Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Reakce na Marshallův plán ve vybraných periodikách československého tisku v roce 1947
Zima, Michal ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Marshallův plán znamenal pro poválečnou Evropu zásadní hospodářskou pomoc, která zúčastněním zemím znatelně usnadnila jejich poválečnou obnovu. Práce si klade za cíl popsat charakteristiky Hospodářské obnovy Evropy známé též jako Marshallův plán a uvést jej do historického kontextu poválečného Československa. Hlavní důraz je v této souvislosti kladen na analýzu dobového tisku, konkrétně periodik Rudé právo, Svobodné slovo a Právo lidu. Autor se zaměří na reakce ze strany tisku jak na samotnou existenci Marshallova plánu, tak na faktické odmítnutí tohoto programu. Cílem práce je zodpovědět si na otázku, jak se tento postup projevoval v tisku a potažmo ve společnosti a jak byl vnímán.
Jaroslav Šalda. Portrét titána tisku
Škrabalová, Iveta ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Abstrakt v českém jazyce Práce zachycuje životní příběh "self-made mana" Jaroslava Šaldy, tvůrce a ředitele Melantrichu, největšího tiskového podniku československé První republiky. Těžištěm poznání jsou rozhovory s pamětníky, archivní dokumenty a literární zdroje. Každá z kapitol představuje část z odpovědi na otázku: Jak je možné, že se z nemanželského dítěte bez prostředků a univerzitního vzdělání stal člověk s rozsáhlými odbornými znalostmi, častý host ministrů i prezidenta a mocný vládce mediálního průmyslu. Text ve svém celku, pevně svázaný s historií českého národa a Melantrichu, reflektuje zkušenost muže, který svůj život zasvětil budování, neboť konstruktivní, inovativní, vytrvalou a tvrdou práci považoval za hlavní prostředek k jeho naplnění, klíč k úspěchu. Zobrazuje osobnost ztělesňující známé rčení: Když se chce, všechno jde. Klíčová slova Jaroslav Šalda, Melantrich, Česká strana národně sociální, České slovo, Svobodné slovo, Hvězda, Václavské náměstí, První republika, kapitalismus, podnikání, ředitel, tisk, noviny, vydavatelství, nakladatelství, odbojová činnost.
Obraz "Krvavé neděle" v dobovém tisku
Mrázková, Tina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Francová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá rozborem novinových článků, jejichž tématem je konflikt mezi katolickým a protestantským obyvatelstvem Severního Irska a událost z 30. ledna roku 1972, pro kterou se vžilo označení "Krvavá neděle". Předmětem rozboru jsou články vydané v tehdejším československém periodickém tisku jeden měsíc před Krvavou nedělí a jeden měsíc po ní, tedy články vydané v lednu a v únoru roku 1972. Pro analýzu byly vybrány články, které byly otisknuty ve třech tehdejších celostátních denících: v Rudém právu, Mladé frontě a ve Svobodném slovu. Práce se zabývá způsobem, jakým tehdejší komunistický tisk o událostech v Severním Irsku informoval a dává jej do kontextu s tehdejší politickou situací na poli domácím i mezinárodním. Součástí práce je úvod do problematiky severoirského regionu z hlediska jeho historie a následný popis událostí z 30. ledna 1972. Dále práce obsahuje exkurz do podoby československého tisku 70. let 20. století, který byl poznamenán společenskými a politickými změnami souhrnně nazývanými jako normalizace. Cílem analýzy dobového tisku je představit pozici, jakou prostřednictvím mediální produkce k severoirskému konfliktu zaujal československý komunistický režim, jak se na informování o něm v tištěných médiích projevily techniky propagandy a jak se způsob informování o Severním Irsku...
