|
|
Stálá provozovna v kontextu judikatury Evropského soudního dvora
Svoboda, Václav ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
105 Stálá provozovna v kontextu judikatury ESD Abstrakt Práce se zabývá judikaturou ESD v oblasti přímého zdanění. Popisuje povahu stálé provozovny, jak je uvedena v dokumentech OECD, jelikož stálá provozovna je na okraji zájmu primárního i sekundárního práva EU. Práce dále rozpracovává pravomoc EU v oblasti přímého zdanění a zásady, na základě kterých EU dovozuje svou pravomoc, ačkoliv tato je dána do rukou jednotlivých členských států. V dalším rozboru se práce věnuje ESD jako instituci, popisuje základní zásady řízení před ESD a dopady činnosti této instituce jakožto negativního zákonodárce. V tomto ohledu není předmětem práce popsat konkrétní formálně-institucionální zakotvení tohoto orgánu. Práce se především věnuje tvorbě rámcové procedurální činnosti, vzniku pravomoci v rámci přímého zdanění a praktickým problémům spojeným s činností ESD a snaží se nastínit základní nedostatky činnosti ESD. Následně se stať věnuje struktuře rozhodnutí ESD s tím, že se na základě tohoto rozboru snaží najít základní hmotněprávní zásady ovládající řízení před ESD. Na tomto základě jsou formulovány hlavní myšlenkové postupy při hodnocení určitého problému v oblasti přímých daní. Konečně text pojednává o jednotlivých rozhodnutích ve věci stálých provozoven a v související judikatuře, která se k danému tématu vztahuje....
|
|
|
Povaha a účinky rozhodnutí Soudního dvora EU
Fellerová Palkovská, Iva ; Král, Richard (oponent)
Soudní dvůr EU je soudním orgánem Unie, který rozhoduje v širokém spektru řízení a plní tak v podstatě roli ústavního, nejvyššího a správního soudu. Významnou měrou přispěl k vývoji unijního práva. Hlavním cílem této dizertační práce je zmapování vlastností a účinků rozsudků Soudního dvora EU vůči adresátům i vůči třetím osobám. Za tímto účelem je v práci analyzováno fungování precedenčních účinků rozsudků SDEU, časového působení rozsudků, právní moci rozsudků a jejich vykonatelnosti. Tyto vlastnosti a účinky jsou zasazeny do širšího kontextu i s ohledem na postavení a úlohu Soudního dvora EU v institucionální struktuře Unie.
|
|
|
Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu
Vikarská, Zuzana ; Ondřejek, Pavel (oponent)
1 Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu Zuzana Vikarská Předkládaná disertační práce zkoumá evropské vrcholné soudy, tedy Soudní dvůr Evropské unie a Evropský soud pro lidská práva, a klade si otázku, zda jsou tyto soudní instituce politické a případně v jakém smyslu. Autorka v práci nabízí pět perspektiv, z nichž lze na politickou roli soudů a soudců nazírat. První dimenze zkoumá soudce jako lidské bytosti, řídící se nejen světem práva, nýbrž i různými mimoprávními vlivy, včetně vlivů politických. V první dimenzi tak stojí pojem politika v kontrastu k jisté představě o ryzosti práva a oddělenosti práva od politiky. Do první dimenze lze zahrnout různé právně-filosofické pohledy na soudní rozhodování, ale i míru transparentnosti soudních institucí, přičitatelnost rozhodnutí konkrétním soudcům, či kvalitu odůvodnění soudních rozhodnutí. Druhá dimenze se dívá na proces nominace a výběru soudců zkoumaných soudů. V tomto případě politika znamená zapojení politických aktérů do procesu výběru, či selekci konkrétních osob na základě politických důvodů, v kontrastu k důvodům odborným. První dvě dimenze se zaměřují na individuální soudce: jejich osobnosti (dimenze první) a způsob jejich výběru (dimenze druhá); tyto dvě dimenze přitom spolu velice úzce souvisí. Zbývající tři dimenze se...
|
|
|
Constitutional courts and preliminary references to the CJEU
Pivoda, Marek ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu využití procedury podávání předběžných otázek dle čl. 267 SFEU ústavními soudy. Nejprve se zaměřuje na možné případy, ve kterých se ústavní soudy mohou s právem EU obecně setkat. Dále popisuje proceduru podávání předběžných otázek v kontextu ústavního pluralismu. Na základě analýzy 43 předběžných otázek, které byly položeny ústavními soudy v letech 1952 až 2019, práce identifikuje různé typy předběžných otázek. Práce rovněž zkoumá nejrůznější faktory, které by mohly ovlivnit rozhodnutí ústavního soudu, zdali předběžnou otázku k SDEU podá. Práce se v neposlední řadě rovněž věnuje následujícím fázím procedury, a to rozhodnutím Soudního dvora EU i finálním rozhodnutím jednotlivých ústavních soudů.
