|
|
Data Collection for Public Space Quality Evaluation
Kilnarová, Pavla ; Horáková, Eva
Veřejná prostranství hrají nezastupitelnou roli ve fungování měst, zastávají mnoho důležitých funkcí a je z dlouhodobého hlediska důležité monitorovat jejich kvalitu. Empirická pozorování jsou nezbytná pro vhodné stanovení podmínek strategického rozvoje veřejných prostranství, avšak náročná na čas a lidské zdroje. Nejčastějšími metodami empirického pozorování, které jsou dnes používány k analýze života na veřejném prostranství, jsou sledování pěšího pohybu osob (PPO) a pohybu dopravních prostředků (PDP), trasování osob prostorem (TOP) a zjišťování intenzity pohybu osob v návaznosti na přítomnost různých druhů městské vybavenosti (IPO). Příspěvek si klade za cíl představit vhodné metody sběru dat a kritéria hodnocení na případové studii náměstí Republiky ve městě Brně a zjistit, zda je možné informace o zkoumaných veřejných prostranstvích zjišťovat bez jejich návštěvy a jaká je relevance těchto dat v porovnání s výsledky přímého empirického pozorování na místě.
|
|
|
Quality of Public Spaces Data Evaluation
Kilnarová, Pavla
Způsob zobrazení vyhodnocovaných dat z průzkumu k hodnocení kvality veřejných prostranství může ovlivnit interpretaci závěru. V současné době probíhá sběr dat dvěma základními způsoby – z veřejně dostupných databází a pozorováním in situ. Tento článek popisuje metodiku prezentace a vyhodnocování dat pořízených za tímto účelem. Přínos předložené metodiky je demonstrován na případové studii zkoumaného Jakubského náměstí ve městě Brně, včetně stanovení okrajových podmínek jednotlivých zobrazovacích metod.
|
|
|
Revitalizace veřejného prostoru a její dopady na lokální podnikatele
Dostálek, Martin ; Lindner, Milan (vedoucí práce) ; Prokůpek, Marek (oponent)
Bakalářská práce Revitalizace veřejného prostoru a její dopady na lokální podnikatele se zabývá ekonomickými dopady revitalizačních projektů ulic ve městech pro lokální podnikatele. V teoretické části jsou definovány základní pojmy, vymezen a objasněn pojem veřejný prostor, jakož i popsány možné přístupy k jeho revitalizaci. Cílem této práce je analýza ekonomických dopadů revitalizace veřejného prostoru, a to jak v rovině teoretické, tak posléze i v rovině praktické v rámci revitalizačního projektu ulice Vinohradská na Praze 2. Závěrečná část obsahuje formulaci autorských návrhů a doporučení.
|
|
|
Veřejná prostranství: Případová studie Staroměstského náměstí v Praze
Mlčochová, Aneta ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce má za cíl zjistit, jak místní občané i odborná veřejnost vnímá současné postavení Staroměstského náměstí v Praze. V současnosti se velmi často obrací pozornost na možnou dostavbu Staroměstské radnice a celkového fyzického uspořádání tohoto prostranství. Práce bude vycházet jak ze studia historických tak i současných podkladů, nejprve se zaměří na zjištění současného stavu a využití náměstí, následně bude diskutovat dostavbu Staroměstské radnice i komplexně prostranství jako takového. Na základě rozhovorů s rezidenty pak bude hodnoceno, jak jsou místní občané spokojení s využitím tohoto prostranství, k čemu jim náměstí slouží a jaký mají názor na dostavbu Staroměstské radnice a dalších objektů na náměstí.
|
|
|
Malé náměstí v Hradci Králové. Ke vzniku a vývoji veřejných prostranství ve středověkém městě.
Záveská, Daniela ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Ježek, Martin (oponent)
Rekonstrukce inženýrských sítí a dlažby na Malém náměstí v Hradci Králové vyvolala v roce 2006 záchranný výzkum o rozsahu, který v tomto prostoru dosud nebyl překonán. Sondy hloubené v předpokládané trase inženýrských sítí odkryly situace dokládající vývoj a změnu funkce zkoumaného prostoru v období vrcholného středověku. Výzkum zachytil několik fází zpevnění hlavní komunikace spojující město se Slezským předměstím. Nejstarší úpravu povrchu komunikace můžeme klást již do průběhu 13. století. Podél komunikace byla zbudována zástavba datovaná do druhé poloviny 13. století, která nejpozději v první polovině následujícího století zaniká. Uvolněný prostor posléze posloužil pro vytyčení veřejného prostranství, jehož historický vývoj odráží série vrstev zpevněného povrchu. Výsledky výzkumu potvrzují a zpřesňují dříve stanovenou hypotézu o vývoji východní části města.
