|
|
Atrézie gastrointestinálního traktu a možnosti fyzioterapeutické intervence
Zdobnická, Barbora ; Šonská, Kristýna (vedoucí práce) ; Štefanová, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá atréziemi gastrointestinálního traktu a možnostmi fyzioterapeutické intervence. Práce je zpracována formou rešerše s kazuistikou. Rešeršní část obsahuje informace o vývoji a anatomii částí gastrointestinálního traktu, které bývají atréziemi nejčastěji postihnuty. Dále je zde zmíněna klasifikace, diagnostika a možnosti operační léčby jednotlivých atrézií. V možnostech fyzioterapeutické intervence se práce zabývá péčí o jizvu, respirační fyzioterapií, pohybovou terapií, bazální stimulací a orofaciální stimulací. Praktická část bakalářské práce je zpracována formou kazuistiky pacientky po operaci atrézie gastrointestinálního traktu. Obsahem je vyšetření před a po terapii v ambulanci fyzioterapeuta a následná kontrola po 2 měsících pravidelné terapie. Pozitivní účinky fyzioterapie jsou doloženy fotodokumentací a pomocí škály Alberta Infant Motor Scale k hodnocení motorického vývoje. Součástí praktické části je i zpracovaný edukační leták pro rodiče o provádění respirační fyzioterapie po propuštění z nemocnice, který bude možné následně využívat na oddělení dětské chirurgie ve FN Motol.
|
|
|
Úloha sestry v mobilizaci pacienta po operaci kýly
KRAMÁŘOVÁ, Iva
Bakalářská práce se věnuje úloze sestry v mobilizaci pacienta po operaci kýly. Součástí pooperační péče je časná mobilizace pacient z lůžka. Mobilizace je pohyb, tedy vstávání z lůžka, posazování do křesla a nácvik chůze. Včasné vstávání po operaci napomáhá ke zvýšení venózního průtoku, a to brání vzniku tromboembolické nemoci. Byly stanoveny tři cíle. Zjistit, jakým způsobem sestry mobilizují pacienty po operaci kýly. Zjistit, jak sestry postupují při mobilizaci pacientů po operaci kýly z hlediska edukace a zjistit, jak pacienti vnímají sestru při poskytování péče po operaci kýly. Pro tyto cíle jsou stanoveny čtyři výzkumné otázky. Práce obsahuje dva výzkumné vzorky. První výzkumný vzorek tvořilo 6 sester a druhý výzkumný vzorek 4 pacienti. Empirická část byla realizována pomocí kvalitativního výzkumu, metodou dotazování, technikou standardizovaného rozhovoru se sestrami a pacienty na chirurgickém lůžkovém oddělení. Rozhovory byly doslovně transkribovány, analyzovány a poté bylo provedeno kódování. Zvolena byla metoda "Tužka a papír". Výzkumné šetření probíhalo v březnu, dubnu a květnu roku 2021. Z výsledků rozhovorů se sestrami vyplynulo, že všechny dotazované sestry mobilizují pacienty po operaci kýly vstáváním z lůžka přes bok, ale už nedodržují všechny další kroky správně provedené mobilizace. Sestry edukují pacienty ústně, používají slovní edukaci těsně před prvním vstáváním z lůžka. Některé sestry ke slovní edukaci názorně předvedou pacientovi vstávání z lůžka. Dále bylo zjištěno, že je pacientům věnován dostatek času ze strany sester. Výsledky bakalářské práce mohou sloužit jako studijní materiál například pro studenty zdravotnických oborů nebo sestrám jako inspirace pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče o pacienta. Výsledky výzkumného šetření budou předány na pracoviště, kde bylo šetření prováděno. Na základě konkrétních zjištění mohou být stávající edukační postupy aktualizovány včetně prostředků pro zlepšení pooperační péče o pacienty po operaci kýly. Výsledky práce jsou rozčleněny do jednotlivých kategorií. U výzkumného šetření sester to jsou Mobilizace, Edukace a Prostředí. U výzkumného šetření pacientů jsou kategorie nazvané Komunikace, Mobilizace, Dohled sestry při prvním vstávání a Ošetřovatelská péče.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s vředovou chorobou žaludku a duodena po operaci
