|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s trvalou tracheostomií
Körblerová, Jana ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Tracheostomie je mutilující zákrok a pro pacienta může být zdrojem fyzických, psychických a sociálních traumat. České republice je provedeno průměrně 170 ých tracheostomií ročně. teoretické části jsem se zaměřila na druhy, indikace druhy tracheostomických kanyl. Dále jsem zde popsala komplexní péči o pacienta s trvalou tracheostomií včetně edukace. vypracování bakalářské práce jsem čerpala z dostupných materiálů České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP, guidelines australské dále jsem čerpala z tuzemskýc čních článků a literatury, kter vyhledávala v databázích BMČ, EBSCO, ProQuest případové studii jsem popsala ošetřovatelský a edukační proces u pacienta, který podstoupil chirurgický zákrok v rozsahu totální laryngektomie přijetí propuštění do domácí péče. Součástí případové studie je posouzení zdravotního stavu pacienta podle modelu funkčního zdraví Majory Gordon. Všechny informace jsem získala z pacientem, ze zdravotnické dokumentace a poskytováním ošetřovatelské péče. Kazuistická práce u pacienta po totální laryngektomii včetně modelu funkčního zdraví podle Majory Gordon. Cíl Cílem práce je zaměření se pooperační péči o pacienta s trvalou tracheostomií včetně edukace Výsledky: Dodržení postupů splnění cílů ošetřovatelských diagnóz a správný edukační trvalou tracheostomií....
|
|
|
Edukace rodičů dětí na dlouhodobé umělé plicní ventilaci
Holá, Barbora ; Vaicová, Karolína (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou edukace rodičů dětí dlouhodobě závislých na umělé plicní ventilaci. V praxi se stále častěji setkáváme s dětmi, které jsou doživotně odkázané na přístrojovou ventilační podporu. I těmto dětem je díky moderní medicíně a medicínské technologii umožněno propuštění do domácí péče. Rodiče se před propuštěním musí seznámit s velkým množstvím nových informací a naučit se mnoha novým dovednostem, které jsou nezbytné k tomu, aby byly schopni svému dítěti poskytnout potřebnou ošetřovatelskou péči. Role zdravotní sestry je zde nezastupitelná a kvalita edukace zdravotníků by měla být na nejvyšší možné úrovni. Teoretická část práce je věnována tématům pedagogiky, edukace a komunikace, základním pojmům a psychologickým aspektům, které rodiny takto nemocných dětí ovlivňují. Závěrečné kapitoly teoretické části se zabývají problematikou umělé plicní ventilace a zajištění dýchacích cest s ohledem na pediatrickou specifiku. Empirická část práce je zaměřena na kvalitu poskytování edukace těmto rodičům na konkrétním oddělení. Cílem práce bylo zmapovat, za jakých podmínek a jakým způsobem edukace rodičů na tomto oddělení probíhá. klíčová slova: dítě, edukace, péče, rodina, tracheostomie, umělá plicní ventilace
|
|
|
Péče o dýchací cesty u hospitalizovaných na JIP očima samotných pacientů
Klozová, Ivana ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Úvod: Oblast péče o pacienty s tracheostomickou kanylou je stále aktuální. Přináší zátěžové situace nejen pro samotné pacienty, ale i personál, který o ně pečuje. Tato problematika se vyskytuje napříč všemi obory. Cílem této práce bylo zjistit, jak se cítí pacienti při péči o jejich tracheostomii v době hospitalizace na jednotce intenzivní péče. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo v průběhu roku 2015 a 2016 na chirurgické jednotce intenzivní péče. Skupinu respondentů tvořili pacienti se zavedenou tracheostomickou kanylou. Distribuováno bylo 80 kusů dotazníků, 73 pacientů odpovědělo, návratnost dosáhla 91,25%. Výsledky: Šetřením bylo zjištěno, že komplexní péče o tracheostomii je pro pacienty zatěžující a nepříjemná. Všichni jednoznačně uvedli jako nejvíce nepříjemné odsávání a nejvíce jim vadí nucení ke kašli. 90,41% nemocných uvedlo, že jim odsávání vyhovuje v pravidelných intervalech, aby se mohli na tuto skutečnost připravit. Všichni z dotázaných provádějí dechovou rehabilitaci a 67,12% cítilo, že je pro ně prospěšná. 95,89% dotázaných trpí pocitem sociální izolace. 82,19% by uvítalo přítomnost psychologa na JIP. Skupina 80,82% si myslí, že je adekvátně pečováno o jejich tracheostomii v době hospitalizace a všichni mají možnost alternativní komunikace. Závěr: Na celkový přístup k nemocným s...
