|
|
Fyziologické základy tradeoff mezi růstem a obranou proti abiotickému stresu: role uhlíkové bilance
Doložílek, Jakub ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Petrášek, Jan (oponent)
Tak jako všechny organismy musí rostliny koordinovat růst a vývoj se svým energetickým statusem. Kromě toho se ale, vzhledem k přisedlému způsobu života, potřebují také velmi dobře přizpůsobovat podmínkám na svém stanovišti. Obranné mechanismy mohou být ale z hlediska vynaložených zdrojů značně náročné, a jejich aktivace má tak často za následek omezení růstu. Ustavování funkční dynamické rovnováhy mezi investicí do růstu a obranných reakcí ("G-D tradeoff") je zásadní pro fitness rostliny, její konkurenceschopnost a úspěšnost reprodukce. Tato práce se zabývá mechanismy, které se zásadním způsobem podílí na tomto vyvažování. Je diskutována evolučně konzervovaná osa řídící růst a vývoj na základě energetického statusu složená z kinázy TOR, pozitivního regulátoru růstu za příznivých podmínek, a jejího antagonisty kinázy SnRK1, která při energetické deprivaci podporuje mobilizaci zdrojů za účelem realizace obranných opatření zajištujících energetickou homeostázi. V práci je pojednáno o rostlinám specifické regulační dráze, která propojuje regulaci osou TOR-SnRK1 s vnímáním podmínek prostředí. Součástí této dráhy jsou také kinázy SnRK2 řídící specifické obranné reakce a dále fosfatázy PP2C a receptory PYL/PYR/RCAR, které aktivitu SnRK kináz modulují. Pochopení regulační sítě koordinující růst a vývoj...
|
|
|
Analýza Darknetu se zaměřením na forenzní zkoumání
RÝC, Tomáš
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu DARKNETu se zaměřením na forenzní zkoumání. V práci jsou popsána protiprávní jednání vyskytující se v síti DARKNET a jejich možný způsob forenzního zkoumání. Jsou navrženy způsoby identifikace trestné činnosti, možnosti její dokumentace a analyzována možnost identifikace pachatele. Pomocí navržené metodiky je navrženo řešení kybernetické kriminality pro použití orgánů činných v trestním řízení.
|
|
|
TOR signalizace u kvasinek
Šimek, Jan ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
TOR ("Target of rapamycin") protein je vysoce konzervovaná serin/threoninová kináza, která je centrální komponentou signálních kaskád regulujících buněčný růst a metabolismus eukaryotních organismů od kvasinek až po člověka. TOR proteiny byly objeveny v roce 1991 u kvasinek Saccharomyces cerevisiae jako cíl antimykotika a imunosupresoru rapamycinu. Kvasinky nesou na rozdíl od většiny eukaryotních organismů dva TOR geny, které kódují dva homologní proteiny Tor1p a Tor2p. Ty jsou součástí dvou komplexů TORC1 a TORC2. TORC1 je specificky inhibován rapamycinem a je zodpovědný za regulaci buněčného růstu v závislosti na množství a kvalitě dostupných živin. TORC2, který je necitlivý k účinkům rapamycinu, reguluje polymerizaci aktinu, syntézu sfingolipidů a endocytózu. Tato práce popisuje oba komplexy a je zaměřena především na regulaci a signalizaci TORC1. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Datová sada pro klasifikaci síťových zařízení pomocí strojového učení
Eis, Pavel ; Tisovčík, Peter (oponent) ; Žádník, Martin (vedoucí práce)
Automatická klasifikace zařízení v počítačové síti lze využít pro detekci anomálií v síti a také umožňuje aplikaci bezpečnostních politik dle typu zařízení. Pro vytvoření klasifikátoru zařízení je stěžejní kvalitní datová sada, jejichž veřejná dostupnost je nízká a tvorba nové datové sady je složitá. Cílem práce je vytvořit nástroj, který umožní automatizovanou anotaci datové sady síťových zařízení a vytvoření klasifikátoru síťových zařízení, který využívá pouze základní údaje o síťových tocích. Výsledkem této práce je modulární nástroj poskytující automatizovanou anotaci síťových zařízení využívající systém ADiCT sdružení Cesnet, vyhledávače Shodan a Censys, informace ze služeb PassiveDNS, TOR, WhoIs, geolokační databáze a informace z blacklistů. Na základě anotované datové sady je vytvořeno několik klasifikátorů klasifikujících síťová zařízení podle používaných služeb. Výsledky práce nejen výrazně zjednodušují proces vytváření nových datových sad síťových zařízení, ale zároveň ukazují neinvazivní přístup ke klasifikaci síťových zařízení.
