Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 50 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dynamika organických látek v rybničních ekosystémech
TOMKOVÁ, Iva
Rybniční ekosystémy jsou nejčastějším typem stojatých vod v České republice. Kvalita rybničních vod byla v posledním století velmi ovlivněna intenzivním hospodařením v povodí i v samotných rybnících. V důsledku zvýšených koncentrací živin došlo k eutrofizaci rybníků, která se projevuje nadměrnou primární produkcí fytoplanktonu a vodního květu. Rozkladem nahromaděné organické hmoty dochází k ovlivnění kyslíkového režimu, pH a distribuci živin v rybníce. Organické látky hrají důležitou roli ve fyzikálních, chemických i biologických procesech v ekosystému. Cílem práce bylo popsat dynamiku organického uhlíku v eutrofním rybničním ekosystému s důrazem na jeho rozpuštěnou část (DOC). V rámci práce byly vyhodnoceny koncentrace DOC z 6 rybničních soustav na Třeboňsku z let 2010?11 a porovnány s koncentracemi DOC z roku 2020. Dále byl vyhodnocen vztah DOC k ostatních chemickým parametrům vody. Tím bylo zjištěno, že koncentrace DOC nemá žádnou významnou korelaci s dalšími parametry. Koncentrace živin TN a TP se za posledních 10 let snížily, zatímco koncentrace DOC se zvýšily. Stejným způsobem byly vyhodnoceny podrobnější data z 5 rybníků z let 2008?2011. Pro popis dynamiky DOC byly použity optické metody jako je absorbance a fluorescence. Těmito metodami bylo sledováno 10 rybníků v Třeboňské a Českobudějovické oblasti v letech 2017?2018. Data byla porovnávána mezi těmito oblastmi, protože se lišily ve vodivosti, ale nelišily se v koncentracích DOC a ostatních chemických parametrů. Průměrná koncentrace DOC v rybnících byla 14,8 mg l-1. Absorpční charakteristiky DOM jako S275-295 a poměr sklonů spektrálních křivek SR naznačují autochtonní původ DOM. Hodnoty specifické absorbance při 254 nm SUVA254 se pohybovaly v rozmezí 1,4?3,0 l mgC-1 m-1 a naznačují autochtonní látky s nižší molekulovou hmotností a nižším obsahem aromatických struktur. Hodnoty SUVA254 byly vyšší v Třeboňské oblasti, což naznačuje, že tam bylo více alochtonního DOM s vyšší molekulovou hmotností a s více aromatickými strukturami v DOM na rozdíl od Českobudějovické oblasti. Hodnocením sezónních změn ve složení DOM pomocí optických metod bylo zjištěno, že v letním období bylo více látek autochtonního původu s nižší molekulovou hmotností a nižším obsahem aromatických struktur v molekulách DOM. Hodnoty SR negativně korelují s molekulovou hmotností a v létě byly vyšší, zatímco hodnoty FI a BIX, které naznačují autochtonní a mikrobiální původ DOM, se v letním období zvyšovaly. Optické metody byly použity poprvé k popisu dynamiky organických látek v rybnících.
