|
|
Právo na informace obchodních korporací
Novotný, Jan ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
Právo na informace obchodních korporací Práce se zabývá obchodními korporacemi jako povinnými subjekty práva na informace a konfliktem o poskytování informací o jejich činnosti. Od roku 2000, kdy nabyl účinnosti zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se ústavní právo na informace dynamicky rozvíjí především díky judikatuře. Stručná zákonná předloha a minimum dodatečných legislativních zásahů v této oblasti daly prostor soudcovskému dotváření práva, které je v kontinentálním právním systému nebývalé. Judikatura posledních měsíců však naznačuje, že extenzivní výklad povinných subjektů práva na informace dosáhl svého vrcholu a další rozšiřování působnosti zákona se zastavilo. V některých aspektech definice povinných subjektů jsme dokonce svědky omezování dosavadního širokého výkladu. Přesto se jedná o odvětví práva, které je stále živým svým ústavněprávním konfliktem. Judikaturní i legislativní vývoj celé oblasti ještě zdaleka není u konce a mnoho informací důležitých pro svobodné rozhodování občanů v demokratické společnosti i pro samotnou efektivitu této společnosti zůstává za neprostupnou clonou. Hlavní premisou této práce je pravý opak: konkurující práva by měla v mnoha případech obchodních korporací, kde jediný vlastnický podíl drží subjekty veřejné správy, ustoupit právu na...
|
|
|
Konflikt práva na informace a ochrany soukromí
Hodina, Martin ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Konflikt práva na informace a ochrany soukromí - Abstrakt Předkládaná rigorózní práce se zaměřuje na potenciální konflikt a vzájemnou interakci práva na informace a ochrany soukromí dotčených osob při aplikaci zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. V přístupu a argumentaci autora se kloubí pozice úřední osoby povinného subjektu, jakož i nadřízeného (odvolacího) orgánu, a to díky jeho působení na pozici právníka Odboru legislativy a vnitřních věcí Krajského úřadu Jihočeského kraje. Není pochyb o tom, že právo na informace je nezbytností každé moderní společnosti, resp. moderního státu. Právo na informace poskytuje každé osobě, nikoli jen občanovi, efektivní nástroj, kterým se může dobrat obecných informací širokého spektra v působnosti veřejného sektoru. Tento nástroj je v současné době velmi účinný a zajišťuje spolu s jinými instrumenty vyšší míru transparentnosti veřejného sektoru. Stinnou stránkou tohoto nástroje je negativní dopad na dotčené osoby, které mohou být dotčeny na svých právech, zejm. právu na soukromí. Tento dopad je zvláště patrný ve vztahu k problematice příjemců veřejných prostředků. Rigorózní práce je členěna do tří částí. Teoretický výklad úvodní části je věnován především lidskoprávním aspektům dané problematiky. Tento výklad a jeho...
|
|
|
Ochrana práv ve veřejné správě
Plisková, Hana ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
1 Abstrakt Úvodem je třeba říci, že veřejná správa je při výkonu své činnosti vázána platnými právními normami. Dojde-li k porušení práv plynoucích jednotlivci z právního řádu České republiky, je každému zaručen stanovený postup a tomu odpovídající příslušné právní mechanismy vedoucí k nápravě namítané činnosti, případně nečinnosti, orgánů veřejné správy. V disertační práci jsem se zaměřila zejména na ochranu práv jednotlivců v rámci veřejné správy samotné (tj. problematika ochrany veřejných práv subjektivních). Nicméně bylo nutné věnovat určitý prostor i postupům veřejné správy v záležitostech soukromých práv subjektivních, neboť i ve veřejné správě je rozhodováno v některých věcech soukromého práva. Co se týče ochrany soukromých práv veřejnou správou, zmínila jsem dualismus přezkumu rozhodnutí správních orgánů a uvedla některé příklady veřejné správy rozhodující v záležitostech soukromých práv subjektivních. V dalším jsem se věnovala otázce civilní odpovědnosti v souvislosti s výkonem veřejné moci - tj. odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, neboť úspěšný žalobce je oprávněn za zákonem stanovených podmínek požadovat náhradu škody a jiné újmy podle zákona o odpovědnosti za škodu. Svým rozsahem nejobsáhlejší část disertační práce jsem věnovala ochraně práv v...
