|
|
Možnosti využití erikoidní mykorhizy při rozmnožování vybraných odrůd zahradních borůvek.
Čižimská, Radka
Cílem závěrečné práce bylo experimentální ověření, zda je možné využít mykorhizní symbiózu při školkařské produkci vybraných odrůd zahradních borůvek (Vaccinium corymbosum). V teoretické části byla vypracována literární rešerše na zadané téma. V rámci praktické části byla vypracována metodika experimentu. Praktické experimenty probíhaly na experimentálních plochách ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin v Brně v průběhu roku 2018. Během vegetační sezóny byly hodnoceny růstové ukazatele, fyziologické ukazatele, velikost kořenové soustavy a také míra kolonizace kořene mykorhizními strukturami. Výsledky práce jasně prokazují vliv mykorhizní symbiózy na odolnost vůči biotickým a abiotický faktorům, především stresu ze sucha. Nicméně je nutné podotknout, že by bylo vhodné věnovat výzkumu erikoidní mykorhizy více času a sledovat více ukazatelů, které by nám ji pomohly lépe pochopit.
|
|
|
Vliv mykorhizních hub na morfologické a růstové parametry zeleniny
Heinrich, Michal
Název práce: Vliv mykorhizních hub na morfologické a růstové parametry zeleniny Úkolem experimentu bylo potvrdit, nebo vyvrátit pozitivní i negativní vliv mykorhizních hub na morfologické změny u vybraných zástupců zeleniny. Jeho hlavní část představovala ověřování těchto vlivů u sadby konkrétních zástupců a na ní navazovaly další vedlejší experimenty. Jako zástupci pro tento úkol byli vybráni Paprika roční (Capsicum annuum) a Rajče jedlé (Lycopersicon lycopersicum). Převážná část ověřování probíhala v prostorách Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Bylo zjištěno, že aplikací mykorhizních hub lze ovlivnit určité kvantitativní parametry u vybraných zástupců zeleniny.
|
|
|
Změny struktury a funkce společenstva hub v půdním prostředí po ukončení toku asimilátů u smrku ztepilého (Picea abies)
Charvátová, Markéta ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Mrnka, Libor (oponent)
V průběhu dekompozice rostlinné biomasy dochází ke změně složení společenstva hub, které mají zásadní význam v rozkladu organické hmoty na základě produkce svých extracelulárních enzymů. V důsledku značné heterogenity půdního prostředí je zastoupení hub a aktivita jejich enzymů různá a specifická pro jeho jednotlivé komponenty. Práce byla zaměřena na význam hub asociovaných s kořeny smrku ztepilého (Picea abies). Pro experiment byl vybrán lesní porost s převahou smrku ve Školním lesním podniku Křtiny na Moravě. Cílem bylo porovnat složení společenstva hub v kořenech, rhizosféře a půdě a popsat jeho postupný vývoj po ukončení toku asimilátů v důsledku vykácení porostu. Dalším úkolem bylo kultivovat, popsat a charakterizovat společenstvo hub rozkládající kořeny po 5 a 9 měsících. Identifikace izolátů proběhla na základě izolace houbové DNA a následné sekvenace. Na základě detekce enzymatické aktivity byly stanoveny degradační schopnosti izolátů pro lignocelulózový komplex rostlinné biomasy. Složení společenstva hub bylo popsáno pomocí sekvenace environmentální DNA na platformě Illumina. Před ukončením toku asimilátů, u živých stromů, patřilo zástupcům ektomykorhizních (ECM) hub 60 % sekvencí. První rok po ukončení toku asimilátů byl pozorován nárůst saprotrofů, zástupců především z pododdělení...
