|
|
Role středvní mikrobioty a HPA osy v dětství
Trunečková, Naděžda ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Vztahy mezi mikrobiotou a hostitelem se vyvíjely statisíce let a vedly k vytvoření složitého systému interakcí. Kolonizace gastrointestinálního traktu dítěte začíná ještě prenatálně, aktivně pokračuje po narození a může být ovlivněna faktory jako způsob porodu, laktace nebo užívání antibiotik. Hlavní vývoj střevní mikrobioty i centrální nervové soustavy probíhá v prvních dvou až třech letech života, přitom střevní mikrobiota a mozek mohou svůj vývoj vzájemně ovlivňovat. Ke komunikaci využívají osu mikrobiota-střevo-mozek, která zahrnuje nervovou, endokrinní, metabolickou a imunologickou cestu. Působení stresu, ať už v prenatálním období nebo v prvních letech života, může mít negativní dopad na složení střevní mikrobioty i přímo na vyvíjející se mozek, včetně oblastí spojených s regulací HPA osy - jedním z hlavních mechanismů regulace stresové reakce, který zahrnuje všechny interakce mezi hypotalamem, hypofýzou a nadledvinami. Narušení regulace osy mikrobiota-střevo-mozek může ovlivnit reakci na stres, kognitivní funkce nebo vnímání a prožívání emocí. Pozměněná reaktivita HPA osy je dále spojována například s poruchami imunitního systému, poruchami pozornosti a chování, poruchami sociální integrace a také s množstvím psychických poruch, mezi které patří úzkost a deprese nebo posttraumatická stresová...
|
|
|
Sexual dimorphism of rat gut microbiota composition and intestinal immunity
Kalousová, Pavla ; Kovařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Pavla Kalousová Školitel: PharmDr. Miroslav Kovařík, Ph.D. Název práce: Sexuální dimorfismus ve složení střevní mikroflóry a střevní imunity u potkana Pozadí a cíl: Mnoho faktorů může ovlivnit složení střevní mikroflóry a imunitního systému. Je dobře známo, že jedním z těchto faktorů je pohlaví. Tento pohlavní dimorfismus může vést k speciálně upravené léčbě nemocí pro jednotlivé pohlaví a také při nutričních opatřeních. Tato práce cílila na analýzu pohlavních rozdílů u střevní mikroflóry a imunity u dospělých potkanů. Metody: Jako testovací skupina byli použiti 12 týdnů staří potkani mužského a ženského pohlaví kmene Wistar. Střevní obsah byl zanalyzován DNA-sekvenční metodou k identifikaci složení střevní mikrobů. Pomocí metody ELISA byla provedena detekce koncentrace IgA ze vzorku exkrementů a střevního obsahu. Průtoková cytometrie při analýze vzorku exkrementů stanovila hladinu IgA-obalených bakterií. Výsledky: Metagenomická analýza objevila 1 specificky samičí řád, 4 rodiny, 13 rodů a 13 druhů, které nejsou přítomné u samčích potkanů. Jen jeden druh mikroba byl identifikován jako specificky samčí. Kvantitativní analýza ukázala vyšší poměr řádu Firmicutes u mužského pohlaví, který je dále...
|
|
|
Vliv pesticidů na střevní mikrobiotu zvířat
Stehlík, Michal ; Rada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Salmonová, Hana (oponent)
Pesticidy jsou látky, používané k hubení rostlinných a živočišných škůdců v zemědělství. Jsou velice významným a důležitým faktorem jak v produkci, tak ve výnosech. V dnešní době je pro zemědělce téměř nemožné se bez takových látek obejít, avšak jejich působnost v půdě nepřináší vždy jen užitek. O pesticidech je všeobecně známo, že mohou působit nepříznivě jak na ekosystém, ve kterém se vyskytují, tak na lidský či zvířecí organismus. V důsledku toho bylo již mnoho takových látek během své působnosti zakázáno a vyřazeno z trhu. Pesticidy a jejich rezidua podléhají mnoha kontrolám a laboratorním rozborům ve snaze předejít jejich negativnímu působení.