|
|
|
Právo na informace o životním prostředí v kontextu svobodného přístupu k informacím
Pochobradská, Veronika ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Diplomová práce popisuje problematiku ústavně zaručeného práva na informace o životním prostředí. Cílem je poskytnout přehled o účinné právní úpravě mezinárodní a zejména vnitrostátní, porovnat oba základní informační zákony a upozornit na slabá místa české úpravy poskytování informací. Kromě úvodní a závěrečné části práce obsahuje čtyři kapitoly. Po úvodu zaměřeném na východiska a principy právní úpravy následuje přehled pramenů. Pozornost je věnována zejména přelomové Aarhuské úmluvě a oběma informačním zákonům. Následující kapitoly přibližují účinnou právní úpravu a vymezují rozdíly v poskytování obecných informací a informací o životním prostředí. Před závěrečnou kapitolou práce obsahuje přehled vybrané judikatury. Pozornost je věnována především závazkům vyplývajícím z Aarhuské úmluvy a jejich provedení do zákona. Zmíněna jsou slabá místa právní úpravy a související problémy aplikační praxe a nastíněna je též možná úprava de lege ferenda.
|
|
|
Právo na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy
Kilian, Vojtěch ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
SHRNUTÍ Název práce: Právo na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy Cílem předkládané práce je provedení studie teoretického vymezení práva na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy v České republice a jeho následná komparace se skutečným fungováním v praxi. Smyslem této práce není pouze shrnout dosavadní stav poznání práva na informace o platech a odměnách, čemuž je věnován prostor především v kapitole II. respektive relevantních částí práva na soukromí a informační sebeurčení v kapitole III.1 a 2, nýbrž především poskytnout možné řešení konfliktu mezi právem na přístup k informacím o platech a odměnách na straně jedné a právem na soukromí a informační sebeurčení na straně druhé prostřednictvím testu proporcionality, což činím v kapitole III.4, přičemž takové řešení doposud nebylo dle mého názoru v odborné literatuře popsáno. Po stručném úvodu práce následuje stručné představení pramenů práva na informace o platech a odměnách v České republice, a to jednak v rovině ústavního práva se zmínkou o mezinárodních smlouvách, relevantní úpravy zákona o svobodném přístupu k informacím (zákon č. 106/1999 Sb.) a konečně judikatury, která se k tématu předkládané práce vztahuje, a jež má na stávající právní stav signifikantní vliv. Dále je prostor věnován představení práva na...
|
|
|
Zveřejňování platů ve veřejné správě
Kračmar, Jiří ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Handrlica, Jakub (oponent)
Zveřejňování platů ve veřejné správě - abstrakt Tato diplomová práce se zabývá výkladem ustanovení § 8b InfZ, které obsahuje poměrně samostatnou a komplexní právní úpravu poskytování informací o příjemcích veřejných prostředků, a ustanovení s ním souvisejících za pomoci klasické metodologie interpretace práva. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 8b InfZ omezuje ústavou zaručené právo na informační sebeurčení, je předmětem úvodní kapitoly ústavní zakotvení práva na informace a práva na soukromí, jehož je právo na informační sebeurčení součástí. Následující kapitola se zaobírá interpretací § 8b InfZ na zákonné úrovni, a to za pomoci principů a zásad jazykového, systematického, historického a teleologického výkladu. Nejprve je hledán jazykový význam předmětného ustanovení, který je poté konfrontován argumenty systematického výkladu, jenž se zaměřuje na vazby mezi § 8b InfZ a relevantními právními normami českého a evropského práva. V rámci historického výkladu je věnována pozornost rekonstrukci vůle zákonodárce v době přijetí komentované právní úpravy a analýze vývoje judikatury v oblasti poskytování informací o příjemcích veřejných prostředků. Teleologický výklad je orientován na hledání smyslu a účelu předmětné právní normy a na sociální a ekonomické důsledky její aplikace. Hlavní část této práce záleží v...
|
|
|
Svobodný přístup k informacím z pohledu novinářů
Koktová, Alena ; Hanák, Peter (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Cílem bakalářské práce s názvem Svobodný přístup k informacím z pohledu novinářů je zjistit, jak je v českých médiích využíván institutu svobodného přístupu k informacím. Práce je založena jednak na rozboru jednotlivých článků uveřejněných na českých zpravodajských portálech a v tisku a dále na rozhovorech s předními českými novináři, kteří poskytli pro účely této práce své praktické zkušenosti se získáváním informací z praxe. Díky tomu se podařilo zmapovat, v jakých případech a s jakým úspěchem novináři postupují dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ačkoliv tento zákon stanoví pouze minimum výjimek, kdy povinné subjekty informace neposkytnou, skutečná praxe tomuto stavu neodpovídá. Novináři se často potýkají s nejrůznějšími výmluvami, proč není možné dané informace poskytnout. Mezi nejčastější důvody odepření informací pak patří ochrana osobních údajů, obchodního tajemství a podmínění poskytnutí informací uhrazením nákladů mimořádně rozsáhlého vyhledávání. Tomu pak odpovídá struktura práce, kdy první dvě kapitoly obsahují úvod do problematiky práva na informace a svobodného přístupu k informacím a další tři kapitoly jsou věnovány zmíněným důvodům odmítnutí novinářských žádostí o informace. Každá kapitola obsahuje popis případu na základě novinových článků a posouzení věci s ohledem na...