JANKŮ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacienty s vředovou chorobou gastroduodena. Jejím cílem je zmapovat specifika ošetřovatelské péče o tyto pacienty v předoperačním a pooperačním období a zjistit míru spokojenosti těchto pacientů s poskytnutou ošetřovatelskou péčí. V rámci výzkumu bylo provedeno 10 rozhovorů se sestrami na chirurgickém a gastroenterologickém oddělení a 10 rozhovorů s pacienty po operaci vředové choroby gastroduodena. Rozhovory byly provedeny metodou hloubkových rozhovorů a následně zpracovány pomocí metody kódování. Z rozhovorů vyplývá, že prvním výkonem, který sestra udělá před operací je monitorace fyziologických funkcí, která je následovaná podáním informovaného souhlasu k podpisu, odebráním a deponací krve. Mezitím je kontinuálně podáván Controloc. Poté se zavede nasogastrická sonda a připraví se operační pole. Současně se provedou i bandáže končetin a aplikuje se premedikace. V rámci pooperační péče pak sestra monitoruje fyziologické funkce pacienta, sleduje odvod z NSG a z drénů. Průběžně také kontroluje krvácení, míru bolesti a hodnoty krevních odběrů. Veškeré výkony a naměřené hodnoty zapisuje do dokumentace. Z výzkumu vyplývá, že sestry znají i specifika a rozdíly v péči o pacienty s akutní a chronickou formou této nemoci. Sestry mají také dostatečné znalosti o způsobu péče o pacienty s jiným přidruženým chronickým onemocněním jako je DM, ICHDK, CHOPN či kardiologická onemocnění. Sestry mají také nezbytné znalosti o nejběžnějších komplikacích, které se s vředovou chorobou gastroduodena objevují jako je perforace a krvácení. Z výzkumu lze také vyvodit, že sestry ví, jak pacienty edukovat a jak s nimi správně komunikovat o nezbytných vyšetřeních, možných komplikací a následné domácí péči. Na druhou stranu několik pacientů uvádí, že komunikace ze strany sester a lékařů nebyla vždy dostatečná. Tuto skutečnost pacienti většinou vysvětlují nedostatkem času sester. Nedostatečná komunikace personálu také nutí pacienty vyhledávat si informace sami. Většina pacientů však udává, že ošetřovatelská péče byla dostatečná, kvalitní, dle běžných standardů a doporučení. Z rozhovorů také vyplývá, že pacienti jsou správně informováni jak o předoperační, tak i o pooperační péči, a že je s nimi dostatečně komunikována následná domácí péče, režimová opatření a způsob, jak vzniku nových vředů předcházet.
|
|
|
Názory žen na císařský řez
PUMPROVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce pojednává o názorech žen na císařský řez. Práce se skládá ze dvou částí - z části teoretické a části praktické. V teoretické části je popsán průběh vaginálního porodu. Dále jsme se zaměřili na popis císařského řezu. Další kapitola pojednává o péči porodní asistentky o ženu před císařským řezem a po císařském řezu. Také jsme zpracovali péči o jizvu po císařském řezu. Nakonec jsme se zaměřili na komplikace a následky po císařském řezu. V praktické části je popsáno výzkumné šetření. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, jaký mají ženy názor na císařský řez. Byly stanoveny 2 hypotézy. H1: Ženy preferují spíše vaginální porod než císařský řez. H2: Ženy si myslí, že císařský řez nemá vliv na zdraví dítěte. Pro dosažení cíle jsme zvolili kvantitativní výzkumné šetření pomocí dotazníku. V dotazníku bylo použito 19 otázek - uzavřené otázky a 1 otevřená otázka. Výzkumu se zúčastnilo 209 respondentek. Jednalo se o ženy aktivní na sociálních sítích. Dotazník byl určen pro všechny ženy bez ohledu věku. Odpovídat mohly ženy, které měly zkušenost s těhotenstvím a porodem nebo i ty, které tyto zkušenosti neměly. Výzkumu se zúčastnily ženy, které byly nebo nebyly těhotné. Nejvíce respondentek, 92 (44 %), bylo ve věku 18-25 let. Nejčastěji odpovědí na dokončené vzdělání byla střední škola s maturitou. Zhodnocení dotazníků probíhalo pomocí chí kvadrát testu. Hladina významnosti byla určena na 5 %. Ve výzkumném šetření odpovědělo 87,6 % žen, že by raději upřednostnili vaginální porod než císařský řez. Dle statistického šetření vyšla p-hodnota menší než 0,05, tedy potvrdila se hypotéza 1 "Ženy spíše preferují vaginální porod než císařský řez". Dále se pomocí otázek testovala hypotéza 2. 64,5 % žen odpovědělo, že si nemyslí, že by děti po císařském řezu měly horší imunitu než děti po vaginálním porodu. Dále si 82,5 % žen nemyslí, že by tyto děti trpěly více alergiemi. 60,4 % žen se domnívá, že císařský řez nemá vliv na kojení. 53,5 % uvedlo, že separace po císařském řezu nemá vliv na duševní zdraví dítěte. Dle statistického šetření vyšla p-hodnota menší než 0,05, z toho vyplývá, že se nám druhá hypotéza také potvrdila. Výsledky této práce by mohly být použity na seminářích pro porodní asistentky nebo v předporodních kurzech.
