|
|
Dobré vládnutí v teorii a praxi
Vošahlíková, Radka ; Ochrana, František (vedoucí práce) ; Půček, Milan Jan (oponent)
Diplomová práce nabízí ucelený pohled na koncept dobrého vládnutí a to jak v teoretické rovině, tak i z hlediska jeho implementace v České republice. Cílem práce je zjistit rozpracovanost konceptu v oblasti teorie a s tím související jednotlivé principy, jeho pojetí v České republice, základní kritické body při implementaci dobrého vládnutí a možnosti k jejich odstranění. Pro analýzu současného stavu dobrého vládnutí v České republice je využito 13 výzkumných rozhovorů, které byly provedeny s odborníky zabývajícími se oblastí veřejné správy, ale také se samotnými pracovníky veřejné správy. Pro zpracování dat byla využita tematická analýza. Výsledky analýzy ukazují, že dobré vládnutí není v současné době plošně aplikováno. Vedle problémů s lidskými zdroji, komunikací, vysokou politizací veřejné správy, resortismem či s absencí dlouhodobé vize je při implementaci dobrého vládnutí v České republice významnou překážkou současná úroveň kulturních a společenských norem.
|
|
|
Recent Trends in Fair and Equitable Treatment in Investment Arbitration
Hrčka, Daniel ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
(Czech) V oblasti investiční arbitráže neexistuje v dvoustranných smlouvách o ochraně investic kontroverznější a zároveň investory častěji žalovaný standard ochrany než standard spravedlivého a rovného zacházení (FET). Obě tyto vlastnosti spolu přitom úzce souvisí. Vágní formulace standardu obsahující odkaz na neurčitý pojem spravedlnosti vede ke značné právní nejistotě ohledně obsahu FET. Zároveň však umožňuje díky snadné adaptabilitě na různé skutkové okolnosti zaplňovat mezery zanechané ostatními, rigidnějšími standardy ochrany. K výše zmíněné nejistotě přispívá i roztříštěná úprava znění standardu v jednotlivých investičních smlouvách, v níž se zrcadlí imanentní spor, zda FET je standardem autonomním, či se jeho obsah pouze rovná minimálnímu standardu zacházení dle mezinárodního obyčejového práva. Na základě standardních i doplňkových metod právní interpretace je třeba se klonit k extenzivnímu výkladu FET. Ve snaze dosáhnout určité rovnováhy mezi zájmy investora získat maximální ochranu a právem státu upravovat regulačními opatřeními své domácí záležitosti je možné z hodnot koncepce rule of law a z teorie morálky a legality právního filosofa Lona Fullera vyabstrahovat určité principy. Ačkoliv se nezabývají přímo obsahem práva a jedná se spíše o formální požadavky spravedlnosti, jejich důsledné...
|
|
|
Utajený výkon veřejné moci a hodnoty chráněné ústavním pořádkem
Klaban, Vladimír ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
86 Abstrakt Cílem této diplomové práce je analýza a bližší vymezení podstaty utajeného výkonu veřejné moci a posouzení tohoto stavu z hlediska základních principů demokratického právního státu. Utajený výkon veřejné moci je svým způsobem v rozporu s přirozenoprávním pojetím a respektem k základním lidským právům a svobodám. Republika, tedy věc veřejná, by neměla mít před svým lidem příliš mnoho tajemství, pokud nemá být popřena její vlastní podstata. Utajování při výkonu veřejné moci je její specifickou oblastí spojenou zejména se zajišťováním svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochranou jejích demokratických základů, ochranou životů obyvatel, jejich zdraví a majetkových hodnot. To je v souladu s ústavním pořádkem základní povinností státu. Zde má institut omezení přístupu k informacím své nezastupitelné místo a na ústavní úrovni je založen i v Listině základních práv a svobod, Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech. Otázka nutnosti volby mezi bezpečností a svobodou je v poslední době pokládána občanům v souvislosti s terorismem stále častěji. Postupy některých vlád při zadržování, omezování osobní svobody a vyslýchání podezřelých osob jdou v některých případech zjevně za rámec limitů považovaných za závazný...
