|
|
Legalizace psychotropních látek jako potenciální vývoj české (proti)drogové politiky
Al-Halabiová, Ria ; Radimecký, Josef (vedoucí práce) ; Šejvl, Jaroslav (oponent)
Východiska: Současná protidrogová opatření se snaží o vyvážený přístup, avšak nabídku drog nemají potenciál nijak výrazně ovlivnit, stejně jako kvalitu drog na černém trhu. Legalizace drog by mohla být jedním z účinných nástrojů harm reduction a mohla by pomoci snížit negativní dopady, které přináší drogová prohibice. Cíl: Cílem práce je popsat současné režimy kontroly drog a zacházení s nimi a seskupit argumenty podporující či naopak nepodporující efektivitu daných drogových opatření a především legalizace. Cílem výzkumu je zmapovat trendy v přemýšlení o legalizaci drog a ostatních možnostech jejich regulace mezi tvůrci české protidrogové politiky a dalšími zainteresovanými osobami, které se na její podobě podílejí. Pomocí podvýzkumných otázek jsou prezentovány názory respondentů na další související témata a je nimi upřesněna jednotnost terminologického výkladu důležitých pojmů. Metody: Pro výzkum byly použity kvalitativní metody, konkrétně semistrukturovaná interview vedená se sedmi zástupci současné podoby českých drogových opatření prezentujících spektrum české drogové politiky. Pro analýzu dat byla použita metoda vytváření trsů a metoda prostého výčtu. Výsledky: Z analýzy dat vyplynula názorová nesourodost mezi respondenty, kteří byli osloveni jakožto zástupci pilíře represe a ostatními...
|
|
|
"U.S.-Mexican Counterdrug Security Cooperation: The Merida Initiative a Possible Solution?"
Paulino Rosario, Leandra ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Mexiko a Spojené státy sdílejí téměř 3000 km dlouhou hranici a obchod s drogami hraje důležitou roli v jejich vzájemných vztazích. USA jako hlavní spotřebitel drog a Mexiko jako jejich hlavní dodavatel navzájem vyrovnávají nabídku a poptávku na trzích a politická, sociální i ekonomická úroveň obou zemí je významně ovlivňována obchodem s drogami. Během posledních deseti let utužily mexické drogové kartely kontrolu nad vstupem drog do Spojených států. Mexická politika vůči drogovým kartelům je tak pro USA v této oblasti čím dál zásadnější. V současné době oba státy uznávají společnou zodpovědnost v oblasti obchodu s drogami a pracují ruku v ruce s cílem omezit sílu kartelů, nicméně zůstává otevřenou otázkou, jestli je toto úsilí efektivní. Tato práce představuje analýzu vlivu USA na eskalaci boje proti nelegálnímu obchodu s drogami v Mexiku během Bushovy a Obamovy administrativy, a také analýzu účinnosti iniciativy Mérida jako programu boje proti obchodu s drogami. V této práci tvrdím, že iniciativa Mérida úspěšně zlepšila americko-mexické vztahy v oblasti společných protidrogových politik. Mexické drogové kartely nicméně stále mají navrch a zdá se, že objem trhu s drogami se významně nesnižuje. Program Mérida je třeba podrobovat kritickému pohledu a nutné provádět jeho důsledné hodnocení včetně evaluace...
|
|
| |
|
|
Počátky harm reduction v České republice v kontextu zahraniční protidrogové politiky
Stanislavová, Anita ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Novotný, Vilém (oponent)
Diplomová práce popisuje počátky harm reduction (HR) v české protidrogové politice. Zaměřuje se na postavení HR v národních strategiích a na rozvoj výměny injekčních stříkaček a jehel a substituční léčby. Cílem práce je popsat a vysvětlit, jak se v českém prostředí rozvíjel HR přístup. Pomocí rámce difuze politik vysvětluje autorka mechanismy, kterými se harm reduction přístup do Čech přenášel ze zahraničí. Prostor je věnován historii protidrogové politiky a vývoji přístupu harm reduction ve světě. Tyto informace tvoří kontext, do kterého autorka zasazuje rozvoj HR v protidrogové politice ČR po roce 1989. Pomocí analýzy odborných textů a expertních rozhovorů vysvětluje, jak se tvořily první národní strategie, ve kterých má HR přístup od roku 1993 své místo. Obdobně se věnuje i počátkům výměny injekčních stříkaček, která funguje od roku 1986, a substituční léčbě, která byla poprvé použita v roce 1992 a oficiálně funguje od roku 1997. Definovány jsou mechanismy difuze HR přístupu ze zahraničí do ČR. U všech tří sledovaných oblastí je určen mechanismus učení, u substituční léčby a národních strategií také mechanismus emulace, v menší míře se dá u substituční léčby určit i mechanismus nátlaku.
