|
|
Tvorba konceptu energeticky soběstačných obytných budov
Hlavsa, Tomáš ; Horák, Petr (oponent) ; Chlup, Jan (oponent) ; Meixner, Miloslav (vedoucí práce)
Tvorba koncepce domů je prvořadý úkol architektů projektantů v oboru architektury a stavitelství. I když základní požadavky zůstávají napříč časem stále stejné, možnosti jejich řešení se neustále vyvíjí a mění. Navíc s rostoucí globalizací se na architekturu kladou a nabalují nové požadavky přesahující horizont zájmů stavebníka a projektanta. Globální pohled na každý projekt a zhodnocení jeho stopy zanechané v našem prostředí a společnosti je sice mnohokrát diskutovaný, ovšem málokdy zohledněný, či dokonce jen branný v úvahu. V této souvislosti jsme svědky vývoje nových trendů konceptů staveb, spočívajících v používání přírodních materiálů, ve snižování ekologické zátěže okolí, ve snižování energetické náročnosti, či dokonce ve snaze dosažení energetické nezávislosti, tedy trendy, jejichž společným jmenovatelem je trvale udržitelné stavitelství, potažmo trvale udržitelný rozvoj obecně. Tvorba konceptů energeticky soběstačných domů tak nespočívá pouze v precizním vyřešení zadaného úkolu z pohledu projektanta či stavebníka, ale také v hledání takového řešení, které při použití nových trendů a principů nepůjde, i když nechtíc, proti prvotní myšlence samotné. Předkládaný nástroj zpracovaný a prezentovaný v rámci této dizertační práce má ambici snížit globální pohled na projekt i do perspektivy konkrétní individuální tvorby a přispět tak malou měrou k tvorbě kvalitnějších projektů z pohledu trvale udržitelného rozvoje. Energeticky soběstačné domy nejsou jednoznačný pojem. Pro práci s nimi bylo nutné stanovení jejich základní definice, která popisuje jejich různorodé koncepční varianty a umožňuje tak přesně vymezit řešenou oblast. Pro správné zvolení optimálního řešení z hlediska trvale udržitelného rozvoje je nutné již od začátku jejich posouzení a vzájemné porovnání. Jako základní nástroj pro toto posouzení byl použit a částečně modifikován SBTool, který je postaven na třech základních pilířích trvale udržitelného rozvoje – SOCIÁLNÍ (SPOLEČENSKÝ) – ENVIRONMENTÁLNÍ – EKONOMICKÝ. Snaží se zjistit míru zanechané stopy zvoleného konceptu z pohledů těchto tří hledisek a vyhodnotit efektivitu vybraného řešení z pohledu trvale udržitelného stavitelství. Takto konstruovaný nástroj umožní porovnat různé koncepty stejného projektu mezi sebou, ale i různé projekty navzájem. Rovněž dovolí posuzovat nejen celý koncept, ale i jeho dílčí části, a to vše samozřejmě i s ohledem na vývoj jednotlivých aspektů v čase.
|
|
| |
|
|
Územní plánování v praxi
Pravdík, Petr ; Čech, Josef (oponent) ; Superatová, Alena (vedoucí práce)
Diplomová práce přibližuje územní plánování a udržitelný rozvoj. Seznamuje s nízkoenergetickou výstavbou a jejími typy. Blíže se zaměřuje na soběstačný dům, popisuje jeho vlastnosti, principy a výběr vhodné lokality. Závěr práce řeší legislativu spojenou s umístěním soběstačného domu na vhodný pozemek.
