|
|
Vliv regulace na OTC deriváty G-SIBs v USA v letech 2010-2015
Zajíčková, Tereza ; Jílek, Josef (vedoucí práce) ; Munzi, Tomáš (oponent)
Institucím spadajícím do kategorie G-SIBs je od propuknutí finanční krize z roku 2008 věnována zvýšená pozornost, a to nejen ze strany regulatorních orgánů. Nedostatečná regulace v oblasti OTC derivátů společně s morálním hazardem, projevujícím se vysoce spekulativním chováním ze strany G-SIBs, byly významnými faktory, jež přispěly ke vzniku finanční krize. Regulatorní orgány USA na danou situaci reagovaly přijetím Dodd-Frankova zákona, který měl mimo jiné zavést dodatečná pravidla na trhu OTC derivátů a výrazně regulovat činnost G-SIBs. Práce analyzuje vybrané ukazatele vztahující se k expozici OTC derivátů a celkové finanční kondici zvolených G-SIBs. Na základě analýzy vývoje zkoumaných ukazatelů po zavedení DFA práce potvrzuje, že v období 2010-2015 došlo ke snížení rizika plynoucího ze spekulativních derivátových obchodů G-SIBs, posílení finanční kondice zvolených institucí a potlačení tak systémového rizika.
|
|
|
Změny v poskytování hypotečních úvěrů a jejich dopad na finanční stabilitu
Fiala, Lukáš ; Cibulka, Jakub (vedoucí práce) ; Rajl, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hypotečními úvěry a riziky těchto instrumentů pro finanční stabilitu. První kapitola vymezuje hypoteční úvěry a popisuje situaci na trhu hypotečních úvěrů. Druhá kapitola se věnuje finanční stabilitě a systémovým rizikům a současné politice ČNB v oblasti hypotečních úvěrů. Dále je zde popsán návrh novely zákona o ČNB a je proveden její rozbor. Ve třetí kapitole je provedena analýza faktorů, které mají vliv na situaci na hypotečním trhu a je zde predikován dopad finanční stabilitu. Závěr shrnuje získané poznatky a snaží se předpovědět budoucí stav na trhu hypotečních úvěrů a trhu nemovitostí.
|
|
|
Přístup ke stresovému testování bank na úrovni EU
Likovská, Veronika ; Blahová, Naďa (vedoucí práce) ; Šíma, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá stresovými testy na úrovni EU, jakožto specifickým nástrojem, který Evropská bankovní asociace používá k vyhodnocení finanční stability bankovního sektoru. Hlavním cílem práce je poskytnout čtenáři analýzu stresových testů prováděných EBA. V souvislosti s tím se v praktické části zabývám nejen metodologickou stránkou, nýbrž i samotnými výsledky posledních zveřejněných testů z roku 2016. Vzhledem k vysoké nákladnosti celého procesu považuji za důležité zhodnotit také možnosti širšího využití stresového testování a vnímání testů samotnými bankami, které jsou jeho předmětem. Tato problematika je analyzována na základě průzkumu KPMG ve čtvrté kapitole předkládané práce.
|
|
|
Multi-agent Network Models of Financial Stability
Klinger, Tomáš ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Tripe, David (oponent) ; Stavárek, Daniel (oponent) ; Jakubík, Petr (oponent)
Tato práce pojednává o mezinárodní bankovní regulaci a na vazby mezi krizemi finančního systému a dluhovými krizemi jednotlivých států. Po ilustraci hlavních vztahů na nedávné finanční krizi zkonstruujeme několik multiagentních síťových modelů finančního systému pro testování jeho stability při různých nastaveních jeho parametrů. V první části se zaměřujeme na důvody regulace bank a popisujeme vývoj mezinárodní bankovní regulace včetně aktuálně představených dokumentů známých jako Basel III. Hlavním závěrem této části je skutečnost, že regulace je z velké míry ovlivňována samotnými bankami a ne vždy slouží k zajištění stability finančního systému. Ve druhé části zkonstruujeme multiagentní model, který umožňuje simulovat dopady negativních šoků při různých nastaveních parametrů bankovního systému a regulatorního prostředí. Naše simulace ukazují zaprvé, že dostatečná míra kapitálu je nezbytná pro zajištění systémové stability, zadruhé, že jakmile se systém octne v systémové krizi, diskreční zásahy mají jen velmi malý účinek a zatřetí poukazují na užitečnost regulace likvidity. Ve třetí části model rozšíříme tak, aby umožnil analyzovat efekty státní podpory na systémovou stabilitu a efekty zpětné vazby, při kterých se riziko přenáší ze států zpět na bankovní systém. Dále testujeme různé parametrizace modelu...