|
|
|
Shedding Light on The Dark Web
Horváth, Jakub ; Jašková, Jana (oponent) ; Ellederová, Eva (vedoucí práce)
This bachelor’s thesis deals with the Dark Web and its use. Even though the Dark Web has been part of the Internet almost since its very beginning, it attracted the public attention only a few years ago. The main purpose of this work is to raise awareness about the topic to help the Internet users to protect themselves in the cyberspace.The thesis is a theoretical study based on the literature review of the available sources related to the topic of the Dark Web. It focuses on the levels into which the web is divided and its origins.It also explains how to access the DarkWebusingtheTorbrowser,outlinestheconceptofcryptocurrency bitcoin and the marketplace Silkroad. Finally, it discussescontentthatcanbefoundonthe Dark Web, frames the concept of cybercrime and tries to predict the Dark Web’s future.
|
|
|
Optimalizace zpracování dat o síti Tor pomocí OLAP
Chomo, Michal ; Bartík, Vladimír (oponent) ; Polčák, Libor (vedoucí práce)
Tor je distribuovaná sieť, ktorá poskytuje súkromie a anonymitu na internete. Informácie o nej sú verejne dostupné vo forme consensus dokumentov. Existujúce nástroje na zobrazovanie týchto informácií ich nedokážu zobraziť detailne a zároveň z ktoréhokoľvek bodu v čase. Nástroj Consensus Parser, vyvinutý v rámci výskumného projektu TARZAN na Vysokom učení technickom v Brne, to dokáže a navyše obohatí tieto informácie o geolokačné informácie a DNS záznamy. Consensus Parser tieto informácie ukladá do súborov na disku a umožňuje k nim prístup cez RESTové API. Táto diplomová práca rozširuje Consensus Parser o databázu MariaDB ColumnStore so schémou navrhnutou tak, aby spĺňala požiadavky na OLAP. Vyhľadávacie možnosti Consensus Parseru boli rozšírené pridaním 109 endpointov k 12 existujúcim a pridaním možnosti obmedziť hľadané informácie iba na špecifické polia. Miesto na disku potrebné na uloženie dát bolo redukované na pätinu.
|
|
|
Analýza DARKNETu se zaměřením na forenzní zkoumání
RÝC, Tomáš
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu DARKNETu se zaměřením na forenzní zkoumání. V práci jsou popsána protiprávní jednání vyskytující se v síti DARKNET a jejich možný způsob forenzního zkoumání. Jsou navrženy způsoby identifikace trestné činnosti, možnosti její dokumentace a analyzována možnost identifikace pachatele. Pomocí navržené metodiky je navrženo řešení kybernetické kriminality pro použití orgánů činných v trestním řízení.
|
|
|
Studium senzitivity signální dráhy přes receptor Notch na aminokyseliny v potravě
STEFFAL, Pavel
The sensitivity of Notch signaling pathway to metabolism has been proposed in several recent studies but it is unclear if the changes in fly diet composition can directly lead to changes in Notch phenotype in vivo. In this work we show that activity of Notch pathway is sensitive to amino acids via the TOR pathway. In addition we will test a candidate protein as a sensor for amino acid level in the fat body of Drosophila melanogaster but also independently in other tissues.
|
|
|
Darknet sítě jako způsob ochrany soukromí uživatelů internetu
Plevný, Marek ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Čermák, Radim (oponent)
V dnešní době, kdy jsou naše životy již pevně svázány s využíváním informačních technologií, si téměř nedokážeme představit žít například bez internetu. S internetem je ale spojen fenomén hromadného sběru dat o uživatelích a jejich aktivitách. Vzhledem k této skutečnosti je nutné bránit naše soukromí na internetu jakožto velmi důležitý aspekt našich životů. Tato práce se věnuje hromadnému sběru dat o uživatelích při jejich aktivitách na internetu. V rámci práce jsou rozebrány způsoby, jak jsou tato data shromažďována a za jakými účely. Dále jsou popsány způsoby, jak jsou uživatelé chráněny zákonem či jak se mohou bránit sami. Jedním ze způsobů ochrany soukromí na internetu je využívání tzv. anonymizačních sítí spojených s fenoménem Darknetu. Tato práce pomocí rozboru a praktického posouzení zkoumá, zda je tento způsob aplikovatelný běžnými uživateli internetu.
|
|
|
TOR signalizace u kvasinek
Šimek, Jan ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
TOR ("Target of rapamycin") protein je vysoce konzervovaná serin/threoninová kináza, která je centrální komponentou signálních kaskád regulujících buněčný růst a metabolismus eukaryotních organismů od kvasinek až po člověka. TOR proteiny byly objeveny v roce 1991 u kvasinek Saccharomyces cerevisiae jako cíl antimykotika a imunosupresoru rapamycinu. Kvasinky nesou na rozdíl od většiny eukaryotních organismů dva TOR geny, které kódují dva homologní proteiny Tor1p a Tor2p. Ty jsou součástí dvou komplexů TORC1 a TORC2. TORC1 je specificky inhibován rapamycinem a je zodpovědný za regulaci buněčného růstu v závislosti na množství a kvalitě dostupných živin. TORC2, který je necitlivý k účinkům rapamycinu, reguluje polymerizaci aktinu, syntézu sfingolipidů a endocytózu. Tato práce popisuje oba komplexy a je zaměřena především na regulaci a signalizaci TORC1. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.