|
| |
|
|
Obnova historických znaků krajiny v popluží panských dvorů
Kučera, Petr ; Fialová, Zuzana
Metodika poskytuje návod pro obnovu historických znaků krajiny. Důvodem pro její použití je srovnání vybraných indikátorů stavu prostředí v historické struktuře poplužní krajiny se strukturou současnou. Výběr vhodných parametrů je zaměřen na časový i prostorový vývoj krajinných prvků, které jsou dnešní terminologií označovány jako skladebné části zelené infrastruktury území. Přínos historických krajinných stop ve struktuře krajiny spočívá v posílení ekosystémových služeb, které udržují produkční schopnosti krajiny při zesílení environmentálních benefitů.
Plný text:  PDF
|
|
|
Venkovská krajina jako estetický objekt
LHOTSKÁ, Karolina
Diplomová práce si klade za cíl definovat venkovskou krajinu jako specifický estetický objekt ve srovnání s odlišným typem krajiny - volnou přírodou. Výchozím materiálem je teoretická perspektiva jednoho z nejvýznamnějších environmentálních estetiků současnosti, Allena Carlsona. V práci je nejprve shrnut jeho postup, jakým dospíváme k hodnocení nejen zemědělských krajin, a následně je rozveden v navazujících nástinech historie estetického oceňování venkovských krajin a volné přírody. Práce se též pokouší rozšířit ne příliš široké pole zájmu o specifika estetického vnímání venkovských či zemědělských krajin u nás a přispět tak k funkčnímu krajinnému plánování s ohledem na jeho estetickou stránku.
|
|
|
Zemědělské osídlování - horská pastvinářská družstva v okrese Trutnov 1945-1949
Nováková, Tamara ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Holubec, Stanislav (oponent) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Historie horských pastvinářských družstev v letech 1945-1949 není zatím dostatečně zpracovaná a reflektovaná v celé šíři problematiky ani na celorepublikové úrovni, natož na úrovni každého pohraničního politického okresu, či jinak vymezeného regionu. Předkládaný text se zaměří na genezi vzniku horských pastvinářských družstev na celorepublikové úrovni v kontextu politicko- společenského dění v letech 1945-1949 včetně zásadního teoretického pozadí a zároveň konkrétně popíše realizaci šesti družstev na příkladu východních Krkonoš a Podkrkonoší, resp. politického okresu Trutnov. Formou sondy budou pro srovnání popsána i realizovaná HPD v okrese Prachatice. Komparace teoretických záměrů ministerstva zemědělství s konkrétní realizací v komplikované realitě různými způsoby znovuosídlovaných poválečných lokalit na území okresu Trutnov přináší nový pohled za prvé na dosavadní hodnocení úspěšnosti horských pastvinářských družstev, resp. na limity a možnosti jejich úspěšnosti a za druhé představuje roli horských potravinářských družstev jako klíčového hráče v proměně kulturní krajiny některých jimi dotčených lokalit. Zároveň studie popisuje exkluzivní možnost propagátorů pastvinářství zasáhnout do tradičního využívání půdy díky konfiskacím německého majetku a z toho vyplývající centrální řízení vysokými...
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině. Úvahu uzavírá návrh komunitního centra se zaměřením na propojení kultury a pěstování.