|
|
|
Measuring systemic risk in time-frequency domain
Muzikářová, Ivana ; Baruník, Jozef (vedoucí práce) ; Bauer, Michal (oponent)
Tato práce přináší analýzu systémového rizika v bankovním sektoru USA. Za použití podmíněné hodnoty v riziku (∆CoVaR), mezní očekávané ztráty (MES) a kvantilogramu (CQ) měříme závislost na chvostech rozdělení denních výnosů institucí a celého systému. Pomocí multirozkladu odvozeného z vlnkové trans- formace můžeme v rámci výnosových řad izolovat cykly trvající v rozmezí 2-8 dní, 8-32 dní a 32-64 a zkoumat riziko na jednotlivých škálách. Empir- ické výsledky poukazují na skutečnost, že očištění dat od vysokofrekvenčního hluku dává vzniknout riskometru, který má vyšší předpovídající schopnost než ∆CoVaR odhadnutá na surových datech. Závěr práce je věnován hledání spoji- tostí mezi statistickými měřiči a bankovními charakteristikami jednotlivých in- stitucí. Závěrečná panelová regrese ukazuje, že velikost instituce (měřená jako logaritmická transformace celkové bilanční sumy) je nejlépe schopna vysvětlit vývoj ∆CoVaR, jak v čase, tak napříč institucemi.
|
|
|
Systemic Risk in the European Financial and Energy Sector: Dynamic Factor Copula Approach
Nevrla, Matěj ; Baruník, Jozef (vedoucí práce) ; Buzková, Petra (oponent)
V této diplomové práci provádíme analýzu systémového rizika ve finančním a energetickém sektoru v Evropě. Jako hlavní ekonometrický nástroj pro odhadování závislostí mezi subjekty využíváme dynamický faktorový kopula model s GAS dynamikou definovaný v práci Oh & Patton (2013b). Tento model používáme na denní CDS spready. Na základě odhadnutých výsledků provádíme Monte Carlo simulace, abychom získali budoucí hodnoty CDS spreadů a mohli měřit pravděpodobnost systémových událostí. Docházíme k závěru, že podstatně vyšší systémové riziko je přítomno ve finančním sektoru. Usuzu- jeme také, že nejvíce systémově citlivé společnosti z obou sektorů pocházejí ze Španělska. Klasifikace JEL C53, C55, C58, G17 Klíčová slova Credit default swap, Energetický sek- tor, Faktorová kopula, Finanční sektor, Generalized Autoregressive Score model, Systémové riziko E-mail autora matej.nevrla@gmail.com E-mail vedoucího práce barunik@fsv.cuni.cz
|
|
|
Four Essays on Financial Stability
Jakubík, Petr ; Dědek, Oldřich (vedoucí práce) ; Mejstřík, Michal (oponent) ; Kodera, Jan (oponent) ; Peltonen, Tuomas (oponent)
(in Czech) Nedávné období finanční nestability motivovalo výzkumníky i tvůrce hospodářských politik ke zintenzivnění výzkumu v oblasti finanční stability. Tato disertační práce rozšiřuje současné poznání a diskuze rozpracováním a empirickým testováním metodologií, které mohou být využity pro měření zranitelnosti finančního sektoru a identifikaci potenciálních rizik pro finanční stabilitu. Dále se zaměřuje na vztah mezi reálným a finančním sektorem a možné dopady finančních obtíží domácností na agregátní ekonomiku. Společně s navrhovanou metodologií poskytujeme přehled současné literatury na tato témata i empirické výsledky. Argumentujeme ve prospěch stresového testování zahrnujícího klíčová rizika v bilancích bank, které je možno použít i pro nově se rozvíjející trhy s omezenou dostupností dat. Pro tyto ekonomiky je statický přístup předpokládající konstantní rovahovové položky zcela nevhodný díky vysoké volatilitě růstu úvěrů. Dále práce ukazuje, že tzv. efekt zpětného dopadu mezi finančním sektorem a reálnou ekonomikou může hrát za určitých předpokladů důležitou roli, a proto by měl být brán v úvahu tvůrci hospodářských politik. Tento efekt se objevuje také v samotném reálném sektoru, protože potenciální nestabilita může pramenit z bilancí domácností a promítat se do agregátní ekonomiky...
