|
|
Toxoplasma a reprodukční funkce hostitele
Hlaváčová, Jana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Toxoplasma gondii (Apicomplexa) je v rozvinutých zemích pravděpodobně jedním z nejběžnějších parazitů u lidí. Má široké spektrum hostitelů zahrnující různé teplokrevné živočichy včetně člověka. V této bakalářské práci naleznete literární přehled zaměřený na vliv T. gondii na reprodukční funkce hostitele. Toxoplazmóza je doprovázená hormonálními změnami, což může být jednou z příčin negativního vlivu na plodnost hostitele. Celou prací se prolíná s Toxoplasmou spojená imunosuprese a snížená kontrola kvality embryí. Oba tyto jevy mají patrně vliv na těhotenství, vývoj plodu a postnatální vývoj dětí matek s latentní toxoplazmózou. Mimo jiné hrají také roli v posunu poměru pohlaví u infikovaných hostitelů.
|
|
|
Manipulace intracelulárních patogenů s buněčným transportem hostitelské buňky.
Petrů, Markéta ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Pyrih, Jan (oponent)
Mnoho intracelulárních jednobuněčných organismů patří mezi medicínsky významné patogeny člověka. Předmětem této práce budou vybraní parazité - Chlamydia spp., Legionella pneumophila, Trypanosoma cruzi a Toxoplasma gondii - a jejich interakce s vezikulárním transportem hostitelské buňky. Jsou zde popsány základní dráhy vezikulárního transportu a jeho důležité molekuly. Dále pak efektorové proteiny patogenů, které s popsanými molekulami interagují. Zvláštní kapitola je věnována fenoménu mimetování SNARE proteinů bakteriemi. Závěrem je uvedena kapitola o SNARE homologu L. pneumophila, který byl nalezen v naší laboratoři a který je předmětem mojí výzkumné práce.
|
|
|
Vliv parazita Toxoplasma gondii na produkci hlavních močových proteinů u myši domácí
Hladovcová, Denisa ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Hrdý, Ivan (oponent)
MUP (hlavní močové proteiny, angl. Major Urinary Proteins) jsou feromonové přenašeče zapojené do chemické komunikace u myši domácí (Mus musculus). Komplexy MUP s ligandy zprostředkují informace o genetickém pozadí jedince a spoluvytvářejí individuální pachový profil. Jsou významné při určování příbuznosti, zásadního faktoru při volbě reprodukčního partnera. Předpokládá se, že produkce MUP je vlivem tlaku pohlavního výběru energeticky náročná a vysílaný signál je upřímný (angl. honest). Tato teorie zatím nebyla experimentálně prokázána, stejně jako vliv dalšího silného selekčního tlaku - infekce parazity. Ve své práci jsem sledovala vliv infekce parazitem Toxoplasma gondii na produkci MUP. Z výsledků vyplývá, že dochází ke změně produkce u infikovaných zvířat obou pohlaví. U samců množství MUP klesá na úroveň kastrovaných samců (respektive kontrolních samic). Z podrobnější analýzy průběhu infekce usuzujeme, že energetická náročnost tvroby MUP neumožňuje jejich produkci v první fázi infekce v běžné míře, protože energie je přednostně směřována do boje s infekcí. Částečný nárůst produkce v pozdější fázi si vysvětlujeme důležitostí pachové komunikace. Snížení hladiny MUP u nemocného zvířete by mohlo přispívat k jeho tolerování ve společnosti ostatních jedinců. Infekce měla negativní vliv nejen na...
