|
|
Inter-individual differences in behaviour of laboratory rats
Rudolfová, Veronika ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Stále častěji se ukazuje, že ačkoliv jsou pokusná zvířata vystavena stejným podmínkám, jejich chování se mezi sebou liší. Pokud jsou tyto rozdíly stabilní v čase a napříč různými situacemi, můžeme mluvit o personalitě. Tato diplomová práce testuje interindividuální rozdíly v chování laboratorních potkanů (kmene Long Evans) v sérii experimentů prováděných v rané onotgenezi a v dospělosti. Kromě stanovení interindividuálních rozdílů v chování a personality jedinců si tato práce ukládá dva hlavní cíle. (1) Stanovit stabilitu personality napříč ontogenezí. (2) Zjistit, zda interindividuiální rozdíly v chování souvisí s výkonem v kognitivních testech. Potvrdili jsme existenci interindividuálních rozdílů v chování u laboratorních potkanů. V této sérii experimentů jsme však nebyli schopni určit personalitu jednotlivých pokusných jedinců. Rozdíly v chování jedinců byly nejlépe vyjádřené chováním v open field testu a ve vyvýšeném křížovém bludišti (Elevated plus maze test). Naše výsledky také ukazují, že v jednotlivých opakováních těchto testů se zvířata chovají rozdílně. Dále jsme zjistili, že chování v testu aktivního vyhýbání se místu na rotující arénce a v Morrisově vodním bludišti spolu nesouvisí, ačkoliv oba tyto experimenty testují kognitivní schopnosti. Korelace parametrů z testů aktivního vyhýbání...
|
|
|
Reprodukční chování samců páskovce kroužkovaného (Cordulegaster boltonii)
Dubcová, Dominika ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Dolný, Aleš (oponent)
Komunikace mezi zvířaty často závisí na viditelných signálech a schopnostech je kompatibilně vnímat. Správné vnímání signálu je zvláště důležité pro živočichy se samčím pohlavním výběrem. Ve své diplomové práci se zabývám otázkou, podle čeho pozná samec páskovce kroužkovaného (Cordulegaster boltonii) samici stejného druhu a co je hlavním spouštěčem kopulačního chování. Vážky vykazují širokou paletu barev a disponují velmi velkýma očima. Tyto vlastnosti již napovídají, že jsou velmi závislé na barevném vidění (Futahashi, 2015). Jejich zrak je v rámci hmyzí říše dokonale vyvinut a oproti jiným smyslům hraje v životě imág nejdůležitější roli. Schopnost orientovat se pomocí zraku není důležitá pouze při orientaci v prostoru, ale neméně i při rozmnožování. Jelikož páskovci nevykazují viditelný barevný dimorfismus, předchozí i mé výzkumy naznačují, že hlavní roli v rekognoskaci samice hraje hlavně jejich typický pohyb prováděný nad vodní hladinou při ovipozici. Ve svém výzkumu jsem předkládala samcům páskovců různé typy návnad (samic) a pozorovala, co je hlavním spouštěčem reprodukčního chování u samců. Kromě zmiňovaného pohybu samice se mi podařilo prokázat, že samci vnímají i zbarvení, potažmo černé pruhování svého protějšku. Rovněž se mi potvrdila hypotéza, že pokud se samec bude pohybovat jako...
|
|
|
Vnímání počátku života a vybrané kapitoly v kontextu sociální práce
Bínová, Markéta ; Stretti, Sylvie (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na různé přístupy k problematice vnímání života a personality. Téma tohoto pojmu je podrobněji rozebráno v první kapitole. Dále následuje představení biologického popisu prenatálního vývoje, přístup filozofické antropologie a katolický přístup k dané problematice. V závěru jsou popsány možnosti kontextu sociální práce, jako je očekávání postiženého dítěte, prenatální diagnostika, interrupce, či narození mrtvého dítěte. Klíčová slova Vnímání života, personalita, prenatální vývoj, filozofická antropologie, katolický přístup, sociální práce, krize, interrupce, prenatální diagnostika, syndrom mrtvého plodu.
|
|
|
Faktory ovlivňující variabilitu v reakcích sýkor (Paridae) vůči nové a aposematické kořisti.