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Cílem je tvorba lokálních center posilujících obdělávání půdy, které je zásadní pro ekosystém kulturní krajiny a paralelní benefity lokální produkce a rekreace pro místní obyvatele Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny. Případová studie katastrálního území Široký Důl
Kocmanová, Pavlína ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Diplomová práce Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny ABSTRAKT V diplomové práci jsem zkoumala změny ve struktuře kulturní krajiny ve vztahu se společenským vývojem mezi lety 1937-2010. Časový horizont výzkumu spadá především do druhé poloviny 20. století, tedy do období kolektivizace československého zemědělství, v jejímž důsledku došlo k ekologické devastaci krajiny a celkově k proměně rázu českého venkova. Analýza změn krajinné struktury má formu případové studie katastrálního území Široký Důl. Změny v krajině jsem interpretovala z historických leteckých snímků a dále analyzovala pomocí geografických informačních systémů. Výstupem jsou ukazatele (krajinné metriky), pomocí kterých jsem vyhodnocovala stav území v daném časovém řezu. Změny ve struktuře krajiny jsem konfrontovala se společenským vývojem, který je nastíněn v teoretické části práce a vychází z předem vyhotovené rešerše literatury. Výstupem práce je rámcový příběh konkrétní krajiny, která prodělala zásadní změnu ve struktuře pod vlivem kolektivizace zemědělství. Klíčová slova: struktura krajiny, kolektivizace, krajinné metriky, GIS, kulturní krajina, letecké snímky, Široký Důl
|
|
|
I za plotem je náš svět. Případová studie Okrašlovacího spolku v Jílovém u Prahy
Riegerová, Dina ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Binka, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na fenomén okrašlovacích spolků a zblízka pak pomocí případové studie zkoumá Okrašlovací spolek v Jílovém u Prahy. Předmětem zkoumání je charakter vztahu zaniklého a současného spolku. Na základě provedených polostrukturovaných rozhovorů jsem zjišťovala, jak dalece je pro členy tohoto sdružení důležitá lokální kulturní tradice a do jaké míry se jedná o formální vzor pro obnovení spolkové činnosti po r. 1989. Dále mě zajímalo, jak Spolek zpracovává aktuální podněty v oblasti životního prostředí a nakolik je využívá ve své praxi.
|
|
|
Proměny oblasti v okolí Krušnohorské železnice v době industrializace
Monhartová, Monika ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Sekyrková, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnami kulturní krajiny a života lidí v době industrializace v oblasti kolem Krušnohorské železnice. Cílem práce je popsat, k jakým změnám zde v průběhu industrializace došlo a jaký vliv na ně mělo vybudování Krušnohorské železnice, která byla významným dopravním spojením hnědouhelné pánve se sousedním Saskem. Tato železnice byla nejen důležitou mezinárodní tratí, ale ovlivnila také rozvoj malých obcí, které na ní leží. Práce se soustředí na proměny těchto malých obcí a jejich okolí v období industrializace. V úvodní části práce jsou vysvětleny základní pojmy a vymezena a charakterizována zkoumaná oblast. Dále je uveden historický vývoj oblasti v předindustriálním období. V další části práce jsou již uvedeny hlavní proměny kulturní krajiny související s rozvojem dopravy a průmyslu. Kromě toho jsou zde také popsány změny společenské. Následně se práce zaměřuje blíže na obec Hrob, na které jsou podrobněji vysvětleny změny dané oblasti v souvislosti s vlivem Krušnohorské železnice. V poslední části je pouze stručně zachycen stav Krušnohorské železnice v současnosti.
|
|
|
Environmentální prvky v rámci medializace kulturního dědictví ČR a její prezentace
Baranova, Alexandra ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Tato diplomová práce řeší reprezentaci přírodního prostředí při budování značky České republiky na domácím a světovém trhu. Cílem bylo zjistit, jak se na tom podílí obrazový a textový obsah informačních a propagačních materiálů agentury CzechTourism a jak reprezentace přírody charakterizuje Česko jako destinaci kulturního cestovního ruchu. Vyhodnocení probíhalo na základě kvalitativní analýzy. Textový obsah byl analyzován pomocí metody zakotvené teorie, vybrané fotografie byly podrobeny sémiotické analýze. Výsledek ukazuje, že Česká republika je prostřednictvím brožur CzechTourism prezentována jako země, která je harmonickým spojením přírodních pokladů a historických památek. Česká republika se zdá být turistickou destinací, po jejíž návštěvě dochází ke změně osobnosti: zlepší se nejen fyzický a emocionální stav člověka, ale také se zamyslí nad řadou otázek jako je vnímání duchovních hodnot, uvědomění si sebe sama jako českého občana (pro místní obyvatele), získání nových poznatků o historii českého státu (pro zahraničního turistu). Tato práce může sloužit jako podklad pro další výzkum, např. budování značky země prostřednictvím působení agentury CzechTourism na sociálních sítích. Zajímavé by bylo také zjistit, zda obsah informačních brožur ovlivňuje bezprostřední vnímání turisty určitých lokalit...
|
host ::
RSS.