|
|
|
Strategie zvládání strachu před operačním výkonem
ROSOVÁ, Monika
Diplomová práce pojednává o strategiích, které sestra ve své praxi využívá ke zmírnění předoperačního strachu u pacientů. Čekání na operační výkon nebo odvoz na operační sál můžou být stresující události pro pacienta. Celkové psychické rozpoložení pacienta má významný vliv na pooperační výsledek, zejména pak na délku hospitalizace nebo na vznik infekce. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké mají očekávání pacienti od sester a jejich postoj k sesterským intervencím ke zvládání strachu, faktory ovlivňující pacientův strach, komunikační techniky sester a informace, které sestry poskytují pacientům v předoperačním období. Výzkumné šetření bylo realizováno kvalitativní metodou, technikou polostrukturovaných rozhovorů. Získaná dala byla analyzována technikou otevřeného kódování s následným rozdělením do kategorií a podkategorií. Výzkumný vzorek tvořily dvě skupiny dotazovaných. Prvním výzkumným vzorkem byly všeobecné sestry pracující na chirurgickém oddělení. Druhý výzkumný vzorek tvořili pacienti, kteří byli hospitalizovaní na chirurgickém oddělení z důvodu operačního výkonu. K rozhovoru se všeobecnými sestrami bylo použito 21 otevřených otázek, které byly zaměřeny na předávané informace všeobecnou sestrou v předoperačním období, opatření vztahující se k pandemii COVID 19 a jejich vliv na předoperační přípravu, ale také na využívané intervence sestrou pro zmírnění strachu u pacientů. K rozhovoru s pacienty bylo použito 24 otevřených otázek, které byly zaměřeny na vliv nemocničního prostředí, na faktory ovlivňující pacientův strach, informovanost v předoperačním období nebo na opatření COVID 19 a jejich působení na pacienta. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že zásadní vliv na snížení strachu má zdravotnický personál, rodina a prostředí nemocnice. Pro dotazované pacienty má nezastupitelnou úlohu pro snížení předoperačního strachu přístup všeobecných sester, vliv spolupacientů, rodina a informovanost. Dotazované sestry považují za nejdůležitější intervenci individuální a empatický přístup, řádnou edukaci s vysvětlením všech rizik. K edukaci využívají edukační karty nebo nástěnky. Měřící nástroje strachu nejsou v praxi používány. Vyslovená důvěra pacienta ve zdravotnický personál má zásadní vliv na snížení předoperačního strachu. Výstupem práce je vytvoření nové škály pro měření předoperačního strachu. Tato škála by měla velmi jednoduše a rychle zjistit, jak velký strach pacient prožívá.