|
|
|
Toxoplasma gondii a vliv na mezihostitele
Vosátka, Martin ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Hradec, Michal (oponent)
Toxoplasma gondii je parazitický prvok, který má celé spektrum teplokrevných hostitelů, člověka nevyjímaje. Je kosmopolitně rozšířen. Nejdůležitější roli pro něj má kočkovitá šelma, která slouží jako definitivní hostitel a umožňuje mu rozmnožování. Cílem této bakalářské práce bylo shrnutí doposud zjištěných informací o možnostech vztahu parazitického prvoka Toxoplasmy gondii k jeho mezihostitelům a to především v oblasti chování. Jako mezihostitel posloužilo nejvíce zkoumané zvíře v souvislosti se změnami chování vyvolanými tímto parazitem, laboratorní myš. Dále byla tato práce zaměřena na ovlivňování chování člověka Toxoplasmou a to jak na obecné změny chování, tak i s tím spojené problémy, jako například provázanost s psychickými nemocemi a zvýšení šance k dopravním nehodám. Ovlivňování myší ze strany T. gondii vede ke změně základních instinktů nutných pro přežití. Jedná se konkrétně o přitažlivost kočičím pachem, kdy je míra přitažlivosti závislá na množství dávky stimulu. Zkoumala se i oblast učení a paměti u myší. Ve většině případů byla prokázána zhoršená schopnost učení i paměti (Flegr and Markoš, 2014), zde byla pozorována souvislost mezi množstvím cyst v mozku a horšími výsledky (Vyas et al., 2007). Další důležitou oblast představoval reakční čas člověka. Infikovaní jedinci měli pomalejší reakce, což ukazuje zhoršenou schopnost dlouhodobé koncentrace (Havlíček et al., 2001). Zhoršená koncentrace hraje důležitou roli a je spojena s možností větší náchylnosti k dopravním nehodám a rizikovosti u řidičů. Jedinci s latentní Toxoplasmou měli 2,65 krát vyšší šanci dopravní nehody (Flegr et al., 2002). T. gondii hraje také důležitou roli u psychických onemocnění, především ve spojitosti se schizofrenií. Účinná medikace schizofrenie má za následek i inhibici T. gondii (Yolken et al., 2009). Schizofrenie často vede k pokusu o sebevraždu. Proto byla hledána případná souvislost mezi sebevražednými pokusy a přítomností parazita. Ze studie vyplývá, že s vyšším množstvím T. gondii roste hladina protilátek i procento pokusů o sebevraždu, ale pouze u podskupiny pacientů mladších 38 let. Je to pravděpodobně tím, že se riziko pokusů o sebevraždu u schizofrenie objevuje v časnější fázi nemoci pacienta (Okusaga et al., 2011).
|
|
|
One more drop for decreasing reproduction
Dvořáková-Hortová, K. ; Šídlová, A. ; Děd, Lukáš ; Hladovcová, D. ; Vieweg, M. ; Weidner, W. ; Steger, K. ; Stopka, P. ; Paradowska-Dogan, A.
Toxoplasma gondii is a common protozoan parasite that infects warm-blooded animals throughout the world, including mice and humans. During infection, both, the parasite and the host, utilize various mechanisms to maximize their own reproductive success. Mice and humans are both the intermediate hosts for Toxoplasma gondii, which forms specialized vacuoles containing reproductive cysts in the formers’ tissue. As half of the human population is infected, developing a disease called toxoplasmosis, along with an ever-growing number of couples suffering with idiopathic infertility, it is therefore surprising that there is a lack of research on how T.gondii can alter reproductive parameters. In this study, a detailed histometric screening of the testicular function along with the levels of the pituitary luteinizing hormone (LH) were analysed in infected mice. Data on relative testis and epididymis weight, and sperm count were also collected. Based on the results obtained, the level of LH in the urine of Toxoplasma gondii infected mice was lower compared to the control. In direct correlation with the hormone level, testicular function and sperm production was also significantly lower in T. gondii positive group using sperm count and histometric analysis as a marker. Not only were the number of leptotene primary spermatocytes and spermatids lowered, but the number of Sertoli cells and the tubule diameter were elevated. In parallel, a pilot epigenetic study on global testicular methylation, and specific methylation of Crem, Creb1 and Hspa1genes essential for successfully ongoing spermatogenesis was performed. Global methylation was elevated in Toxoplasma infected mice, and differences in the DNA methylation of selected genes were detected between the Toxoplasma positive and control group. These findings demonstrate a direct relation between T. gondii infection and the decrease of male reproductive fitness in mice, which may contribute to an increase of infertility in humans.
