|
|
Modernita a holocaust
Vašička, Pavel ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem Dokumentačního centra holocaustu na Moravě. V současnosti je v naší zemi hned několik muzeí zabývajících se holokaustem, avšak žádné z nich nepřináší jeho ucelenou dokumentaci. Návrh se proto snaží vytvořit takové muzeum, které bude schopno referovat o holokaustu v širších souvislostech a zároveň bude atraktivním prostředím především pro návštěvníka žijícího v multimediálním světě 21. století.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
30 let geodynamického výzkumu na území severní Moravy
Švábenský, Otakar ; Pospíšil, Lubomil ; Weigel, Josef
V rámci zkoumání geodynamických jevů představuje důležitý přínos nasazení technologie GNSS umožňující efektivní určování kinematických tendencí svrchní vrstvy zemské litosféry. Ústav geodézie VUT v Brně jako první univerzitní pracoviště v ČR mohl prakticky používat tuto technologií již od roku 1992, a jednou z prvních aktivit bylo právě zapojení do geodynamického výzkumu v národním i mezinárodním měřítku. Je příznačné, že právě v tomto období byla vybudována lokální výzkumná geodynamická síť pokrývající českou i polskou část masivu Králického Sněžníku. Jednalo se o první projekt tohoto druhu na území Moravy, a naše pracoviště dostalo příležitost se tohoto projektu aktivně zúčastnit. Dnes, při vzpomínce 30. výročí vzniku sítě Sněžník, můžeme konstatovat její významný přínos pro naši vědeckovýzkumnou i pedagogickou činnost. Od té doby se naše aktivity v oblasti geodynamických aplikací GNSS rozšířily na celé území Moravy, a posléze i ČR. Významným faktorem bylo navázání úzkých kontaktů s odborníky dalších geovědních oborů (geologie, geomorfologie, geotektoniky, seismiky aj.), což umožnilo uplatnit a prezentovat naše výsledky v širším kontextu vzájemné spolupráce. Potvrdilo se, že je důležité konfrontovat a integrovat výsledky geodetických měření s veškerými relevantními geovědními poznatky, které jsou aktuálně k dispozici. Tento příspěvek se věnuje převážně dvěma tématům. Prvním je 30tileté období měření v síti Sněžník. Druhým je popis našich dalších aktivit zaměřených na zkoumání geodynamicky aktivních oblastí Moravy, zvláště její severní části. Jedním z významných výsledků je sestavení úvodního kinematického modelu moravské části Českého masivu a jeho průběžné doplňování a zpřesňování.
|
|
| |
|
|
Náhrobky a epitafy Italů žijících v českých zemích v období 1500-1620
Chlíbec, Jan
Náhrobkům a epitafům Italů, kteří žili v období renesance v českých zemích a byli zde také pohřbeni, nebyla z hlediska národní příslušnosti dosud věnována pozornost. Jde však o zajímavý segment tohoto specifického druhu sochařství, i když spíše z pohledu kulturněhistorického a epigrafického nežli uměleckohistorického. Objednavatelé těchto děl se ve valné většině přizpůsobili zavedeným záalpským typům sepulkrálních monumentů a epitafů. Konvolut těchto sepulkrálních prací má komorní charakter – doposud bylo zjištěno 11 děl, z nichž pouze 4 jsou figurální. U většiny sepulkrálních děl studovaného konvolutu převažují střízlivé nápisové desky zdobené většinou pouze erbem zemřelého. Jejich prostou výtvarnou formu lze vysvětlit vlivem ideologie Tridentského koncilu. V duchu odmítání honosného náhrobku pokračovala i pražská synoda v roce 1605, která měla ve své době nepříznivý dopad na rozvoj sepulkrálního sochařství.
|
|
| |
|
|
Modernita a holocaust
Vašička, Pavel ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem Dokumentačního centra holocaustu na Moravě. V současnosti je v naší zemi hned několik muzeí zabývajících se holokaustem, avšak žádné z nich nepřináší jeho ucelenou dokumentaci. Návrh se proto snaží vytvořit takové muzeum, které bude schopno referovat o holokaustu v širších souvislostech a zároveň bude atraktivním prostředím především pro návštěvníka žijícího v multimediálním světě 21. století.
|
|
|
Vyobrazení Apollóna na barokních nástěnných malbách
Ungrová, Eva ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Tématem diplomové práce je vyobrazení Apollóna na barokních freskách. Postava antického slunečního boha se u nás objevuje nejčastěji v barokních rezidencích, a to hned v několika odlišných námětech. Apollón zalitý sluncem ve slunečním voze je úzce spjat se sluneční tematikou, a i vzhledem k umístění v prostoru nás odkazuje na denní cykličnost. Spolu s Aurorou neboli Jitřenkou prezentuje alegorii příchodu nového dne. S tímto námětem se nejčastěji setkáváme v sálech a na schodištích, ale i v salách terrenách. Konkrétní příklady můžeme sledovat například v Náměšti nad Oslavou, kde Apollón ohlašuje nový den, či ve Slavkově u Brna, kde nalezneme hned několik maleb spjatých s denní cykličností, dále pak v sale terreně v Děčíně jakožto příklad výzdoby venkovních staveb. Apollón s Múzami prezentuje oslavu umění. U nás například na zámku v Novém Městě nad Metují nebo v pražském Klementinu. Tam se v barokním sále knihovny objevuje na vedlejší fresce Apollón na hoře Parnas. S bohem Apollón se ztotožňovali i někteří panovníci, a tak jeho postava nechybí ani na některých freskách oslavující svého objednavatele. S takovýmto příkladem se u setkáváme například v pražském Clam-Gallasově paláci nebo v Sále předků na zámku ve Vranově nad Dyjí. Apollón se často vyskytuje i v námětech vycházejících z Ovidiových Proměn:...
|
host ::
RSS.