|
|
|
Kvalita života pacientů po operaci dominantní horní končetiny
VESELÁ, Kateřina
Zdraví člověka je považováno za jednu z nejcennějších hodnot, mnohdy však dochází k jeho poškození. Často se jedná o poranění horní končetiny. Poranění horní končetiny může být způsobené neopatrností, nepozorností či zcela náhodně. Existují ale i neúrazová postižení horní končetiny omezující její funkci, která jsou indikována k operační léčbě. Na horní končetině je nejčastější operovanou oblastí rameno, loket, zápěstí a ruka. Operace dominantní horní končetiny, a s ní spojená následná rekonvalescence, přináší pacientům například omezení pohybu, bolest, závislost na okolí, obtíže při sebeobsluze a chodu domácnosti, neschopnost pracovat, a může tak výrazně ovlivnit kvalitu života pacienta. Ta může být změněna krátkodobě, dlouhodobě či trvale. Cílem této práce je analyzovat názor pacientů, kteří prodělali operaci dominantní horní končetiny, na změnu kvality jejich života v krátkém pooperačním období i delším časovém horizontu. Vlastní výzkum byl realizován prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření. Zvolenou technikou sběru dat byl nestandardizovaný dotazník. Nestandardizovaný dotazník byl určený pro pacienty, kteří prodělali operaci dominantní horní končetiny. Sběr informací probíhal v nemocnicích na oddělení chirurgie, ortopedie a traumatologie. Získané informace poukázaly, ve kterých oblastech života pacientů po operaci dominantní horní končetiny došlo ke změně kvality života a že se lišila dle lokality poškození. Dále odhalily, že se oblasti, v nichž byla kvalita života pacientů po operaci změněna, lišily podle pohlaví. Pozornost byla soustředěna i na význam rehabilitace po operaci. Výsledky práce mohou přispět ke zlepšení kvality života pacientů s tímto typem poranění.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dětského pacienta po ortopedických operacích
WEISSOVÁ, Eva
Abstrakt Současný stav Současný rozsah ortopedie je nejen chirurgií pohybového ústrojí, ale také se zabývá diagnostikou vrozených vad, úrazy, nemocemi, poruchami metabolismu a jejich následky na pohybovém ústrojí. Po ortopedické operaci u dětského pacienta má velkou úlohu v péči o dítě dětská sestra. Napomáhá dítěti překonat nepříjemnou situaci a snaží se minimalizovat fyzické a psychické komplikace. Velmi důležitá je spolupráce s rodinou dítěte. Vhodnou ošetřovatelskou péčí se dá zmírnit bolest, utrpení a strach dítěte. Cíle práce V této diplomové práce jsme si stanovili tři cíle. Prvním cílem naší práce bylo zmapovat informovanost dětí před ortopedickými operacemi a během hospitalizace. Cílem druhým bylo zanalyzovat spokojenost rodičů během hospitalizace. Třetím cílem bylo zhodnotit důležitost psychické přípravy dětí na operaci a hospitalizace rodičů při celkovém vnímání hospitalizace dítěte. Metodologie Pro empirickou část bylo využito kvantitativního výzkumného šetření prostřednictvím dotazníku, jak v papírové, tak v elektronické podobě. Výzkumný soubor tvořilo celkem 104 respondentů tj. 52 rodičů a 52 dětí. Byli to rodiče a děti z vybraných dvou nemocnic a dále také z široké veřejnosti. Následně byly dotazníky statisticky zpracovány. Byla využita popisná analýza všech otázek a byly testovány čtyři stanovené hypotézy. Výsledky Bylo zjištěno, že většina dětí se cítila dostatečně informována před operací i během hospitalizace. Lze tvrdit, že vyšší informovanost od sestry značí vyšší pocit dostatečné informovanosti u dítěte. Dále z výsledků vyplynulo, že většina rodičů byla dostatečně informována sestrou a také že jejich celková spokojenost závisí na informovanosti dětí od sester. Z výsledků plyne, že edukace ze strany dětských sester v oblasti péče a manipulace s dětmi během hospitalizace je velmi důležitá a vede ke spokojenosti jak dětí, tak rodičů. Z výsledků dále vyplynulo, že je velmi důležitá hospitalizace dítěte s rodičem, kdy se 97 % dětí vyjádřilo, že byly klidnější díky přítomnosti rodiče. Taktéž to můžeme říci o rodičích, kdy přítomnost rodiče je samotnými rodiči vnímána jako velmi důležitý faktor zlepšující vnímání pobytu v nemocnici. Hospitalizace rodiče s dítětem je však závislá na věku dítěte, přičemž dítě ve věku 5 let a méně bylo s rodičem hospitalizováno vždy. Dále bylo zjištěno, že v porovnání s přítomností rodiče má psychická příprava (povídání, formou hry nebo pomocí herního terapeuta) podle rodičů lehce důležitější význam. To se potvrdilo i ze strany dětí, kdy je dle odpovědí zřejmé, že hospitalizaci snášejí lépe, pokud jsou na operaci připraveny. Závěr Z šetření vyplynulo, že většina dětí se cítila dostatečně informována během hospitalizace i před operací. Za velmi důležitou považuji psychickou přípravu dětí na operaci, a to se potvrdilo jak ze strany dětí, tak rodičů, kteří považují psychickou přípravu za jeden z nejdůležitějších faktorů. Hospitalizace rodiče i s dítětem je závislá na věku dítěte. Věříme, že tato práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro dětské sestry pracující na příslušných pooperačních odděleních, mimo jiné i jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů. Rodičům a dětem může tato diplomová práce přiblížit dané onemocnění či péči o dítě po ortopedické operaci.