve dvou kyselých jezerech s vysokou koncentrací kovů (Hromnické jezírko a Plešné jezero, Česká republika) a porovnat tyto izoláty s jinými blízce příbuznými kmeny s důrazem na toleranci k různým toxickým kovům (Cr, Al, Cu, Mn, Zn, Hg). Fylogenetické analýzy ukázaly, že oba kmeny patří k druhu Coccomyxa simplex. Poprvé tak bylo prokázáno, že právě tento druh se může stát dominantní planktonní řasou v extrémním prostředí kyselých jezer se zvýšeným přísunem fosforu. Na základě analýzy 18S rDNA bylo možné v rámci rodu Coccomyxa rozlišit čtyři nezávislé fylogenetické linie, z nichž tři obsahují sladkovodní izoláty z kyselého prostředí. Z různých chemických roztoků byly získány nové kmeny nedávno popsaného druhu Coccomyxa polymorpha. Z testů toxicity vyplynulo, že kmeny druhu Coccomyxa simplex vyizolované z Hromnického jezírka a z Plešného jezera nevykazují zvýšenou odolnost k vysoké koncentraci kovů. V případě hliníku byla reakce kmenů výrazně odlišná, ale nezávisela na koncentraci tohoto kovu v prostředí, odkud byl kmen vyizolován. Schopnost tohoto druhu přežít v extrémním prostředí je pravděpodobně daná jinými faktory, než je zvýšená tolerance k toxickým účinkům kovů. Klíčová slova:...
|
|
|
Společenstva půdních hlístic při různých způsobech obnovy vřesovišť
Radochová, Petra ; Háněl, Ladislav (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Rozloha vřesovišť se v Evropě od 20. století prudce snížila díky intenzifikaci zemědělství, používání umělých hnojiv a acidifikaci, a proto v poslední době probíhají snahy o navrácení vřesovišť do krajiny. Jedním z nástrojů, který může indikovat stav vyvíjejícího se ekosystému, je složení společenstva půdních hlístic. V letech 2011, 2013 a 2014 byly v Nizozemsku odebrány půdní vzorky z ploch, na kterých od roku 2011 probíhá experimentální obnova vřesovišť různými způsoby (3 × 3 faktoriálový experiment) a dále vzorky z původních suchých a vlhkých vřesovišť (jako ukazatele cílového stavu). Z hlístic extrahovaných z celkem 174 vzorků byla provedena analýza celkové abundance, trofických skupin, dominance rodů a vypočteny indexy ukazující stav půdního společenstva hlístic. Byl prokázán rychlejší vývoj na vlhkých vřesovištích vzhledem k suchým vřesovištím, ale pro velkou variabilitu dat nebylo možno prokázat rozdíly mezi jednotlivými ošetřeními. Vývoj mezi suchými a vlhkými vřesovišti byl odlišný i v nálezu vyššího relativního zastoupení omnifágů v roce 2013 a predátorů v roce 2014 na pokusných plochách suchých vřesovišť. Celkově lze konstatovat, že společenstvo půdních hlístic ještě nedosáhlo po třech letech obnovy vřesovišť cílového stavu. Klíčová slova: Nematoda, Nizozemí, Maturity Index, přenos drnů,...
|
|
|
Biodiverzita zástupců čeledi Chironomidae v horských jezerech a tocích v období acidifikace a zotavování z acidifikace.
Černocká, Veronika ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem acidifikace na nejpočetnější skupinu makrozoobentosu horských stojatých a tekoucích vod - pakomáry (Chironomidae: Diptera). Diverzita pakomárů bývá spojována především s množstvím živin, koncentrací rozpuštěného kyslíku ve vodě, s teplotou, ale i se schopností přežít v podmínkách (např. při extrémních hodnotách pH), které nejsou vhodné pro jiné taxony. Také díky tomu se čeleď Chironomidae stala v mnoha společenstvech ovlivněných acidifikací dominantní skupinou makrozoobentosu. Mezi nejintenzivněji zkoumané lokality v Evropě, které byly zasažené acidifikací, patří tatranská a šumavská jezera. Vrchol acidifikace probíhal v 80. letech 20. století. Ukázalo se, že během acidifikace došlo ke změnám početnosti, ale i druhového složení pakomárů. Hlavním důvodem byla změna trofie jezer, kterou pakomáři odrážejí zřejmě více než změnu pH. Pokles počtu druhů nastal až poté, co hodnoty pH klesly pod 5. Pod touto hodnotou ovlivnila acidifikace pouze jejich relativní abundanci. Vliv na pakomáry má také nepochybně toxický efekt iontů Al/Al3+ . Ani v acidifikovaných tocích není pH hlavním faktorem ovlivňující faunu pakomárů. Ukázala se jím být změna potravní nabídky. Jelikož jsou potravní řetězce acidifikovaných toků založeny především na přísunu detritu, získaly výhodu druhy živící se...