|
|
|
Fyziologické mechanismy adaptace čiroku na abiotické stresy
Kratochvíl, Jan ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Čirok je zemědělská plodina tradičně využívaná zejména v zemích Afriky a Asie jako potravina, krmivo, zdroj vlákna a k výrobě energie. Odolnost k působení různých druhů abiotického stresu, zejména sucha, mu získala označení "velbloud mezi plodinami" a činí ho předmětem zájmu mnoha studií. V dnešní době se uvažuje o zavedení nebo rozšíření pěstování vhodných genotypů čiroku i v dalších částech světa (Severní a Střední Amerika, Evropa). První část této rešerše shrnuje výsledky současných studií zaměřených především na fyziologická přizpůsobení čiroku k suchu, zasolení, extrémním teplotám, přítomnosti hlinitých iontů v půdě a různým kombinacím těchto stresových faktorů. Druhá část práce se věnuje způsobům umožňujícím zmírnit působení stresu na rostliny. Mezi ty patří aplikace různých látek a genetické úpravy organismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Úloha trehalózy v mykorhizních asociacích
Šoch, Jan ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Mykorhizní symbióza je v přírodě velmi rozšířený fenomén. Mezi symbionty dochází k translokaci živin, přičemž velmi důležitou úlohu v tomto procesu hraje disacharid trehalóza. Tento sacharid však také plní řadu důležitých funkcí v metabolismu hub i rostlin. U hub trehalóza slouží především jako zásobní a transportní sacharid. V metabolismu rostlin naproti tomu trehalóza funguje jako signální molekula, a to již v extrémně malých množstvích. Je tedy pravděpodobné, že na fyzickém rozhraní mezi symbionty by tento sacharid mohl sloužit houbám k ovlivnění metabolismu rostliny. Obdobnou úlohu trehalóza patrně zastává v řadě parazitických interakcí. Ve většině typů mykorhizních asociací vytváří syntéza trehalózy v myceliu uhlíkový sink, který vede k přesunu sacharidů z rostliny. Zcela odlišná situace nastává v těch typech mykorhizní symbiózy, kde rostlina získává sacharidy z houbového symbionta. Některé rostliny totiž dokážou trehalózu účinně utilizovat i jako jediný zdroj energie. Zde se proto otevírá otázka, zda by takové rostliny nemohly trehalózu z houbového symbionta cíleně získávat právě i jako zdroj energie a uhlíku. Tato literární rešerše si klade za cíl výše nastíněné možnosti zhodnotit a diskutovat s ohledem na dostupné literární zdroje. Klíčová slova: mykorhiza, orchideje, parazitismus,...
|
|
|
Mykorhiza ve fosilním záznamu
Kadlecová, Veronika ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Mykorhizní symbióza je dnes rozšířená u naprosté většiny suchozemských rostlin. Pro oba účastníky symbiózy představuje mykorhiza významný zdroj obživy a může jim také poskytovat ochranu nebo pomoci přežít v méně pohostinném prostředí. Je pravděpodobné, že stejně důležitá byla mykorhiza i v minulosti a hrála důležitou roli v etapách vývoje rostlinstva, například při výstupu rostlin na souš. Pro svůj hospodářský význam je v současnosti mykorhizní symbióza předmětem mnoha výzkumů. Existuje také množství prací, které se věnují studiu fosilní mykorhizy, ale zájem o tuto problematiku zatím není velký. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv mykorhizních a saprotrofních hub na výnosové vlastnosti a příjem dusíku u rajčete a póru
Kudláčková, Marta ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent)
V současné době se hledají alternativní přístupy k produkci zemědělských plodin, které by byly v souladu s trvale udržitelným rozvojem. Tato práce byla zaměřena na testování organického pěstování rajčete (Solanum lycopersicum L.) a póru (Allium porrum L.) s využitím organického hnojení biomasou kukuřice (Zea mays L.), mykorhizních hub a saprotrofních hub. Ve skleníkových podmínkách byl sledován vliv různých kombinací mikrobiálního ošetření na příjem dusíku a růstové a výživové vlastnosti rostlin. Dodaná organická hmota byla značená stabilním izotopem dusíku 15 N a od kořenového systému rostlin byla oddělená nylonovou membránou, kterou mohou prorůstat hyfy mykorhizních hub, ale ne kořeny rostlin. V prvním roce se varianty lišily přítomností nebo nepřítomností těchto tří faktorů: organická hmota, saprotrofní houba Agrocybe sp. a mykorhizní houba Glomus mosseae (Nicolaj & Gerd.) Gerd. & Trappe. Inokulace houbou Agrocybe sp. nebo současně i mykorhizní houbou G. mosseae zvýšila růst rostlin rajčete kultivovaných v přítomnosti organické hmoty. Výnosy rajčete nebyly průkazně zvýšeny. Suchá hmotnost prýtu póru byla vyšší při ošetření houbou G. mosseae spolu s dodáním organického materiálu. Mikrobiální inokulace neměla vliv na příjem dusíku (15 N) z organického zdroje. V dalších pokusech obsahovaly všechny...