|
|
|
Sérologická diagnostika toxoplasmózy
KAASOVÁ, Eliška
Toxoplasmóza způsobená prvokem Toxoplasma gondii je jednou z nejrozšířenějších kosmopolitně se vyskytujících parazitóz teplokrevných živočichů i lidí. Infekce u většiny zdravých jedinců probíhá inaparentně, popřípadě se slabými klinickými příznaky. Avšak velké komplikace nebo dokonce smrt může způsobit infekce nebo reaktivace latentní formy infekce u lidí s imunodeficiencí. Při akutní primoinfekci žen v prvním trimestru těhotenství může vážně poškodit vyvíjející se plod. Tomu lze předcházet včasnou detekcí parazita screeningovým vyšetřením těchto rizikových skupin. Laboratorní diagnostika využívá dvou základních metod průkazu toxoplasmózy, a to buď přímým nebo nepřímým průkazem. Přímé metody jako je mikroskopický průkaz parazita nebo izolace Toxoplasmy gondii na laboratorních zvířatech se běžně v praxi nevyužívají. V posledních letech se do popředí dostávají metody molekulární biologie zaměřené na přímý důkaz nukleové kyseliny parazita v biologickém materiálu. Metody nepřímého průkazu se zakládají na detekci specifických stop, zanechaných v organismu infekčním agens. Mezi nimi se v rutinním provozu většiny laboratoří v České republice nejvíce využívá sérologických metod. Základním principem je reakce antigenu a protilátky. Podle vyšetřených protilátek lze určit, zda je nákaza v akutní či chronické fázi a o jaký typ toxoplasmózy se jedná. Dále byly vyvinuty další testy jako intradermální a imunofluorescenční test, komplement fixační reakce, nepřímá hemaglutinace, mikroprecipitace nebo imunoenzymatické metody. K určení diagnózy obvykle nestačí pouhý průkaz protilátek, ani stanovení jejich množství. Zásadní je určit fázi infekce, proto je potřeba dokázat zda se hodnoty jednotlivých tříd imunoglobulinů (popřípadě titrů celkových protilátek) zvyšují, snižují či mají stabilní hodnoty. V určitých případech může být rozhodující avidita IgG. Cílem této bakalářské práce je detekovat protilátky proti Toxoplasma gondii a vyhodnotit jejich prevalenci pomocí sérologických metod a tyto metody vzájemně porovnat. Soubor vyšetřovaných vzorků pochází z Fakultní nemocnice Plzeň parazitologického a sérologického oddělení, proto je v závěru práce zahrnuto hodnocení výskytu infekce v Plzeňském kraji. Nejčastěji se v rutinním provozu užívá komplement fixační reakce ke stanovení celkových protilátek, popřípadě se doplňuje stanovením hodnot jednotlivých imunoglobulinových tříd metodou Enzyme-linked immunosorbent assay. U pacientů s prokázanou toxoplasmovou infekcí pomocí KFR, kdy je titr protilátek 1:8 a vyšší, je potřeba stanovení doplnit o metodu ELISA a tak zjistit hladiny jednotlivých tříd imunoglobulinů. Tato diagnostika se postupně vyvíjela od náročných a složitých postupů směrem k rychlé a plně automatizované diagnostice. Celkem bylo stanoveno 68 vzorků pacientů s podezřením na toxoplasmózu. Ve sledované skupině byli sledováni muži, ženy i děti. Po zvážení faktorů, které mohou ovlivňovat reakci se na základě KFR vyloučila infekce (negativní výsledek) u 26 osob. U zbylých 43 pacientů byla prokázána pozitivní reakce na přítomnost protilátek. Po porovnání pozitivních výsledků i nízkých titrů s klinickým stavem pacienta či s hodnotami naměřenými v minulosti se indikovalo stanovení metodou ELISA u 41 vyšetřovaných osob. V konečném důsledku byla za měsíc srpen roku 2012 detekována akutní toxoplasmová infekce celkem u 4 osob.
|
host ::
RSS.