|
|
Comédie-Française
Jakubčíková, Iveta ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Müllerová, Eva (oponent)
Bakalářská práce s názvem Comédie-Française se zaobírá fenoménem nejstaršího stále aktivního národního divadla na světě, které jako jediné z pěti národních divadel ve Francii disponuje stálým souborem a repertoárem čítajícím na 3000 divadelních her. Cílem bylo vytvořit česky psanou aktuální práci o Comédii-Française, zabývající se historií divadla, jeho poměrně rigidní strukturou, rozdíly mezi divadelními scénami souboru, ale i otázkou konkurenceschopnosti divadelního domu s téměř 350 letou tradicí a velmi propracovaným systémem pravidel v době nových médií. Historie divadla sahá až do roku 1680, kdy byla Comédie-Française založena dekretem Ludvíka XIV. Comédie-Française hrála svou roli při nástupu nových uměleckých směrů, ale i během národních převratů a revolucí. I přesto, že poslední studie publika pochází z konce minulého století a je tedy náročné definovat současného diváka, Comédie-Française během posledních dvaceti let nepocítila nijak výrazné výkyvy v návštěvnosti, což je zapříčiněno také vysoce pro-aktivním přístupem směrem k mladému divákovi. 40 % diváků Comédie-Française navštěvuje výhradně představení tohoto divadla. Instituce disponuje poměrně stabilní mecenášskou komunitou, jež Comédii-Française přináší ročně 1 milion eur, tj. 10 % z vlastních výnosů divadla. Konkurenční výhodou...
|
|
|
Královská lóže Národního divadla
Brachtlová, Magdalena ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Předmětem magisterské práce je královská lóže v pražském Národním divadle. Diplomantka podrobně zpracuje její stavební dějiny v rámci prvotní stavby i pozdějších rekonstrukcí a oprav. Lóži zasadí do kontextu vývoje typu a podrobí interpretaci z hlediska významů do ní projektovaných. Věnovat se bude samozřejmě také analýze z hlediska provozu. Interpretaci architektonické stránky doplní analýzou a interpretací ikonografie malířské výzdoby. Nedílnou součástí práce bude podrobná obrazová dokumentace. Klíčová slova Národní divadlo, královská/prezidentská lóže, Vojtěch Hynais, Václav Brožík, Julius Mařák, Josef Zítek, Josef Schulz, neorenesance
|
|
|
Srovnání divadelního představení Naši furianti na scéně Národního divadla z let 1979 - 1985 a ze současnosti
KRATOCHVÍLOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá Národním divadlem, jeho stavbou a stručnou historií. Pojednává o první dramaturgovi činohry Národního divadla, Ladislavu Stroupežnickém, o jeho životě v jihočeské vsi Cerhonice, studiích a následnou prací s divadlem. Jeho nejznámější hrou Naši furianti se u nás naplno rozvinula éra realismu v českých divadlech. Hra byla na scénách Národního divadla uváděna postupně od jejího vzniku až do současné doby. Druhá část práce je zaměřena na dvě zatím poslední nastudování této hry a porovnává je pomocí článků z periodik z různých hledisek. Na samém závěru práce je osobní názor autorky na obě představení.
|
|
|
Vliv politických režimů a ideologií na balet Národního divadla v Praze ve 20. století
Routková, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem politických režimů a ideologií na balet Národního divadla v Praze. Období bádání je vytyčeno divadelní sezónou 1923/1924, kdy do funkce choreografa a baletního mistra baletu Národního divadla nastoupil Remislav Remislavský až po sezónu 1989/1990, kdy se vedení souboru ujal Vlastimil Harapes. Důraz je kladen na dvě stěžejní období, a to na 2. světovou válku a vládu komunistické strany po roce 1948. Zkoumanými osobami jsou především šéfové baletní složky, jako např. Jelizaveta Nikolská, Joe Jenčík, Saša Machov nebo Jiří Němeček st. a další, ale i sólisté baletu a repertoár souboru. Práce shrnuje vývoj baletu Národního divadla v rámci politických změn ve 20. století.
|
|
|
Pražská baletní scéna a její hlavní představitelé ve 2. polovině 20. století.
