|
|
Airway analysis of prematurely born babies based on X-ray CT and MRI scans
Lázňovský, Jakub ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Chmelík, Jiří (vedoucí práce)
The proposed Master’s thesis deals with the analysis and creation of airway models of premature babies. Firstly, the theoretical basis is discussed in the field of development of the respiratory system and the creation of airway models. Then the used imaging modalities are introduced, and methods for working with image data are described. The practical part of the thesis deals with the creation of airway models of three newborns. All of these models are based on clinical CT and MRI data of neonates born at 30 weeks of gestational age. In these created models, selected parameters related to the anatomical structure of the airways are further analysed. Based on the analysis of these parameters, a representative model corresponding to the airways of a newborn of a given gestational age was subsequently proposed.
|
|
|
Podporující péče u předčasně narozených novorozenců s psychologicko-etickými aspekty
TOMANOVÁ, Věra Veronika
Diplomová práce, respektive její teoretická část, seznamuje s oborem neonatologie, konkrétně se specifikací předčasně narozených novorozenců s ohledem na podporující péčí o ně. V práci jsou představeny základní pojmy v neonatologii, systém neonatologické péče, včetně potřeb předčasně narozených novorozenců, které jsou součástí každodenního ošetřovatelství. V návaznosti na výše uvedené kapitoly je v práci popsána nejen samostatná podporující ošetřovatelská péče, ale i možnosti psychosociální péče v neonatologii. Pro komplexnější představení problematiky předčasně narozených novorozenců zahrnuje diplomová práce také poznatky týkající se etických otázek v neonatologii a uvedení některých organizací v České republice, které jsou nedílnou součástí podporující péče. Vypracovaná práce by měla odpovídat svým charakterem programu Ošetřovatelství, konkrétně Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech - modul pediatrie. V empirické části diplomové práce byl použit kvalitativní výzkum metodou dotazování. Ačkoliv je tento vědecký přístup náročnější z časového hlediska, považovala autorka tuto metodu vzhledem ke zvolenému tématu za smysluplnější a přirozenou, poněvadž se týká podpory života těchto dětí a jejich rodin. Předčasně narození novorozenci jsou jedineční, ovlivňující a obohacující lidské bytí jako takové. Cílem práce bylo zaprvé zjistit, jak je podporující péče u předčasně narozených novorozenců vnímána poskytovateli, zadruhé zveřejnit úvahy poskytovatelů podporující péče vůči předčasně narozeným novorozencům v Českých Budějovicích. Výzkumné šetření bylo uskutečňováno v souvislosti s výše uvedenými cíli, které mají pro autorku význam a cennou hodnotu. Výsledky práce: Informanti se domnívali, že společnost neměla dostatek informací o poskytovaných službách. Téměř všichni oslovení spolupracovali na nějakém výzkumu či projektu. Dotazovaní jako poskytovatelé služeb uznávali připomínky od klientů. Oslovení měli zájem o zlepšení či zdokonalení služeb. Zároveň všichni specifikovali mnoho faktorů a obtíží, které ztěžují činnost. Informanti konkretizovali zahraniční zkušenosti. Dotázaní se cítili dostatečně ohleduplní. Taktéž vyjádřili upřímně vlastní rezervy při profesi. Oslovení zaujímali převážně partnerský a jemný přístup k předčasně narozeným dětem a rodinám. Poskytovatelé služeb patřičně odůvodnili konkrétní přístup ve výpovědích. Informanti vyjádřili vlastní respekt k předčasně narozeným dětem a rodinám s konkrétním odůvodněním. Nejvíce byl zastoupen respekt poskytovatelů k potřebám rodiny, biorytmu dítěte, přirozenosti, intuici a osobnímu tempu dítěte. Na práci lze nahlížet jako na zdroj informací pro laickou i odbornou veřejnost, která by mohla zkvalitnit současnou praxi. Na základě představení dané problematiky prostřednictvím diplomové práce autorka vydala průvodce týkajícího se předčasně narozených novorozenců.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o novorozence v rámci perioperační péče.
