|
|
Mediální obraz nejrozšířenějších nových náboženských hnutí v ČR
Vopatová, Helena ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Provecho López, Juan Ignacio (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je popsat, jakým způsobem seriózní české deníky a zpravodajské weby přistupují ke třem nejrozšířenějším novým náboženským hnutím u nás, tedy ke svědkům Jehovovým, k Církvi Ježíše Krista svatých posledních dnů a ke Hnutí Grálu. V teoretické části nejprve obecně vymezuji pojem nové náboženské hnutí, poté blíže charakterizuji tři výše zmíněná hnutí. V následující kapitole se zabývám vztahem médií a nových náboženských hnutí, a to jak obecně, tak i s uvedením v minulosti již popsaných příkladů přístupu médií k těmto hnutím. Teoretickou část uzavírám popisem užitých metodologických postupů. V analytické části provádím diskurzivní analýzu vybraného vzorku textů. Vytyčuji konkrétní charakteristiky a role, které média příslušníkům zkoumaných nových náboženských hnutí přisuzují. Uvádím konkrétní pasáže, z nichž tyto charakteristiky vyplývají. Zároveň odkazuji na texty, které se k dané charakteristice vztahují. Výsledky analýzy shrnuji a popisuji v poslední kapitole analytické části, v níž rovněž předkládám přehledy všech charakteristik a rolí příslušníků jednotlivých nových náboženských hnutí, které se v médiích objevily. V závěru shrnuji výsledky analytické části a hodnotím, zda byl naplněn cíl práce.
|
|
|
Podoba rodinného života v kontextu vybraných náboženských hnutí v ČR
Kinghamová, Karin ; Šubrová, Anežka (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá formami rodinného života ve vybraných nových náboženských hnutích v České republice a jejich specifiky. V práci nalezneme rámcový přehled podob české rodiny a české náboženské scény pro představu toho, co je v České republice považováno za běžné. Dále spis nabízí rozbor problematiky termínů: nové náboženské hnutí a sekta. Snaží se nahlédnout i hlouběji a vysvětlit, proč tato hnutí vznikají a kteří lidé do nich vstupují, jaký je mechanismus těchto alternativních náboženství, poukazuje na jejich variabilitu a neopomíná ani legislativní pojetí náboženství u nás. Ve své druhé části se práce zabývá jednotlivými novými náboženskými hnutími. Každé hnutí je obecně charakterizováno a poté je popsána podoba rodinného života v jeho kontextu a to prostřednictvím odborné literatury a rozhovorů se členy konkrétních náboženských společností.
|
|
|
Náboženské sekty v Československu v 50. letech 20. století
Hemza, Tomáš ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou náboženských sekt v Československu v 50. letech 20. století. Úvodním předmětem zájmu jsou nová náboženská hnutí v Československu. Jedná se zejména o svědky Jehovovy, adventisty, mormony, darbisty a další náboženská hnutí. Klíčovým tématem diplomové práce je pojem náboženská sekta. Diplomová práce se zabývá tím, která nábožná hnutí byla označena jako náboženské sekty. Dále se zabývá přístupem státního aparátu, bezpečnostních složek a Komunistické strany Československa vůči náboženským sektám. Pozornost je taktéž věnována specifické problematice odpírání vojenské služby. V závěru je nastíněn obraz náboženských sekt v periodicích. Práce informačně čerpá za prvé z primárních pramenů uložených v Národním archivu České republiky, Archivu bezpečnostních složek a Vojenském historickém archivu, za druhé pak ze sekundární historiografické a sociologické odborné literatury.
|
|
|
Veřejná politika sekt a nových náboženských hnutí v ČR - analýza aktérů.
Hradilová, Berenika ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Kalvas, František (oponent)
Práce se zabývá otázkou sekt a nových náboženských hnutí z pohledu veřejné politiky ČR, konkrétně jejích relevantních aktérů na poli tvorby politiky. V první části se dovídáme více o vymezení pojmů sekta, nová náboženská hnutí a veřejná politika od terminologického vývoje po vymezení v rámci práce. Součástí je i právní vymezení pojmů, jak s nimi Česká republika operuje. Druhá část je již zaměřená na charakteristiku tvorby veřejné politiky - místa, aktéři, nástroje a proces - jako nepostradatelnou součástí tvorby. Důraz je zde kladen na samotnou analýzu aktérů, kteří se této tvorby účastní či zařizují její následnou implementaci. Každý aktér je zde popsán z pohledu charakteristiky problematiky, politice, dosavadní tvorby s hodnocením a jaký zájem, vliv a postoj k tomuto tématu chovají.funkce ve veřejné
|
|
| |
|
|
Sekty, nové náboženské směry a identita v Rusku v devadesátých letech 20. století v kontextu celospolečenských změn
Holmerová, Terezie ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Diplomová práce "Sekty, nová náboženská hnutí a identita v Rusku v devadesátých letech 20. století v kontextu celospolečenských změn" pojednává o menšinových náboženských hnutích v Rusku po rozpadu Sovětského svazu. Terminologická část vysvětluje rozdíl mezi pojmem "sekta" a "nový náboženský směr", úvodní historický přehled pak nastiňuje roli sekt v historii Ruska. Jádrem výzkumu jsou tři rozsáhlé kapitoly. První pojednává o dynamice náboženské situace ve vztahu k sektám v první polovině devadesátých let, popisuje hlavní směry a odnože sekt. Druhá se věnuje konkrétním projevům změn na přelomu devadesátých let, jako byl proces Jakunina proti Dvorkinovi a změna legislativy v roce 1997. Třetí část hledá odpověď na otázku, co bylo příčinou změny ve společenském a právním postavení sekt a nachází ji v oblasti změn ruské identity.