Fotosyntetická aktivita fytoplanktonu eutrofních vod
TESAŘOVÁ, Blanka
U přirozených populací sinic a sinicových kmenů z kultur byla sledována fotosyntéza. Ve vzorcích přirozeného rybničního fytoplanktonu převládaly druhy rodu Microcystis a drobné {$\mu$}-cyanobakterie. Z kultur byly pro experimenty vybrány různé kmeny Anabaena mendotae a Anabaena lemmermannii. Fotosyntéza byla měřena jako rychlost produkce kyslíku s využitím zařízení Illuminova (Sweden AB) umožňující řídit světelný režim v experimentu. Během měření jsou kontinuálně zaznamenávána data o koncentraci kyslíku, teplotě a intenzitě světla a následně odeslána do počítače. Výsledky byly vyhodnoceny jako závislost fotosyntetické aktivity na intenzitě ozáření (P-I křivky). Celkem bylo uskutečněno 13 experimentů. U přirozených populací, stejně jako u kultivovaných kmenů sinic byla zjištěna vysoká fotosyntetická účinnost při nízkých ozářenostech. V některých případech u přirozených populací sinic, které vytvářejí vodní květ, jako jsou druhy rodu Microcystis, výsledky ukázaly také vysokou fotosyntézu i při silných intenzitách světla. Je zřejmé, že tyto sinice jsou schopné zabránit poškození fotosyntetického aparátu i v situacích, kdy hrozí fotooxidace (fotoinhibice). Tyto závěry ukazují na možný mechanismus, který umožňuje sinicím zvítězit v kompetici nad chlorokokálními řasami v mělkých eutrofních vodních nádržích.
Motiv lodě a ryby na barokních kazatelnách ve střední Evropě
Eliáš, Štěpán ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Předmětem bakalářské práce jsou kazatelny. Konkrétně ty, jež vznikly v rámci doby barokní a v dějinách umění se pro ně zažil termín Schiffskanzel, Fischerkanzel, Schiff-Petri Kanzel a Fischkanzel. Společné mají tyto kazatelny, kromě umístění ve středoevropské oblasti, námět rybolovu a loděplavby. Čtenář se při čtení seznámí se vzájemnými vztahy kazatelen ve formě lodě a ryby.
Změna společenstev ptáků v krajinném měřítku na příkladu Třeboňska
Havelka, Jan ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Populační trendy ptáků bývají obvykle studovány především na velkých celonárodních a kontinentálních škálách nebo naopak zcela lokálně. Ve snaze propojit tato prostorová měřítka jsme po dvaceti letech (mezi lety 2001 a 2021) zopakovali kvantitativní výzkum ptačích společenstev v CHKO Třeboňsko. Sčítání ptáků probíhalo v hnízdním období na padesát kilometrů dlouhém transektu (128 sčítacích bodů) procházejícím pestrou paletou biotopů. Zjistili jsme úbytek dálkových migrantů a hmyzožravých ptáků oproti stabilnějším či mírně narůstajícím populacím stálých druhů. V souladu se známými trendy jsme zaznamenali také pokles populací druhů vázaných na zemědělskou krajinu. Protichůdné poznatky se týkají spíše jednotlivých druhů, které se v rámci našeho datasetu chovají odlišně, než jak je popisováno JPSP a PECBMS. Příkladem může být námi zjištěný nárůst populací jinak ubývajícího vrabce domácího (Passer domesticus) i v. polního (Passer montanus), nebo celostátně stabilního čížka lesního (Spinus spinus). Za pomoci detailního mapování změn habitatu a porostu na jednotlivých bodech a dalších ekologických charakteristik jednotlivých druhů jsme se pokusili tyto obecné i lokálně specifické změny ve výskytu a populačních trendech ptáků vysvětlit. Zajímaly nás také projevy všeobecně popisované homogenizace ptačích...
Analýza vodstva na Aretinově mapě Čech
Povolná, Lucie ; Čábelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Bayer, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývala osobností Pavla Aretina, jeho mapou Čech z roku 1619 a také jejími dalšími vydáními. Hlavním cílem práce bylo analyzovat vodstvo na vybraných vydáních Aretinovy mapy z fondů Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Národního archivu, provést u nich základní analýzu obsahovou a kartometrickou. Obsahová analýza byla zaměřena na liniové a areálové prvky vodstva na Aretinových mapách. Byly zkoumány změny ve vyobrazení vodstva v průběhu čtyřech vydání Aretinovy mapy Čech a rozdíly v topografii vůči současnosti. Součástí obsahové analýzy byly rozbory mapových znaků a popisu objektů vodstva. Kartometrická analýza se zaměřovala na přesnost zákresu mapy dle identických bodů udělených na objekty související s tématem vodstva. Tato analýza byla provedena v softwaru MapAnalyst.
