|
|
Časové změny vlivu vegetačního krytu na místní klima intravilánu obce pomocí metod dálkového průzkumu Země
NÁROVEC, Václav
Diplomová práce se zabývá změnami hodnot vegetačních indexů a povrchových teplot dříve nezastavěných okrajových ploch města České Budějovice a jeho blízkého okolí, které byly zastavěny po roce 1990. Do diplomové práce byly jako studované plochy vybrány plochy, které byly před rokem 1990 nezastavěné a rozprostíraly se na nich buďto trvalé travní porosty, či orná půda se zemědělskými plodinami. Tyto plochy jsou rozděleny do 4 typů - průmyslové plochy, obslužné plochy, rezidenční plochy vícebytových domů a rezidenční plochy solitérních rodinných domů. V práci jsou použity satelitní snímky Landsat za roky 1990, 1993, 1999, 2006, 2010, 2015 a 2020. Studované plochy byly zkoumány v době před výstavbou, těsně po výstavbě a s odstupem po výstavbě. V období před transformací (rok 1990) byly na většině studovaných ploch vysoké hodnoty vegetačních indexů NDVI (Normalized DifferenceVegetation Index), SAVI (Soil Adjusted Vegetation Index) a NDMI (Normalized Difference Moisture Index) a nízké hodnoty povrchových teplot. Při výstavbě však vegetace ubývala a tím docházelo ke snižování hodnot vegetačních indexů a k navýšení povrchových teplot. Následné zlepšení bylo pozorováno na plochách s vícebytovými a rodinnými domy, kde se po určité době rozrostla vegetace parčíků a přídomních zahrad. V okolí průmyslové plochy a obslužných ploch, kde se vegetace nerozrůstala, zůstávaly hodnoty sledovaných indexů nízké.
|
|
|
Tepelný ostrov města - analýza stavu a možnosti zlepšení
CHVOJKOVÁ, Aneta
Růst teploty povrchu v městském prostředí a tvorba tepelných ostrovů je jedním z nejvíce viditelných jevů zhoršujícího se klimatu obecně. Tento jev je neodmyslitelně spojený s rostoucí mírou urbanizace a s rozvojem měst. Tepelné ostrovy ve městech vznikají kumulací vysokých hodnot teploty povrchu a výrazně se odlišují od oblastí v jejich venkovském okolí. Teplota povrchu závisí na několika faktorech. Jedná se například o barvu, propustnost nebo materiál, jakým je povrch tvořen, dále o zastoupení vegetačního porostu v daném prostoru nebo rozvržení ulic. Velký vliv na teplotu v městském prostředí má také antropogenní činnost ve formě spalování fosilních paliv nebo dopravy. Jedním z nástrojů, jak co nejefektivněji zmírňovat nárůst teplot je především kvalitní vegetační porost a snaha o zadržování vody v městském prostředí a v krajině obecně. Zájmovým územím této práce, která se zabývá výše popsanou problematikou, je město Kardašova Řečice, kde bylo vymezeno dvanáct zkoumaných lokalit. Pomocí analýzy satelitních dat byly identifikovány problémové oblasti z hlediska teploty povrchu a několik menších tepelných ostrovů. Výsledky analýzy spektrálních vegetačních indexů ukázaly vzájemnou korelaci mezi teplotou povrchu a zastoupením vegetace, což bylo analyzováno pomocí dat spektrálních vegetačních indexů NDVI a NDMI. Nejvyšší teploty a nejmenší povrchová vlhkost byla zjištěna na plochách s nejmenším zastoupením vegetace (zeleně). Na plochách, kde byl dostatek vegetačního krytu a vody pro evapotranspiraci byla situace opačná. Jelikož byl prokázán významný pozitivní vliv vegetace na zmírňování růstu teploty povrchu v městském prostředí, byla navržena strategie na zlepšení podmínek pro život ve městě pomocí realizace vhodně zvolené zelené a zeleno-modré infrastruktury.
|
|
|
Vliv vegetace na teplotní režim městského prostředí
SEDLÁČEK, Jan
Tato práce je zaměřena na vliv zeleně na teplotu povrchů v městském prostředí. Za účelem zhodnocení tohoto vlivu byla provedena řada měření termální kamerou v intravilánu Českých Budějovic. Bylo zjištěno, že zeleň nejenže snižuje teplotní extrémy, ale ovlivňuje i teplotu okolního povrchu v řádech jednotek metrů. Nižší povrchové teploty v letních dnech byly prokázány nejen u vzrostlých stromů, ale i u méně obvyklých struktur, jako jsou např. okrasné rostliny či zelená střecha a stěna. Na základě těchto zjištění byla přednesena praktická doporučení pro správce zeleně za účelem navýšení účinnosti zelených struktur a snížení vlivu městského tepelného ostrova.
