|
|
In vitro cultivation of the trematode species Trichobilharzia regenti
Vrbová, Kristýna ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Skelly, Patrick (oponent)
Třída Trematoda zahrnuje mnoho patogenních zástupců, mezi nimi významného lidského parazita druhu Schistosoma mansoni (čeleď Schistosomatidae). Její blízký příbuzný, ptačí schistosoma Trichobilharzia regenti, je hlavním předmětem této práce. In vitro kultivace motolic může být vhodným krokem pro bližší pochopení biologie těchto organizmů a jejich vztahů s hostitelem. Žádný druh motolice však dosud nebyl v in vitro podmínkách kultivován od vajíčka po dospělce produkujícího opět vajíčka. Kultivací S. mansoni se do dnešní doby zabývalo mnoho studií, ale informace v literatuře týkající se kultivace T. regenti jsou prozatím strohé. V tomto ohledu bylo dosud pouze dosaženo in vitro transformace cerkárií T. regenti ve schistosomula s následným přežitím několik dní v kultivačním médiu. S cílem získat co nejvyšší množství cerkárií s odlomeným ocáskem (jakožto stimulem pro transformaci cerkárií T. regenti ve schistosomula) bylo porovnáno osm transformačních metod. Vybraných pět metod bylo dále zhodnoceno z hlediska základních charakteristik časného schistosomula (svlečený glykokalyx, vyprázdněné penetrační žlázy, přežití v in vitro podmínkách). Bylo zjištěno, že transformace cerkárií s použitím injekční jehly či tkáňového homogenizátoru BeadBeateru poskytuje nejvyšší procento cerkárií s odlomeným ocáskem....
|
|
|
Role of glial cells in the immune response of mice infected by neurotropic fluke Trichobilharzia regenti
Macháček, Tomáš ; Panská, Lucie (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Centrální nervová soustava (CNS) může být napadena celou řadou cizopasníků, včetně parazitických helmintů. Imunitní odpověď hostitele zahrnuje při těchto infekcích nejenom účast periferních leukocytů, ale mohou se na ní podílet i astrocyty a mikroglie, rezidentní gliové buňky CNS. Aktivace astrocytů a mikroglií byla v poslední době potvrzena i při infekci myších hostitelů neurotropní ptačí motolicí Trichobilharzia regenti (Digenea: Schistosomatidae), pro niž savci představují náhodné hostitele. Parazit v nich nedospívá a vyvolává v CNS rozvoj zánětlivé odpovědi, která se může podílet na jeho destrukci. Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit na základě in vitro experimentů možnou úlohu astrocytů a mikroglií v imunitní odpovědi myší proti motolici T. regenti. Za tímto účelem byly zavedeny postupy pro přípravu primárních kultur myších astrocytů a mikroglií a tyto buňky byly následně stimulovány antigeny T. regenti (homogenátem transformovaných cerkárií a rekombinantními katepsiny B1.1 a B2). Následně byla v těchto kulturách vyhodnocována produkce oxidu dusnatého a vybraných prozánětlivých cytokinů (IL-1 beta, IL-6, TNF-alfa). Získané výsledky ukázaly, že in vitro stimulované astrocyty a mikroglie zvyšují produkci oxidu dusnatého, IL-6 a TNF-alfa. Taková odpověď může mít vliv na průběh infekce in...
|
|
|
Development of surface and body musculature of the bird schistosome Trichobilharzia regenti
Bulantová, Jana ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Nebesářová, Jana (oponent) ; Toledo, Rafael (oponent)
Popis nového druhu ptačí schistosomy Trichobilharzia regenti v roce 1998 byl prvním krokem k poznání tohoto výjimečného parazita. Přirozenými hostiteli T. regenti jsou vrubozobí ptáci; infekční larvy - cerkárie - jsou však schopné náhodně penetrovat i do savčích hostitelů včetně lidí, u kterých pak způsobují hypersenzitivní kožní imunitní reakci zvanou cerkáriová dermatitida. Na rozdíl od ostatních schistosom se miracidia T. regenti líhnou z vajíček přímo ve tkáni definitivních hostitelů. Schistosomula migrují nervovou soustavou obratlovců a stejně jako dospělí červi se v tělech definitivních hostitelů vyskytují takřka výhradně extravaskulárně. Dospělí červi se dožívají pouze nízkého věku a je u nich jen málo rozvinutý pohlavní dimorfismus. S tím souvisí i nižší závislost dospělých samic na trvalém kontaktu se samci. Během životního cyklu se T. regenti vyskytuje ve třech odlišných typech prostředí (voda, tkáň mezihostitelského plže, tkáň obratlovčího hostitele). Každé ze sedmi stadií plní v životě parazitického červa odlišnou funkci, a tomu odpovídají i rozdíly v uspořádání různých orgánových soustav jednotlivých stadií. Úvodní část dizertační práce je zaměřena výhradně na porovnání výsledků studia ontogeneze povrchu a tělní svaloviny u jednotlivých stadií T. regenti a ostatních druhů schistosom,...