Dynamika fytoplanktonu kaprových rybníků
SVOBODA, Martin
Bakalářská práce se zabývá dynamikou fytoplanktonu v krátkodobé časové škále a porovnává jí s ročním chodem fytoplanktonu ve dvou studovaných rybnících. V srpnu roku 2017 byly odebrány vzorky ze dvou rybníků v jižních Čechách, konkrétně z rybníku Dehtář a Kvítkovického rybníku v 5 respektive ve 3 hloubkách. Biomasa fytoplanktonu byla stanovena mikroskopicky. Krátkodobá dynamika hlavních skupin fytoplanktonu je obsažena práci pomocí grafů. Kromě toho zde lze najít i seznam všech určených druhů a rodů sinic a řas. Na Kvítkovickém rybníku měly nejvyšší zastoupení zelené řasy rodů Crucigenia, Coelastrum, a Oocystis. Koncentrace sinic zde byla nízká. Na rybníku Dehtář dominují na hladině vláknité sinice rodů Anabaena a Pseudanabaena, které tvořily vodní květ. V nižších vrstvách vodního sloupce dominovaly Chlorococcales. V mojí práci jsem nezaznamenal diurnální migraci žádné taxonomické skupiny řas a sinic. U Microcystis jako u dominantního druhu na rybníku Kvítkovický nebyla vertikální migrace zaznamenána, což ukazuje na dostatek živin v těchto eutrofních rybnících. Fytoplankton tak zřejmě není nucen migrovat pro živiny ke dnu a limitujícím faktorem v jejich životním cyklu se tak v létě jeví světlo.
Vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra
VÁLEK, Pavel
Vliv vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra byl testován na rybnících Rod, Dobrá Vůle, Pohořelec, Haslauerteich a Neuteich. Kromě rybníka Rod byla ve všech rybnících zastoupena různá biomasa kapra. Odběr vzorků probíhal během vegetačního období (červen a červenec) a mimo vegetační období (září). U jednotlivých odběrů byly měřeny fyzikálně chemické parametry vody. Všechny vzorky byly roztřízeny podle skupin, spočítány a zváženy. Výsledky byly prezentovány pomocí grafů. Denzita zoobentosu rybníků Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich vykazovala v letních odběrech stoupající trend směrem k hlubším částem rybničního sedimentu. Maximálních hodnot dosahovala denzita v těchto rybnících v houbkách 10 14 cm. Tento trend byl pozorován u výskytu pakomárů v těchto rybnících. Nejvyšší denzita pakomárů byla pozorována na rybníku Haslauerteich (1 687 jedinců na m2). Zmíněné rybníky byly nasezeny kaprem (K2-3). Největší denzita nitěnek na rybnících Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich byla během zářijových odběrů pozorována v mělčích částech sedimentu (0 6 cm). Maximální denzita byla 1 031 jedinců na m2. Na rybníku Pohořelec byl výskyt zoobentosu během obou odběrů zaznamenán pouze v hloubce 10 12 cm. Ostatní zástupci zoobentosu byli přítomni na rybnících Rod, Haslauerteich a Neuteich. Byl pozorován výskyt larev střechatek (Sialis) a koreter (Chaoboridae). Denzita a biomasa byla v zářijových odběrech větší. Bylo pozorováno větší osídlení jednotlivých hloubek. Jejich maximální denzita byla rybníku Haslauerteich 218 jedinců na m2.
Vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra
VÁLEK, Pavel
Vliv vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra byl testován na rybnících Rod, Dobrá Vůle, Pohořelec, Haslauerteich a Neuteich. Kromě rybníka Rod byla ve všech rybnících zastoupena různá biomasa kapra. Odběr vzorků probíhal během vegetačního období (červen a červenec) a mimo vegetační období (září). U jednotlivých odběrů byly měřeny fyzikálně chemické parametry vody. Všechny vzorky byly roztřízeny podle skupin, spočítány a zváženy. Výsledky byly prezentovány pomocí grafů. Denzita zoobentosu rybníků Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich vykazovala v letních odběrech stoupající trend směrem k hlubším částem rybničního sedimentu. Maximálních hodnot dosahovala denzita v těchto rybnících v houbkách 10 14 cm. Tento trend byl pozorován u výskytu pakomárů v těchto rybnících. Nejvyšší denzita pakomárů byla pozorována na rybníku Haslauerteich (1 687 jedinců na m2). Zmíněné rybníky byly nasezeny kaprem (K2-3). Největší denzita nitěnek na rybnících Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich byla během zářijových odběrů pozorována v mělčích částech sedimentu (0 6 cm). Maximální denzita byla 1 031 jedinců na m2. Na rybníku Pohořelec byl výskyt zoobentosu během obou odběrů zaznamenán pouze v hloubce 10 12 cm. Ostatní zástupci zoobentosu byli přítomni na rybnících Rod, Haslauerteich a Neuteich. Byl pozorován výskyt larev střechatek (Sialis) a koreter (Chaoboridae). Denzita a biomasa byla v zářijových odběrech větší. Bylo pozorováno větší osídlení jednotlivých hloubek. Jejich maximální denzita byla rybníku Haslauerteich 218 jedinců na m2.
Floristicko-ekologická studie oblasti Bystřicka se zaměřením na ekologii zelených volvokálních řas
HNÁTEK, David
Od roku 1889 bylo pomocí dostupné literatury nalezeno 22 druhů koloniálních řas z řádu Volvocales, které se na území České republiky vyskytovaly či vyskytují. U těch to druhů byla následně důkladně popsána jejich morfologie a ekologie. Mimo toho byl prováděn samotný algologický výzkum na dvaceti rybníků v okolí Bystřice u Benešova. Fytoplankonní vzorky z rybníků, byly odebírány na jaře, v létě a na podzim rok 2014 a 2015, pomocí planktonní síťky, dále byly měřeny ekologické vlastnosti jako je pH, vodivost, průhlednost a teplota vody a stupeň zastínění lokality. Sinice a řasy nalezené ve vzorcích byly identifikovány do nejnižší možné taxonomické úrovně a dále byla hodnocena jejich relativní četnost. Byly pozorovány rozdíly v druhovém složení mezi rybníky a mezi obdobími. Rovněž byl zkoumán vliv faktorů životního prostředí na druhové složení.
Obsah biogenů (N,P) ve vodě a sedimentu vybraných rybníků
Horák, Filip
Náplní diplomové práce byl sedmiměsíční monitoring biogenních prvků (P, N) ve vodě a v sedimentech vybraných rybníků pro Rybnikářství Pohořelice a.s. Jednalo se o rybníky Šumický horní, Šumický dolní a Pohořelický. Odběry se prováděly dvakrát měsíčně ze dvou odběrných míst, které se nacházely u hráze rybníků. Z odebraných vzorků se na Mendelově univerzitě v Brně na Oddělení rybářství a hydrobiologie se ve stejný den stanovovaly fyzikálně-chemické parametry vody, kvalitativní a kvantitativní složení planktonních společenstev. U rybníku Šumický horní byl také odebrán vzorek sedimentu a analyzován. Cílem měření bylo odůvodnit úhyny rybí obsádky v letních měsících na rybníku šumický horní, který Rybníkářství Pohořelice a.s. zajímal primárně. Měření prokázalo, že na začátku července poklesl obsah rozpuštěného kyslíku, což vedlo k úhynu části rybí obsádky. Proto bylo navrhnuto snížit rybí obsádku a omezit hnojení chlévskou mrvou. Z toho důvodu bylo doporučeno odbahnění rybníku a při poklesu rozpuštěného kyslíku pod kritickou mez aplikovat dávku superfosfátu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 50 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.