|
|
|
Statistický model charakteru tepelného ostrova středoevropských měst
Vacík, Pavel ; Hošek, Jiří (vedoucí práce) ; Láska, Kamil (oponent)
Městský tepelný ostrov (MTO) je oblast zvýšené teploty vzduchu v mezní a přízemní vrstvě atmosféry nad městem či průmyslovou aglomerací ve srovnání s venkovským okolím. Rozdíl v teplotě roste s velikostí města. Studie popisuje závislost intenzity MTO středoevropských měst na jejich velikosti a poloze meteorologické stanice. Použit je vícenásobný lineární regresní model. Závisle proměnné Y vstupující do modelu (data z celkem 40 měst) jsou MTOmean a MTOmax spočtené na základě rozdílu v teplotě vzduchu mezi městskou a příslušnou pozaďovou meteorologickou stanicí. Průměrná intenzita městského tepelného ostrova (MTOmean) je průměrná hodnota MTO ze všech dostupných dat analyzovaného období (hodinová měření teploty vzduchu [řC] za roky 1994-2012) v nočních hodinách v době od 21 do 4 hodin za průměrné celkové oblačnosti dané noci na městské meteorologické stanici do 0,5. Maximální intenzita městského tepelného ostrova (MTOmax) je průměrná maximální hodnota intenzity MTO za noc, tedy období od 21 do 4 hodin za průměrné celkové oblačnosti dané noci na městské meteorologické stanici do 0,5. Nezávisle proměnné X jsou velikost města definovaná zastavěnou plochou (X1) a poloha meteorologické stanice ve městě určená na základě vzdálenosti od středu a okraje města (X2). Závislost hodnot MTOmean a MTOmax na...
|
|
|
Studium městského tepelného ostrova s využitím distančních metod měření
Doležalová, Anežka ; Žák, Michal (vedoucí práce) ; Huszár, Peter (oponent)
Moderní doba s sebou nese mimo jiné velkou urbanizaci, což znamená rozvoj a zvět- šování měst. Městská prostředí jsou svou strukturou velmi odlišná od venkova, potažmo od přirozené krajiny. Diference se projevují v mnoha oblastech klimatických pozorování, mimo jiné způsobily jev zvaný městský tepelný ostrov, z hlediska teploty se jeví město jako ostrov s vyšší teplotou oproti okolní krajině. K analýze UHI, speciálně SUHI jsou využity družice společnosti Eumetsat nazývané MFG a MSG s nástroji MVIRI a SEVIRI, jejich měření je zpracováno dle využití rozličnými algoritmy. 1
|
|
|
Fyziologické odpovědi vybraných dřevin na městské prostředí
Petrouová, Lenka ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Lipavská, Helena (oponent)
Dřeviny jsou důležitým funkčním prvkem v rámci městského ekosystému. Městské prostředí působí na stromy celou řadou abiotických stresových faktorů a jejich vzájemná interakce se odvíjí na celkovém fyziologickém stavu stromů. Mezi abiotické stresové faktory řadíme vzdušné znečištění, limitaci prostorem, sníženou dostupnost vody, zvýšenou teplotu a srážky. Kromě abiotických faktorů čelí dřeviny ve městě také klimatické změně, která je v posledních letech na vzestupu a má výrazný vliv na růst stromů v městském prostředí. Klimatická změna se projevuje především vyšší teplotou vzduchu, změnou v množství a distribuci srážek a zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře. Bakalářská práce se zaměřuje na odpovědi vybraných dřevin na městské prostředí a jejich adaptační schopnosti v rámci neustále probíhajících klimatických změn. Růst je hlavní sledovanou odpovědí dřevin na změny prostředí. Konkrétně ve vztahu k probíhajícím klimatickým změnám byl zaznamenán zvýšený růst. Různé druhy dřevin vykazují znatelné rozdíly ve funkčnosti parametrů, díky kterým zlepšují kvalitu života v městském prostředí. Stromy jsou v rámci městského ekosystému velice ceněny a plní zde řadu funkcí, jako je především zadržování vody v krajině, snižování teplot a sekvestrace uhlíku z atmosféry. Práce zahrnuje určení vhodných...
|
|
|
Detailní simulace proudění, teplot a znečištění vzduchu pro oblast Praha-Dejvice
Resler, Jaroslav ; Geletič, Jan ; Krč, Pavel ; Eben, Kryštof
Simulations of Prague quarter Dejvice were performed with newly developed urban climate model PALM-4U based on LES model PALM. The modelling domain has extent 1000 x 800 m and the resolution of the model was 2 m. Two 24 hours episodes were simulated. The summer episode was intended to assess mainly the UHI effects and the winter episode to assess mainly the air quality issues. Two variants were simulated - the current real situation and the scenario with considered new buildings in the area of Victory Square (Vítězné náměstí). Some comments of the ressults are appended at the end of the report.