|
|
|
Constitutional courts and preliminary references to the CJEU
Pivoda, Marek ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu využití procedury podávání předběžných otázek dle čl. 267 SFEU ústavními soudy. Nejprve se zaměřuje na možné případy, ve kterých se ústavní soudy mohou s právem EU obecně setkat. Dále popisuje proceduru podávání předběžných otázek v kontextu ústavního pluralismu. Na základě analýzy 43 předběžných otázek, které byly položeny ústavními soudy v letech 1952 až 2019, práce identifikuje různé typy předběžných otázek. Práce rovněž zkoumá nejrůznější faktory, které by mohly ovlivnit rozhodnutí ústavního soudu, zdali předběžnou otázku k SDEU podá. Práce se v neposlední řadě rovněž věnuje následujícím fázím procedury, a to rozhodnutím Soudního dvora EU i finálním rozhodnutím jednotlivých ústavních soudů.
|
|
|
Soudní dvůr Evropské unie jako správní soud
Lišková, Monika ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Handrlica, Jakub (oponent)
Soudní dvůr Evropské unie jako správní soud Hlavním tématem této diplomové práce je rozbor postavení Soudního dvora EU jako správního soudu. Cílem práce je analyzovat instituci Soudního dvora EU jako správního soudu vzhledem k vymezeným charakteristikám správního soudnictví. Téma správního soudnictví na úrovni EU je vymezeno vzhledem k jednotlivcům (fyzickým a právnickým osobám) jako neprivilegovaným žalobcům. V první úvodní části jsou vymezeny teoretické pojmy správního soudnictví nezbytné pro další analýzu. V druhé části práce je pozornost věnována analýze historického vývoje a proběhlých reforem Soudního dvora EU ve vztahu k jeho funkci správního soudu (institucionální hledisko), přičemž osvětluje inspiraci francouzským správním soudnictvím pro výchozí model fungování soudu. Otázky proběhlých reforem mají význam nejen pro popis vývoje Soudního dvora jako správního soudu, ale mohou sloužit jako inspirace pro řešení problémů vnitrostátních správních soudů. Třetí část se zabývá jednotlivými soudními řízeními zahajovanými na návrh jednotlivců (materiální hledisko), ve kterých má Soudní dvůr EU jako správní soud pravomoc rozhodovat. Vzhledem k charakteristikám soudního přezkumu je identifikována inspirace francouzským správním soudnictvím a dále jsou podrobněji analyzována jednotlivá řízení - řízení...
|
|
|
Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu
Vikarská, Zuzana ; Ondřejek, Pavel (oponent)
1 Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu Zuzana Vikarská Předkládaná disertační práce zkoumá evropské vrcholné soudy, tedy Soudní dvůr Evropské unie a Evropský soud pro lidská práva, a klade si otázku, zda jsou tyto soudní instituce politické a případně v jakém smyslu. Autorka v práci nabízí pět perspektiv, z nichž lze na politickou roli soudů a soudců nazírat. První dimenze zkoumá soudce jako lidské bytosti, řídící se nejen světem práva, nýbrž i různými mimoprávními vlivy, včetně vlivů politických. V první dimenzi tak stojí pojem politika v kontrastu k jisté představě o ryzosti práva a oddělenosti práva od politiky. Do první dimenze lze zahrnout různé právně-filosofické pohledy na soudní rozhodování, ale i míru transparentnosti soudních institucí, přičitatelnost rozhodnutí konkrétním soudcům, či kvalitu odůvodnění soudních rozhodnutí. Druhá dimenze se dívá na proces nominace a výběru soudců zkoumaných soudů. V tomto případě politika znamená zapojení politických aktérů do procesu výběru, či selekci konkrétních osob na základě politických důvodů, v kontrastu k důvodům odborným. První dvě dimenze se zaměřují na individuální soudce: jejich osobnosti (dimenze první) a způsob jejich výběru (dimenze druhá); tyto dvě dimenze přitom spolu velice úzce souvisí. Zbývající tři dimenze se...
