|
|
U.S. Foreign Policy towards Cuba
Kolčavová, Barbora
Cílem této diplomové práce je analýza vzájemných vztahů mezi Spojenými státy americkými a Kubou, a objasnění politického vývoje jak Kuby, tak Spojených Států, a změny v zahraniční politice Spojených Států vůči Kubě od roku 1898. Diplomová práce se zaměřuje na hlavní historické mezníky a zákony, které se podílely na formování americko-kubánských vztahů. Práce zohledňuje postoj k zahraniční politice vybraných amerických prezidentů, a politiku zadržování komunismu, podporu veřejnosti vůči politice vůči Kubě, a pozici Kubánských emigrantů v zemi. Závěr práce předkládá diskuzi získaných faktů.
|
|
|
Reforma bezpečnostního sektoru se zaměřením na rozvojové státy
Petrová, Martina
Bakalářská práce Reforma bezpečnostního sektoru se zaměřením na rozvojové státy se zaobírá problematikou reformy iráckého civilního bezpečnostního sektoru v období roků 2017 – 2021. Vzhledem k složitému a nestabilnímu bezpečnostnímu prostředí, irácká vláda od roku 2017 požádala o součinnost mezinárodních partnerů v oblasti reformy. Teoretická část práce stanovuje nejproblematičtější oblasti civilního sektoru, které jsou hlavním zájmem činnosti mezinárodních partnerů. Práce má za cíl analyzovat působení a vliv konkrétních mezinárodních aktérů - OSN, NATO, Evropská unie a výsledky nimi implementovaných misí a programů.
|
|
|
Vztah Evropské unie k porušování lidských práv v Čínské lidové republice
BOBROVÁ, Linda
Práce se zabývá pohledem Evropské unie na porušování lidských práv na území Čínské lidové republiky, kde se podrobněji zaměřuje na oblast Tibetu. Zkoumá vztahy mezi Evropskou unií a Čínou, které mají vliv na celkový postoj k této problematice. Vymezuje základní pojmy a charakteristiky lidských práv a také práva státu na vlastní suverenitu. Mapuje nejvýraznější okamžiky v historii Tibetu v období vpádu osvobozenecké armády na jeho území a nelidské procesy, které v této době započaly a pokračují dodnes. Snaží se zodpovědět otázku, zda se Evropská unie problematikou Tibetu zabývá, a pokud ano, jestli je její politika efektivní v řešení tibetské otázky. Práce také naznačuje, zda má Tibet právo na sebeurčení a vlastní svobodný stát.
|
|
|
Russian Eurasianism: Geopolitical plan to conquer the world?
Rédrová, Natálie ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kazharski, Aliaksei (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o Eurasii jako projektu Ruské geopolitiky. Eurasijství vzniklo před více než sto lety jako hnutí intelektuálů žijících v exilu po První Světové Válce, prvotně jako národní teorie hodnot a tradicí. V mé tezi pojednávám o této politicko-filozofické ideologii, která se po devadesátých letech opět dostává do popředí jako Neo-Eurasijské hnutí, populární v dnešním Rusku pod taktovkou V. Putina. Většina originálních textů nebyla nikdy přeložena z Ruštiny do jiných jazyků, a ty které jsou dostupné v angličtině jsou většinou kritické a často vytržené z kontextu. V mém bakalářském projektu srovnávám hlavní geopolitické práce minulého století západních autorů s texty Eurasijců. Snažím se chronologicky přiblížit historické milníky Ruska. V mé bakalářské práci zkoumám jak je Kreml svázán s touto ideologií po pádu Sovětského Svazu. Také, jak Ruská Federace inklinuje k Východu po konfliktech a nedorozumění se západními státy. Informace pramení z oficiálních dokumentů, Ruských ale i zahraničních autorů historických textů a geopolitických predikcí posledního století. Tato práce může být přínosná pro západní výzkumníky bez znalostí ruského jazyka a historie Eurasie.
|
|
|
Dynamic of Turkish-Azerbaijan relations in the 1990s
Jafarli, Faig ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Brisku, Adrian (oponent)
Vznikem multipolarity a formováním nových entit v eurasijském prostoru po rozpadu SSSR v 90. letech 20. století, hledalo Turecko nové cesty pro ekonomické, kulturní a politické spojenectví. Turecko kvůli tomu odmítlo roli v napjaté situaci mezi Západem a Východem a bylo nuceno se obrátit na Východ. Z tohoto důvodu bylo optimálním východiskem sblížení se s Ázerbájdžánem, ať už z národního či etnického hlediska. Diplomová práce si tedy klade za cíl analyzovat turecko-ázerbájdžánské vztahy v 90. letech 20. století. Za tímto účelem byly stanoveny následující úkoly. Analyzovat trendy sbližování vztahů mezi Ázerbájdžánem a Tureckem po získání nezávislosti, udělat rozbor rolí vnitřních a vnějších faktorů v této oblasti a rovněž provést rozbor role právního rámce při budování těchto vztahů.