|
|
|
Reporting udržitelného rozvoje
Mlejnek, Tomáš ; Zuzana, Zapletalová (oponent) ; Kocmanová, Alena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá reportingem udržitelného rozvoje a jeho způsobu podávání pravidelných zpráv. První část obsahuje údaje o trvale udržitelném rozvoji a shrnutí přístupu ze strany OSN a EU k udržitelnému rozvoji, který ovlivnil podnikatelské postoje ke zveřejňování pravidelných výsledků pomocí standardizovaných zpráv o udržitelnosti. Ve druhé části je provedena analýza situace podávání reportu podniků v pivovarnictví o udržitelnosti rozvoje a společenské odpovědnosti. Cílem je vytvořit doporučení pro vytvoření reportu o udržitelném rozvoji a společenské odpovědnosti na základě předchozích analýz a zhodnocení jejich vývoje.
|
|
|
Genius loci a nová městská struktura
Kozubíková, Aneta ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je návrh nové městské struktury, která zapadá do kontextu svého okolí. Řešené území se nachází v centru města Třebíč v městské části Stařečka. Je vymezeno ulicí Sucheniova, Hasskova a Vítěslava Nezvala. Kvůli asanaci v 80. letech zmizela většina velmi živé původní zástavby. V současné době je prostor z velké části nezastavěný, což je pro centrum města nezvyklé. Území má jedinečný potenciál pro vybudování nové lokality s prvky moderního života. Velkou část území zabírá autobusové nádraží, povrchové parkování a frekventovaná komunikace. V návrhu jsem se snažila lokalitu vrátit zpět pro pěší a uzpůsobit tomu veřejný prostor. Díky silné občanské vybavenosti okolí Karlova náměstí bylo důležité nekonkurovat funkčním uspořádáním a doplnit jej v jeden funkční celek. Navržené městské struktury a veřejný prostor vycházejí z pozice historické zástavby. Součástí diplomové práce je i území Polanka, která disponuje podobnými znaky jako část Stařečka. Tato část je řešena pouze jako vize.
|
|
|
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
|
|
| |
|
| |
|
|
Y Soft Campus - poloopuštěný areál Střelnice v Brně-Pisárkách
Kovaříková, Petra ; Hýl, Petr (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Jedná s o návrh kampusu a sídla firmy Y-Soft v poloopuštěném areálu Brno-Pisárky o rozloze 104 900 m. Po dvoudenním průzkumu potřeb vedení a zaměstnanců firmy Y-Soft jsem navrhla kampus, jehož součástí je kromě kancelářských budov Y-Softu také sportovní gymnázium, fitness centrum, park, obytné budovy a dětská i psí školka. Hlavní sídlo Y-Softu jsem navrhla jako kompaktní celek z důvodu jednodušší komunikace mezi odděleními. Snažila jsem se, aby působil lidským měřítkem a vytvářel příjemné pobytové prostory. Konstrukční systém je skeletový z monolitického betonu. Železobetonová kostra bude zateplena minerální vatou a na fasádě se budou střídat pásy oken s otvíravými kolorovanými částmi a obklad z Thermowood.
|
|
|
Nové formy participace při obnově malých a středních měst
Chladil, Jan ; Sklenář, Vavřín (oponent) ; Mgr.František Kubeš (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Cílem práce je analýza současného stavu obnovy Dolního Rakouska a Jižní Moravy a vyvození důsledků kroky vedoucí k úspěšné obnově v budoucnosti. Srovnání současných metod obnovy kraje Dolního Rakouska a Jižní Moravy a pozorování současných trendů obnovy na evropské úrovni nás vede k úkolu, kdy chceme tuto zkušenost předat a pomocí práce naznačit podporu obnovy u nás a participovat s obnovou zahraniční. Vytvoření vize obnovy je dostatečné zádostiučinění práce. Mezi kraji jižní Moravy a Dolního Rakouska můžeme vidět také historickou paralelu. Jsou to slavné doby rakousko-uherské monarchie, ale i neplánovitých ekodevastací a agrokultury. Malé a střední město jižní Moravy začíná v porevolučním čase s hledáním nové identity i s hledáním nových způsobů, jak obstát v tržní konkurenci vůči jiným městům. Právě snaha rozvinout a obohatit stávající systém po vzoru dolnorakouských přátel je zaslíbenou písní budoucnosti.
|
host ::
RSS.