|
|
Sókratovské tázání jako cesta k pravdě
Procházka, Ondřej ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce je zaměřena na metodu sókratovského tázání po podstatách věcí a jevů. Tento jeho životní přístup k obtížným, až na první pohled aporetickým problémům, je založený na komplexním, strukturovaném, kritickém posouzení dané konkrétní situace. Tyto základní rysy budou demonstrovány na raných dialozích Platónových, konkrétně na spisech Prótagoras a Faidros, kde nejenže rozpoznáme základní rysy této dialektické metody, ale budeme u prvně jmenovaného dialogu schopni pochopit zásadní odlišnost Sókrata od sofistů. K tomu, abychom tuto metodu pochopili plně, je však nutné nejprve porozumět samotnému duševnímu vývoji Sókrata. Proto se kromě výše zmíněných textů bude práce opírat i o dílo Jana Patočky, který tento historický průběh a profilaci filosofova života mapuje. V čem metoda sókratovského dotazování spočívá? Jakým způsobem může být chápána jako cesta ku pravdě? A jak nám její znalost a uplatňování může proměnit náš každodenní život?
|
|
| |
|
| |
|
|
Jean Hyppolite's Interpretation of Hegel's Philosophy of History
Abraham, Titouan ; Steinbach, Tim-Florian (vedoucí práce) ; Ottmann, François (oponent)
Résumé du mémoire de Master Charles University, Prague Erasmus Mundus EuroPhilosophie (2021-2023) Étudiant: Titouan Abraham Titre : L'interprétation par Jean Hyppolite de la philosophie de l'histoire de Hegel Mots-clés : Hegel ; hégélianisme ; Theologische Jugendschriften ; Phénoménologie de l'Esprit ; Jean Hyppolite ; philosophie ; philosophie de l'histoire ; pantragisme ; Alexandre Kojève ; fin de l'histoire Ce travail se propose d'analyser la singularité de Jean Hyppolite dans son étude de la philosophie hégélienne de l'histoire. La question qui l'oriente est la suivante : Jean Hyppolite a-t-il défendu une lecture pantragique de la dynamique de l'histoire hégélienne ? Nous commençons par rendre compte des études hégéliennes en France au début du dix-neuvième siècle jusqu'à la fin des années 1930, lorsque s'achèvent les enseignements de Alexandre Kojève sur la Phénoménologie de l'Esprit. Nous découvrons alors que Hyppolite se distingue de Kojève notamment parce qu'il rompt avec sa proposition d'une fin de l'histoire et sa lecture anthropologique du système hégélien. Pour expliquer ces différences, il nous faut revenir sur les liens entre la pensée religieuse du jeune Hegel et la naissance de sa philosophie de l'histoire. Cette étape consiste à relire avec Jean Hyppolite les écrits théologiques de...
|
|
|
Filozofování s dětmi nad knihami Petra Horáčka
ZŮNOVÁ, Radka
Bakalářská práce se věnuje tématu filozofování s dětmi. Tato dovednost může být nápomocná při rozvoji jejich kritického myšlení. Cílem bakalářské práce je ověřit možnosti využití dětských knih autora Petra Horáčka pro filozofování s dětmi. Za tímto účelem budou s dětmi vedeny diskuze nad vybranými knihami. Práce obsahuje metodický plán pro filozofování s dětmi nad knihami Petra Horáčka, popis realizace a evaluaci, ve které bude autorka sledovat zájem dětí o zvolené knihy a vývoj diskuse podle předem stanovených kritérií. Teoretická část je věnována filozofii pro děti, technikám, metodám a práci s otázkami. Zmíněna je současná literatura pro děti, přičemž blíže je popisován specifický literární žánr Bilderbuch. Nakonec se věnuje i samotnému Petru Horáčkovi a jeho literární tvorbě. Praktická část popisuje plán realizace filozofování s dětmi nad vybranými knihami Petra Horáčka. Obsaženy jsou krátké diskuse i další činnosti. Realizace je analyzována a jsou zde uvedeny z ní vyplývající závěry.
|
|
| |
|
|
Ficinovo pojetí intelektuálního života a melancholie
Žáková, Karolína ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Marsilio Ficino byl jedním z předních představitelů florentského humanismu, jenž v dalších staletích ovlivnil významné myslitele, jako byl například Galileo Galilei, Paracelsus nebo Jan Amos Komenský. Hlavním předmětem mého zájmu je problematika melancholie v souvislosti s intelektuálním životem, jak je tato problematika zachycena ve Ficinově De libri tres, zejména spis De vita sana. Tomuto tématu bude odpovídat metodický rámec dějin filosofie. Melancholie má ambivalentní povahu, v obecném měřítku byla vnímána jako nežádoucí choroba, ale v případě intelektuálů není pouhou zhoubou, ale rovněž jejich darem a prostředkem, díky kterému se mohou plně věnovat studiu. Práce nejprve zasadí hlavní problematiku do širšího kontextu Ficinova novoplatonismu a dále bude směřovat k ucelenému výkladu konceptu intelektuálního života a melancholie, jak je vnímal Ficino, včetně jednotlivých rad, které učencům Marsilio poskytoval, aby zlepšil jejich výkon v rámci studia. Zároveň je mým cílem ukázat, že myšlenky člověka, který žil a tvořil v 15. století, jsou dodnes živé i přes výraznou odlišnost vědy v dobách humanismu a vědy moderní, ovlivněnou zejména filosofií Reného Descarta. KLÍČOVÁ SLOVA melancholie, černá žluč, intelektuál, tělesný duch, filosofie
|
|
| |
|
|
Sókrratés
TESÁRKOVÁ, Monika
Práce se zabývá Sókratovou filosofií a působením. Cílem práce je rekonstrukce Sókratovy filosofie na základě dostupných pramenů. Hlavní část je věnována Platónovým dialogům a jejich rozboru. Dalšími autory jsou Xenofón, Aristofanés a Aristotelés. V závěru jsou popsány některé problémy, které vyvstávají při pokusu o výklad Sókratova působení. Závěr rovněž obsahuje shrnutí Sókratova přínosu pro západní filosofii.
|
|
|
Aristotelský well-being jako problém současnosti
Čechová, Alexandra ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Zika, Richard (oponent)
Obsahem práce je přiblížení konceptu well-being jako fenoménu dnešní doby, přičemž se pokouším specifikovat, jakou roli hraje filosofie ve zkoumání well-beingu. V práci dále uvádím důvody, díky kterým se tento pojem dostává poslední dobou čím dál tím více do popředí během společenských diskuzí. V textu propojuji současné pojetí well-beingu s Aristotelovou představou zdařilého života neboli konceptem eudaimonia. Ve dvou kapitolách se také věnuji myšlenkám A. MacIntyra a M. Nussbaumové, kteří se k Aristotelovu i současnému pojetí zdařilého života vyjadřovali a reagovali na ně. Dvěma projekty na Yaleu a Harvardu, které v práci zmiňuji, jsem se pak pokusila nastínit, jakým způsobem se nyní vedou výzkumy well-beingu a jaké jsou jejich dosavadní výsledky. Závěrem jsou tak v práci zmíněny konkrétní aktivity a jednání, u kterých byl empiricky prokázán vliv na celkové prospívání člověka, a ve kterých je možné sledovat určité shody i s Aristotelovou filosofií.
|
host ::
RSS.