|
|
Možnosti rekultivace ploch zasažených těžbou a skládkováním v příměstské oblasti.
KOSOVÁ, Markéta
Téma "Možnosti rekultivace ploch zasažených těžbou a skládkováním v příměstské oblasti", řešené na zájmovém území - Odkaliště Hodějovice, řešené na zájmovém území 3 obcí - Staré Hodějovice, České Budějovice a Srubec. Odkaliště je využíváno k ukládání popelovin z Teplárny a. s., České Budějovice a výtopny Nové Vráto. Celková plocha zájmového území je cca 52,6 ha. Na odkališti bude probíhat biologická rekultivace a jejím cílem je "návrat území zpět přírodě".
|
|
| |
|
|
Obnova xerotermního trávníku na výsypce vápencového lomu pomocí výsevu různých hustot semen
Strušková, Eliška ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Rekultivace travních porostů pomocí výsevů původních druhů semen je jednou z nejčastěji používaných možností obnovy zejména v případech, kdy podmínky na lokalitě nejsou příliš příznivé pro spontánní sukcesi, například kvůli absenci zdrojové populace v okolí. Přestože se výsevová rekultivace běžně používá, nepanuje dosud shoda na tom, jaké hustoty výsevu jsou dostatečné pro obnovu cílového společenstva. Cílem této práce je posoudit vliv hustoty výsevu na druhové složení obnovovaného společenstva xerotermních trávníků na dvou různých substrátech na výsypce vápencového lomu Čeřinka v Českém Krase v průběhu osmi let od samotného začátku rekultivace. Zároveň posuzuje i vliv následného managementu lokality, konkrétně pastvu. Výsledky mé práce ukazují, že hustota výsevu má vliv na složení společenstva i na celkovou pokryvnost vegetace pouze v prvních pěti až šesti letech vývoje a pouze na vytěženém materiálu z lomu, zatímco na ornici už od počátku společenstvo signifikantně neovlivňuje a sukcese na tomto typu substrátu zatím nesměřuje ke společenstvu suchých trávníků. Pastva podporuje vývoj vegetace směrem ke společenstvu suchých trávníků a potlačuje nežádoucí ruderální druhy. Tyto poznatky mohou posloužit při obnově podobných lokalit. Klíčová slova: rekultivace, vápencový lom, ekologická obnova, výsev...
|
|
|
Atlas přeměny krajiny v oblasti Jezera Most
Kryndlerová, Anna ; Čábelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Lysák, Jakub (oponent)
Cílem bakalářské práce je vytvořit atlas přeměny krajiny v Dílčími cíli je pak zhodnotit vývoj krajiny s ohledem na historické souvislosti, vizualizovat strukturu 2021 a vytvořit další mapy, grafy a tabulky pro ilustraci vývoje krajinného pokryvu za celé sledované období. V teoretické části vysvětleny základní pojmy týkající se krajiny a krajinného pokryvu a popis podkladových dat a metod pro analýzu a hodnocení změn. Dále jsou popsána pravidla, pojmy tematické kart Následuje fyzickogeografická a socioekonomická území a jeho historický vývoj těžbou uhlí a rekultivacemi. V praktické části je na základě získaných poznatků stanoven vhodný metodický postup tvorby atlasu. Klíčovou částí je při tvorbě jednotlivých map v práce s historickými podkladovými Výstupem práce je tištěný tlas přeměny krajiny v oblasti , vytvořený Klíčová slova: Změna krajinného pokryvu, Vizualizace, GIS, Jezero Most, Atlas, Těžba uhlí, Rekultivace
|
|
|
Krajinně-ekologické zhodnocení vytěžených pískoven na Třeboňsku
Eliášová, Kateřina ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Práce shrnuje poznatky získané o vytěžených pískovnách na území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Pro zjištění informací o těžbě a pískovnách bylo využito studium písemných dokumentů, starých map, leteckých snímků a terénní průzkum vybraných lokalit. Při průzkumu byla v sektorech o rozloze přibližně 1 ha či délce břehu cca 500 m sledována eroze stěn těžeben, znečištění, využití, půdní kryt, dominantní a invazní druhy rostlin a vlhkost těžeben. Celkem byl vytvořen přehled 127 pískoven, z čehož 37 jich bylo prozkoumáno v terénu. Byla vytvořena klasifikace pískoven na základě stáří, velikosti, vlhkostních podmínek a současného využití. Sledovány byly i změny způsobené těžbou včetně změny půdního krytu a využití míst těžby před těžbou a po těžbě a interakce pískoven s Územním systémem ekologické stability (ÚSES). Největší počet pískoven je menších rozměrů o rozloze do 1 ha, převažují suché těžebny a nejvíce lokalit bylo dotěženo v 70. až 90. letech. Zhruba v polovině případů byl obnoven půdní kryt či využití z období před těžbou. Hlavní změnou půdního krytu je vznik velkých štěrkopískových jezer a lesních porostů, nelesní povrch je po těžbě více diverzifikován. Pískoven přeměněných na ornou půdu či zastavěných je ve zkoumané oblasti minimum. Hrozby v podobě eroze či znečištění jsou běžné, ale žádnou...