Rajlová, Lucie ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá pražskou baletní scénou a jejími významnými představiteli v období 2. poloviny 20. století. Studie si klade za cíl v komplexnější podobě shrnout dosud nezpracované téma, jež má velký potenciál pro další bádání. Snahou bylo zachytit osudy několika významných osobností baletní scény, a to z oblasti taneční, choreografické a pedagogické. Dále autorka mapuje vybrané historické události, které jak z pohledu divadelních, tak z pohledu dějinných mezníků, baletní scénu citelně ovlivnily. Zvolená problematika byla řešena pomocí literární rešerše tematicky zaměřené literatury a zpracováním archivních dokumentů. V rámci výzkumu byla aplikována také metoda orální historie. Přínosem této práce je nejen stručné zmapování pražské baletní scény, profese baletního umělce/umělkyně se všemi klady a zápory, ale především připomenutí osobností, jež se do historie tohoto umění ní nezapomenutelně zapsaly.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hledání inscenační tradice opery Julietta Bohuslava Martinů na českých jevištích
Řeháková, Kateřina ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Bc. Kateřina Řeháková Hledání inscenační tradice opery Julietta Bohuslava Martinů na českých jevištích Abstrakt Diplomová práce popisuje všechny inscenace opery Bohuslava Martinů Julietta na našich jevištích od světové premiéry v Praze v r. 1938 až po prozatím poslední, uvedenou v Brně v r. 2009. Pojmenovává inscenační postupy, sleduje jejich proměnu a ukazuje, v čem na sebe navazují či v čem jsou originální. Klíčová je první inscenace z r. 1938 dirigenta Václava Talicha, režiséra Jindřicha Honzla a výtvarníka Františka Muziky, kteří ve vzájemné shodě vytvořili scénické dílo, jež sám skladatel považoval za dokonalé. Jindřich Honzl nastolil zásadní inscenační otázku, se kterou se poté střetávali všichni další režiséři, a to do jaké míry má být Julietta hrána jako sen a nakolik má být realistická. Úspěšnější byli spíše ti režiséři, kterým se podařilo najít správnou rovnováhu.
|
|
|
Scénografie Jiřího Trnky v Národním divadle
Vöröšová, Markéta ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Jiří Trnka (1912 - 1969) patří bezesporu k nejvýznačnějším českým výtvarníkům 20. století. Zasloužil se o to nejen kvůli světovým úspěchům v oblasti animovaného filmu, ale i nehynoucímu věhlasu ilustrátorské tvorby. Jeho umělecké aktivity se široce rozprostíraly - byl také malířem, grafikem, sochařem, loutkářem a scénografem. Ve všech vyjmenovaných disciplínách dosáhl obdivuhodných výsledků. Od začátku 40. let se začal věnovat divadelní scénografii, když spolupracuje s Národním divadlem. Vytvořil tu celkem 13 výprav, v kterých se projevil jeho osobitý talent. Trnka dokázal spolu s režiséry Jiřím Frejkou a Karlem Dostalem v Národním divadle vytvořit nezapomenutelné inscenace. V práci jsem zdokumentovala a vyložila Trnkovu scénografickou práci v kontextu Národního divadla za doby okupace. A závěru jsem popsala jeho charakteristický styl. KLÍČOVÁ SLOVA Jiří Trnka, Jiří Frejka, Karel Dostal, Národní divadlo, Dřevěné divadlo, scénografie, scénické výtvarnictví, jevištní výtvarnictví, výprava, kostýmy, rekvizity, dekorace, 40. léta, scénický návrh, výtvarník, scénické poznámky, animovaný film.
|
|
|
Kühnův dětský sbor
Scheinostová, Zuzana ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Teoretická část diplomové práce mapuje historii Kühnova dětského sboru, spolupráci s předními pražskými scénami, s významnými českými i světovými hudebními tělesy a dirigenty, významné koncerty a vystoupení v rámci prestižních festivalů. Představuje osobnosti na postu sbormistra, přibližuje repertoár a diskografii sboru. Krátká kapitola je věnována současné podobě sboru a jejímu současnému uměleckému vedení. Praktickou část tvoří rozhovory s osobnostmi, které jsou různými způsoby spjaty s Kühnovým dětským sborem. Zvláštní kapitola práce je věnována dotazníku, který byl určen členům koncertního oddělení sboru a který je zaměřen na důvody a motivaci pro vstup do sboru a setrvání v něm, hudební zázemí v rodinách atd.
|
host ::
RSS.