BENEŠOVÁ, Nikola
Zvoleným tématem diplomové práce je ošetřovatelská péče o novorozence v rámci perioperační péče, veškerá specifika a odlišnosti, z ošetřovatelského pohledu. Hlavním úkolem bylo zjistit, co všechno sestry v rámci perioperační péče musí zajistit a jaké jsou jejich postupy. V neposlední řadě jsme se zajímali o rozdíly ošetřovatelské péče, především podle věku novorozenců. Bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření, které probíhalo pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami perinatologických center. Do výzkumu bylo zapojeno celkem 10 respondentek různého vzdělání, a s odlišnou délkou praxe. Sestry si nejčastěji pod pojmem perioperační péče představují péči před operací, během operace a po ní. Většiny z nich se potom týká hlavně předoperační příprava dítěte a následně pooperační péče. Pouze 2 z 10 dotazovaných se přímo účastní operačního výkonu a provázejí tak novorozence v rámci celé perioperační péče. Z hlediska předoperační péče nejčastěji ihned dítě identifikují, kontrolují vitální funkce, účastní se krevních odběrů, kdy rovnou zajistí žilní vstup, podávají medikaci dle ordinací lékaře, připravují operační pole a komunikují s rodiči. Nejvíce s matkami, které bývají jako doprovod u dítěte téměř ve většině případů. Potom vezou dítě na operační sál, kde ho předají, aby si jej mohly následně po zákroku převzít. Samozřejmě vše zapisují do dokumentace a některé kontrolují podepsané informované souhlasy. Intraoperační péče pak spočívá především v kontrole novorozence, asistenci lékaři při zajištění dýchacích cest-intubaci, ale i během celého operačního výkonu. Nejčastěji se u dětí operují kýly, střeva a srdce. Souhrnně sestry zmiňovaly chirurgické operace vývojových vad. Po operaci, kdy si sestry dítě převezmou, je většinou uloženo na oddělení neonatologické JIP. Kde mají připravený ventilátor, inkubátor a veškerou medikaci. Pravidelně kontrolují a zapisují vitální funkce, sledují operační ránu a její okolí, příjem a vylučování, zajišťují výživu a další. Nezapomínají také na hodnocení bolesti, nejčastěji dle škály NIPS a edukaci rodičů. Pooperační komplikace se vyskytují spíše ojediněle, ale jsou známy infekce, krvácení nebo třeba abstinenční syndrom po podávání opiátů. Ze shromážděných dat je patrný pouze jeden rozdíl vztahující se k věku operovaných novorozenců. Tím je, že některé operace se vyskytují více u nezralých, například nekrotické enterokolitidy. Jinak se celkově nejvíce operují právě novorozenci narození před stanoveným termínem porodu a extrémně nezralí. Pokud by sestry měly možnost něco měnit nebo zlepšovat v rámci perioperační péče z pohledu ošetřovatelského, byl by to především větší kontakt matky s dítětem a důsledné dodržování aseptických postupů. Jinak je většina sester spokojena, chválí si vysoce specializovanou péči, spolupráci lékařského týmu, včetně dětských lékařů a specialistů, s týmem ošetřovatelským. Z toho vyplývá i stále se snižující úmrtnost rizikových a patologických novorozenců a zlepšující se kvalita života těchto dětí po operacích.
|
|
|
Vznik a vývoj neonatologické intenzivní péče v České republice
Uhlířová, Lucie ; Fendrychová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Diplomová práce se zabývá historickým vývojem intenzivní péče o novorozence v České republice. Klade si za cíl zmapovat vývoj intenzivní péče od samých počátků až po současnost a poskytnout ucelený přehled událostí, které vedly k tomu, že Česká republika je jednou ze zemí, která v současnosti patří v oblasti péče o novorozence k nejvyspělejším zemím na světě. Práce je teoretického charakteru a při její tvorbě bylo využito studium historické i soudobé odborné literatury, především článků a monografií. K dokreslení slouží autentické informace získané během rozhovoru s pamětníky. Úvod práce je věnován důvodu výběru tématu a dále je nastíněn současný stav poznání dané problematiky. Následně je popsán proces vzniku samotné historické analýzy. Kapitola neonatologie představuje a osvětluje pojmy, které jsou klíčové pro pochopení souvislostí uvedených v historické části práce. Samotná kapitola mapující historický vývoj je rozdělena do sedmi podkapitol, které popisují sled událostí v jednotlivých časových obdobích. Pro doplnění souvislostí je v krátkosti nastíněn i vývoj perinatální péče v zahraničí. Výsledkem práce je přehled mimořádného vývoje neonatologické intenzivní péče v České republice, který se udál během relativně krátkého časového období. Během tohoto vývoje museli průkopníci oboru překonat mnohé...