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po artroskopii ramenního kloubu pro impingement syndrom a bursitis subacromialis
Gertnerová, Tereza ; Reckziegelová, Petra (vedoucí práce) ; Opatrná Novotná, Irena (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po artroskopické operaci ramenního kloubu pro impingement syndrom a bursitis subacromialis. Cíle: Hlavním cílem bakalářské práce je zpracování kazuistiky fyzioterapeutické péče o pacienta po artroskopii pravého ramenního kloubu pro impingement syndrom a bursitis subacromialis Metody: Tato bakalářská práce byla vytvořena na základě absolvování souvislé odborné praxe v Rehabilitační nemocnici Beroun ve dnech od 10.01. - 04. 02. 2022, pod vedením Mgr. Marcely Kvapilové. Zde byla vypracována praktická část skládající se ze vstupního kineziologického rozboru, stanovení krátkodobého a dlouhodobého terapeutického plánu a dále i výstupního kineziologického rozboru, kde byl mimo jiné zhodnocen výsledný efekt terapie. Pacient v průběhu třech týdnů absolvoval deset terapeutických jednotek, každá v délce 30 minut. Při tvorbě kazuistiky, převážně v praktické části byly využity vyšetřovací metody a terapeutické metody známé v rozsahu bakalářského studia. Výsledky: Terapie, jež pacient podstoupil, měly pozitivní efekt vzhledem k jeho předchozímu stavu. Výstupní kineziologický rozbor ukazuje a potvrzuje zlepšení pacientova zdravotního stavu. Nejvýznamnějších změn bylo dosaženo v rámci rozsahu pohybu v ramenním kloubu do vnitřní a zevní rotace, dále abdukce a...
|
|
|
Analýza poranění a léčby ramenního kloubu u overhead sportovců v České republice
Vocásek, Jan ; Satrapová, Lenka (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
Autor: Bc. Jan Vocásek Název: Analýza poranění a léčby ramenního kloubu u overhead sportovců v České republice Cíl: Cílem diplomové práce bylo vytvořit literální rešerši o poranění ramenního kloubu u overhead sportovců, teoreticky sepsat anatomické a kineziologické vlastnostií ramenního pletence, rozebrat biomechaniku, mechanismy poranění v jednotlivých overhead sportech, rehabilitační léčbu a zjistit, jak častá jsou poranění sportovců v České republice a čím se následná léčba liší oproti zahraničí. Metody: Pro účel tohoto výzkumu byl vytvořen nestandardizovaný dotazník, jenž byl stanoven na základě prostudované literatury a výzkumných otázek, následně byl rozeslán 36 vytipovaným lékařům, zabývajících se touto problematikou na území České republiky, kteří anonymně vyplnili otázky týkajícící se poranění ramenního kloubu na základě jejich vlastních klinických zkušeností. Výsledky: Ze získaných dat se potvrdily čtyři ze šesti hypotéz. Vyšlo, že počet pacientů s poraněním ramenního kloubu při overhead sportu v České republice meziročně vzrůstá a že nejčastějším poraněním je SLAP léze. Potvrdilo se také, že nejčastěji je poranění způsobeno při míčových overhead sportech a na dominantní končetině. Klíčová slova: pletenec ramenní, overhead sporty, artroskopie, biomechanika, poranění, přetížení ve sportu,...
|
|
|
Informovanost pacientů o léčebném režimu po operaci kyčelního kloubu - totální endoprotéze
Ondráčková, Eva ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Bakalářská práce na téma "Informovanost pacientů o léčebném režimu po operaci kyčelního kloubu - totální endoprotéze" se zabývá problematikou edukace pacientů o pooperačním režimu na oddělení ortopedie v Nemocnici sv. Zdislavy v Mostištích. Teoretická část práce je zaměřena na shrnutí poznatků o kyčelním kloubu, příčinách operace, typech endoprotéz, předoperační a pooperační péči, rehabilitaci a možných komplikacích po operaci kyčelního kloubu. V praktické části je uveden způsob šetření na ortopedickém oddělení, jejímž cílem bylo zjistit míru informovanosti pacientů, formu edukace a samotné dodržování doporučení. Na závěr práce jsou shrnuty výsledky šetření a zhodnocení přínosu práce do praxe.
|
host ::
RSS.