|
|
Rámcování konfliktu na Blízkém východě českými deníky
Lusková, Kristína ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce "Rámcování konfliktu na Blízkém východě českými deníky" zkoumá, jakým způsobem české deníky informují o blízkovýchodním konfliktu prostřednictvím analýzy zpravodajství Mladé fronty Dnes a Práva o druhé libanonské válce (2006) a válce v Gaze (2008 - 2009). Teoretická část práce se zabývá rolí médií v době válek a zaměřuje se zejména na oblíbený ale poněkud roztříštěný koncept mediálního rámcování, který se stal východiskem pro provedenou analýzu zpravodajství zmiňovaných deníků. Výzkum čerpá z rozsáhlé literatury týkající se mediálního rámcování stejně jako ze zahraničních výzkumů o rámcování arabsko- izraelského konfliktu a kombinuje kvantitativní a kvalitativní analytické nástroje. Cílem kvantitativní části analýzy bylo získání doposud chybějících dat o rámcování konfliktu na Blízkém východě českými médii, která by byla potenciálně srovnatelná s obdobnými daty již dostupnými pro média zahraniční. Kvantitativní analýza se dále soustředila na užité zpravodajské zdroje a tematické ukotvení blízkovýchodního konfliktu. Účelem kvalitativní analýzy bylo získání hlubšího vhledu do problematiky a generování sady rámců specifických pro interpretaci konfliktu na Blízkém východě českými tištěnými médii.
|
|
|
Rámcování konfliktu na Blízkém východě českými deníky
Lusková, Kristína ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce "Rámcování konfliktu na Blízkém východě českými deníky" zkoumá, jakým způsobem české deníky informují o blízkovýchodním konfliktu prostřednictvím analýzy zpravodajství Mladé fronty Dnes a Práva o druhé libanonské válce (2006) a válce v Gaze (2008 - 2009). Teoretická část práce se zabývá rolí médií v době válek a zaměřuje se zejména na oblíbený ale poněkud roztříštěný koncept mediálního rámcování, který se stal východiskem pro provedenou analýzu zpravodajství zmiňovaných deníků. Výzkum čerpá z rozsáhlé literatury týkající se mediálního rámcování stejně jako ze zahraničních výzkumů o rámcování arabsko- izraelského konfliktu a kombinuje kvantitativní a kvalitativní analytické nástroje. Cílem kvantitativní části analýzy bylo získání doposud chybějících dat o rámcování konfliktu na Blízkém východě českými médii, která by byla potenciálně srovnatelná s obdobnými daty již dostupnými pro média zahraniční. Kvantitativní analýza se dále soustředila na užité zpravodajské zdroje a tematické ukotvení blízkovýchodního konfliktu. Účelem kvalitativní analýzy bylo získání hlubšího vhledu do problematiky a generování sady rámců specifických pro interpretaci konfliktu na Blízkém východě českými tištěnými médii.
|
|
|
Reflexe účasti Armády České republiky na misích NATO a EU v českém a zahraničním tisku
Žilková, Věra ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce "Reflexe účasti Armády České republiky na zahraničních misích v českém tisku" zkoumá, jakým způsobem dva české deníky (Mladá fronta DNES a Právo) zpracovávaly v letech 2010 a 2011 téma zahraničních misí České republiky. Teoretická část se zabývá kvalitou zpravodajství, problémem objektivity a faktory, které práci novinářů ovlivňují. Velkým tématem je vztah médií a politických elit, s nímž souvisí i takzvaný CNN efekt, spojovaný s tlakem médií a veřejnosti na odchod americké armády z války ve Vietnamu, a koncept mírové žurnalistiky, který upřednostňuje témata rekonstrukce a mírového řešení krizí před válkou a vojenskými zásahy. Cílem výzkumné části (tedy kvantitativní analýzy) bylo prověřit, nakolik se popsané fenomény projevují v českých médiích. Analyzovány byly především zdroje zpráv a přítomnost tří rámců, vyvozených z rešerše literatury: hrdinský rámec, aplikovaný na české vojáky, vlastenecký rámec, odvolávající se na národní zájmy, a rámec humanitární a rozvojové pomoci.
|
|
|
Význam agentury Epicentrum a prostor pro novou agenturu po jejím zániku
Kohout, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato práce mapuje činnost agentury Epicentrum, která se zabývala referováním z krizových míst světa, a vzhledem k ukončení její činnosti se pokouší vystihnout její význam. Není sporu o jedinečnosti celého projektu Epicentra, ale důležitou součástí práce je snaha porozumět příčinám a souvislostem, které vznik a fungování Epicentra provázely, a charakterizovat jeho styl práce, kladné i záporné stránky. Od dob Epicentra se mediální svět zásadně změnil (přestože to není tak dlouhá doba). Internetizace médií je v plném proudu a klasická média nevědí, jak s tím naložit. Digitalizace přinesla podstatné změny pro práci novináře a předmětem této práce je právě úvaha, jak by podobný subjekt podobný Epicentru mohl dnes fungovat. Zlevnění a zrychlení procesu produkce zpráv z terénu je faktor, který nepochybně nahrává myšlence malé nezávislé agentury, na druhou stranu mají dnes média mnohem snazší přístup k velkému množství informací zadarmo a nic je nenutí platit za zdánlivě stejné informace této agentuře. Nedílnou součástí této práce je proto také zamyšlení nad hodnotou reportování z místa a možnostech jeho následného uplatnění na trhu.
|
host ::
RSS.