|
|
|
Protidrogová politika USA v Kolumbii: Konsolidace La Macareny jako poučení z Plánu Kolumbie?
Koutenská, Kristýna ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Spojené státy oficiálně vyhlásily válku proti drogám na počátku sedmdesátých let 20. století s cílem zabránit přílivu zakázaných narkotik do země. Washington zpřísnil jak domácí, tak především zahraniční protidrogovou politiku a zahájil rozsáhlou kampaň v zemích Latinské Ameriky, odkud do USA proudilo nejvíce drog. Chemické postřiky ilegálních plodin a narušení pašeráckých cest v Mexiku, Peru a Bolívii měly za následek přesunutí pěstování marihuany, máku a zejména koky do Kolumbie, poblíž laboratoří na výrobu drog. Bogota se tak dostala do centra pozornosti USA. Tato bakalářská práce se zabývá protidrogovými strategiemi využívanými Spojenými státy k omezení obchodu s drogami a poukazuje na jejich nedostatky, které pak mají vliv na úspěšnost konkrétních plánů, v tomto případě Plánu Kolumbie a Plánu pro konsolidaci La Macareny (PCIM). V roce 2000 Washington schválil ambiciózní Plán Kolumbie, který měl mimo jiné snížit v průběhu šesti let produkci kokainu v Kolumbii. Výrazně však upřednostňoval vojenské programy a represivní postupy. Masivní chemické postřiky polí s ilegálními plodinami tak vedly k vysídlení velké části populace a v konečné fázi dokonce k nárůstu pěstování koky a produkce kokainu. Tuto situaci se měl pokusit napravit Národní plán konsolidace kolumbijského teritoria se svým pilotním...
|
|
|
Role USA v eskalaci války proti drogám v Mexiku za prezidenta Felipe Calderóna
Hrušková, Daniela ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Čapinská, Barbora (oponent)
Bakalářská práce Role USA v eskalaci války proti drogám v Mexiku za prezidenta Felipe Calderóna se zabývá vlivem USA na eskalaci boje proti obchodu s ilegálními drogami v Mexiku. Práce popisuje historii a vývoj války proti drogám od jejích počátků, tento širší historický kontext je klíčový pro interpretaci zintenzivnění protidrogových opatření přijatých v Mexiku po roce 2006. Dále práce prezentuje eskalaci boje a jeho dopady mezi léty 2006 a 2012 za mexického prezidenta Felipe Calderóna a analyzuje jím deklarované důvody pro vyhlášení války proti drogám. Následně práce analyzuje vliv USA na rozhodnutí Mexika válku proti drogám eskalovat a představuje podporu mexické války proti drogám ze strany USA. Práce shrnuje vývoj války proti drogám a analyzuje vliv USA na formování mexické protidrogové strategie po roce 2006 v rámci širšího historického kontextu a asymetrického vztahu USA a Mexika.
