|
|
Možnosti rozvoje komunikačních dovednosltí v předškolním věku v rámci mimoškolních aktivit
Šusterová, Pavla ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce jsou možnosti rozvoje komunikačních dovedností v předškolním věku v rámci mimoškolních aktivit. Předmětem výzkumného šetření je kvalitativní výzkum s cílem zjistit vliv skupinových lekcí logopedické intervence na komunikační dovednosti dětí navštěvujících běžnou mateřskou školu. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí - část teoretická a část praktická. Teoretická část poskytuje základní informace o celkovém vývoji dítěte od narození do nástupu do školy. Popsán je tedy vývoj motorických schopností dítěte, vývoj smyslového vnímání (zrakové a sluchové vnímání) a vývoj komunikační schopnosti dítěte. Každá část obsahuje mimo jiné i informace o možnostech stimulace jednotlivých oblastí vývoje dítěte. Dále teoretická část vymezuje a popisuje narušenou komunikační schopnost. Detailně se práce věnuje těm druhům narušené komunikační schopnosti, které jsou v dětské populaci nejčastější. V návaznosti na výzkumné šetření je popsána i narušená komunikační schopnost u osob s vadou sluchu. Praktická část je pojata jako kvalitativní výzkum, který si klade za cíl zjistit, zda skupinové lekce logopedické intervence mají vliv na vývoj komunikačních dovedností dětí v předškolním věku. Dílčím cílem výzkumného šetření je tvorba dvanácti plánů skupinových lekcí zaměřených na problémové...
|
|
|
Analýza procesu vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením se zaměřením na inovativní výukové metody, moderní digitální technologie a formativní speciálněpedagogické terapie
Renfusová, Libuše ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Rigorózní práce se věnuje problematice edukace žáků se středně těžkým mentálním postižením na základních školách speciálních. Cílem rigorózní práce je analyzovat problematiku edukace těchto žáků na základní škole speciální, používání tradičních i inovativních výukových metod, metod zaměřených na komunikaci a podpůrných a rehabilitačních metod s podporou nejčastěji využívaných pomůcek. Součástí analýzy je získání přehledu o využívání nových médií v rámci moderních digitálních technologií v praxi a také možnosti začleňování speciálněpedagogických terapií v rámci vzdělávacího procesu u žáků se středně těžkým mentálním postižením. Do analýzy je zahrnuta i problematika zapojování žáků se středně těžkým mentálním postižením do mimoškolních aktivit. Součástí analýzy je postoj učitelů základních škol speciálních k inkluzi. Poté zhodnotit současné možnosti, přednosti využívání moderních metod a technologií a případně upozornit na možné nedostatky. Na základě výsledků analýzy bude možné doporučit určitá zlepšení za účelem zefektivnění výchovně vzdělávacího procesu u žáků se středně těžkým mentálním postižením. V teoretické části rigorózní práce se zabývám vymezením základních pojmů spojených s mentálním postižením a jeho pojetí z pohledu školství, přičemž vycházím z historických pramenů péče o osoby s...
|
|
|
Historie vzdělávání v obci Volduchy do roku 1965
ČARNOGURSKÁ, Lenka
Práce se zabývá počátky a historickým vývojem elementárního vzdělávání v obci Volduchy od konce 18. století do roku 1965. Shrnuje a analyzuje dostupné regionální prameny. První kapitola se věnuje historii obce Volduchy. Další kapitoly sledují změny v pedagogickém sboru, stavy žactva, náboženské vyznání, organizaci výuky, mimoškolní aktivity, četné oslavy, významné události, sbírky i využívání školní budovy. Práce se také zaměřuje na vliv historických událostí a politických změn na školství.
|
|
|
Fotbal jako mimoškolní aktivita na víceletém gymnáziu
Nosek, Tomáš ; Buzek, Mario (vedoucí práce) ; Kokštejn, Jakub (oponent)
Název práce: Fotbal jako mimoškolní aktivita na víceletém gymnáziu. Cíl práce: O této problematice již bylo napsáno mnoho prací. Většina výzkumů, které jsem studoval, se však prováděla na základních školách. Proto jsem se rozhodl zabývat se touto problematikou na gymnáziích, jelikož si myslím, že studenti gymnázií již nemají z důvodu studia tolik volného času na své mimoškolní aktivity. Cílem mé diplomové práce je tedy zjistit, jak si stojí fotbal jako mimoškolní aktivita vzhledem k ostatním aktivitám u dětí v tomto věku. Dále kolik volného času mají studenti gymnázií, a jak s tímto volným časem nakládají. Zda škola nabízí žákům nějaké zájmové aktivity či kroužky, které by mohli ve svém volném čase navštěvovat. Na závěr bych poté u doktora MUDr. Tomáše Malkuse zjistil jeho názor na protahovací a kompenzační cvičení ve sportu, zejména pak ve fotbalu. Metody: Pro sběr dat byla použita metoda kvantitativního dotazování a konkrétně metoda dotazování pomocí anonymního dotazníků s otevřenými i uzavřenými otázkami a strukturovaného rozhovoru s otevřenými i uzavřenými otázkami. Do výzkumného souboru budou zahrnuti respondenti všeobecného osmiletého gymnázia Nad Štolou. Z dotazníků a řízeného rozhovoru vypracuji výsledky a převedu je prostřednictvím textu a grafu do diplomové práce. Výsledky: Tato diplomová...