|
|
|
Úloha generálních advokátů v soudním systému Evropské unie
Vitáčková, Veronika ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Úloha generálních advokátů v soudním systému Evropské unie Tato diplomová práce se zabývá významnou procesní úpravou specifického institutu unijního soudnictví. Generální advokát je příslušníkem Soudního dvora, jehož úlohou je dle čl. 252 SFEU předkládání veřejných, zcela nestranných a nezávislých odůvodněných stanovisek ve věcech, které podle Statutu Soudního dvora Evropské unie vyžadují jeho účast. Ačkoliv obdobná funkce není zakotvena v mnoha právních řádech členských států Evropské unie, našla v rámci fungování Soudního dvora Evropské unie své uplatnění. Tato diplomová práce přináší zevrubnou analýzu postavení i funkce generálního advokáta, jeho inspiračních zdrojů a vývoje tohoto institutu v rámci unijního soudnictví s cílem poukázat na význam úlohy jeho činnosti. Práce je dělena do čtyř částí, které se skládají z dílčích kapitol. První část je věnována francouzské právní úpravě institutu veřejného zpravodaje, jakožto inspiračního zdroje unijního institutu generálního advokáta. Právní úprava veřejného zpravodaje je zde popsána v kontextu celého francouzského správního soudnictví. V rámci této části srovnávám též úpravu několika klíčových aspektů unijní a francouzské právní úpravy. Druhá část diplomové práce rozebírá postavení generálního advokáta tak, jak je vymezeno unijním právem. Je...
|
|
|
Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu
Vikarská, Zuzana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent) ; Holländer, Pavol (oponent)
1 Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu Zuzana Vikarská Předkládaná disertační práce zkoumá evropské vrcholné soudy, tedy Soudní dvůr Evropské unie a Evropský soud pro lidská práva, a klade si otázku, zda jsou tyto soudní instituce politické a případně v jakém smyslu. Autorka v práci nabízí pět perspektiv, z nichž lze na politickou roli soudů a soudců nazírat. První dimenze zkoumá soudce jako lidské bytosti, řídící se nejen světem práva, nýbrž i různými mimoprávními vlivy, včetně vlivů politických. V první dimenzi tak stojí pojem politika v kontrastu k jisté představě o ryzosti práva a oddělenosti práva od politiky. Do první dimenze lze zahrnout různé právně-filosofické pohledy na soudní rozhodování, ale i míru transparentnosti soudních institucí, přičitatelnost rozhodnutí konkrétním soudcům, či kvalitu odůvodnění soudních rozhodnutí. Druhá dimenze se dívá na proces nominace a výběru soudců zkoumaných soudů. V tomto případě politika znamená zapojení politických aktérů do procesu výběru, či selekci konkrétních osob na základě politických důvodů, v kontrastu k důvodům odborným. První dvě dimenze se zaměřují na individuální soudce: jejich osobnosti (dimenze první) a způsob jejich výběru (dimenze druhá); tyto dvě dimenze přitom spolu velice úzce souvisí. Zbývající tři dimenze se...
|
|
|
Stálá provozovna v kontextu judikatury Evropského soudního dvora
Svoboda, Václav ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
105 Stálá provozovna v kontextu judikatury ESD Abstrakt Práce se zabývá judikaturou ESD v oblasti přímého zdanění. Popisuje povahu stálé provozovny, jak je uvedena v dokumentech OECD, jelikož stálá provozovna je na okraji zájmu primárního i sekundárního práva EU. Práce dále rozpracovává pravomoc EU v oblasti přímého zdanění a zásady, na základě kterých EU dovozuje svou pravomoc, ačkoliv tato je dána do rukou jednotlivých členských států. V dalším rozboru se práce věnuje ESD jako instituci, popisuje základní zásady řízení před ESD a dopady činnosti této instituce jakožto negativního zákonodárce. V tomto ohledu není předmětem práce popsat konkrétní formálně-institucionální zakotvení tohoto orgánu. Práce se především věnuje tvorbě rámcové procedurální činnosti, vzniku pravomoci v rámci přímého zdanění a praktickým problémům spojeným s činností ESD a snaží se nastínit základní nedostatky činnosti ESD. Následně se stať věnuje struktuře rozhodnutí ESD s tím, že se na základě tohoto rozboru snaží najít základní hmotněprávní zásady ovládající řízení před ESD. Na tomto základě jsou formulovány hlavní myšlenkové postupy při hodnocení určitého problému v oblasti přímých daní. Konečně text pojednává o jednotlivých rozhodnutích ve věci stálých provozoven a v související judikatuře, která se k danému tématu vztahuje....
|
host ::
RSS.