Smrt L. I. Brežněva a její vyobrazení v českém dobovém tisku
Svobodová, Petra ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce "Smrt L.I. Brežněva a její vyobrazení v českém dobovém tisku" pojednává o způsobu, jakým vybraná dobová periodika informovala o smrti sovětského vůdce Leonida Iljiče Brežněva v listopadu 1982. Analyzovány jsou 3 československé celostátní deníky (Rudé právo, Mladá fronta a Svobodné Slovo) a 1 regionální deník (Večerní Praha), sledovaným obdobím je měsíc listopad 1982 (od 1. 11. 1982 do 31. 11. 1982). Nejdříve bude zkoumáno, jak o Leonidu Brežněvovi informovaly sledované deníky v době před jeho smrtí (hledány budou zejména zmínky o jeho zhoršujícím se zdravotním stavu) a poté v souvislosti s jeho úmrtím a následným pohřbem. Bude také popsán mediální obraz Leonida Brežněva, který prezentovala média v souvislosti s těmito událostmi. Teoretická část práce se zabývá osobou Leonida Brežněva, který stál v čele Sovětského svazu od roku 1964, kdy byl zvolen 1. tajemníkem komunistické strany, až do své smrti v roce 1982, jeho politickou kariérou a kultem jeho osobnosti v posledních letech jeho života. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Vznik Organizace spojených národů a jeho reflexe v českém dobovém tisku
Jelínková, Vladislava ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Práce se zabývá otázkou vzniku Organizace Spojených národů v roce 1945 a jeho reflexí v československém dobovém tisku. Nejprve seznámí s fakty o předchůdcích OSN, popíše proces vzniku nové organizace a průběh její zakládající konference v San Francisku (25. 4. - 26. 6. 1945). Diskutuje postoj československého ministra zahraničí Jana Masaryka, který před druhou světovou válkou a během ní vystupoval jako velmi prozápadní politik, na konferenci však často vystupoval v rozporu se svými dřívějšími názory a postavil se za zájmy Sovětského svazu (např. v otázce uznání polské vlády). Práce také nastíní vnitropolitickou situaci, která ovlivňovala vystupování J. Masaryka a ostatních československých zástupců na konferenci. V první části textu je taktéž zahrnut text preambule Charty Spojených národů. Druhá část práce se věnuje článkům v dobovém československém tisku, které se vzniku OSN týkaly. Vybrala jsem si tyto deníky: Lidová demokracie, Mladá fronta, Právo lidu, Rudé právo a Svobodné slovo, protože tyto deníky byly celostátní, česky psané, vycházely v období červen-prosinec 1945 a byly vydávány stranami zastoupenými v Národní frontě (kromě deníku Mladá fronta, který vydával Svaz české mládeže, velmi levicová, prokomunisticky orientovaná organizace).
Politická karikatura v českém tisku mezi roky 1945 až 1948
Pallendal, Pavel ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato práce si klade za cíl pomocí historicko-srovnávací metody porovnat rozdílnost karikatur otištěných dvou celonárodních denících na příkladech důležitých událostí československé politiky v letech 1945 - 1948. Pracoval jsem s tématy, která tehdy rozdělovala veřejnost i politiky. Kromě srovnávání způsobu zpracování jednotlivých témat, jsem se soustředil i výběr obsahu karikatur. Jedním ze zkoumaných listů je Svobodné slovo, které vycházelo z tradice stranického listu a jeho obsah byl korigován stranickým vedením Československé strany národně socialistické. Druhým listem je deník Práce, který byl naopak novým listem a reprezentoval názory Ústřední rady odborů. Sledované období 1945 - 1948 jsem rozdělil do tří časově po sobě navazujících fází. První oddíl jsem vymezil rokem 1945. Jako druhé období jsem zvolil volební rok 1946. Poslední fázi jsem ohraničil rokem 1947 a únorovým pučem v roce 1948. Ve všech třech fázích jsem odděleně hodnotil karikatury se vztahem k domácí politické situaci a karikatury hodnotící mezinárodní vztahy. Srovnávací jednotkou mi byly karikatury autorů Ondřeje Sekory v Práci a Jana Blahoslava Novotného ve Svobodném slově publikované ve zmíněném období.
Československá sociální demokracie před volbami v roce 1946 očima Rudého práva a Svobodných novin
Chaloupská, Markéta ; Vošahlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Téma diplomové práce je Československá sociální demokracie před volbami v roce 1946 očima Rudého práva a Svobodných novin. Text si klade za cíl přiblížit problematiku odrazu Československé sociální demokracie (ČSD) před volbami v roce 1946 v dobovém tisku - Svobodných novinách a Rudém právu. Volby do Ústavodárného shromáždění dne 26. května v roce 1946 se totiž na dlouhou dobu staly posledními demokratickými volbami. Komunisté v nich získali 40,17 % hlasů a poprvé v historii Československé republiky se dostali do vlády. O tomto odrazu tohoto tématu v dobovém tisku dosud chybí ucelená literatura. Úkolem diplomové práce je stručně analyzovat situaci v poválečném Československu a postavení sociální demokracie. V analytické části pak budu charakterizovat studovaná periodika a zkoumat materiál. Na základě kvantitativní obsahové analýzy se budu snažit odpovědět na výzkumné otázky a poté potvrdit či vyvrátit hypotézu.
