|
|
Prevence syndromu vyhoření u pracovníků v terénních sociálních službách na Mladoboleslavsku
Brodská, Martina ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Syndrom vyhoření je vážným a stále častěji diskutovaným tématem. Jeho závažnost se dotýká nejen pracovníků zaměstnaných v sociálních službách, ale také jednotlivých zařízení. Vhodnou prevencí by bylo možné předejít ztrátě kvalifikovaných pracovníků. Předložená práce zkoumá možnosti vhodné prevence syndromu a je zaměřena na pracovníky v terénních sociálních službách na Mladoboleslavsku. V teoretické části je definován syndrom vyhoření, popsány příčiny vzniku, fáze, klinický obraz, léčba, prevence a specifická rizika této práce. Závěrečná kapitola je věnována možnostem osobního rozvoje, který má zamezit vzniku syndromu vyhoření. V praktické části je zvolena metoda výzkumu kombinovanou formou, a to kvantitativní pomocí dotazníků pro pracovníky v sociálních službách a kvalitativní realizovanou rozhovory s vedoucími pracovníky. Výsledky jsou zpracovány slovně a graficky. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je úroveň prevence u vybraných pracovníků v sociálních službách na Mladoboleslavsku. Komparací výsledků bylo zjištěno, že úroveň prevence jak ze strany zaměstnavatelů, tak i jednotlivých pracovníků je uspokojivá. Většina pracovníků svou práci vykonává s radostí, ale zároveň s pocitem nedostatečného finančního ohodnocení a obavou o budoucí zdraví z namáhavé práce. Dle výsledků je vypracováno doporučení...
|
|
|
Mapování zátěže u pracovníků v sociálních službách v domovech pro seniory
Holasová, Lenka ; Štegmannová, Ingrid (vedoucí práce) ; Truhlářová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na mapování zátěže pracovníků v sociálních službách (neboli formálních pečovatelů), zvláště na zmapování klíčových kategorií ovlivňujících výši zátěže. Cílem diplomové práce je definovat kategorie/oblasti zátěže u pracovníků v sociálních službách pracujících v domovech pro seniory na standardních odděleních a na odděleních se zvláštním režimem, kde jsou specificky umístěni uživatelé s diagnózou demence. Sekundárním cílem je i zjistit, zda se objevují rozdíly ve vnímání zátěže na odděleních, případně v čem se zátěž na těchto odděleních liší. Na základě závěrů práce pak budou formulována doporučení pro management zařízení. Výzkum proběhne v jednom zařízení domova pro seniory, který je tvořen standardním oddělením a oddělením se zvláštním režimem. Respondenty budou pracovníci v sociálních službách z obou oddělení v domově. Klíčová slova Formální pečovatel, zátěž pečovatele, pracovník v sociálních službách, domov pro seniory, nástroje měřící zátěž
|
|
|
Motivace pracovníků v sociálních službách v chráněných bydleních
Radová, Marcela ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Palánová, Tereza (oponent)
Vlivem klesající nezaměstnanosti posledních let se stává velmi aktuálním tématem v sociálních službách motivace pracovníků. Předmětem diplomové práce je analýza motivace pracovníků v sociálních službách ve třech organizacích, poskytujících sociální službu chráněné bydlení v Karlovarském kraji. Teoretická část práce obsahuje poznatky o motivaci, některých teoriích pracovní motivace, vybraných teoriích řízení v souvislosti s motivací, o sociální službě chráněné bydlení a úloze manažera v sociálních službách. V rámci empirické části práce jsou metodou smíšeného výzkumu řešeny dva cíle. Jedním cílem je analýza motivace pracovníků v sociálních službách. Tento cíl je řešen dotazníkovým šetřením, v rámci kterého jsou zjišťovány faktory, které způsobují spokojenost pracovníků a faktory, které jsou pro pracovníky motivující. Druhý cíl práce - zjištění jak s motivací těchto pracovníků pracují vedoucí pracovníci vybraných organizací - je řešen formou strukturovaných rozhovorů. Výstupy z obou šetření jsou následně analyzovány, komparovány a vybraným organizacím jsou podána doporučení pro posílení motivace zaměstnanců v podobě výzkumné závěrečné zprávy. Hlavním výstupem práce je zjištění, že zdroj motivace pracovníků v sociálních službách spočívá zejména v práci samotné, možnosti pracovně uspět, možnosti...