Cílem bakalářské práce bylo testovat vliv pesticidu (Roundup) na střevní mikroorganismy. Experiment zahrnoval jednoduchý pokus na čerstvém výkalu skotu a dále pak komplexní posouzení vlivu Roundupu na kultury, izolované z výkalů různých hospodářských zvířat. U čistých kultur bakterií byly stanoveny specifické růstové rychlosti ve třech různých koncentracích Roundupu. U kravských výkalů byly stanoveny počty laktobacilů, enterokoků, E. coli a koliformních bakterií po kultivaci v šesti různých koncentracích Roundupu.
V prvním pokusu nebyla prokázána žádná korelace koncentrace Roundupu a počtu kravských střevních bakterií. U druhého pokusu byl vliv Roundupu na růst střevních bakterií zjevný u nejvyšší koncentrace. Při koncentraci účinné látky glyfosátu ve vzorku 17 g/L dosahovaly specifické růstové rychlosti značně nižších hodnot než u nižších koncentrací. Kontrolní vzorek a vzorky o koncentraci glyfosátu 1,7 g/L a 0,17 g/L narostly ve většině případů podobně. Z toho vyplývá, že v těchto koncentracích nebyl růst bakterií glyfosátem příliš inhibován. Nejméně citlivé byly na přítomnost glyfosátu byly celkově laktobacily. U zvířat byla zjištěna nejvyšší citlivost na glyfosát u střevních bakterií skotu a nejnižší u střevních bakterií kura.
|
|
|
Charakterizace laktobacilů a bifidobakterií izolovaných z trávicího traktu divokých a domácích prasat
Šimurka, Julius ; Rada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Švejstil, Roman (oponent)
Mikrobiota trávicího traktu je považována za "získaný orgán" umístěný v hostitelském organizmu. Plní zde mnoho specifických funkcí. Složení mikrobioty se mění v průběhu života jedince v závislosti na jeho životním prostředí a výživě. Proces identifikace a charakterizace bakterií střevní mikrobioty je významnou podmínkou pro pochopení funkce tohoto "získaného orgánu".
Tato práce se zabývá anatomií a fyziologií trávicího traktu (TT) prasat a evolučními a stravovacími odlišnostmi prasete divokého a domácího, pro pochopení přirozeného prostředí výskytu bakterií TT, které následně ovlivňuje diverzitu bakterií střevní mikrobioty. Zmíněn je i proces domestikace, který ovlivnil dnešní podobu prasete domácího. V práci je rozebírána charakteristika laktobacilů a bifidobakterií, která obsahuje jejich popis, taxonomii, metabolismus a prostředí jejich výskytu. Dále práce zmiňuje izolační média, užívána v praxi pro izolaci bifidobakterií a laktobacilů z TT prasat, metody jejich identifikace a charakterizace.
Dostupná literatura potvrzuje rozdíly ve složení mikrobioty TT prasete divokého a domácího, s tím korelují i další studie, které studují různorodost mikrobioty dalších domestikovaných a divokých zvířat. Studium diverzity mikrobioty člověka např. ukazuje na širší druhové spektrum bakterií u primitivních kmenů člověka v porovnání s urbanizovaným člověkem.
|
|
|
Bifidobakterie trávicího traktu exotických zvířat
Máčalíková, Tereza ; Vlková, Eva (vedoucí práce) ; Salmonová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá druhovým zastoupením bifidobakterií v gastrointestinálním traktu různých druhů zvířat, zejména exotických zvířat a hmyzu.
Dále je zde popsána úloha probiotických bakterií a vlivu výživy na jejich zastoupení. Cílem praktické části bakalářské práce bylo stanovení bifidobakterií ve vzorcích výkalů získaných od exotických zvířat. Bifidobakterie byly stanoveny pomocí kultivace na selektivním pěstebném médiu. Rodová příslušnost byla ověřena stanovením aktivity specifického enzymu fruktoso-6-fosfát fosfoketolasa.
