|
|
Komunikační schopnost u dětí žijících v zařízeních ústavní výchovy
Bláhová, Kateřina ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá komunikační schopností dětí žijících v zařízeních ústavní výchovy. Je složena ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část práce vznikla na základě analýzy odborné literatury a nabízí vhled do problematiky komunikace, řeči a jazyka. Práce se také věnuje vývoji řeči a komunikačním schopnostem dětí předškolního věku a jejich vývoji. Poslední kapitola teoretické části se zaměřuje na možností náhradní výchovnou péči a jejím vymezením. Praktická část je pak kvalitativním šetřením, jehož hlavním cílem je analýza komunikačních schopností dětí žijících v zařízení ústavní výchovy. Výzkumné šetření probíhalo v dětském domově a v Klokánku, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Výzkumný vzorek je tvořen osmi dětmi, čtyřmi dětmi žijícími v dětském domově a čtyřmi dětmi žijícími v Klokánku. Z výzkumného šetření vyplývá, že u sledovaných dětí se objevují obtíže v komunikačních dovednostech. Závěrem vzniklo doporučení pro praxi. Vychovatelky v dětském domově a Klokánku by měly mít více příležitostí rozvíjet komunikační schopnost dětí. KLÍČOVÁ SLOVA komunikační schopnost, zařízení ústavní výchovy, dítě předškolního věku, komunikace, náhradní výchovná péče, dětský domov, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
|
|
|
Příčiny umísťování dětí do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
Froňková, Veronika ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
(česky) Bakalářská práce je věnována problematice příčin umísťování dětí do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Zdůrazňuje nepostradatelný význam rodiny a rodinného soužití na vývoj dítěte, vymezuje funkce rodiny a hodnotí ji z hlediska funkčnosti. Dále se zabývá nejčastějšími příčinami umísťování dětí do zařízení pro okamžitou pomoc, definuje je a popisuje jejich důsledky na vývoj a rozvoj dítěte. V praktické části je zpracována deskriptivní analýza příčin umísťování dětí do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc neziskové organizace Fond ohrožených dětí od roku 2008 do roku 2014. Výsledkem je srovnání příčin na krajské úrovni.
|
|
|
Dětské centrum Jihočeského kraje, o.p.s. v systému péče o týrané, zneužívané a zanedbávané děti
PÁNÍKOVÁ, Martina
Má bakalářská práce se zabývá dětmi se syndromem CAN. Následkem špatné rodičovské péče děti musely být umístěny do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Mým cílem je vyzdvihnout roli Dětského centra Jihočeského kraje jako subjektu v péči o ohrožené dítě. V teoretické části se zabývám rodinami, které mají problémy s výchovou a péčí o své děti. Popisuji, co je syndrom zanedbaného, týraného a zneužívaného dítěte. Poté nastiňuji proces, díky kterému se traumatizované dítě dostane do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Poukazuji, co to ZDVOP je a k čemu pomáhá. Do praktické části jsem vybrala tři rodiny se zanedbávanými a týranými dětmi, které byly umístěny do Dětského centra. Popisuji, jakými složitými podmínkami si nezletilé děti musely projít a jakou pomoc jim zařízení nabídlo.
|
|
|
Chování člověka v krizových situacích
Benediktová, Dana ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Nosek, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá chováním lidí v krizových situacích. Jako taková situace byla zvolena doba, kdy děti či mladiství opouštějí své domovy a vstupují do samostatného dospělého života. Odchod od rodičů není často tak traumatický, jako odchod z ústavní péče, a proto je práce zaměřena především na jedince opouštějící dětské domovy či jiné formy náhradní rodinné péče. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a praktické.
Teoretická část definuje a vysvětluje jednotlivé pojmy související s danou tématikou. Je rozdělen a popsán systém ústavní péče v České republice, jsou zmíněny organizace pomáhající jedincům po osamostatnění se. Poslední sekce teoretické části popisuje základní problémy života v ústavní péči a následného odchodu z ní.
V praktické části jsou na základě rozhovorů porovnávány vstupy do dospělosti u jedinců z ústavní péče a jedinců z běžných rodin. Obě skupiny také vyjmenovávají a popisují možné problémy či nevýhody náhradní rodinné péče.
|
|
|
Sociální práce v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
ŽUPANOVÁ, Markéta
Snahou bakalářské práce je zmapovat, jaká je sociální práce v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Teoretická část charakterizuje sociální práci všeobecně, její formování v průběhu vývoje společnosti, metody a cíle. Dále popisuje sociální služby a sociálního pracovníka s jeho požadovanými vlastnostmi a kompetencemi. Charakteristika je také zaměřena na zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a popis pracovního místa sociálního pracovníka v zařízení pro ohrožené děti. Praktická část mapuje profesi sociálních pracovníků v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v Jihočeském a Plzeňském kraji. Zjišťuje, jak sociální pracovníci pohlíží na sovou profesi a další okolnosti.
|
|
|
Zařízení pro děti vyžadující okamžitu pomoc v ČR a specifika zařízení Fondu ohrožených děí
ČADOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zaměřuje na zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZPDVOP) v České republice jako nástroj sociálně-právní ochrany dětí. V úvodní části popisuje význam rodiny pro dítě, poruchy rodiny, nejdůležitější dokumenty o právech dítěte a sociálně-právní ochranu dětí, včetně právního rámce zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Cílem bakalářské práce bylo předložit základní informace o zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc v ČR a popsat specifika těchto zařízení provozovaných Fondem ohrožených dětí. Zvolenou metodikou pro ověření hypotéz byl kvantitativní výzkum. Byla využita metoda analýza dokumentů, technika sekundární analýza dat. Data byla zpracována a znázorněna pomocí grafů. Pro popis Dětského centra Jihočeského kraje a Klokánku Hostivice byl použit kvalitativní výzkum, metoda analýza dokumentů, technika sekundární analýza dat. Při návštěvě těchto zařízení byla použita metoda dotazování, technika polostandardizovaný rozhovor. Ověřovány byly dvě hypotézy. První hypotéza, že počet zařízení v jednotlivých krajích není úměrná počtu obyvatel v daném kraji, se potvrdila. Druhá hypotéza, že organizační struktura zařízení Fondu ohrožených dětí se liší od organizační struktury zařízení ostatních zřizovatelů, se také potvrdila. Z kvalitativního výzkumu vyplynuly následující hypotézy : spokojenost dětí s pobytem v ZPDVOP je větší u dětí v Klokánku než u dětí v ostatních ZPDVOP, práce v Klokánku je náročnější než práce v ostatních ZPDVOP, počet dětí, které se vrací ze ZPDVOP zpět do rodiny, je větší u ZPDVOP provozovaných jako dětský centra než u Klokánků. Bakalářská práce může sloužit jako přehledná informace o zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc pro děti vyžadující okamžitou pomoc v České republice a jako podklad pro další výzkum v této oblasti.
|
host ::
RSS.