|
|
|
Možnosti uplatnění pracovníků přímé péče v denních stacionářích ve vybraném regionu
Matošková, Iva ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi uplatnění pracovníků přímé péče v denních stacionářích. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část poskytuje primární vhled do systému sociálních služeb se specifikací denních stacionářů jako služeb sociální péče dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dále pojednává o spektru profesí, které se mohou uplatnit v denních stacionářích na základě právního systému České republiky. V praktické části je předložen kvantitativní výzkum, jehož cílem bylo zjistit možnosti uplatnění pracovníků přímé péče v denních stacionářích ve vybraném regionu, kterým je kraj hlavní město Praha. Výzkum sleduje profesní proporcionalitu multidisciplinárních týmů s ohledem na úroveň a obor vzdělání a participaci pracovníků na činnostech realizovaných v denních stacionářích. Na základě výsledků výzkumu je v závěru práce navrženo doporučení pro praxi. Je zde představena ukázka práce s využitím metody inscenační a uplatněním principů zážitkového učení. Záměrem ukázky je rozvoj funkční komunikace a nácvik navazování sociálních kontaktů pro klienty s poruchou autistického spektra. Motivací pro činnosti je kniha Daisy Mrázkové Haló, Jácíčku.
|
|
|
Pracovní motivace v sociálních službách
HAMROVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá motivací pracovníků v sociálních službách. Teoretická část je rozdělena do tří oblastí, které vymezují vždy konkrétní zaměření motivace a skrze toto rozdělení se zaměřuje na motivaci obecnou, motivaci v pracovním prostředí, která převážně zasahuje do oblasti managementu, potřeb zaměstnanců a motivaci v sociálních službách. Z poznatků teoretické části vychází část praktická, která se věnuje konkrétním motivacím pracovníků. V rámci kvantitativního výzkumného šetření byl vytvořen dotazník pro pracovníky v sociálních službách a sociální pracovníky. Odpovídali na něj zaměstnanci Centra sociálních služeb v Jindřichově Hradci, pod který spadají domovy seniorů, chráněná bydlení, denní a týdenní stacionáře i domov pro osoby se zdravotním postižením. Díky datům vyplývajícím z výzkumu byly zmapovány a porovnány hlavní motivy pracovníků přímé péče a pracovníků, jejichž pracovní náplň je převážně administrativního rázu. Dotazník se také zaměřil na příznaky syndromu vyhoření a syndromu pomocníka, které negativně ovlivňují motivaci a celkový pracovní výkon lidí v pomáhajících profesích.
|
|
|
Pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem
TOBOLKOVÁ, Barbora
Tato diplomová práce se zabývá pracovní zátěží u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Cílem práce bylo zmapovat faktory, které ovlivňují pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jak pracovníci v sociálních službách v domově se zvláštním režimem subjektivně vnímají zátěž? Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol, které jsou podloženy na základě odborné literatury. V kapitolách je podrobně popsána profese pracovníka v sociálních službách včetně odborné způsobilosti. Také je zde vymezena sociální služba domov se zvláštním režimem. Následující část se týká definování zátěže, rozdělení zátěže na pracovní, psychickou a fyzickou. V souvislosti s pracovní zátěží je v této kapitole zmíněn i termín work life balance. V další kapitole je připomenuta prevence vzniku zátěže, konkrétně supervize a psychohygiena. Poslední kapitola se detailně zabývá syndromem vyhoření. Ve výzkumné části této práce byl vymezen cíl práce a hlavní výzkumná otázka, na základě které bylo stanoveno pět dílčích výzkumných otázek. K získání dat byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, dále byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkum byl zvolen konkrétní domov se zvláštním režimem v kraji Vysočina. Výzkumu se zúčastnilo devět pracovníků v sociálních službách pracujících v zařízení minimálně jeden rok. Výzkum probíhal ve dvou fázích. V první fázi byl proveden předvýzkum, na jehož základě byly otázky výzkumu upraveny. V další fázi byl realizován vlastní výzkum. Získaná data byla zpracována metodou trsů a následně vyhodnocena. Vyhodnocená data jsou uspořádána dle dílčích výzkumných otázek. Pracovníci v sociálních službách režim práce zvládají dobře. Práci považují pracovníci zařízení za náročnou po fyzické, ale zejména po psychické stránce. Manipulace s ležícími klienty je pracovníky zařízení shledávána jako nejnáročnější úkon. Za nejvíce psychicky náročnou situaci je podle pracovníků úmrtí klientů, jednání s klienty, neustálé vysvětlování úkonů, informací aj. Pracovníci zařízení zažívají stresové situace s klienty, častěji však s rodinou klientů. Za zdravotní problémy, které souvisí se zaměstnáním pracovníků zařízení, jsou považovány především bolesti zad. Výsledky této diplomové práce mohou sloužit vybranému domovu se zvláštním režimem kraje Vysočina nebo jako studijní materiál pro laickou i odbornou veřejnost.