|
|
|
Development of surface and body musculature of the bird schistosome Trichobilharzia regenti
Bulantová, Jana
Popis nového druhu ptačí schistosomy Trichobilharzia regenti v roce 1998 byl prvním krokem k poznání tohoto výjimečného parazita. Přirozenými hostiteli T. regenti jsou vrubozobí ptáci; infekční larvy - cerkárie - jsou však schopné náhodně penetrovat i do savčích hostitelů včetně lidí, u kterých pak způsobují hypersenzitivní kožní imunitní reakci zvanou cerkáriová dermatitida. Na rozdíl od ostatních schistosom se miracidia T. regenti líhnou z vajíček přímo ve tkáni definitivních hostitelů. Schistosomula migrují nervovou soustavou obratlovců a stejně jako dospělí červi se v tělech definitivních hostitelů vyskytují takřka výhradně extravaskulárně. Dospělí červi se dožívají pouze nízkého věku a je u nich jen málo rozvinutý pohlavní dimorfismus. S tím souvisí i nižší závislost dospělých samic na trvalém kontaktu se samci. Během životního cyklu se T. regenti vyskytuje ve třech odlišných typech prostředí (voda, tkáň mezihostitelského plže, tkáň obratlovčího hostitele). Každé ze sedmi stadií plní v životě parazitického červa odlišnou funkci, a tomu odpovídají i rozdíly v uspořádání různých orgánových soustav jednotlivých stadií. Úvodní část dizertační práce je zaměřena výhradně na porovnání výsledků studia ontogeneze povrchu a tělní svaloviny u jednotlivých stadií T. regenti a ostatních druhů schistosom,...
|
|
|
Aktivity hemocytů plovatkovitých plžů a jejich změny způsobené nákazou trichobilharziemi
Jindrová, Zuzana ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Bilej, Martin (oponent)
Měkkýši se stejně jako další bezobratlí živočichové spoléhají pouze na vrozenou imunitní odpověď. Jejich vnitřní obranný systém umí efektivně zakročit proti většině patogenů. Výjimku tvoří např. některé motolice, pro které plži představují tzv. kompatibilní mezihostitele. Motolice se dokážou v plži vyvíjet mj. díky intervenci do vnitřního obranného systému plže. Tato práce popisuje vybrané aktivity hemocytů u dvou plovatkovitých plžů Lymnaea stagnalis a Radix lagotis, a dále sleduje vliv nákazy motolicí Trichobilharzia regenti na hemocyty plže R. lagotis. Hemocyty obou plžů produkovaly v reakci na vybrané chemické stimuly různé množství H2O2 a NO. Tato odpověď se lišila mezi oběma plovatkovitými plži. Nákaza plžů R. lagotis motolicí T. regenti zvýšila počet kolujících hemocytů. Většina aktivit hemocytů byla však vlivem infekce inhibována. Snížena byla bazální produkce NO, schopnost fagocytovat bakterie, adherovat k povrchu a tvořit panožky. Práce popisuje mimo hemocytární aktivity i toxický vliv plazmy L. stagnalis pro miracidia nekompatibilní motolice T. regenti. Odhalení mechanismů, kterými motolice interaguje s vnitřním obranným systémem plžů, nám pomůže pochopit, proč je jeden druh plže vhodný pro její vývoj, zatímco druhý, ač blízce příbuzný, druh plže motolici zabije. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Perorální infekce ptáků a savců neuropatogenní motolicí Trichobilharzia regenti
Pech, Václav ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Blažová, Kateřina (oponent)
Migrace tělem nakaženého hostitele je důležitou částí životních cyklů motolic, vč. schistosom. Migrace ptačích i savčích druhů viscerálních schistosom je poměrně studované téma (Haas a Haeberlein, 2009), které se stalo ještě atraktivnějším po objevu T. regenti, schistosomy migrující nervovou soustavou nejen ptáků, ale i savců (Horák a kol., 1999). Diplomová práce se zabývá migrací schistosomul T. regenti a T. szidati v alimentárně infikovaných definitivních (kachny) a náhodných (myši) hostitelích. Tato práce navazuje na předchozí výzkum K. Blažové (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze), která se zabývala migrací T. regenti v definitivních hostitelích nakažených alimentárně cerkáriemi nebo hepatopankreaty infikovaných mezihostitelských plžů Radix lagotis. Na rozdíl od K. Blažové (nepublikováno), která prokázala migraci schistosomul T. regenti míchou a mozkem do nazální sliznice nakažených ptáků, se tato práce zaměřuje zejména na časnou fázi migrace v alimentárně nakažených kachnách a myších. Invaze jícnu cerkáriemi T. regenti in vitro není podmíněna sekrecí žlázových produktů vč. katepsinu B2 (TrCB2) do okolí. Aktivita TrCB2 proti hlavním složkám slizničního hlenu, mucinům, byla v této práci studována na substrátových gelech: katepsin B2 nebyl schopen muciny typu I a III degradovat. V...