|
|
|
Vliv mykorhizy na tvorbu sekundárních metabolitů u rostlin
Pikorová, Markéta ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Rydlová, Jana (oponent)
Mykorhizní symbióza, mutualistický vztah mezi symbiotickou houbou a kořeny rostlin, je řazena mezi významné mezidruhové interakce. Udává se, že v této symbióze žije kolem 90% terestrických cévnatých rostlin. Arbuskulární mykorhiza (AM) je nejčastěji se vyskytujícím druhem mykorhizy a zároveň nejčastějším druhem symbiózy u vyšších rostlin. Tvoří ji přibližně 80% všech rostlinných druhů. Symbiotickým soužitím s houbou rostlina často získává výhody, jako jsou například vyšší odolnost vůči stresovým faktorům, rezistence k patogenům či zlepšení příjmu živin. V posledních letech řada prací zjišťuje, že mykorhiza pozitivně ovlivňuje produkci sekundárních metabolitů rostlin. Tento vliv se může projevovat jak kvantitativně, zvýšením koncentrace metabolitu v rostlině, tak i kvalitativně, změnou spektra produkovaných látek. Tyto látky mohou mít pro člověka význam v různých oblastech. Medicínský výzkum stále rozšiřuje spektrum látek, vyznačujících se bioaktivním účinkem, jež mají původ právě v rostlinném sekundárním metabolismu. Cílem této práce je formou literární rešerše vytvořit přehled současného stavu výzkumu, týkajícího se vlivu mykorhizní symbiózy na obsah sekundárních metabolitů v rostlinách, především těch s bioaktivním účinkem. V práci bude popsán význam mykorhizní symbiózy a jaký je její vliv na...
|
|
|
Srovnání kolonizace kořenů rhizosférními mikroorganismy v konvenčně a ekologicky ošetřovaných vinohradech
Millerová, Kateřina
V rámci diplomové práce byla shromážděna a prostudována literatura k tématu srovnání kolonizace kořenů rhizosférními mikroorganismy v konvenčně a ekologicky ošetřovaných vinohradech. Byly odebrány a vyhodnoceny půdní vzorky a části kořenů révy z vinohradu vinařství Gotberg a vinice Kacířky. Vzorky posloužily ke zjištění intenzity kolonizace kořenů arbuskulárními mykorhizními houbami a stanovení počtu mikroorganismů vybraných fyziologických skupin v půdě. Výskyt arbuskulární mykorhizy byl pozorován pod elektrickým světelným mikroskopem a procentuálně vyjádřen. Pro extrakci mikroorganismů z prostředí byla použita zřeďovací metoda s následným roztěrem na agarovou misku s vhodným médiem. Výsledky poukazují na vyšší míru kolonizace arbuskulárními mykorhizními houbami v konvenčně obhospodařovaném vinohradu, avšak přítomnost půdních mikroorganismů, např. celkový počet mikroorganismů, byl vyšší v biovinici.
|
|
|
Využití biologických přípravků (řasy, houby, výtažky) při závlaze zeleniny
Kořínek, Jaroslav
Použití řas v různých odvětvích průmyslu a zemědělství je známo už od doby 2700 před naším letopočtem. Využití řas, jejich extraktů a přípravků obsahujících jiné ať už rostlinné extrakty, nebo mykorhizní houby jsou stále více využívány v zemědělství nebo zahradnictví. Několika odbornými studiemi, byl prokázán jejich pozitivní vliv na růst a vývoj různých druhů rostlin. Vědecké výzkumy prokázaly jejich vliv na: kvalitu půdy, růst kořenů, rychlost růstu rostlin, fotosyntézu, kvalitu a výnos plodin. Nedávné studie ukázaly, že extrakty mořských řas k ochraně rostlin působí proti řadě faktorů způsobujících biotický a abiotický stres a nabízí se potenciál pro použití v terénu. Hlavním důvodem proč bychom měli používat v zemědělství biologické přípravky je bezesporu zasolení a kontaminace půdy způsobena použitím, minerálních hnojiv a pesticidů.
|
host ::
RSS.