Adamová, Dana
U sýkor z čeledi Paridae byla zjištěna mezidruhová i vnitrodruhová variabilita v reakcích vůči nové a aposematické kořisti. Tato disertační práce se zabývá různými faktory, které mohou přístup k nové a aposematické kořisti u sýkor ovlivňovat. V několika experimentech rozdělených do přiložených prací jsme testovali, jaký vliv na přístup ptačích predátorů k nové a aposematické kořisti mohou mít rozdíly v jejich exploračním chování, neofobii, potravním konzervatizmu, personalitě, věku a zkušenosti nebo jejich schopnosti učení a generalizace. U dvou vzdálených populací sýkor koňader (Parus major) jsme zjistili stejnou míru exploračního chování a různou míru neofobie. Vyšší míra neofobie u finské populace sýkor však neměla vliv na jejich přístup k nové kořisti. Sýkory koňadry z Finska se však od sýkor koňader z Čech lišily v reakcích vůči aposematické kořisti. Finská populace sýkor napadala aposematickou ruměnici (Pyrrhocoris apterus) více než populace sýkor ze středních Čech. Tento rozdíl byl způsoben chybějící zkušeností finské populace s aposematickou kořistí z přírody. Dále nás zajímalo, zda je možné prostřednictvím pozitivní zkušenosti s různou potravou snížit neofobii k nové a aposematické kořisti u mláďat tří druhů sýkor z čeledi Paridae (sýkory koňadry Parus major, sýkory uhelníčka Periparus...
|
|
|
Faktory ovlivňující variabilitu v reakcích sýkor (Paridae) vůči nové a aposematické kořisti.
Adamová, Dana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
U sýkor z čeledi Paridae byla zjištěna mezidruhová i vnitrodruhová variabilita v reakcích vůči nové a aposematické kořisti. Tato disertační práce se zabývá různými faktory, které mohou přístup k nové a aposematické kořisti u sýkor ovlivňovat. V několika experimentech rozdělených do přiložených prací jsme testovali, jaký vliv na přístup ptačích predátorů k nové a aposematické kořisti mohou mít rozdíly v jejich exploračním chování, neofobii, potravním konzervatizmu, personalitě, věku a zkušenosti nebo jejich schopnosti učení a generalizace. U dvou vzdálených populací sýkor koňader (Parus major) jsme zjistili stejnou míru exploračního chování a různou míru neofobie. Vyšší míra neofobie u finské populace sýkor však neměla vliv na jejich přístup k nové kořisti. Sýkory koňadry z Finska se však od sýkor koňader z Čech lišily v reakcích vůči aposematické kořisti. Finská populace sýkor napadala aposematickou ruměnici (Pyrrhocoris apterus) více než populace sýkor ze středních Čech. Tento rozdíl byl způsoben chybějící zkušeností finské populace s aposematickou kořistí z přírody. Dále nás zajímalo, zda je možné prostřednictvím pozitivní zkušenosti s různou potravou snížit neofobii k nové a aposematické kořisti u mláďat tří druhů sýkor z čeledi Paridae (sýkory koňadry Parus major, sýkory uhelníčka Periparus...
|
|
|
Tělesná velikost jako implicitní faktor: příkladové studie o životních strategiích a chování
Šimková, Olga ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Rehák, Ivan (oponent)
Velikost je jedním z nejdůležitějších faktorů, který ovlivňuje veškerou biologii zvířat. Tato práce obsahuje čtyři publikace (I - IV), v nichž jsem se spolu se spoluautory pokusila objasnit různé souvislosti velikosti těla, a to ve čtyřech různých situacích u čtyř různých taxonů, většinou šupinatých plazů (Lepidosauria). I. Vrhy hroznýšovce kubánského (Chilabothrus angulifer) mají často vychýlený poměr pohlaví. Mláďata se rodí tak velká, že mohou na rozdíl od příbuzných druhů hroznýšovců přijímat stejný druh kořisti jako dospělci. Prokázali jsme, že obě pohlaví se rodí ve stejné velikosti a neliší se ani tvarem těla. Velké rozměry novorozenců a dlouhá doba dožití vedou ke značnému překryvu generací. To by mohlo vysvětlit naše zjištění, že malé samice rodí hlavně syny, zatímco velké dcery. Samci hroznýšovců jsou menší než samice, zřejmě jsou méně filopatričtí a navíc během období páření nepřijímají potravu. Lze tedy předpokládat, že samice podle vlastní velikosti těla manipulují poměrem pohlaví tak, aby snížily pravděpodobnost kompetice s vlastními mláďaty. II. Varan mangrovový (Varanus indicus) vykazuje jeden z nejvýraznějších velikostních pohlavních dimorfismů mezi varany. My jsme sledovali růst mláďat od vylíhnutí do téměř plné velikosti. Zjistili jsme, že obě pohlaví mají na začátku stejnou...