|
|
|
Obnova hostince Peklo v Tišnově
Streďanská, Lucie ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Šuhajda, Karel (vedoucí práce)
Předmětem bakalářská práce je zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG35 – Ateliér obnovy památek. Tématem této práce bylo nalezení vhodné koncepce nového funkčního využití s ohledem na historickou podstatu památky a její stavebně technický stav. Součástí návrhu byla také novostavba objektu bydlení pro majitele v areálu hostince a řešení veškerých okolních ploch. Výsledkem byla architektonická studie památkové obnovy s důrazem na životaschopnost a proveditelnost. Cílem bakalářské práce je šetrná obnova objektu s důrazem na jeho znovuoživení jak nově včleněnými funkcemi, tak originálními výrazovými prvky. Do hostince se znovu navrátil provoz degustační pivnice v dochovaném gotickém sklepě. Kulturně-společenským srdcem objektu se staly řemeslné dílny s prodejnou ručně vyráběných produktů a multifunkční sál. Provoz byl doplněn o ubytovací jednotku pro správce objektu, k tomuto provozu náleží i nová přístavba, přiléhající k západnímu křídlu, do které byl situován provoz příručního skladu v 1NP a koupelny správce ve 2NP. V poslední řadě bylo oživeno i podkroví objektu s rekonstruovaným krovem. Tato část funguje jako mobilní a víceúčelový prostor, jenž je možné přizpůsobit dle aktuálních potřeb jak pro dětské tábory, tak pro přednáškové akce a čtení. Jedním z výrazných charakteristických prvků této práce se stávají atypická střešní okna kopírující zakřivení mansardové střechy. Tyto okna tak vizuálně propojují venkovní život na ulici a dění v prostorech podkroví. Tento výrazový prvek je doplněn o tmavé kovové akcenty obnovené venkovní pavlače, ocelového rámového lemování okenních otvorů, iluzivní vjezdové brány a nové přístavby.
|
|
|
Vývoj stepních společenstev v rámci rekultivace vápencových výsypek
Turek, Pavel ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kladivová, Anna (oponent)
Moje bakalářská práce zpracovává pohledy na metody rekultivace a obnovy vápencových výsypek, které jsou z hlediska ekologie velice zajímavé lokality. Ve stručnosti jsem poukázal na negativa a pozitiva jednotlivých používaných metod, jako je rekultivace, která má rychle obnovit vegetační kryt, ale je hodně nákladná a druhy které se na rekultivovaných lokalitách objevují, nejsou zdaleka tolik vzácné jako na stanovištích, které jsou ponechány přirozené sukcesi. Přirozená sukcese přináší nejlepší výsledky, pokud je lokalita v blízkosti zdroje semen. Rekultivované plochy vykazují signifikantně nižší biodiverzitu a oproti přirozené sukcesi ztěžují ochranu vzácných a klíčových druhů. Abychom se tomuto vyhnuli, můžeme spíše než rekultivace v některých případech volit drobnější zásahy, a tyto zásahy dělat citlivě a při maximálním možném pochopení principu sukcese. Zmínil jsem se o důležitých faktorech, jako jsou mikroklima, půdní podmínky a zdroj semen, které sukcesi mohou ovlivňovat i o legislativě a zákonu o odpadech, které do značné míry souvisí, jakým způsobem v praxi probíhá obnova narušených stanovišť.
|
|
|
Revitalizace post-těžebních ploch
Veselý, Martin ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Tato práce uvádí základní fakta o rekultivacích a jiných metodách, jako je revitalizace nebo přirozená obnova. Rekultivace je způsobem rychlé obnovy rostlinného krytu, ale je značně nákladný a v mnoha případech škodí biodiverzitě obnovovaných ploch. Naproti tomu přístupy, které se zakládají na principech ekologické obnovy, mají mnoho kladů. Mohou vytvořit mnohem hodnotnější krajinné celky a ekosystémy, zvyšují biodiverzitu a zlepšují možnost ochrany vzácných druhů.
|
|
|
Toxicita výsypkových substrátů a možnosti jejího zmírnění
Venclovská, Lenka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Lukavský, Jaromír (oponent)
Obsahem této diplomové práce je ověření možnosti zmírnění toxicity výsypkových půd na Sokolovsku pomocí vytvoření biologické krusty. Hlavní otázkou této práce bylo, zda je možné pomocí řas vytvořit na toxických substrátech biologickou krustu, která by mohla zlepšit vlastnosti substrátů a přispět tím k urychlení sukcese. Správnost této teorie byla ověřena pomocí 2 pokusů na toxických substrátech Sokolovských výsypek. Pomocí prvního laboratorního pokusu byly vybrány dva substráty, na kterých vyšší rostliny ve většině případů ani nenaklíčily. Proto byla ověřena možnost na takto fytotoxických půdách vytvořit biologickou krustu. Na tyto substráty (vápněné a nevápněné) byly následně v terénu aplikovány vybrané druhy řas a v průběhu 3 let pozorovány a vzorkovány. Na základě výsledků z fluorescenční mikroskopie jasně vyplývá, že jedinou řasou z testovaných, která na zvolených plochách přežila a vytvořila kompaktní viditelné krusty, byla řasa r. Klebsormidium. Bylo také prokázáno, že na vývoj biologických krust nemá vliv vápnění substrátů.
|
|
|
Vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kuráž, Václav (oponent)
Souhrn Velká podkrušnohorská výsypka na Sokolovsku v západních Čechách je největší výsypkou v České republice, která vznikla nasypáním milionů tun skrývkové zeminy z povrchové těžby hnědého uhlí. Diplomová práce je zaměřena na stanovení základní charakteristiky vodního režimu a vodní bilance výsypkových půd Na plochách je dlouhodobě sledována půdní vlhkost pomocí dielektrického měřiče vlhkosti zemin. Pro stanovení celkového vodního režimu monitorován gravitačními lyzimetry podpovrchový odtok podkorunových a nadkorunových dešťových srážek. Rekultivované plochy a stáré sukcesní plochy mají větší pórovitost, polní vodní kapacitu a vlhkost, avšak mají též vyšší bod vadnutí a proto se nezvětšuje zásoba dostupné vody. Klíčová slova Výsypky, Rekultivace, Půdní vlhkost, Zásoba vody, Vodní bilance
|
host ::
RSS.