|
|
|
Ošetřování pacienta s tracheotomickou kanylou z pohledu sestry
Kritznerová, Tereza ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Nejdlová, Tereza (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o pacienta s tracheostomickou kanylou z pohledu sestry na anesteziologicko-resuscitačním oddělení a na jednotkách intenzivní péče. Skládá se z části teoretické a části empirické. V teoretické části je popsána základní terminologie, anatomie a fyziologie dýchacích cest, historie tracheostomie a druhy tracheostomických kanyl. Dále se zde pojednává o samotných tracheostomiích, o technice provedení, indikacích a komplikacích. Další kapitola teoretické části se věnuje ošetřovatelské péči. Poslední kapitola se zabývá způsoby komunikace tracheostomovaného pacienta. Empirická část je zpracována kvantitativní výzkumnou metodou pomocí dotazníkového šetření. Cílem diplomové práce je zjistit teoretické znalosti sester v oblasti péče o nemocné s tracheostomickou kanylou a způsoby komunikace s těmito nemocnými. V této části jsou uvedeny a diskutovány statisticky významné rozdíly v odpovědích různých skupin respondentů. V závěru jsou uvedena doporučení pro praxi. klíčová slova tracheostomie, dýchací cesty, tracheostomická kanyla, ošetřovatelská péče
|
|
|
Intenzivní domácí péče - Domácí péče s prvky intenzivního ošetřovatelství
Králová, Eva ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Diplomová práce "Intenzivní domácí péče - domácí péče s prvky intenzivního ošetřovatelství" mapuje situaci kolem domácí umělé plicní ventilace. Teoretická část práce čerpá především z poznatků jiných autorů. Je věnována objasnění základních pojmů, intenzivní i domácí péče a trendům v poskytování domácí plicní ventilace. Dále tato část práce přibližuje umělou plicní ventilaci. Pro umožnění dlouhodobé ventilace u chronických pacientů je nutné adekvátní zajištění dýchacích cest. Proto je zařazena také kapitola tracheostomie a její ošetřování. První část výzkumného šetření podává statistický přehled o skutečném využití domácí umělé plicní ventilace v ČR k 31. 3. 2013. V další části pak kvalitativní formou výzkumného šetření zjišťujeme, jak probíhá celý proces indikování a převedení pacienta z nemocničního lůžka do domácího prostředí, při poskytovaní domácí umělé plicní ventilace. Dle výsledků výzkumného šetření jsme došli k závěru, že muži jsou více nemocní a pečují spíš ženy, matky, manželky. Celkem máme nyní 81 ventilovaných pacientů v domácí péči. Mechanická ventilace je nejčastěji indikovaná u dětí s onemocněním spinální svalové atrofie. U mužů figurují oproti ženám poúrazové stavy, plicní onemocnění a svalová dystrofie postihující chlapce. Projekt domácí umělé plicní ventilace je v ČR stále na...
|
|
|
Tracheostomie z pohledu klienta
Martinů, Kateřina ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Mrákava, Vlastimil (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou tracheostomovaných klientů. Teoretická část je z počátku věnována vysvětlení anatomických a fyziologických poměrů hrtanu a průdušnice. Další, poměrně velká část pojednává o tracheostomické kanyle, snaží se shrnout informace od prvních pokusů otevření průdušnice, druhů tracheostomických kanyl s jejich výhodami a nevýhodami, až po toaletu dýchacích cest a správné ošetřovatelské péči. Tyto základy by měly napomoci k lepšímu chápání ošetřování tracheostomie klientům v domácím prostředí. Další důležitá část nás seznámí s edukačním procesem klienta od počátku hospitalizace až po dispenzární péči. Praktická část je věnována kvantitativnímu výzkumnému šetření zaměřenému na dostatečnou informovanost klientů před operačním výkonem spojeným s tracheostomií a zjištění, v jaké míře klientům vadí negativa na tracheostomické kanyle a jak se je snaží kompenzovat. Ze získaných dat bylo zjištěno, že 65,00 % klientů dostalo od zdravotní sestry informace o postupu léčby i s názornou ukázkou tracheostomické kanyly, 35,00 % dostalo informaci o postupu léčby. Dále bylo zjištěno, že omezení verbální komunikace vnímá jako výrazný problém 55,00 % dočasně tracheostomovaných klientů. Klíčová slova v ČJ Tracheostomie Otorinolaryngologie Jednotka intenzivní péče Ošetřovatelská péče...
