|
|
Trestný čin zanedbání povinné výživy podle §196 trestního zákoníku
Cinková, Barbora ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se věnuje jednomu z nejčastěji páchaných trestných činů v České republice, a to trestnému činu zanedbání povinné výživy podle § 196 trestního zákoníku a obecně problematice neplnění vyživovací povinnosti rodičů vůči dětem, kdy záměrem této práce je komplexní výklad tohoto tématu. Práce je rozčleněna celkem do sedmi kapitol doplněných o úvod a závěr. V první kapitole je pozornost věnována historickým kořenům tohoto trestného činu, neboť trestnost neplnění vyživovací povinnosti má na našem území dlouhou tradici. Následně je v druhé kapitole nastíněna základní charakteristika tohoto trestného činu a je proveden detailní rozbor jednotlivých znaků dvou základních skutkových podstat v ustanovení § 196 odst. 1 a § 196 odst. 2 trestního zákoníku a kvalifikované skutkové podstaty k těmto dvěma základním skutkovým podstatám. Vzhledem k blanketnímu charakteru skutkové podstaty trestného činu zanedbání povinné výživy je v třetí kapitole tato práce doplněna o výklad soukromoprávní úpravy vyživovací povinnosti. Ve čtvrté kapitole této práce je provedena analýza nejčastějších důvodů a motivů neplnění vyživovací povinnosti a vliv těchto důvodů na trestní odpovědnost pachatelů. Nastíněny jsou i aktuální problémy, které se v praxi v souvislosti s trestným činem zanedbání povinné výživy...
|
|
|
Soudní (exekuční) vymáhání výživného na nezletilého
Vláčilová, Eliška ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
1 Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá problematikou soudního a exekučního vymáhání výživného na nezletilé dítě. Práce je koncipována jako komplexní pojednání o tématu. Ve své první části zahrnuje vymezení vyživovací povinnosti, otázky týkající se relevantních aspektů určování výše výživného na straně povinného rodiče i oprávněného dítěte i řízení o výživné v nalézacím řízení. V části druhé práce obsahuje základní přehled o vykonávacím řízení, jsou vymezeny odlišnosti řízení exekučního a soudního výkonu rozhodnutí. Pracováno je zejména s úpravou exekuční, jakožto v praxi převažující pro vymáhání vykonatelné povinnosti. V práci je popsán exekuční proces a to se zahrnutím jeho jednotlivých subjektů i předpokladů pro vedení exekuce, exekučních zásad i exekučních titulů. Podstatná část práce je věnována obecným způsobům provedení exekuce, neboť vymáhání výživného je do jisté míry pouhým vymáháním peněžité povinnosti a zároveň jde o způsoby, kterými je výživné nejčastěji vymáháno. Stěžejní částí je pak kapitola zabývající se specifiky vymáhání výživného na dítě. Rozebrány jsou problematické aspekty výkonu rozhodnutí na výživné s ohledem na jeho změnu či skončení vyživovací povinnosti. Výklad je rovněž doplněn praktickými problémy právní praxe a jejich řešením zejména s využitím judikatury. Kromě civilního...
|
|
|
Návrh a doporučení postupu při neplnění vyživovací povinnosti
Balcárková, Nela
BALCÁRKOVÁ, N. Návrh a doporučení postupu při neplnění vyživovací povinnosti. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2019. Bakalářská práce se věnuje problematice neplnění vyživovací povinnosti. Jejím cílem je poskytnout návrh postupu v situaci, kdy rodič neplní vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti. Teoretická část práce objasňuje podstatu vyživovací po-vinnosti, výši výživného, možnosti využití státní sociální podpory a důsledky, kte-ré mohou osobě neplnící povinnost nastat. V analytické části jsou popsány kon-krétní případy neplnění vyživovací povinnosti s návrhem dalšího postupu. Jsou rozebrány společné znaky a na závěr bakalářské práce je uvedené jednotné dopo-ručení postupu při neplnění vyživovací povinnosti.