|
|
|
Behavioural differences between species and populations in the killifish genus Nothobranchius
Kubická, Lucie ; Reichard, Martin (vedoucí práce) ; Horký, Pavel (oponent)
V této diplomové práci jsem studovala dvě různá témata týkající se druhu halančíka Nothobranchius orthonotus. První studie se věnovala prostorové kognitivní schopnosti dvou populací N. orthonotus, které pocházely z dočasných tůní lišících se v jejich předpokládané délce existence kvůli rozdílnému množství průměrných ročních srážek (suchá a vlhká oblast). Testování kognice bylo založeno na schopnosti naučit se nalézt potravu v dichotomickém testu. Předpokládalo se, že schopnost učení se bude lišit mezi populacemi v období dospělosti a stáří testovaných ryb. K dispozici byla data k různým znakům životní strategie, která se použila k testování jejich možných korelací s kognitivními schopnostmi. Bylo zjištěno, že (1) mezi populacemi nebyl rozdíl v prostorové kognitivní schopnosti; (2) délka života byla zhruba stejná u obou populací, přičemž starší ryby nevykazovaly zhoršení kognice, a starší ryby z populace ze suché oblasti dělaly méně chyb při testování než mladé ryby; (3) ryby byly schopné relativně rychlého učení, ale (4) ryby chované celý život izolovaně se učily pomaleji než ryby chované ve skupinách; (5) nejdéle žijící ryby byly rychlejší v učení; (6) čím vyšší byl klidový energetický výdej ryby, tím lépe se učila; (7) váhavé ryby nalézaly potravu v testu za kratší čas. V práci diskutuji možná...
|
|
|
Opakovatelnost a personalita v testech exploračního chování
Žampachová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Personalita, tedy individuální rozdíly mezi zvířaty, stabilní v čase i mezi kontexty, je vysoce populárním tématem. V poslední době se do popředí zájmu dostává v souvislosti s personalitou i tzv. opakovatelnost, která měří právě stabilitu těchto rozdílů v čase. Cílem této diplomové práce je vyhodnotit personalitu krys v běžně používaných testech chování v novém prostředí (open field test, hole board test) a srovnat, jak chování v těchto testech vzájemně koreluje a jak se mění v čase. Každý test byl zopakován osmkrát, s různými intervaly (24 hodin, 6 dní, 4 týdny). Z výsledků lze odvodit, že nejvíce variability chování v těchto testech vysvětlují tři hlavní osy. První z nich souvisí s lokomotorickou aktivitou. Prvky chování, sytící tuto osu, jsou nejlépe opakovatelné. Druhá osa je sycená převážně časem, který zvířata stráví v centrální části arény, a třetí osa představuje zájem o díry v hole board testu. Tyto dvě osy jsou opakovatelné hůře. U všech prvků chování, spojených s těmito osami, se ale objevil průkazný efekt identity zvířete, který představuje personalitu. Klíčová slova: opakovatelnost, personalita, explorace, neofobie, open field test, hole board test
|
|
|
Antipredační a explorační chování jako projev personality u gekončíků (Eublepharis macularius)
Staňková, Jana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Diplomová práce "Antipredační a explorační chování jako projev personality u gekončíků (Eublepharis macularius)" je zaměřena na projevy chování gekončíků nočních (Eublepharis macularius) v exploračním a antipredačním testu. Cílem je zjistit, jestli některé z projevů jsou charakteristické pro personalitu gekončíků. V teoretické části si přiblížíme pojem personalita. Jaké jsou podmínky pro to, aby se o daném jevu dalo říci, že je projevem personality. Dále se budeme zabývat jednotlivými použitými pokusy. V praktické části se zaměříme na provedení jednotlivých pokusů a na výsledky z nich vyplývající. Klíčová slova: personalita, opakovatelnost, antipredační chování, explorační chování
|
|
|
Personalita u bodlinatých myší rodu Acomys
Müllerová, Lenka ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Rozdíly v chování zvířat nenacházíme pouze na úrovni druhů nebo populací, ale také mezi jedinci uvnitř populace. Pokud se jedinci mezi sebou ve svém chování liší konstantně v čase a v různých situacích, pak u nich nacházíme různou personalitu (osobnost). Náplní mého magisterského studia bylo hledání personality u bodlinatých myší Acomys cahirinus. Pro ověření stálosti chování v různých situacích jsme testovali zvířata (stejného stáří) v sérii různých behaviorálních testů zaměřených na aktivitu, exploraci a anxietu. Pro ověření stálosti jejich chování v čase jsme celou sérii testů opakovali u každého jedince dvakrát. Ukázalo se, že chování pokusných zvířat Acomys cahirinus je opakovatelné v různých situacích i v čase (výsledky testů korelovaly mezi sebou i mezi sériemi), tudíž jsme u zvířat nalezli personalitu, která se však na výsledcích jednotlivých testů nepodílí mnoho, její výskyt je lépe prokazatelný až ze série více testů. Zvířata se mezi sebou liší především ve zvládání nové situace. Klíčová slova: personalita, série behaviorálních testů, PCA
|
host ::
RSS.