|
|
Prognostický význam atypické morfologie leukemických buněk u chronické lymfocytární leukémie.
Fučíková, Nikola ; Smolej, Lukáš (vedoucí práce) ; Vrbacký, Filip (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Zdravotnická bionalalytika Kandidát: Bc. Nikola Fučíková Vedoucí: doc. MUDr. Lukáš Smolej, Ph.D. Název diplomové práce: Prognostický význam atypické morfologie leukemických buněk u chronické lymfocytární leukémie Cílem této diplomové práce je posoudit prognostický význam atypické morfologie buněk a jaderných stínů u nemocných s neléčenou chronickou lymfocytární leukémií (CLL). Provedli jsme diferenciální rozpočet leukocytů a rozřazení lymfocytů na typické a atypické v kohortě 101 pacientů (medián věku 66 let, 69 % mužů, stádium Rai III/IV v 18 %). Pro atypickou CLL (aCLL) jsme nastavili hranici 15 %, zjištěna byla u 59 % pacientů. Pro pozitivitu jaderných stínů (JS) jsme zvolili hranici 30 %; 33 % nemocných mělo zvýšené JS. Nezjistili jsme významnou spojitost aCLL/ jaderných stínů s moderními prognostickými ukazateli. Z hlediska jaderných stínů jsme prokázali souvislost vyššího zastoupení JS a časného klinického stádia dle Raie (p=0,04). Nebyl zjištěn vztah mezi aCLL a obdobím do léčby 1. linie (p=0,394); nemocní s aCLL však měli významně kratší celkové přežití (p=0,0397). U nemocných s nižším počtem jaderných stínů byl přítomen určitý trend ke kratšímu období do léčby 1. linie...
|
|
|
Informovanost veřejnosti o problematice darování kostní dřeně
Buriánková, Hana ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Klamová, Hana (oponent)
Primárním cílem této práce bylo poukázat na problematiku týkající se darování kostní dřeně. Práce je zaměřená na míru informovanosti občanů a na jejich významné obavy související s darováním kostní dřeně. Tyto obavy jsou totiž zřejmě i hlavní příčinou, která lidem brání do registru dárců kostní dřeně vstoupit. Teoretická část přináší ucelený přehled poznatků o dané problematice. Významná část je věnována jednotlivým druhům odběru krvetvorných buněk a péči o dárce. Empirická část diplomové práce je zpracována jako kvantitativní výzkum, technikou elektronického dotazníku byly osloveny stovky respondentů. Do výzkumného šetření se jich přesně během 10 dnů přihlásilo 576, použitelných dotazníků bylo 496. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá nevyhnutelná potřeba kvalitně informovat veřejnost o možnostech odběru krvetvorných buněk, zejména o způsobu jejich odběru. 79,51 % respondentů nevědělo, že je možné darovat krvetvorné buňky ze žilní krve, přičemž 50,26 % dotazovaných má obavy ze samotného odběru kostní dřeně. Respondenti, kteří se účastnili průzkumu, prokazují o danou problematiku zájem. 85,48 % dotazovaných by uvítalo osvětu v dané problematice a dohromady 82, 66 % respondentů se domnívá, že by informovanost formou krátkých přednášek na středních školách, učilištích mohla navýšit počet dárců...
|
|
|
The development of swine B cells and the role of gama delta T lymphocytes in immunization of naive immune system.
Štěpánová, Kateřina
Souhrn v češtině Proces lymfogeneze u prasat zůstává stále do značné míry nejasný. I když některé práce naznačují, že prasata patří do skupiny zvířat, která využívají pro vývoj B buněk ileální Peyrovy pláty (IPP), jiné práce ukazují na možnost, že B lymfopoéza probíhá během života v kostní dřeni. Rozdělení B lymfocytů u prasat do funkčních subpopulací je také stále velmi omezené. Narozdíl od myší nebo lidí může dosahovat podíl γδ T lymfocytů u prasat i více než 70 % z celkového počtu T buněk, stejně je tomu u ostatních přežvýkavců a také například u ptáků. Cílem této práce bylo přispět k porozumění výše zmíněných rozdílností v imunitě prasat a objasnit tato témata. Naše výsledky vyvracejí zavedené paradigma, že IPP u prasat fungují jako primární lymfatický orgán pro vývoj B lymfocytů na antigenech nezávislým způsobem. Naopak se podařilo prokázat, že kostní dřeň plně umožňuje vývoj B lymfocytů a zůstává aktivní minimálně po stejnou dobu, po jakou se předpokládalo, že lymfopoéza probíhá v IPP. Tato práce také umožnila odlišení funkčně odlišných populací prasečích periferních B lymfocytů a ukázala, že molekula CD21 se může na B buňkách vyskytovat v několika různých formách v závislosti na stavu B buněk. Dalším výsledkem této práce je odlišení dvou funkčně odlišných linií γδ T buněk, které mají různé funkce a...
|
|
|
The development of swine B cells and the role of gama delta T lymphocytes in immunization of naive immune system.