|
|
| |
|
|
Pojetí vyživovací povinnosti v občanském právu
Uhlířová, Kristýna ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
[Pojetí vyživovací povinnosti v občanském právu] Abstrakt V rigorózní práci je cílem objasnit pojetí vyživovací povinnosti v občanském právu. Práce je složena z úvodu, deseti hlavních kapitol a závěru. V úvodní kapitole se práce zabývá vymezením základních pojmů, které jsou pro danou problematiku významné. Dále je podrobně rozebrán vývoj právní úpravy vyživovací povinnosti na našem území v historickém kontextu. Hlavním zjištěním je, že existuje mnoho významných mezníků, které posunuly vývoj v oblasti vyživovací povinnosti dopředu. Z hlediska historického vývoje právní úpravy je věnována pozornost vyživovací povinnosti obsažené v obecném zákoníku občanském (ABGB), alimentačním zákoně, zákoně o právu rodinném či zákoně o rodině. Práce nezapomíná ani na současnou právní úpravu dle nového občanského zákoníku účinného od roku 2014, na další právní předpisy, které se problematikou vyživovací povinnosti rovněž zabývají či na judikaturu. Snahou rigorózní práce je také čtenářům přiblížit pojetí vyživovací povinnosti s ohledem na ochranu rodiny a to i na úrovni mezinárodní. Práce ve své hlavní části analyzuje jednotlivé druhy vyživovací povinnosti a upozorňuje na jejich vzájemné vazby mezi nimi, a to i v porovnání s historickým kontextem. Detailně práce zachycuje pojetí vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí...
|
|
|
Výkon rozhodnutí ve věcech rodinněprávních
Brhlíková, Pavla ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Kubešová, Silvia (oponent)
Problematika výkonu rozhodnutí ve věcech rodinněprávních má specifickou povahu a od výkonu ostatních občanskoprávních rozhodnutí se liší zvláštní právní úpravou (obsaženou v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních), a povahou předmětu výkonu rozhodnutí, kterými jsou osoby, zejména pak nezletilé děti, a nikoli peněžitá či nepeněžitá plnění jako v ostatních případech výkonu rozhodnutí. V souvislosti s rekodifikací soukromého práva hmotného byl přijat nový zákon, č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, který obsahuje zvláštní právní úpravu výkonu rozhodnutí ve věcech ochrany proti domácího násilí a ve věcech péče soudu o nezletilé. Zároveň došlo k novelizaci zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, který je vůči zákonu o zvláštních řízeních soudních subsidiární. Tato práce se věnuje zvláštním postupům při výkonu rozhodnutí ve věcech rodinněprávních, jejichž úpravu nalezneme v části druhé hlavě páté zákona o zvláštních řízeních soudních. V první kapitole se práce věnuje problematice civilního řízení, dále řízení vykonávacímu a výkonu rozhodnutí, s důrazem na jeho vývoj, principy, funkce a právní úpravu. Druhá kapitola je zaměřena na výkon rozhodnutí ve věcech rodinněprávních a na jeho specifika. Třetí kapitola je věnována tématu domácího násilí, institutu vykázání,...