|
|
|
Vývoj komunikačních schopností u předčasně narozených dětí
Svobodová, Barbora ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Předkládaná práce ze speciálně pedagogického pohledu pojednává o tématu vývoje komunikačních schopností u předčasně narozených dětí. Práce je pro přehlednost rozčleněna do několika celků. V úvodní části textu je rozebrána problematika incidence předčasných porodů v České republice, následující podkapitoly se věnují definici a rozdělení nezralosti, znakům pojícím se s nedonošeností dítěte a přiblížení vybraných zdravotních problémů komplikujících poporodní adaptaci i následný psychomotorický vývoj dítěte. Následující kapitola analyzující systém péče o nezralé novorozence v ČR se zaměřuje na obě formy této péče tedy akutní i následnou. Další část textu se již věnuje předčasně narozeným dětem z logopedického hlediska, kdy popisuje fyziologický průběh vývoje komunikačních schopností dítěte a dále na základě poznatků současného, především zahraničního výzkumu rozebírá již zvláštnosti řečového vývoje předčasně narozených dětí. V předposlední, stěžejní části práce jsou na základě případových studií zanalyzována a na pozadí celkového psychomotorického vývoje zachycena specifika vývoje komunikace čtyř původně extrémně a těžce nezralých dětí z vícečetných těhotenství. KLÍČOVÁ SLOVA předčasně narozený novorozenec, neonatologie, extrémní nezralost, vícečetné těhotenství, komunikační schopnost, vývoj řeči
|
|
| |
|
|
Zdravotní gramotnost matek s předčasně narozeným dítětem
Vencová, Barbora ; Ivanová, Kateřina (vedoucí práce) ; Valešová Malecová, Barbara (oponent)
Zdravotní gramotnost podle WHO p edstavuje kognitivní a sociální dovednosti, které ur ují motivaci a schopnost jednotlivc získat p ístup, rozum t a využívat informace zp soby, které podporují a udržují dobrý zdravotní stav. B žná úrove zdravotní gramotnosti m že být v p ípad hladkého pr b hu t hotenství a p irozeného porodu dosta ující. Pokud se ale v t hotenství objeví n které zdravotní problémy, je t eba podpo it zvýšení úrovn zdravotní gramotnosti matek. Hlavním cílem diplomové práce je popsat objektivní úrove zdravotní gramotnosti matek s p ed asn narozeným dít tem a stanovit oblasti, které jsou pro tyto matky nejvíce problematické. Teoretická ást práce se zabývá demografickými daty vztahujícími se k p ed asným porod m, základním vymezením problematiky p ed asných porod , základní charakteristikou oboru neonatologie a organizací pé e, p ed asn narozeným dít tem, jeho nej ast jšími zdravotními komplikacemi a prognózou. Vymezuje zdravotní gramotnost a operacionalizuje ji ve vztahu k matkám s p ed asn narozeným dít tem. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metodologie. Sb r dat probíhal metodou polostrukturovaných rozhovor . Respondenti pro rozhovory byli léka i, kte í pe ují o p ed asn narozené d ti. Výb r respondent byl proveden metodou sn hové koule. Pro usnadn ní analýzy dat byly rozhovory p...
|
|
|
Psychosociální faktory ovlivňující prožívání rodičů nedonošených dětí
Stránská, Monika ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Houšťková, Hana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku psychického prožívání rodičů nedonošených dětí. Teoretická část práce je věnována psychosociálním faktorům - obecné problematice stresu, sociálnímu prostředí resuscitačního oddělení pro novorozence, pocitům a potřebám rodičů, vztahu sestra-rodič, utváření vztahu rodičů k dítěti, komunikaci a psychické podpoře rodičů. Pro vytvoření komplexního obrazu dané problematiky je věnována samostatná kapitola i předčasnému porodu, nedonošenému novorozenci a onemocněním, které ho díky předčasnému porodu nejvíce ohrožují. Cílem empirické části bylo zjištění, jaké faktory nejvíce ovlivňují prožívání rodičů nedonošených dětí, jak působí ošetřující tým a prostředí oddělení nedonošených dětí na rodiče. Výzkum byl zaměřen i na zjištění, zda muži a ženy prožívají tuto náročnou životní situaci stejně či nikoliv a jak může ošetřující tým napomoci ke zlepšení psychického stavu rodičů. K realizaci průzkumného šetření byla použita metoda nestandardizovaného anonymního dotazníku. Výzkumný vzorek tvořilo 43 respondentů. Z výsledků vyplývají jasné rozdíly mezi muži a ženami ve vyrovnávání se s narozením nedonošeného dítěte a v potřebách psychické pomoci. Byly zjištěny rezervy zdravotnických pracovníků v komunikaci.
|
|
|
Péče o nezralého novorozence dříve a dnes
Kopřivová, Lenka ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Smíšek, Jan (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá péčí o nedonošené novorozence. Struktura práce je rozdělena do několika kapitol, které se zaměřují na definici oboru neonatologie a vývoj neonatologické péče u nás i ve světě, dále na definici nedonošených novorozenců i jejich nejčastější choroby, podstatná část je věnována vývoji péče o nedonošeného novorozence a jejímu současnému stavu. Poslední část práce je věnována rozhovorům se sestrami, které dlouhodobě pracují na neonatologické jednotce intenzivní a resuscitační péče. Diplomová práce je tvořena metodou deskripce a jsou v ní využity písemné i elektronické zdroje. Cílem diplomové práce je přehled vývoje péče o nezralého novorozence v minulosti a současnosti. Klíčová slova: Neonatologie, vývoj neonatologie, oxygenoterapie, klokánkování, historie inkubátorů, Virginie Apgar, klasifikace novorozence, resuscitace novorozence, vrozené vady, historie gynekologicko - porodnické kliniky VFN, historie Ústavu pro péči o matku a dítě, novorozenecký screening, výživa novorozence.
|
|
|
Design novorozeneckého inkubátoru
Brávková, Markéta ; Tvarůžek, Martin (oponent) ; Křenek, Ladislav (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je design novorozeneckého inkubátoru. Práce se zabývá vlastním návrhem designu stacionárního inkubátoru, který splňuje základní technické, ergonomické i sociální požadavky s ohledem na využití moderních technologií a materiálů. Rovněž přináší nový pohled na tvarové řešení daného tématu.
|
host ::
RSS.