|
|
Tepelný ostrov města - analýza stavu a možnosti zlepšení
CHVOJKOVÁ, Aneta
Růst teploty povrchu v městském prostředí a tvorba tepelných ostrovů je jedním z nejvíce viditelných jevů zhoršujícího se klimatu obecně. Tento jev je neodmyslitelně spojený s rostoucí mírou urbanizace a s rozvojem měst. Tepelné ostrovy ve městech vznikají kumulací vysokých hodnot teploty povrchu a výrazně se odlišují od oblastí v jejich venkovském okolí. Teplota povrchu závisí na několika faktorech. Jedná se například o barvu, propustnost nebo materiál, jakým je povrch tvořen, dále o zastoupení vegetačního porostu v daném prostoru nebo rozvržení ulic. Velký vliv na teplotu v městském prostředí má také antropogenní činnost ve formě spalování fosilních paliv nebo dopravy. Jedním z nástrojů, jak co nejefektivněji zmírňovat nárůst teplot je především kvalitní vegetační porost a snaha o zadržování vody v městském prostředí a v krajině obecně. Zájmovým územím této práce, která se zabývá výše popsanou problematikou, je město Kardašova Řečice, kde bylo vymezeno dvanáct zkoumaných lokalit. Pomocí analýzy satelitních dat byly identifikovány problémové oblasti z hlediska teploty povrchu a několik menších tepelných ostrovů. Výsledky analýzy spektrálních vegetačních indexů ukázaly vzájemnou korelaci mezi teplotou povrchu a zastoupením vegetace, což bylo analyzováno pomocí dat spektrálních vegetačních indexů NDVI a NDMI. Nejvyšší teploty a nejmenší povrchová vlhkost byla zjištěna na plochách s nejmenším zastoupením vegetace (zeleně). Na plochách, kde byl dostatek vegetačního krytu a vody pro evapotranspiraci byla situace opačná. Jelikož byl prokázán významný pozitivní vliv vegetace na zmírňování růstu teploty povrchu v městském prostředí, byla navržena strategie na zlepšení podmínek pro život ve městě pomocí realizace vhodně zvolené zelené a zeleno-modré infrastruktury.
|
|
|
Periferní oblasti jižních Čech - vymezení, typy a stabilita
CHVOJKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se věnuje především vymezení periferních obcí a oblastí Jihočeského kraje a hodnocení jejich sociálně-populační rozvinutosti (stability). Periferní obce jsou v této práci obce odlehlé od mikroregionálních sídelních středisek. Byly vymezeny na základě spojů veřejné dopravy, když byly příliš časově vzdáleny od mikroregionálních sídelních středisek, nebo nebyly s těmito středisky propojeny dostatečným počtem spojů. Vedle periferních obcí a obcí mikroregionálních sídelních středisek byly vymezeny také suburbánní obce a semiperiferní obce (zbývající). Sídelní střediska byla vymezována a hierarchicky odstupňována na základě čtyř charakteristik - vybavenosti službami pro obyvatele, počtu obyvatel, počtu dojíždějících a počtu spojů veřejné dopravy. Vymezena byla velkoměstská (mezoregionální), městská (mikroregionální), maloměstská (nano), městysová (piko) a venkovská (femto) sídelní střediska. Následně byla hodnocena sociálně-populační ne/rozvinutost (ne/stabilita) všech obcí Jihočeského kraje a jejich typů. Bylo vymezeno 1 mezoregionální, 17 mikroregionálních, 14 nano, 11 piko a 35 femto sídelních středisek Jihočeského kraje. Periferní obce byly seskupeny do 19 periferních oblastí (7 pohraničních, 5 mezikrajských a 7 vnitrokrajských). Nejhorší výsledky z hlediska sociálně-populační rozvinutosti (stability) měly semiperiferní piko střediska, periferní piko a nano střediska, z periferních oblastí na tom byly nejhůře mezikrajské periferní oblasti (především okolí Deštné a Mladé Vožice) a některé pohraniční periferní oblasti (Novohradsko a Vitorazsko).
|
host ::
RSS.