|
|
|
Trestný čin zanedbání povinné výživy dle § 196 TZ
Nechvátalová, Helena ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá trestným činem zanedbání povinné výživy dle § 196 trestního zákoníku. Jejím hlavním cílem je uceleně a komplexně obsáhnout tuto oblast, především rozebrat jednotlivé znaky skutkové podstaty a uvést je v celkovém právním kontextu, především v souvislosti s právem občanským, které právně zakotvuje nárok na výživné. Práce je rozčleněna do sedmi kapitol, které na sebe postupně navazují. První z nich se zabývá současnou právní úpravou. Tato kapitola má za úkol obsáhnout právní předpisy, které se výživného pro účely trestního práva dotýkají a systematicky zařadit trestný čin zanedbání povinné výživy. Následující kapitola podrobně rozebírá jednotlivé obligatorní znaky skutkové podstaty, kdy se jednotlivé podkapitoly věnují objektu, objektivní stránce, pachateli a subjektivní stránce. Tato část studie má za úkol především vymezit jednotlivé pojmy, se kterými § 196 trestního zákoníku pracuje. Kapitola třetí nastiňuje možnost zániku trestní odpovědnosti na základě zvláštního ustanovení o účinné lítosti. Práce uvádí podmínky, které je nutno pro uplatnění tohoto institutu splnit, a dále se zabývá možnými nejasnostmi při aplikaci § 197 trestního zákoníku. Následující kapitola pojednává o ukládání trestních sankcí a v krátkosti nastiňuje možné tresty, které pachateli tohoto...
|
|
|
Poměry mezi rodiči a dětmi po rozvodu manželství
Linhartová, Aneta ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Poměry mezi rodiči a dětmi po rozvodu manželství Abstrakt Cílem této práce je představit aktuální právní úpravu týkající se poměrů mezi rodiči a dětmi po rozvodu manželství, obsaženou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, poukázat na problematické aspekty při její aplikaci v praxi a navrhnout de lege ferenda u dílčích otázek jiná možná řešení. Práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola se zabývá rozvodem manželství. Je pojednáno historickém vývoji jeho právní úpravy, platné právní úpravě, včetně řízení o rozvod manželství, a rovněž o některých právních dopadech rozvodu manželství. Část této kapitoly se týká návrhů na zjednodušení rozvodu manželství de lege ferenda. Druhá kapitola je věnována právní úpravě poměrů mezi rodiči a dětmi po rozvodu manželství v historickém kontextu, od obecného zákoníku občanského do současné doby. Ve třetí kapitole je provedena analýza jednotlivých aspektů právní úpravy poměrů mezi rodiči a dětmi po rozvodu manželství. Nejdříve je pojednáno o péči o nezletilé dítě po rozvodu manželství a o jejích jednotlivých formách, tj. péči výlučné, střídavé a společné. Další část této kapitoly se zabývá úpravou styku rodiče a nezletilého dítěte. Poté je pojednáno o vyživovací povinnosti k nezletilému dítěti a následně o vyživovací povinnosti ke...
|
|
| |
|
|
Rodinná politika ve vztahu k rodinám po rozvodu
Krejčíková, Tereza ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Diplomová práce se zabývá rodinnou politikou ve vztahu k rodinám po rozvodu/rozchodu. Autorka práce poukazuje na problémy, se kterými se neúplné rodiny po rozvratu nejčastěji potýkají. Práce se zaměřuje především na existující možnosti úpravy poměrů nezletilých dětí po rozvodu. Hovoří o tom, jaká rizika mohou přinášet jednotlivé úpravy poměrů pro dítě a jaké okolnosti vedly ke změně v oblasti úpravy poměrů. Práce obsahuje kazuistiky k jednotlivým formám péče po rozvodu. V souvislosti s vyživovací povinností se práce zaměřuje na dosavadní veřejněpolitické nástroje sloužící k vymáhání vyživovací povinnosti a nově vznikající politice v podobě "institutu zálohového výživného". Stanovených cílů diplomové práce bylo dosaženo na základě provedeného desk research a především na základě získaných primárních dat z kvalitativního výzkumu, který byl realizován formou expertních polostrukturovaných rozhovorů. Neúplné rodiny jsou na základě hlavního teoretického východiska ale i výsledků provedeného výzkumu pojímány za skupinu "dependents". Mezi další teoretická ukotvení diplomové práce patří teorie materiální a psychické deprivace. O materiální deprivaci je hovořeno v souvislosti s neplacením vyživovací povinnosti povinným rodičem, v jejímž důsledku se neúplné rodiny v naprosté většině v čele s matkou dostávají...
|
host ::
RSS.