|
|
|
Inter-sector credit exposure: Contingent claims analysis in the Czech Republic
Brechler, Josef ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Janda, Karel (oponent)
1 Abstrakt Vztahy mezi ekonomickými agenty existující na základě držených finančních aktiv mohou přispívat k přenosu šoků mezi různými částmi ekonomiky. Záměrem této práce je obohatit probíhající diskusi ohledně šíření nákazy v ekonomice. Nejprve jsou analyzovány finanční vztahy v rámci české ekonomiky a následně je použit model podmíněných nároků (contingent claims analysis) ke kvantifikaci rizik která vyplývají z existence výše zmíněných vztahů v systému. V rámci použitého modelu jsou pak získány různé indikátory, na jejichž základě je posouzena stabilita systému jako celku. Na základě simulací je zjištěno, že velikost ztrát způsobených kreditním rizikem závisí silně na zdroji šoku. Tyto ztráty jsou vyšší v případě, že zdroj šoku leží v sektoru domácností oproti ztrátám spojeným se šokem pramenícím ze sektoru nefinančních podniků. Dále je zjištěno, že velikost poklesu kapitálu v bankovním sektoru nutná ke způsobení finanční tísně některého ze sektorů je relativně vysoká a stabilní v čase. Klasifikace E01, E44, G01, G12, G20 Klíčová slova Nákaza rozvahy, finanční účty, síťové modely, analýza podmíněných nároků, systémové riziko E-mail autora brechler@centrum.cz E-mail vedoucího práce michal.hlavacek@cnb.cz
|
|
|
Systemic risk and sovereign crises: modelling interconnections in the financial system
Klinger, Tomáš ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Jakubík, Petr (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vazby mezi krizemi finančního systému a dluhovými krizemi jednotlivých států skrze státní pomoc na jedné straně a expozice bank vůči státnímu dluhu na straně druhé. Po ilustraci hlavních vztahů na nedávné finanční krizi zkonstruujeme multiagentní síťový model finančního systému, který nám umožní analyzovat efekty státní podpory na systémovou stabilitu a efekty zpětné vazby, při kterých se riziko přenáší ze států zpět na bankovní systém. Nejprve testujeme různé parametrizace modelu pomocí Monte Carlo simulací. Následně je model zkalibrován pomocí jedinečné sady dat složené z různých zdrojů. Klíčové výsledky naší analýzy jsou následující: Zaprvé, v krátkodobém horizontu veškerá opatření na podporu bank zlepšují systémovou stabilitu. Za druhé, v delším časovém horizontu závisí účinky státní podpory na parametrizaci modelu, ale stále existují nastavení, za kterých státní pomoc výrazně zmírňuje systémovou krizi. A konečně, existují rozdíly mezi účinky různých typů podpůrných opatření.
|
|
|
Systemic risk and sovereign crises: modelling interconnections in the financial system
Klinger, Tomáš ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Jakubík, Petr (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vazby mezi krizemi finančního systému a dluhovými krizemi jednotlivých států skrze státní pomoc na jedné straně a expozice bank vůči státnímu dluhu na straně druhé. Po ilustraci hlavních vztahů na nedávné finanční krizi zkonstruujeme multiagentní síťový model finančního systému, který nám umožní analyzovat efekty státní podpory na systémovou stabilitu a efekty zpětné vazby, při kterých se riziko přenáší ze států zpět na bankovní systém. Nejprve testujeme různé parametrizace modelu pomocí Monte Carlo simulací. Následně je model zkalibrován pomocí jedinečné sady dat složené z různých zdrojů. Klíčové výsledky naší analýzy jsou následující: Zaprvé, v krátkodobém horizontu veškerá opatření na podporu bank zlepšují systémovou stabilitu. Za druhé, v delším časovém horizontu závisí účinky státní podpory na parametrizaci modelu, ale stále existují nastavení, za kterých státní pomoc výrazně zmírňuje systémovou krizi. A konečně, existují rozdíly mezi účinky různých typů podpůrných opatření.
|
host ::
RSS.