|
|
|
(Dis)kontinuita německo-amerických vztahů během éry Donalda Trumpa
Polák, Patrik ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá německo-americkými vztahy během éry Donalda Trumpa, tedy během kampaně před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 a zejména během výkonu mandátu 45. prezidenta USA. Zabývá se otázkou, jak se konkrétně změnily vztahy v jednotlivých politických sektorech, s přihlédnutím k minulosti dané problematiky. Práce je empirická analýza a klade si za cíl potvrdit, či vyvrátit tezi, že navzdory politickému rozchodu, státy dále spolupracovaly ve vojensko-bezpečnostní oblasti a na kooperaci mezi armádami zemí neměly špatné politické vztahy skoro žádný vliv. Zhoršené vztahy mezi USA a SRN nebyly v euroatlantické oblasti výjimkou, neboť ve vztazích většiny západoevropských států a USA došlo ke zhoršení, ale ne tak výraznému, jak v případě USA a Německa. Ve vztazích mezi SRN a USA došlo zřejmě k největšímu rozkolu od počátku moderních vztahů mezi státy, tedy od roku 1949. Politický rozchod byl vzájemný, Německo bylo jednou z hlavních zemí Trumpovy kritiky a německá politická scéna, s výjimkou AfD, se zcela neztotožňovala s politikou Donalda Trumpa. Na druhou stranu, pokračovala vojensko-bezpečnostní spolupráce a na kooperaci mezi armádami neměl politický rozchod skoro žádný vliv. Teze práce byla tedy potvrzena.
|
|
|
Německo-ruské vztahy za vlády kancléřky Angely Merkelové
Hynčíková, Magdalena ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tématem této práce jsou německo-ruské vztahy v období vlády kancléřky Angely Merkelové a jejich dynamika v tomto období. Teoretická část práce se zaměřuje na zahraniční politiku a hladiny její analýzy. Analytická část zkoumá chování Ruské federace a SRN v mezinárodních krizích. Ve výzkumu je zohledněn také historický kontext a pozadí vybraných událostí, jež mohly mít vliv na chování obou aktérů na poli zahraniční politiky. Cílem práce je přiblížit, jak se vztahy mezi těmito zeměmi změnily v období mezi lety 2005 až 2021, jakým směrem se ubíraly a jak byly ovlivněny právě mezinárodními krizemi.
|
|
| |
|
|
Vliv Kubánské revoluce na přístup USA k sandinistické revoluci v Nikaragui
Kaluha, Adam ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Tato práce se zabývá zahraniční politikou USA vůči zemím Latinské Ameriky během studené války. Cílem práce je odpovědět na otázku, jestli Kubánská revoluce ovlivnila postoj zahraniční politiky Spojených států amerických k revoluci v Nikaragui. Abych na tuto otázku odpověděl, využívám v této práci převážně analýzu dokumentů ministerstva zahraničí Spojených států amerických, které vyšly v knižní sérii Foreign Relations of the United States v kombinaci s odbornou literaturou a články. Práce je rozdělena na tři hlavní části. V první části se zabývám zahraniční politikou USA ve vztahu k latinskoamerickým zemím po druhé světové válce až do revoluce na Kubě. Druhá část prozkoumává postoj USA ke Kubánské revoluci a třetí část se věnuje postoji USA k Sandinistické revoluci. V závěru práce pak spojuji všechny informace dohromady a zjišťuji, že Kubánská revoluce měla značný vliv na zahraniční politiku USA ve vztahu k revoluci v Nikaragui, neboť strach ze zopakování kubánského scénáře donutil USA zapojit se do dění v Nikarague aktivněji než během revoluce na Kubě.
|
|
|
Vliv války v Kosovu na vztahy Ruska a USA
Hromas, Adam ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Úkol Bakalářské práce "Vliv války v Kosovu na vztahy Ruska a USA" je pomocí metody komparativní analýzy odpovědět na otázku, jaký měla válka v Kosovu vliv na americko-ruské vztahy, případně tento vliv vyvrátit. Text se zabývá politikou USA a Ruska v kontextu kosovské války, nikoliv touto válkou jako historickou událostí. Text je rozdělený do třech kapitol. První kapitola popisuje přístup NATO, především USA k Srbsku a to zejména ohledně politiky vůči Srbsku před válkou, během války a politické aktivity ukončující válku. Ve druhé kapitole jsou řešena stejná témata z pohledu Ruska vůči Srbsku. V poslední třetí kapitole probíhá komparace těchto dvou přístupů a na jejich základě je vypracováno konečné stanovisko k hlavní výzkumné otázce.
|
host ::
RSS.