|
|
|
Zhodnocení přínosu zahrnutí urbanizace do předpovědního modelu počasí
Nováková, Tereza ; Halenka, Tomáš (vedoucí práce) ; Žák, Michal (oponent)
Městská zástavba představuje umělý zásah do přirozeného prostředí, vyznačuje se velkou prostorovou proměnlivostí a specifckými mechanickými, radiačními, tepelnými a chemickými vlastnostmii Navzdory rostoucímu rozlišení současné numerické modely využívané operativně pro předpověď počasí stále nedostatečně postihují vliv lokální městské zástavby na meteorologické jevy mezosynoptického měřítkai Je proto nutné do nich zahrnout nějaký z modelů městské zástavby, které jsou speciálně navržené, aby dokázaly parametrizovat procesy specifcké pro městské prostředí, jež nejsou rozlišitelné v rámci sítě numerického modelui V práci jsou vysvětleny hlavní meteorologické charakteristiky městského prostředí (napři vliv na strukturu mezní vrstvy, radiační a tepelnou bilanci městského povrchu nebo městský tepelný ostrov), představeny základní principy zahrnutí vlivu města do numerického předpovědního modelu a popsány možnosti parametrizace procesů spojených s městskou zástavbou v předpovědním modelu WRF (Weather Reseach and Forecasting)i S tímto modelem byly provedeny validační experimenty pro letní a zimní epizodu v nehydrostatickém režimu s rozlišením 3,3 km, kde byly otestovány různé možnosti zahrnutí městské parametrizace, nastavení denního průběhu antropogenního tepla a přínos použití poměrného land-usei Ze...
|
|
|
Vegetace ve městě - hodnocení časových změn vlivu vegetačního krytu na místní klima pomocí metod dálkového průzkumu Země
PAVLÍČKOVÁ, Lenka
Městský tepelný ostrov (UHI) je fenomén znatelně vyšších teplot ve městě v porovnání s okolím. Práce se zaměřuje na možný vliv expanze města na teplotu povrchu města, tedy na vliv na intenzitu městského tepelného ostrova. Pro studii je zvoleno město Cáceres ve stejnojmenné provincii Španělska. Vstupní hodnoty modelu jsou získány pomocí multispektrálních snímků Landsat. Analýza družicových snímků ukázala, že funkční vegetační pokryv a vodní plochy významně snižují teplotu povrchu, a mohou tak mít vliv na zmírnění efektu UHI. Studie však neprokázala vliv expanze města na intenzitu městského tepelného ostrova. Možným vysvětlením je, že si město s postupnou zástavbou v průběhu let udržuje konstantní poměr oblastí s nepropustnými materiály k oblastem s vegetací.
|
|
|
Statistický model charakteru tepelného ostrova středoevropských měst
Vacík, Pavel ; Hošek, Jiří (vedoucí práce) ; Láska, Kamil (oponent)
Městský tepelný ostrov (MTO) je oblast zvýšené teploty vzduchu v mezní a přízemní vrstvě atmosféry nad městem či průmyslovou aglomerací ve srovnání s venkovským okolím. Rozdíl v teplotě roste s velikostí města. Studie popisuje závislost intenzity MTO středoevropských měst na jejich velikosti a poloze meteorologické stanice. Použit je vícenásobný lineární regresní model. Závisle proměnné Y vstupující do modelu (data z celkem 40 měst) jsou MTOmean a MTOmax spočtené na základě rozdílu v teplotě vzduchu mezi městskou a příslušnou pozaďovou meteorologickou stanicí. Průměrná intenzita městského tepelného ostrova (MTOmean) je průměrná hodnota MTO ze všech dostupných dat analyzovaného období (hodinová měření teploty vzduchu [řC] za roky 1994-2012) v nočních hodinách v době od 21 do 4 hodin za průměrné celkové oblačnosti dané noci na městské meteorologické stanici do 0,5. Maximální intenzita městského tepelného ostrova (MTOmax) je průměrná maximální hodnota intenzity MTO za noc, tedy období od 21 do 4 hodin za průměrné celkové oblačnosti dané noci na městské meteorologické stanici do 0,5. Nezávisle proměnné X jsou velikost města definovaná zastavěnou plochou (X1) a poloha meteorologické stanice ve městě určená na základě vzdálenosti od středu a okraje města (X2). Závislost hodnot MTOmean a MTOmax na...
|
host ::
RSS.