|
|
|
Nezávislost soudní moci v České republice
Josef, Jakub ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu nezávislosti soudní moci, které se snaží uchopit v celé komplexnosti. Zabývá se dvěma výzkumnými otázkami: jaké existují techniky ovlivňování nezávislosti soudní moci a jak lze vůči těmto technikám posílit odolnost českého soudnictví. Aby bylo možné na tyto otázky odpovědět, práce na úvod z teoreticko-právního pohledu rozebírá pojmy nezávislost soudní moci, soudu a soudce a věnuje se rozdílu mezi soudcovskou nezávislostí a nestranností. Na úvodní teoretickou část navazuje podrobný popis kroků, pomocí kterých se v Polsku a v Maďarsku podařilo od roku 2010 nezávislou soudní moc paralyzovat. Popis útoků na nezávislost soudní moci slouží k tomu, aby mohly být ve třetí části práce zobecněním vyvozeny jednotlivé techniky, pomocí kterých lze do nezávislosti justice zasahovat. Práce jednotlivé techniky kategorizuje a podrobněji se zabývá problematikou tzv. court-packingu a kárným řízením. Další část práce se věnuje druhé výzkumné otázce - jak lze v České republice úspěšně bojovat vůči technikám zasahování do nezávislosti soudní moci. Dospívá k závěru, že nejvíce stěžejní jsou legislativní změny na poli práva ústavního a doporučuje posílit rigiditu některých norem, které se týkají fungování Ústavního soudu. Z pole práva podústavního se práce de lege ferenda zabývá...
|
|
|
The Conformity of the Managerial and Democratic Imperatives of Governance in Non-Governmental Organizations (Comparison betwěeen Berlin, Cairo, and Prague)
Abdelhafez, Dina ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; El Baradei, Laila (oponent) ; Pospíšilová, Tereza (oponent)
Správa věcí veřejných (Ang. governance) je odvozena z francouzského slova "gouverner". Dalo by se tedy říct že pojem, "dobrá správa věcí veřejných" označuje způsob, jak spravovat, řídit, vládnout a nasměrovávat organizace jednotlivci, kteří mají na starosti záležitosti řízení. Tato studie využívá teorii Alexis de Tocqueville (1956), která zdůrazňuje důležitost účasti demokratického procesu při řízení interních úkonů v dané organizaci, tak aby dále tyto organizace mohly hrát roli při podpoře demokracie v občanské společnosti. Cílem studie je zjistit imperativy řádné správy nevládních organizací propojením každodenních provozních úkolů a aplikací demokratických principů uvnitř nevládních organizací pomocí metody kvalitativního výzkumu ke shromažďování informací a porovnací implementaci imperativů "dobré správy" nevládních organizací v organizacích nacházejících se v Berlíně, Káhiře a Praze. Studie tedy představuje dva normativní rámce; první je konceptualizace a zprovozňování imperativů řádné správy nevládních organizací integrací demokratické teorie se školami se zastoupením a účastí a druhou je zkoumat vliv EU na vnitřní a vnější faktory týkající se provádění těchto imperativů v nevládních organizacích. Práce táké kategorizuje "imperativy pro správu dobrých nevládních organizací" a rozlišuje mezi...
|
|
|
Normotvorná pravomoc Evropské komise
Lenfeld, Jiří
Normotvorná pravomoc Evropské komise, disertační práce Mgr. Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.; školitel: doc. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL.M. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra evropského práva Praha, březen 2013 Cílem této disertační práce je analyzovat roli Evropské komise v legislativním procesu EU, a to se zaměřením na postupy pro přijímání závazných právních aktů Unie. Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku a odpovídá za provádění politik EU. Omezit však roli Evropské komise pouze na úlohu exekutivního orgánu by bylo zavádějící. Její role v institucionálním systému EU je mnohem širší. Evropská komise je nejdůležitějším zákonodárcem mezi unijními orgány a je současně nadána takřka výlučnou pravomocí normotvorné iniciativy. Normotvorná pravomoc může být nahlížena ze dvou hledisek. V užším smyslu může být vnímána jako Evropské komisi Smlouvami svěřená pravomoc předkládat návrhy závazných právních aktů a přijímat prováděcí opatření k provedení závazných právních aktů Unie. Výkon normotvorné pravomoci nicméně nemusí vždy vést k vydání závazného právního aktu. Postupy pro přijímání právních aktů stanovené právem EU zahrnují několik fází: zjištění potřeby právní úpravy, vznik legislativního záměru a jeho následná realizace v procesu...