|
|
|
Chemoorientace schistosomul Trichobilharzia regenti in vitro
Parolová, Lucie ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Kolářová, Libuše (oponent)
Schopnost orientovat se v těle definitivního hostitele je v životním cyklu motolic velmi důležitá. Na rozdíl od mnoha poznatků o orientaci motolic ve vnějším prostředí, migračních cestách uvnitř hostitele a místech definitivní lokalizace je jen minimum známo o látkách, podle kterých se larvy motolic orientují v těle hostitelů. V této práci byla testována chemoorientace schistosomul Trichobilharzia regenti v podmínkách in vitro. Testovány byly frakce nervové soustavy kachny domácí (Anas platyrhynchos f. domestica), frakce krevního séra kachen o různé molekulové hmotnosti, roztoky NaCl a KCl, D-glukóza, L-arginin, komerčně dostupné neuromediátory a apolipoprotein A-I. Nejvyšší atraktivitu vykazovalo neředěné krevní sérum kachny domácí. Signifikantně atraktivní byly pro schistosomuly také roztoky NaCl v koncentraci 188 mM a 205 mM, roztok KCl v koncentraci 205 mM a kombinace NaCl, KCl a D-glukózy v koncentraci NaCl=136 mM, KCl=5 mM, D-glukóza=5,5 mM. Vzhledem k tomu, že roztoky NaCl a KCl o stejné osmolaritě (410 mOsm/l) byly stejně atraktivní, zatímco roztok D-glukózy o téže osmolaritě atraktivní nebyl, domníváme se, že stimulem pro migraci jsou chloridové ionty. Při testování frakcí krevního séra kachny o různé molekulové hmotnosti byla nejvíce atraktivní frakce 10-30 kDa. Jak se ukázalo, hlavním...
|
|
|
Účinek vybraných antiparazitik na motolice Trichobilharzia regenti
Lípová, Pavlína ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Praziquantel se úspěšně používá na léčbu schistosomózy, kterou způsobují lidské druhy rodu Schistosoma. Účinek tohoto léku na ptačí schistosomy není uspokojivě objasněn. Monensin se používá na léčbu kokcidióz a jeho vliv na ptačí schistosomy je neznámý. V diplomové práci jsme zkoumali vliv těchto léčiv na ptačí schistosomu Trichobilharzia regenti. Za in vitro podmínek byl po 6 hodinách inkubace dobře účinná obě léčiva. Praziquantel způsobuje rozsáhlou vakuolizaci celého těla, zatímco při léčbě monensinem k ní dochází pouze v přední části. U schistosomul způsobují vyšší koncentrace praziquantelu depolymeraci myofilament a dochází i k odlučování povrchových membrán. Ani v jednom případě monensin nepoškozoval svalovinu, ale způsoboval oddělování tegumentální vrstvy od bazální membrány. Schistosomuly získané z léčených kachen nedokázala obě léčiva zabít, ale pouze poškodit. Praziquantel způsoboval vakuolizaci tegumentu a odlučování membrán z povrchu. U schistosomul léčených monensinem docházelo pouze k vakuolizaci tegumentu. Ani jedno léčivo nezpůsobovalo poškození svaloviny. Na histologických řezech léčených kachen nebyly pozorovány žádné výraznější změny ve struktuře nervové tkáně oproti kontrolním. Tato práce pomohla objasnit vliv obou léčiv na rané schistosomuly T. regenti, ale v této problematice...
|
host ::
RSS.