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta s tracheostomií
Ebertová, Barbora ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Maňasová, Taťána (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči u pacienta s tracheostomií. Práce se skládá ze dvou částí. První část je teoretická. V této části se věnuji anatomii a fyziologii dýchacích cest, další kapitoly věnuji již samotnému hlavnímu tématu, kterým je tracheostomie. Je zde uvedena historie provádění tracheostomie, technika provedení, typy výkonů, druhy tracheostomických kanyl, indikace k výkonu a možné komplikace. Dalším velkým celkem je ošetřovatelská část, kde se věnuji ošetřovatelské péči o pacienta s tracheostomií, sem patří péče o toaletu dýchacích cest, výměna tracheostomické kanyly a dekanylaci. Dále je zde obsažena kapitola o komunikaci s pacientem, možné alternativní způsoby komunikace a ošetřovatelské diagnózy. Empirická část je zaměřena na kvalitativní výzkum, kdy metodou pro sběr dat jsou dvě ošetřovatelské kazuistiky. Šetření bylo provedeno na klinice anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny u dvou pacientů s tracheostomií. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak probíhá ošetřovatelská péče o pacienta s tracheostomií, způsob komunikace pacientů s tracheostomií a také zjistit jejich ošetřovatelské problémy. Klíčová slova Tracheostomie, dýchací cesty, tracheostomická kanyla, toaleta dýchacích cest, komunikace, ošetřovatelská péče
|
|
|
Prevence komplikací při ošetřování pacientů se zavedenou tracheotomickou kanylou
Biačková, Michaela ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na prevenci komplikací při ošetřování pacientů se zavedenou tracheostomickou kanylou. Tracheostomie je standardní, účinný a nenahraditelný zákrok při zajišťování dýchacích cest, ale musíme myslet na to, že mění fyziologické podmínky v dýchacích cestách a je to právě ošetřovatelská péče, která musí tyto podmínky nahradit. V teoretické části práce se snažím objasnit pojmy související s prevencí komplikací při ošetřování pacientů se zavedenou tracheostomickou kanylou. Praktickou část tvoří kvalitativní průzkumné šetření. Zkoumaný vzorek tvoří pacienti ležící na oddělení dlouhodobé intenzivní péče. Cílem práce je zmapovat jednotlivé respondenty s tracheostomickou kanylou a zhodnotit, zda správná ošetřovatelská péče je dostatečná k prevenci vzniku komplikací.
|
|
|
Pacient s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení
HLOCHOVÁ, Denisa
Tracheostomie je chirurgický výkon, při němž se v průdušnici vytvoří trvalý nebo dočasný otvor, za účelem dlouhodobě udržet a zajistit průchodnost dýchacích cest. Cílem tracheostomie je zajistit přísun kyslíku do plic, zlepšit dýchání, snížit sedaci vědomí a zlepšit toaletu dýchacích cest. Bakalářská práce se věnuje převážně ošetřovatelské péči o pacienta stracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení. Teoretická část práce se zabývá objasněním problematiky tracheostomie, pomůckami a druhy tracheostomických kanyl. Dále je zaměřena na ošetřovatelskou péči o tracheostomii. Zabývá se péčí o dutinu ústní a péčí o dýchací cesty. Do péče o dýchací cesty se zařazuje zvlhčování, lavážování a odsávání z tracheostomie. Teoretická část práce se věnuje i rehabilitaci, stravování a komunikaci s tracheostomanými pacienty. Předmětem práce bylo zmapovat, jaká je ošetřovatelská péče u pacientů s tracheostomií a jak jsou uspokojeny potřeby tracheostomovaného pacienta. Pro splnění výzkumného šetření byly stanoveny tři cíle: Cíl 1: Zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení. Cíl 2: Zjistit úroveň uspokojování potřeb pacienta s tracheostomií na JIP a standardním oddělení. Cíl 3: Zmapovat úroveň dodržování zásad ošetřovatelské péče o pacienta s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení. V návaznosti na tyto cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienty s tracheostomií na JIP a standardním oddělení? Výzkumná otázka 2: Jaká je úroveň