|
|
|
Mimoškolní aktivity dětí a mládeže s poruchami autistického spektra
Novotná, Michaela ; Opekarová, Olga (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Diplomová práce seznamuje s jednotlivými symptomy a typy pervazivních vývojových poruch. Předkládá možnosti využití široké škály různých přístupů či programů při práci s těmito žáky. Věnuje se hře ve spojení s poruchami autistického spektra a s využitím volného času v rámci školy, rodiny či projektu. Práce nastiňuje jednotlivá úskalí mimoškolních aktivit dětí a mládeže s poruchami autistického spektra. Zdůrazňuje, jakou významnou pozici mimoškolní aktivity v životě dětí a mládeže zastupují a jak důležité jsou pro všestranný rozvoj. Dále mapuje volnočasové aktivity, kterým se věnují děti a mládež s poruchami autistického spektra v rámci rodiny, školy a nejrůznějších projektů. Nedílnou součástí mimoškolních činností se stává hra, kterou lze využít jako jednu z možných forem práce s dětmi a mládeží s poruchami autistického spektra. Volný čas a hra se také prolíná návrhem projektu, který je součástí diplomové práce. Projekt nese název: "Společná škola v přírodě".
|
|
|
Problematika výchovy a vzdělávání mimo vyučování v Klatovech
Seltenhoferová, Klára ; Valenta, Josef (vedoucí práce) ; Komárková, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou výchovy a vzdělávání mimo vyučování v Klatovech. Cílem práce je zjistit konkrétní činnost jednotlivých organizací pro výchovu a vzdělávání mimo vyučování v Klatovech a případně navrhnout zlepšení práce v těchto organizacích. Práce je členěna do dvou částí: Teoretická část vysvětluje historii a základní pojmy v oblasti pedagogiky volného času a předkládá návrhy trávení volného času u různých věkových skupin. Empirická část obsahuje přehled všech zařízení pro volnočasové aktivity v Klatovech a polostrukturované rozhovory se zástupci vybraných organizací pro výchovu a vzdělávání mimo vyučování. Zabývá se metodologií tohoto výzkumu.
|
|
|
Sociální kapitál v dospělosti: socializační vlivy rodinného prostředí
Böhm, Daniel ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce Sociální kapitál v dospělosti: socializační vlivy rodinného prostředí se zabývá vztahem mezi prostředím dětství a sociálním kapitálem v dospělosti. V teoretické části je nejprve vymezen vlastní koncept sociálního kapitálu rozvíjející zejména Colemanovu a Bourdieuovu konceptualizaci. Následně jsou popsány vlivy vybraných socializačních prostředí s důrazem na rozlišení primární socializace (rodiny) i sekundární socializace (prostředí mimoškolních organizovaných aktivit a prostředí školních institucí). V empirické části textu jsou nejprve operacionalizovány výchovné styly a společné aktivity dětí s rodiči. Následně je přistoupeno k přípravě celkem pěti indikátorů sociálního kapitálu v dospělosti rozlišujícících jeho strukturní i kulturní složku. V závěru textu jsou předloženy modely vlivů rodinného sociálního kapitálu, mimoškolních aktivit, nejvyššího dosaženého vzdělání a dalších proměnných na sociální kapitál měřený prostřednictvím velikosti sítě slabých vazeb, nejvyšším dosaženým socioekonomickým statusem a heterogenitou v síti silných vazeb měřenou u tří nejbližších přátel. V kulturní dimenzi sociálního kapitálu byly modelovány vlivy na generalizovanou důvěru a toleranci. Analýzy předkládané v empirické části vznikají zpracováváním datového souboru vzešlého z výzkumu Distinkce a...
|
|
|
Obecná škola v Dačicích v letech 1890-1953
HABROVÁ, Vendula
Práce se zabývá popisem života žáků na Obecné škole v Dačicích v letech 1890-1953. Jednotlivé kapitoly se zabývají historií města Dačice, kapitoly obsahují také údaje o žácích, jejich výuce, výročí, oslavy a vzpomínky a také například činnost žáků ve prospěch státu za války. Práce se také zaměřuje na politické a jiné významné události, které se v daných letech odehrály, a zda a jak se projevily ve škole. Práce především analyzuje dochované prameny kroniky.
|
|
|
Jemnická škola v letech 1952-1970
HABROVÁ, Vendula
Práce se zabývá popisem života žáků na Základní škole v Jemnici v letech 1952-1970, v době komunismu. Jednotlivé kapitoly se konkrétněji zaměřují na život žáků na škole. Ředitelé a učitelé, kteří na škole působili. Žáci, jejich výuka a kam odcházeli po ukončení školy. Jak žáci trávili čas mimo vyučování, v jakých organizacích a zájmových kroužcích se scházeli. Dále se z práce dozvíme, jaké oslavy výročí a svátky se v tehdejší době slavily a jaké mimořádné události se odehrály. Práce odhaluje i politickou situaci a to, jak působila na život ve škole.
|
|
|
Režim dne dítěte předškolního věku po příchodu z MŠ domů, a to z pohledu učitele MŠ
SOUKUPOVÁ, Veronika
Bakalářská práce má za cíl zmapovat denní režim dítěte po tom, co opustí mateřskou školu, a to z pohledu učitele mateřské školy. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se krátce věnuje specifikům předškolního období a potřebám dítěte v tomto věku. Dále se zabývá denním režimem, jeho hlavními složkami a také možnými riziky. Dotýká se i tématu dalších aktivit dítěte mimo mateřskou školu a mimoškolní výchovy. Praktická část přináší výsledky kvalitativního šetření, kde byl zjišťován pohled učitelek mateřských škol na denní režim a volný čas dětí mimo mateřskou školu. Výzkum byl proveden formou rozhovorů s 28 učitelkami mateřských škol. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že u větší části dětí se z pohledu učitelek denní režim alespoň částečně dodržuje. Nedostatky vidí učitelky hlavně v oblasti pohybu, který se podle nich vyskytuje velmi málo. Oproti tomu sledování televize značně převyšuje doporučenou míru.
|
host ::
RSS.