|
|
|
Mapování zátěže u pracovníků v sociálních službách v domovech pro seniory
Holasová, Lenka ; Štegmannová, Ingrid (vedoucí práce) ; Truhlářová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na mapování zátěže pracovníků v sociálních službách (neboli formálních pečovatelů), zvláště na zmapování klíčových kategorií ovlivňujících výši zátěže. Cílem diplomové práce je definovat kategorie/oblasti zátěže u pracovníků v sociálních službách pracujících v domovech pro seniory na standardních odděleních a na odděleních se zvláštním režimem, kde jsou specificky umístěni uživatelé s diagnózou demence. Sekundárním cílem je i zjistit, zda se objevují rozdíly ve vnímání zátěže na odděleních, případně v čem se zátěž na těchto odděleních liší. Na základě závěrů práce pak budou formulována doporučení pro management zařízení. Výzkum proběhne v jednom zařízení domova pro seniory, který je tvořen standardním oddělením a oddělením se zvláštním režimem. Respondenty budou pracovníci v sociálních službách z obou oddělení v domově. Klíčová slova Formální pečovatel, zátěž pečovatele, pracovník v sociálních službách, domov pro seniory, nástroje měřící zátěž
|
|
|
Etická dilemata u pracovníků na oddělení se zvláštním režimem.
MAXOVÁ, Gabriela
Tématem bakalářské práce jsou etická dilemata pracovníků v sociálních službách při práci se seniory. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou, přičemž teoretická část vymezuje etická dilemata, morálku, mravní jednání a nahlíží do profesní etiky a etického kodexu. Věnuje se rovněž syndromu vyhoření, psychohygieně a formám odpočinku, společně s odbornou supervizí. Teoretická část také charakterizuje sociální služby a jejich pracovníky včetně zásad přístupů ke klientovi. Praktickou část tvoří samotný výzkum postavený na osobních zkušenostech pracovníků v sociálních službách. Pro sběr dat byl vybrán kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný souhrn tvořilo pět pracovníků v sociálních službách v Domově pro seniory Máj České Budějovice, čtyři ženy a dva muži. Informanti byli zvoleni pomocí záměrného (účelového) výběru, přičemž požadavkem byla minimální délka praxe jeden rok. Závěr praktické části tvoří vyhodnocení nasbíraných dat a výstupy jsou pak shrnuty v závěru celé práce
|
|
|
Psychohygiena jako základní předpoklad prevence syndromu vyhoření u pracovníků v sociální sféře
ČERVOVÁ, Hana
Bakalářská práce je věnována tématu psychohygieny jako základního předpokladu prevence syndromu vyhoření u pracovníků v sociální sféře. Bakalářská práce je rozdělena na části teoretickou a praktickou. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena na tři hlavní kapitoly. V první kapitole je vymezen zásadní rozdíl mezi dvěma stěžejními profesemi v sociální sféře, to znamená profesí sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách. Druhá kapitola je věnována pojmu syndrom vyhoření a jeho charakteristice a popisu základních fází, kterými prochází osoba zasažená syndromem vyhoření. Třetí kapitola poté vysvětluje pojem psychohygiena a pojednává o jejím vlivu na předcházení vzniku syndromu vyhoření. Cílem praktické části této bakalářské práce je zmapovat povědomí o tématu syndromu vyhoření a psychohygieny a popsat aspekty psychohygieny u sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách pracujících v Domově pro seniory v Benešově u Prahy. V rámci kvalitativního výzkumu byla data shromážděna prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že pracovníci Domova seniorů Benešov mají základní povědomí o syndromu vyhoření a psychohygieně. Z výzkumu však zároveň vyplynulo, že v daném zařízení není zajištěna odborná supervize, ovšem pracovníci by její zajištění uvítali.
|
|
|
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a jejich smysl a význam pohledem jejich pracovníků
SITTEROVÁ, Jana
Cílem pracovníků nízkoprahových zařízení pro děti a mládež je motivovat uživatele pomocí různých forem a metod práce ke změně jejich postojů k životním otázkám. Snaží se zlepšit životní situaci uživatelů a přispívat tak ke zlepšení kvality jejich života. To je velmi složité. Bakalářská práce se zaměřuje na zařízení jako taková, uživatele služeb, sociální pracovníky, pracovníky v sociálních službách a na jejich subjektivní pohled potřebnosti těchto zařízení jak pro ně, tak i pro uživatele služby. Teoretická část je zaměřena na základní informace o nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež a o jejich fungování. Praktická část se zaměřuje na subjektivní vnímání smyslu a významu pracovníky pracujících v těchto zařízeních. Ke zjištění této informace byl použit kvalitativní výzkum s metodou polostrukturovaného rozhovoru. Data, která byla získána pomocí audiozáznamu, byla přepsána do textové podoby a následně vyhodnocována.
|
host ::
RSS.