|
|
|
Psychologismus metod misijních náboženství
PLOS, Michal
Osobní výzkum autora práce vedl ke zpracování teorie psychologismu jako nástroje k odhalování metodického postupu nauky hnutí NSSJ,CJKSPD, Baháí víry směrem od vedení hnutí, přes medium hnutí k hledajícímu i nakolik mohou tyto nauky s hledajícím manipulovat. Pokus o extrakci jádra myšlení nových náboženských hnutí, jako předpokladu k rozpoznávání záměrů těchto hnutí, dále analogických výpovědí, jakým způsobem se mohou tato hnutí vyvíjet v dalších etapách svého působení. Základní religionistický nástroj a pohled: komparace, psychologie náboženství.
|
|
|
Sekty a nová náboženská hnutí - Svědkové Jehovovi
HOVJACKÁ, Veronika
Náboženská sdružení jsou společnosti, které se odkazují k transcendentním skutečnostem, ale realizují se vždy mezi konkrétními lidmi v konkrétní epoše a společnosti. Je zajímavé sledovat vztah celé společnosti a těchto skupin. Jeden ze způsobů jak společnost vyjadřuje dnes svůj vztah k náboženským společnostem, v nejširším slova smyslu, je registrace sdružení jako státem uznané církve. O tento status společnosti usilují, a jeho dosažení spojují s jistou změnou svého postavení. Moje diplomová práce je zamyšlením nad tím, jak obtížné, a možná i ošidné, je hledání kriterií pro registraci nebo neregistraci. Zjednodušeně je to o popisování hranic mezi pojmy sekta a církev. Intuitivně je tato hranice něco docela zřetelného, ale v okamžiku, kdy je třeba hledat a jasně rozhodnout intuitivní kriteria nestačí.
|
|
|
Názory veřejnosti na problematiku nových náboženských hnutí a jejich možná rizika na Českobudějovicku a Klatovsku
JINDROVÁ, Markéta
Problematika nových náboženských hnutí je v současné době stále aktuální, a proto jsem se rozhodla věnovat se tomuto tématu ve své diplomové práci. Teoretická část je zaměřena na definice základních pojmů, na základních charakteristiky nových náboženských hnutí, dále na jejich kategorie a na charakteristiky obětí, na kontext nových náboženských hnutí a zákona a na souvislost náboženských skupin a sociálně patologických jevů. U každého sociálně patologického jevu jsou poté uvedeny konkrétní příklady skupin, kterých se tento jev týká. V praktické části byl použit kvalitativní i kvantitativní výzkum. Z technik bylo využito ankety a rozhovoru, dále sekundární analýzy dat a obsahové analýzy. Jeden ze souborů pro anketu tvořili obyvatelé na Klatovsku a druhý soubor byl tvořen obyvateli na Českobudějovicku. Souborem pro rozhovor byli příslušníci Policie ČR na Klatovsku a na Českobudějovicku. Takto získaná data byla vzájemně komparována za účelem naplnění cíle práce. Na základě sekundární analýzy dat byly stanoveny dva cíle a ke každému se vztahovala jedna hypotéza. Prvnímu cíli {\clqq}zjistit názory veřejnosti na problematiku nových náboženských hnutí``, odpovídala hypotéza {\clqq}i když veřejnost nemá dostatečné informace o nových náboženských skupinách vyskytujících se v jejich regionu, tyto skupiny vnímá negativně``. Druhým cílem bylo zmapování sociálně patologických jevů spojených s působením nových náboženských hnutí v daných regionech. Vzhledem k použitému výzkumu, který byl kvalitativní, došlo ke stanovení hypotézy základě zjištěných dat. Hypotéza 1 byla potvrzena. Na základě rozhovoru s příslušníky Policie ČR byla stanovena hypotéza 2, která zní: přestože se informace o sociálně patologických jevech v souvislosti s působením nových náboženských hnutí dostávají na veřejnost, Policie ČR v daných regionech žádný takový kriminální čin neeviduje. Na základě zjištěných informací byla vypracována informační brožura, která podává ucelený přehled o nových náboženských skupinách, jejich charakteristikách a možných nebezpečích s nimi souvisejícími. Dle mého názoru byl cíl práce splněn. Výzkum prokázal, že informovanost o nových náboženských hnutích mezi veřejností je velmi malá a informace jsou zkreslené. Výsledky mé práce mohou sloužit jako sonda do problematiky a být podnětem pro zlepšení informovanosti mezi občany.
|
host ::
RSS.