|
|
|
Pokušení neliberální demokracie v postkomunistické Evropě
Ščeblykin, Kirill ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Pokušení neliberální demokracie v postkomunistické Evropě Abstrakt Tato práce se věnuje konceptu neliberální demokracie. V obecné části poskytuje nástin debaty, ze které se tento koncept zrodil. Popisuje rozdíl mezi koncepty liberalismu a demokracie a zároveň vysvětluje, jak jsou spolu spojeny. Popisuje také pojem defektních demokracií politologa Wolfganga Merkela. V rámci této části také stručně nastiňuji ústavněprávní debatu o konceptu neliberální demokracie. Ve zvláštní části se pak aplikuje Merkelův teoretický rámec na případ Polska a Maďarska. Smyslem je ověřit, zda se v daném časovém období jednalo o liberální demokracie. Zkoumaným časovým obdobím je moment, kdy v Polsku strana Právo a spravedlnost a v Maďarsku strana Fidesz získaly dostatečné většiny na to, aby mohli provádět rozsáhlé institucionální změny ve svých zemích. Zkoumaná období končí chvílí, kdy vůči těmto zemím byl aktivován článek 7. odst. 1 Smlouvy o Evropské unii. Práce ve zvláštní části sleduje strukturu Merkelových kritérií. Rozebírá, nakolik byl v obou zemích zachováno volební právo a svobodný přístup k moc, zda jsou to volení zástupci, kdo v zemi přijímá politická rozhodnutí, zda existuje vzájemná kontrola mezi institucemi a jakým způsobem může státní moc zasahovat do autonomní sféru občanů. Docházím k závěru, že ani Polsko ani...
|
|
|
Analysis of Polish Judicial Reform in the Line of Recent ECJ Judgment - Commission vs. Poland
Shushanashvili, Ketevan ; Solanes Mullor, Joan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
The judicial system of Poland is at the forefront of public, constitutional, political and legal debates of the European Union. Different aspects of rule of law in Poland, such as independence of judges, their right to irremovability, the alleged intention of the government to occupy and impact Polish judicial sector are discussed among academics. The aim of this research conducted throughout the thesis is to add complete and all-inclusive analysis of the recent judgment of European Court of Justice (hereinafter: "ECJ") regarding lowering retirement age of judges to the ongoing academic literature. Furthermore, before reaching that conclusion, providing the reader with the review of Polish political debate, the responses of European Union institutions and analysis of the necessity of the reform for Polish judicial system. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Neomezitelná podstata lidských práv jako atribut demokratického právního státu?
Kubitová, Alžběta ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Preuss, Ondřej (oponent)
Demokratický právní stát je kompozit dvou principů: demokratického a právně-státního. Demokratický princip vyžaduje vládu lidu, implicitně z něj proto plyne požadavek zaručení politických práv (zejména volebního práva, svobody projevu, svobody shromažďování a sdružování) která umožňují jednotlivci aktivní účast v politickém společenství. Formální právní stát, který je definován vázanosti státní moci právem, pak vyžaduje zejména právo na přístup k soudu a na spravedlivý proces, které zaručují skutečnou vymahatelnost práva. Materiální právní stát ale vyžaduje mnohem širší okruh práv: v pojetí české jurisprudence v zásadě všech práv obsažených v Listině. Neznamená to však, že by jakýmkoliv zásahem do výše uvedených práv přestával stát být demokratickým právním státem; v takovém pojetí by ostatně na světě neexistoval jediný demokratický právní stát. Požadavkem však je, aby zásahy do základních práv probíhaly na základě zákona, proporcionálně a nezasahovaly do jejich neomezitelné podstaty. Neomezitelná podstata základního práva je limitem pro test proporcionality; je to jádro práva, do kterého nelze zasáhnout i při sebesilnějším legitimním cíli. Otázkou však zůstává, jak lidská práva v ústavní rovině nejlépe chránit. Státy kontinentální Evropy se většinou vydaly cestou kodifikace lidských práv do...
|
|
|
Central bank independence and its international dimension
Mišák, Vojtěch ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Kučera, Adam (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zkoumat nezávislost centrálních bank s důrazem na její mezinárodní aspekt. V práci je použita prostorová analýza k popisu toho, jak na sebe centrální banky působí co se týče míry jejich nezávislosti. Práce nabízí několik ekonomických vysvětlení, proč se tak děje. Patrně nejdůležitějším výsledkem této práce je zjištění, že vzdálenost mezi centrálními bankami je důležitým faktorem při popisu nezávislosti centrálních bank. Chce-li čtenář detailněji pochopit, co určuje level nezávislosti centrální bank může se podívat na hodnoty odhadů našich nezávislých proměnných (Transparentnost centrální banky, Rule of Law, Růst HDP, Členství v mezinárodních organizacích, Otevřenost zahraničnímu obchodu a Režim inflačního cílování) a lépe tak porozumět nezávislosti centrálních bank. Pravděpodobně nejdůležitější zjištění jsou odhady našich modelů pro proměnné Rule of Law, Růst HDP a pro členství v mezivládních organizacích OECD a WTO. Překvapivě, Rule of Law má negativní dopad na úroveň nezávislosti centrální banky. Na druhou stranu země, která je členem WTO a OECD mívá výší úroveň nezávislosti svých centrální bank. Konečně, naše výsledky jsme porovnali s dosud existující literaturou.
|
host ::
RSS.