|
|
|
Srovnání amerického a mexického pojetí svobody projevu
Drhlíková, Eva ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Svoboda projevu je základním lidským právem, které není důležité pouze pro intelektuální integritu jedince, ale i pro zdravý vývoj celé společnosti. Práce představuje jak obecné argumenty pro svobodu projevu, tak právní ukotvení této svobody ve dvou odlišných právních kulturách. Ve Spojených státech amerických je právo na svobodu projevu zakotveno v prvním dodatku Ústavy, který doplňuje bohatá judikatura Nejvyššího soudu USA. V Mexiku je toto právo upraveno v čl. 6 Ústavy. Práce ukazuje, jak obě země dospěly k současné právní úpravě na základě zkoumání právního vývoje a kulturních hodnot. Hodnoty ve zkoumaných společnostech jsou představeny na základě Hofstedovo kulturních dimenzích. Jádrem práce je komparace právních limitů, která je vytvořena především na základě soudní praxe nejvyšších soudů obou zemí. Je kladen důraz na čtyři hlavní limity, které nejvíce souvisí se svobodou slova: (i) provokativní projev včetně projevu nenávistného, (ii) symbolický projev, (iii) obscenita a (iv) difamace. Kromě právních limitů práce interpretuje i nejvýznamnější faktické limity v obou zemích. Závěrem se autorka zamýšlí nad vztahem svobody projevu a otevřeností společnosti a jejich vzájemné závislosti.
|
|
|
Ochrana práv ve veřejné správě
Plisková, Hana ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
1 Abstrakt Veřejná správa je při výkonu své činnosti vázána platnými právními normami. Dojde-li k porušení práv, plynoucích jednotlivci z právního řádu České republiky, je každému zaručen stanovený postup a tomu odpovídající příslušné právní mechanismy vedoucí k nápravě namítané činnosti, případně nečinnosti, orgánů veřejné správy. Nadto je za splnění podmínek stanovených Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod jednotlivci umožněno požádat Evropský soud pro lidská práva o přezkoumání napadeného aktu, na který je v rámci vnitrostátního práva nahlíženo jako na akt konečný. Předmět zkoumání této disertační práce je zaměřen zejména na analýzu konkrétních právních prostředků ochrany práv ve veřejné správě a jejich vzájemný vztah v rovině právní úpravy de lege lata. Neopominutelnou součástí práce je i zhodnocení vlivu soudní judikatury nebo nauky, včetně uvedení vlastních poznatků z praxe, zejména pokud jde o oblast správního řízení. V práci se zaměřuji na problematiku ochrany veřejných subjektivních práv. Z tohoto důvodu je právním prostředkům, jež mají za cíl poskytnout ochranu práva v objektivním smyslu (tj. například kontrola veřejné správy či správní dozor), věnován prostor pouze v minimálním rozsahu. Nicméně práce se zabývá i aspekty některých dozorčích prostředků, byť se jedná o...
|
|
|
Informace o životním prostředí
Švecová, Klára ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Jakkoli můžeme právo na informace o životním prostředí dnes chápat jako cosi automatického a v demokratické společnosti zcela přirozeného, je třeba si uvědomit, že v minulosti tomu tak zdaleka nebylo. Ruku v ruce s principem uzavřenosti státní správy neměla veřejnost prakticky žádnou možnost získat informace týkající se nejenom stavu životního prostředí, ale ani informace obecné týkající se prakticky čehokoli. Ostatně není se čemu divit, vždyť před rokem 1989 nebylo jak obecné právo na informace tak právo na informace o životním prostředí nijak zákonně natož ústavně upraveno. Nicméně demokratické změny odehrávající se po sametové revoluci s sebou přinesly i změny v oblasti práva na informace a toto právo bylo jak ve své obecné rovině - práva na informace, tak ve své speciální rovině - práva na informace o životním prostředí, zařazeno do právního předpisu nejvyšší právní síly, do Listiny základních práv a svobod, která se stala Usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. součástí ústavního pořádku České republiky. Na základě ústavního zakotvení pak bylo právo na informace o životním prostředí upraveno také v rovině zákonné (zákon č. 123/1998 Sb.), díky které dnes může veřejnost toto své právo s většími či menšími obtížemi nerušeně vykonávat. I přes argumenty uvedené v diplomové práci...
|
host ::
RSS.