|
|
|
Struktura zooplanktonu v nádržích Jizerských hor v období vrcholící antropogenní acidifikace a zotavování z acidifikace (1992-2011)
Bímová, Tereza ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Seďa, Jaromír (oponent)
Kyselá atmosférická depozice a okyselování půd a vod na zemském povrchu, jako důsledek emisí síry a dusíku do atmosféry, vedly v průběhu minulého století v mnoha oblastech světa k drastickým změnám ve složení povrchových vod a jejich oživení. Došlo ke snížení počtu druhů a biomasy fytoplanktonu, zooplanktonu a bentosu, v případě živočišného planktonu a bentosu i ryb někdy k jejich úplnému vymizení. Na území Jizerských hor bylo působení antropogenní acidifikace vždy kombinováno s vysokou přirozenou kyselostí a dystrofním charakterem vod, způsobenými vysokým obsahem organických kyselin. Přestože od 90. let 20. století došlo v této oblasti k výraznému chemickému zotavení vod z acidifikace, biologické zotavování je oproti změnám chemismu opožděno a je mnohem složitější. Předkládaná diplomová práce je studií sukcese zooplanktonu (korýšů) v horských nádržích Souš, Bedřichov a Josefův Důl po desetiletích silné acidifikace. Biologické zotavení probíhá odlišně v nádrži Souš, která je dlouhodobě vápněna, v nádrži Bedřichov s přirozeně vysokým obsahem organických látek a na Josefově Dole, který je z těchto nádrží největší a nejhlubší a který byl acidifikací nejvíce postižen. Zotavování biologické složky vod je v případě korýšů zčásti překryto jejich přirozeně kyselým charakterem, navíc bylo ovlivněno vápněním...
|
|
|
Chironomidae acidifikovaných horských vod
Malá, Martina ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Vondrák, Daniel (oponent)
Acidifikace sladkovodních ekosystémů vyvrcholila v 80. letech 20. století. Došlo k celkové změně chemismu povrchových vod, vymizení ryb a některých citlivých druhů zooplanktonu a zoobentosu. Od té doby se emise hlavních znečišťujících látek (SO2, NOX a NH3) výrazně snížily a začal probíhat proces zotavení (‚recovery') z acidifikace. Zejména biologická recovery probíhá velmi pomalu a není zcela jasné, zda se jedná o úplně reversibilní proces. Čeleď Chironomidae slouží jako velmi dobrý nástroj k hodnocení acidifikace a recovery, zejména díky jejich druhové senzitivitě, ale i toleranci k nízkému pH, koncentracím rozpuštěného O2, obsahu živin, schopnosti adaptace ke změnám potravní nabídky a celkově vysoké druhové adaptabilitě k náročným podmínkám. Potrava a koncentrace rozpuštěného O2 jsou pravděpodobně nejdůležitější faktory ovlivňující společenstvo pakomárů v povrchových vodách. Kosmopolitní výskyt, vysoká druhová diverzita a vysoké abundance výskytu je předurčuje pro využití v biomonitoringu i výzkumu povrchových vod. Překážkou je náročná determinace, a proto se, oproti jiným skupinám zoobentosu, studiem čeledi Chironomidae zabývá mnohem méně studií. Metoda CPET, využívající sběr exuvií, má velký potenciál při biomonitoringu díky jednodušší determinaci. Bakalářská práce shrnuje současné poznatky o...
|
|
|
Fytoplankton vodárenských nádrží Jizerských hor ve vztahu k upravitelnosti vody
Čermáková, Anna ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Procházková, Lenka (oponent)
Jizerské hory se rozkládají v severních Čechách, které byly ve druhé polovině 20. století významně ovlivněny kyselou atmosférickou depozicí. Tato horská oblast leží na velmi citlivém geologickém podloží krkonošsko - jizerského krystalinika a je charakteristická převládajícím smrkovým porostem, přirozeně kyselými půdami podzolového typu, relativně velkou plochou rašelinišť ve vrcholových partiích hor, drsným klimatem a vysokými ročními úhrny srážek. Z důvodu častých a vydatných srážek a velmi malé infiltrace vody do půdy zde v minulosti často docházelo k povodním, které byly velmi nebezpečné pro osídlené podhůří hor, proto byl na počátku 20. století navržen plán na výstavbu soustavy údolních nádrží, které by tvořily významnou protipovodňovou ochranu oblasti. V 70. letech stoupla potřeba nových zdrojů pitné vody, a proto byla přehrada Souš přebudována na vodárenskou nádrž a v 80. letech byla na řece Kamenici postavena údolní nádrž Josefův Důl. Obě nádrže měly již od počátku dystrofní charakter a nádrž Souš se vyznačovala přirozeně vyššími koncentracemi hliníku. Vzhledem k antropogenní acidifikaci byly obě nádrže a jejich povodí bez ryb až do úspěšného vysazení sivena amerického v 90. letech Fytoplankton nádrží byl acidifikací také významně ovlivněn a to do takové míry, že po ústupu acidifikace je...
|
host ::
RSS.