uspokojování potřeb pacientů s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení? Výzkumná otázka 3: Jaká je úroveň dodržování zásad ošetřovatelské péče o pacienta s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení? Pro empirickou část této bakalářské práce bylo využito kvalitativní šetření, k čemuž posloužil polostrukturovaný rozhovor a skryté pozorování. Kvůli rozhovoru bylo osloveno šest sester z Nemocnice České Budějovice, a.s. První část obsahuje identifikační údaje, druhá část se týká názorů sester na specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tracheostomií, dále je zaměřena na úroveň uspokojených potřeb pacienta a poslední část se zabývá dodržováním zásad v ošetřovatelské péči u pacientů s tracheostomií. Na začátku rozhovoru byly sestry informovány o anonymitě a v bakalářské práci jsou označeny písmenem a číslicí. Výzkumný soubor tvořily sestry z jednotky intenzivní péče interního oddělení a sestry z otorinolaryngologického oddělení. Získaná data z rozhovorů byla zpracována pomocí metody "papír a tužka" a technikou "vyložení karet" do třech kategorizací, jež byly následně rozděleny na podkategorizace. Pro lepší přehlednost byla získaná data převedena do grafických schémat programem XMind 2013. Získané informace z pozorování byly zaznamenány do grafů v programu Microsoft Excel 2010. Z výsledků rozhovorů a pozorování vyplývá, že pacientovi s tracheostomií je poskytována relativně kvalitní ošetřovatelská péče. Sestry prokázaly dobré znalosti v ošetřovatelské péči o pacienta s tracheostomií. Za nejčastější problém sestry považují komunikaci s tracheostomovaným pacientem. Při výzkumném šetření byly splněny všechny předem stanovené výzkumné cíle. Předmětem bakalářské práce bylo poukázat na slabá místa v poskytované ošetřovatelské péči u pacientů s tracheostomií. Tato práce může sloužit ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o pacienty s tracheostomií a zároveň by mohla posloužit studentům jako doplněk k výuce. Výstupem práce je informační brožura pro pacienty, kteří mají zavedenou tracheostomickou kanylu.
|
|
|
Problematika komunikačních bariér u pacientů s tracheotomií na jednotkách intenzivní péče
POLÍVKOVÁ, Eva
Diplomová práce je zaměřena na problematiku komunikačních bariér u pacientů s tracheotomií na jednotkách intenzivní péče. Komunikace je základem ošetřovatelské péče a ošetřovatelský proces stojí na partnerském vztahu mezi sestrou a pacientem. Každý, kdo chce komunikovat, se občas setkává s problémy, s překážkami, které mu komplikují interpersonální komunikaci. Uvědomit si tyto překážky je prvním krokem k tomu, abychom je překonávali. Provedením tracheostomie jsou hlasivky vyřazeny ze své funkce a pacienti nemohou komunikovat prostřednictvím mluveného slova. Taková situace je pro pacienty nová a zároveň velmi stresující, proto je důležité věnovat těmto pacientům pozornost a zabývat se touto problematikou. Cíle práce a hypotézy se zaměřovali na oblast komunikačních bariér, ale také na dodržování zásad efektivní komunikace a na alternativní způsoby komunikace. Záměrem bylo zjistit vzájemnou závislost mezi jednotlivými proměnnými. K dosažení cílů bylo použito kvantitativní výzkumné šetření, které bylo doplněno kvalitativním výzkumným šetřením. Na základě výsledků statistického šetření byl významný vztah prokázán u hypotézy číslo dva. Bylo zjištěno, že vnímané komunikační bariéry sestrou jsou závislé na charakteru oddělení, na kterém sestra pracuje. Určitý vztah byl prokázán i v hypotéze číslo osm, která zjišťovala závislost alternativních způsobů komunikace na charakteru oddělení. U dalších jednotlivých hypotéz nebyl prokázán vztah závislosti. Analýza výsledků získaných od sester a od pacientů nám ukázala, že sestry vnímají u pacientů daleko více komunikačních bariér než pacienti sami. Z kvalitativního výzkumného šetření nám vyvstala hypotéza, která vyjadřuje vztah mezi výběrem alternativního způsobu komunikace a celkovým stavem pacienta.
|
host ::
RSS.