|
|
| |
|
|
Koncept biopolitiky v díle M. Foucaulta s konkrétním zaměřením na bezpečnost v rámci oblasti ČR od roku 1990 Drogy v české společnosti
Štěpánková, Pavla ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Tato diplomová práce nazvaná "Koncept biopolitiky v díle Michela Foucaulta s konkrétním zaměřením na bezpečnost v rámci oblasti ČR od roku 1990" se věnuje tématu biopolitiky v díle Michela Foucaulta. Nejprve se práce zaměřuje na předchozí teze a díla M. Foucaulta, která ovlivnila koncept biopolitiky. Jde především o archeologii vědění, disciplíny a dispozitiv sexuality. Biopolitika je vládní praxe, která se zaměřuje na populaci jako masu. Populace je podle ní ovlivňována okolními vlivy jako životním prostředím, otázkou zdraví, úmrtností atp. Podle Foucaulta se biopolitika zrodila v politickém směru nazvaném liberalismus. Foucaultovy myšleny a teze se týkaly především 19. století, ale téma biopolitiky je aktuální i pro dnešní dobu. Proto se práce zaměřuje na drogovou problematiku v České republice na základě Foucaultovy biopolitiky. Práce nás seznamuje s vývojem drogové scény v České republice po roce 1990, kdy došlo k novému politickému uspořádání. Seznamuje nás s protidrogovou politikou, která v České republice funguje a zároveň s legislativou, která řeší trestní stránku drogové problematiky. Práce se také zabývá přístupy v pomoci drogově závislým. Klíčová slova biopolitika, diskurs, vládní moc, stát, liberalismus, populace, drogy, protidrogová politika
|
|
|
Nezamýšlené důsledky prohibice drog: Jak vzniká drogová závislost?
Džmuráň, Daniel ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Mikolášek, Jakub (oponent)
Problematika drog představuje v současnosti fenomén, jež poutá pozornost napříč odbornou i laickou veřejností. Názory na jejich prohibici se však značně liší. Na jedné straně stojí prohibicionisté, zdůrazňující nutnost státu proti drogám bojovat. Proti nim stojí skupina kritiků, kteří poukazují na neopodstatněnost takových zásahů do volného trhu a individuální svobody a na existenci závažných nezamýšlených důsledků, jež prohibice přináší. Autor tohoto textu věnuje právě konceptu nezamýšlených důsledků speciální pozornost. Nejprve jsou důsledky tematicky rozřazeny do několika kategorií, načež jsou jeden po druhém blíže popsány. Vzniká tak komplexní přehled existujícího výzkumu, jenž se studiem nezamýšlených důsledků prohibice drog zabývá. Hlavním cílem této práce je pak provedení vlastního empirického výzkumu, jehož výsledek na jeden z negativních důsledků prohibice ukazuje. Tím se autor snaží přispět do dialogu o prohibici narkotik. Oním důsledkem, jehož přítomnost výzkum odhaluje, je způsob, jakým existence ilegálního černého trhu, jakožto přímého důsledku prohibice, zvyšuje dostupnost drog pro mladistvé. Data, získaná dotazníkovým šetřením na vzorku populace uživatelů drog na území Prahy, naznačují, že k tomuto efektu skutečně dochází. Vyplývá z nich totiž, že vstup mladistvých uživatelů na černý...
|
|
|
Legalization of Cannabis for Non-medical Purposes in the United States: Discrepancy between Federal and State Laws
Vlach, Tomáš ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu legalizace konopí ve státě Colorado. Legislativa přijatá na federální úrovni zakazuje produkci, distribuci a užívání konopí. Ke změně v přístupu ke konopí a konopným produktům došlo na úrovni některých států USA. Prostřednictvím veřejných referend bylo konopí v některých státech USA plně legalizováno pro nelékařské účely. Tato změna představuje zásadní obrat v protidrogové politice a v budoucnu může mít vliv na celkovou podobu federální protidrogové politiky vůči konopí. Tato práce na případu Colorada ilustruje rozpor v přístupu ke konopí mezi některými státy USA a federální vládou. Popisem a analýzou regulačních opatření v Coloradu si práce klade za cíl pojmenovat některá rizika regulace, která by mohla zapříčinit střet s federální vládou. Práce poukazuje na liberální aspekty v přístupu k regulaci ve státě Colorado a konfrontuje je s nařízením federální vlády zavést silný regulační rámec, který bude v souladu s federálními prioritami v oblasti vymáhání práva. Práce obsahuje soubor doporučení, jež mohou přispět ke zmírnění dopadů užívání konopí a konopných produktů v Coloradu, a také zamezit možnému středu s federální vládou, která zatím de jure trvá na prohibici i přes to, že do legalizačního úsilí ve vybraných státech aktivně nezasahuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.