|
|
Zneužití veřejného práva v judikatuře
Vinčálková, Lucie ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Beran, Karel (oponent)
Zneužití veřejného práva v judikatuře Tato diplomová práce zkoumá a diskutuje význam principu zneužití práva v českém veřejném právu. Je členěná do šesti kapitol. Ve stručné úvodní kapitole je nastíněn účel práce, to jest poskytnout teoretickou analýzu konceptu zneužití práva. Ukazuje také pohledy českých právních teoretiků na zneužití práva. Druhá kapitola nahlíží na fenomén zneužití práva nejprve optikou soukromého práva, zejména prostřednictvím analýzy rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu. Tam se totiž princip zneužití práva poprvé objevil. Krátce zmiňuje úpravu v chystané novele Občanského zákoníku. Těžiště diplomové práce leží v rozboru judikatury Nejvyššího správního soudu (NSS). Od průlomového rozhodnutí Potápěči NSS postupně vypracoval ustálenou judikaturu obsahující důkladné právněteoretické analýzy jednotlivých situací, a přejal dvousložkový test zneužití, který se poprvé objevil v rozhodnutí Halifax. Více či méně jasně pak NSS vykreslil hranice zneužití a dalších na první pohled obdobných pojmů, jako podvod, obcházení zákona, a zejména příbuzného institutu dissimulace. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na vývoj zásady zákazu zneužití v právu Evropských společenství, před Soudním dvorem Evropských společenství (dále také ESD). V prvních desetiletích, kdy se začal pojem zneužití práva...
|
|
|
Obstrukce spojené s právem na informace
Tuláček, Michal ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Tématem diplomové práce jsou obstrukce spojené s realizací práva na informace, a to jak povinných subjektů, tak žadatelů o informace. Právo na informace je politickým právem zakotveným jak v Listině základních práv a svobod, tak v mezinárodních smlouvách upravujících lidská práva. Jeho vymezení je poměrně široké, ale není bezbřehé, protože vedle něj plynou z ústavního pořádku další práva, svobody či legitimní zájmy státu, se kterými může být právo na informace v konfliktu. Zejména jde o právo na ochranu soukromí nebo o zájem státu ochraňovat utajované informace, jejichž vyzrazení by mohlo ohrozit bezpečnost státu. Právo na informace však může kolidovat i s dalšími právy, svobodami nebo zájmy, a proto jej lze legitimně omezit a požadované informace neposkytnout. Takové omezení ale musí být zakotveno v zákoně, musí být proporcionální a musí být v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. V praxi je ale právo na informace omezováno i z důvodů, které zákon nepředvídá. Právo na informace je však vadně realizováno i v případě některých žadatelů o informace, kteří ho namísto uplatňování svého politického práva, spíše využívají k vyvolání konfliktu s povinným subjektem. V práci je nejprve vyložen obsah práva na...
|
|
| |
|
|
Zákaz zneužití práva v evropském právu
Hron, Lukáš ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Filipinská, Lucie (oponent)
Práce představuje úvod do problematiky principu zákazu zneužití práva, jak je aplikován v evropském právu. Úvodem uvádí stručnou historii zákazu zneužití práva jako soukromoprávního institutu a jeho teoretické aspekty. Dále seznamuje čtenáře s projevy tohoto institutu v českém právním řádu a upozorňuje na problémy, kterým čelí české soudy při jeho aplikaci, zejména jeho odlišení od podobných institutů. Jádro práce představuje analýza relevantní judikatury Soudního dvora Evropské unie, která sleduje vývoj od počátku sedmdesátých let do současnosti. Práce analyzuje doktrínu zákazu zneužití práva v podobě, do níž se v této judikatuře vyvinula. V závěru práce autor představuje praktické důsledky zákazu zneužití práva pro daňové právo. Věnuje se otázce, jak se s doktrínou vyvinutou Soudním dvorem Evropské unie vypořádaly nejvyšší soudy České republiky a podrobuje jejich přístup kritice.
|
host ::
RSS.