|
|
|
Veřejný život na Královských Vinohradech (1880 - 1922)
Charamzová, Alena ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na problematiku veřejného života na Královských Vinohradech v časovém období let 1880 - 1922. Nejprve jsou rozebírány jednotlivé faktory tvořící obraz (charakter, identitu) Královských Vinohrad jako českého, zdravého, moderního, samostatného města s historickou tradicí, obývaného především střední třídou obyvatel. Dále se práce zabývá českým veřejným životem na Vinohradech. Pod pojmem veřejný život je zde pojednána analýza formování a podoby vinohradských veřejných prostranství a kulturních zařízení a jejich význam pro obyvatele Vinohrad. Práce sleduje funkce těchto prostor jako míst setkávání při různých příležitostech (např. pořádání slavností, místo spolkového života, trávení volného času). V dalších kapitolách je blíže analyzována německá a židovská menšina na Vinohradech. Zde se práce soustředí na charakter a veřejný život těchto komunit a jejich soužití s Čechy. Zkoumána je mimo jiné otázka, se kterými aspekty utvářejícími charakter Vinohrad se jednotlivé skupiny obyvatel identifikovaly, jaké části města považovaly za své a také jakým způsobem si je tzv. symbolicky osidlovaly. Klíčová slova: Královské Vinohrady, veřejná prostranství, slavnosti, lokální identita, Češi, Němci, Židé, 1800 - 1922.
|
|
|
Vývoj a funkce veřejných prostranství v urbánní struktuře na příkladu města Opočno.
Čančarová, Jana ; Růžičková, Lenka (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se nejprve zabývá teorií veřejného prostranství, člení jej, charakterizuje a snaží se nalézt jeho funkce. Zamýšlí se nad nezbytnými prvky veřejného prostoru. Poměrně velký prostor je věnován historii a také současnosti veřejných prostranství ve městech. Neopomíná ani ohrožení veřejného prostoru a hledá indikátory, které se snaží o udržitelný rozvoj veřejných prostranství. Dále se zabývá případovou studií města Opočno se zaměřením na opočenská náměstí. Výstupy z teoretické části práce byly porovnány s reálným prostředím města Opočna, převážně s prostorem Kupkova a Trčkova náměstí. Bakalářská práce se opírá o analýzu, která byla prováděna mezi obyvateli Opočna. Zjišťuje jejich pohled a názor na opočenská náměstí. Díky vlastnímu pozorování a názorům opočenských obyvatel jsou v bakalářské práci navrženy malé změny ke zlepšení daných prostor.
|
|
|
Veřejná prostranství venkovských sídel vybraného regionu
Karbanová, Ladislava ; Vaněk, Jan (vedoucí práce) ; Věra, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá vyhodnocením veřejných prostranství v obcích Svítkov, Staré Čívice, Lány na Důlku a Opočínek. Tyto obce jsou součástí městského obvodu Pardubice VI, pod jehož správu spadají. V teoretické části -- v literární rešerši - je uveden souhrn poznatků a znalostí z odborné literatury, která se zabývá problematikou veřejných prostranství venkovských sídel, vývojem kulturní krajiny, zelení a vegetací venkovských sídel, krajinným rázem a jeho ochranou, lidovým krajinářstvím a možnostmi řešení této problematiky. Na základě závěrů, které vyplynuly z literární řešerše, bylo provedeno zhodnocení podkladových údajů. Terénní průzkum se zabývá pardubickým bioregionem z hlediska základních údajů, polohy, hornin, reliéfu, podnebí, půd, flóry a fauny, současným stavem krajiny a její ochranou. Historická analýza dokumentuje kulturně historické podmínky řešeného území. Centrální veřejné prostory v jednotlivých obcích byly vyhodnoceny v kompozičních analýzách. Návrhová část této práce se zabývá centrální částí obce Opočínek. Na základě shromážděných poznatků, analýz a inventarizace dřevin byla vypracována studie na revitalizaci návsi v Opočínku, a to z hlediska stavebně estetického. K navržené studii bylo vypracováno ekonomické zhodnocení navržených úprav, zahradnických a stavebních prací. Návrh revitalizace tohoto území zvyšuje jeho estetickou, hygienickou a pobytovou funkci. Nově navržená náves se stane přírozeným místem pro potkávání místních obyvatel a umožní její využití pro krátkodobou rekreaci a relaxaci v příjemném prostředí.
|
|
|
Prázdná veřejná prostranství a jejich potenciál v novodobé struktuře evropského města
Kuznetcova, Evgeniia ; Kováč, Bohumil (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Předmětem této práce je výzkum proměny veřejných prostranství v novodobé struktuře evropského města. Moderní život se mění, ale vidíme více a více příkladů, že městská prostranství odpovídají měnícímu se pro-středí a požadavkům moderních obyvatel jen částečně. Důsledkem je evidentní „vyprázdnění“ některých veřej-ných prostranství, což charakterizuje absenci různorodosti a bohatství fyzické a sociální náplně prostranství a následnou ztrátu jejich smyslu. Tato práce si klade za cíl popsat vznikající „prázdná“ veřejná prostranství, vytvořit jejich definice a klasifikace. V práci se obecně zkoumá současný stav veřejných prostranství a popisují se faktory, které vyvolávají jejich proměny. Práce také prezentuje analýzu problémů nově vznikajících prázd-ných prostranství a zdůrazňuje jejich možný potenciál. Nakonec se zde popisují současné trendy v oblasti revitalizace prázdných veřejných prostranství, která jsou ukázkou využití jejich potenciálu.
|
|
| |
host ::
RSS.