Bifidobakterie byly přítomny pouze ve 2 získaných vzorcích výkalů od exotických zvířat.
|
|
|
Vliv pesticidů na střevní mikrobiotu lidí
Kočová, Kateřina ; Rada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Pesticidy jsou látky nebo směsi látek používané v zemědělství proti škůdcům (živočichům, rostlinám a parazitickým houbám), kteří poškozují kulturní rostliny, zásoby zemědělských produktů, potraviny a snižují užitkovost hospodářských zvířat nebo ohrožují zdraví člověka.
Diplomová práce se skládá se ze dvou částí. První část je teoretická, kde je popsáno složení a funkce střevní mikrobioty; pesticidy a jejich klasifikace, environmentální transport a účinky těchto látek na lidské zdraví, dále glyfosát jako účinná složka herbicidu Roundup, jeho mechanismus působení, osud v životním prostředí a prokázané účinky glyfosátu na člověka.
Cílem praktické části této práce bylo testovat vliv pesticidu Roundup na střevní mikroorganismy lidí. Vliv Roundupu byl testován na čistých kulturách v podmínkách in vitro. Roundup byl přidán v koncentracích glyfosátu 17 g/L, 1,7 g/L a 0,17 g/L do komplexního média a po kultivaci byl vyhodnocen růst mikroorganismů. Dále byly odebrány vzorky stolice od lidských dobrovolných dárců, které byly podobně kultivovány v komplexním médiu s různými koncentracemi glyfosátu. Po kultivaci byly stanoveny celkové počty mikroorganismů, bifidobakterie, laktobacily, enterokoky a koliformní bakterie.
Při testování pesticidu na čistých kulturách koncentrace glyfosátu 17 g/L statisticky významně inhibovala celkový růst bakterií (P < 0,05), u nižších koncentrací již nebyl zaznamenán rozdíl. U kultivace mikroorganismů ze vzorků stolice byla citlivost bakterií na glyfosát prokázána jen u bifidobakterií při nejvyšší užité koncentraci tohoto pesticidu oproti kontrolnímu vzorku.
|
|
|
Clostridium butyricum jako probiotikum
Veselá, Jana ; Rada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Pechar, Radko (oponent)
Probiotika jsou dnes definovaná jako živé mikroorganizmy, které jsou-li podávány v adekvátním množství, přispívají ke zlepšení zdravotního stavu hostitele. Důkazy pozitivních účinků probiotik se velice rychle rozšiřují v oblasti gastroenterologie. Nalézají využití při léčbě průjmů souvisejících s používáním antibiotik, gastroenteritid a intolerance laktózy.
Existuje celá řada různých organismů, které mohou být klasifikovány jako probiotické. Mezi nejčastěji používané patří rody Lactobacillus a Bifidobacterium. Probiotické vlastnosti však vykazují i klostridie. Stále četnější jsou zprávy o probiotickém potenciálu Clostridium butyricum.
Cílem této studie bylo tedy zhodnotit účinnost Miya-Gold (doplňkové krmivo, které obsahuje životaschopné spory probiotického kmene Clostridium butyricum MIYAIRI 588 jako účinnou látku) v oblastech zlepšení konverze krmiva, zvýšení průměrného denního přírůstku a finální tělesné hmotnosti u kuřat na výkrm. Dále se také sledovalo zlepšení stability střevní mikrobioty a mikrobioty volete.
Zjistili jsme, že průměrná hmotnost jedinců ve skupině s přídavkem Miya- Gold, byla statisticky významně vyšší (P <0,05), než v kontrolní skupině ve dnech 7, 10, 20 a 49. Podle analýzy mikrobioty ve 42. dnu byla zjištěna statisticky významně nižší (P >0,05) množství Escherichia coli ve slepém střevě a rovněž nižší množství Escherichia coli a koliformních bakterií ve voleti. Analýza také prokázala nižší hodnotu pH ve voleti v Miya-Gold skupině.
Dále byla provedena analýza mastných kyselin s krátkým řetězcem a bylo zjištěno statisticky významně vyšší (P <0,05) množství kyseliny máselné ve slepém střevě u Miya-Gold skupiny.
Výsledky naznačují schopnost Miya-Gold pozitivně ovlivnit výkonnost i střevní mikrobiotu brojlerových kuřat.
|
host ::
RSS.