Krčmaňský případ a jeho obraz v dobovém tisku
Burešová, Lucie ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Aplt, Daniel (oponent)
Bakalářská práce Krčmaňský případ a jeho obraz v dobovém tisku pojednává o tzv. krabičkovém atentátu, který byl v roce 1947 neúspěšně spáchán na tři nekomunistické ministry (Jana Masaryka, Prokopa Drtinu a Petra Zenkla). Práce se věnuje analýze novinových článků, které informují o průběhu atentátu a jeho vyšetřování. Konkrétně se zaměřuje na ústřední deník Komunistické strany Československa - Rudé právo a ústřední deník Československé strany národně socialistické - Svobodné slovo. Analýza se soustředí především na odlišnosti v prezentaci této kauzy s ohledem na politickou orientaci deníku. Na základě odborné literatury je práce doplněna historickým kontextem vývoje Československa od konce druhé světové války po komunistický únorový převrat v roce 1948. Důraz je přitom kladen na politickou situaci v zemi a dobovou funkci médií. Z mediální sféry se práce zaměřuje hlavně na postavení tisku. V neposlední řadě práce obsahuje také stručnou biografii ministrů, na které byl atentát spáchán, a popis Krčmaňškého případu na základě odborné literatury.
Summity Nixon-Brežněv v letech 1973 a 1974 v československém tisku
Kvapilík, Ondřej ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem "Summity Nixon-Brežněv v letech 1973 a 1974 v československém tisku" se zabývá způsobem prezentace summitů mezi Leonidem Brežněvem a Richardem Nixonem v soudobých československých denících. Analyzovány jsou texty uveřejňované v médiích v souvislosti se schůzkami v letech 1973 a 1974 ve Washingtonu a v Moskvě ve stanoveném období více než jednoho měsíce kolem těchto schůzek. Práce zkoumá jak míru ovlivnění mediálních obsahů způsobenou ideologickou inklinací k Sovětskému svazu, tak i způsob, jakým se média v Československu vypořádala s prezentací obou znepřátelených velmocí v pozici partnerů. Teoretická část uvádí čtenáře do problematiky a poskytuje základní historické souvislosti zkoumaných událostí. Dále charakterizuje jednotlivé schůzky i analyzované deníky. V praktické části se práce věnuje podrobné kvalitativní analýze obsahů vybraných zástupců soudobého československého tisku, které představovalo Rudé právo, Svobodné slovo, Mladá fronta a Lidová demokracie. Následně práce vzájemně porovnává prezentaci obou zkoumaných schůzek a snaží se nalézt příčiny rozdílů a trendy v zobrazení summitů. Jako doplněk je uvedeno i srovnání s obdobnými summity mezi Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem, které se odehrály o desetiletí později. Závěr práce pak přináší shrnutí a...
Federalizace Československa v roce 1968 a její reflexe v českém a slovenském denním tisku
Jozífek, Radek ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Bakalářská práce "Federalizace Československa v roce 1968 a její reflexe v českém a slovenském denním tisku" pojednává o tom, jakým způsobem psaly vybrané české a slovenské noviny o přípravě a schválení ústavního zákona o československé federaci. Práce se skládá ze čtyř částí. První z nich popisuje historii a vývoj česko-slovenských vztahů: vznik společného státu, vznik samostatného slovenského státu, následné obnovení republiky po druhé světové válce a další vývoj. Na těchto i dalších událostech vysvětluje, proč byla federalizace pro Slováky v roce 1968 tak důležitým tématem. Druhá část se věnuje situaci médií v Československu v roce 1968, kdy byla zakázána cenzura. Reformní proces pražského jara ale přerušila intervence vojsk Varšavské smlouvy do země. Třetí část se věnuje samotnému zákonu o československé federaci, zařazuje tuto významnou novelu "socialistické" ústavy z roku 1960 do kontextu československého ústavního vývoje. Čtvrtá část zkoumá, jakým způsobem psaly české (Rudé právo, Svobodné slovo, Lidová demokracie) a slovenské deníky (Pravda, Hlas ľudu, Smer) o federalizaci ve vybraných časových obdobích z let 1968 a 1969.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.