Štěpánová, Kateřina ; Šinkora, Marek (vedoucí práce) ; Macela, Aleš (oponent) ; Faldyna, Martin (oponent)
Souhrn v češtině Proces lymfogeneze u prasat zůstává stále do značné míry nejasný. I když některé práce naznačují, že prasata patří do skupiny zvířat, která využívají pro vývoj B buněk ileální Peyrovy pláty (IPP), jiné práce ukazují na možnost, že B lymfopoéza probíhá během života v kostní dřeni. Rozdělení B lymfocytů u prasat do funkčních subpopulací je také stále velmi omezené. Narozdíl od myší nebo lidí může dosahovat podíl γδ T lymfocytů u prasat i více než 70 % z celkového počtu T buněk, stejně je tomu u ostatních přežvýkavců a také například u ptáků. Cílem této práce bylo přispět k porozumění výše zmíněných rozdílností v imunitě prasat a objasnit tato témata. Naše výsledky vyvracejí zavedené paradigma, že IPP u prasat fungují jako primární lymfatický orgán pro vývoj B lymfocytů na antigenech nezávislým způsobem. Naopak se podařilo prokázat, že kostní dřeň plně umožňuje vývoj B lymfocytů a zůstává aktivní minimálně po stejnou dobu, po jakou se předpokládalo, že lymfopoéza probíhá v IPP. Tato práce také umožnila odlišení funkčně odlišných populací prasečích periferních B lymfocytů a ukázala, že molekula CD21 se může na B buňkách vyskytovat v několika různých formách v závislosti na stavu B buněk. Dalším výsledkem této práce je odlišení dvou funkčně odlišných linií γδ T buněk, které mají různé funkce a...
|
|
|
Cadaveric bone marrow transplantation: effects of hypoxia and metabolic starvation on mouse hematopoietic stem cells
Linhartová, Jana ; Šefc, Luděk (vedoucí práce) ; Průcha, Miroslav (oponent) ; Šinkorová, Zuzana (oponent)
Východisko: Transplantace krvetvorných kmenových buněk slouží k léčbě poruch krvetvorby, autoimunitních chorob i některých nehematologických onemocnění. Ne pro všechny pacienty se však podaří nalézt vhodného dárce krvetvorných kmenových buněk (HSC). Protože HSC vykazují nízkou proliferační a metabolickou aktivitu, lze u nich přepokládat odolnost vůči nedostatku kyslíku a metabolických substrátů, který nastává při ischemii, např. v kadaverózní kostní dřeni. Cílem této práce bylo pomocí experimentálního myšího modelu ověřit možnost odběru HSC z kadaverózní kostní dřeně. Navíc byla testována tolerance HSC k inhibitorům metabolismu a k uchovávání in vitro. Metody: V experimentech byl použit modelový organismus Mus musculus C57Bl/6 ("wild- type" a p53 knock-out). Kostní dřeň byla po určitou dobu (0 až 48 hod) ponechána v uzavřených femurech dárců při teplotě 37řC, 20řC nebo 4řC v podmínkách ischemie, nebo byla ihned odebrána a buňky byly vystaveny inhibitoru dýchacího řetězce kyanidu draselnému či inhibitoru glykolýzy 2-deoxy-D-glukose, příp. pouze skladovány in vitro. Vliv ischemie, metabolických inhibitorů a skladování in vitro na transplantabilitu HSC byl studován na myším kongenním modelu Ly5.1/Ly5.2 metodou kompetitivní repopulace. Poměry živých, apoptotických a mrtvých buněk v subpopulacích kostní...
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů podstupující vyšetření kostní dřeně
ČOUDKOVÁ, Marie
Hematologie je lékařský obor, který se zabývá studiem krevních buněk z hlediska jejich morfologie, kvantity a funkce. Klinická hematologie sleduje odchylky v krvi pacienta od daného fyziologického stavu a tím pomáhá diagnostikovat různá onemocnění. V hematologii se využívá několik vyšetřovacích metod a jednou z nich je aspirační a bioptické vyšetření kostní dřeně. Kostní dřeň je krvetvorná tkáň, která denně produkuje velké množství krevních elementů. Jestliže nedochází ke správné a dostatečné tvorbě těchto buněk, může dojít k ohrožení života takto postiženého člověka. Pokud je zasažena funkce kostní dřeně, hrozí nemocnému především závažné infekce, riziko chudokrevnosti nebo sklon ke krvácení. Kostní dřeň se vyšetřuje při podezření na některá hematologická nebo onkologická onemocnění, a proto má velmi důležitou úlohu v jejich diagnostice. Provádí se i při dlouhotrvající horečce neznámého původu, zejména u lidí, kterým špatně funguje imunitní systém. K odběru kostní dřeně se používají vyšetřovací metody, a to aspirační punkce a perkutánní trepanobiopsie kostní dřeně. Tato vyšetření poskytují informace o stavu a schopnosti produkce krevních buněk kostní dření. Nedílnou součástí vyšetření je specifická ošetřovatelská péče, kterou poskytuje sestra. Tato bakalářská práce se zaměřuje na specifika ošetřovatelské péče u pacientů podstupujících vyšetření kostní dřeně. Z velké části se věnuje metodám odběru kostní dřeně, informovanosti nemocných o vyšetření kostní dřeně, ošetřovatelské péči u pacientů po výkonu a roli sestry na hematologické ambulanci. Teoretická část práce je v úvodu zaměřena na fyziologii kostní dřeně a obor hematologie. Další kapitoly zahrnují indikaci k vyšetření kostní dřeně, hematologická a onkologická onemocnění, aspirační punkci kostní dřeně nebo perkutánní trepanobiopsii kostní dřeně. Velká část práce se podrobněji zabývá aspirační punkcí kostní dřeně, postupem při výkonu a ošetřovatelskou péčí. Důkladně se také věnuje perkutánní trepanobiopsii kostní dřeně, kde je zmiňován význam vyšetření a následný postup při odběru kostní dřeně. V závěru teoretické části je zmíněn odběr krvetvorných buněk z periferní krve. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů podstupujících vyšetření kostní dřeně. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů podstupujících trepanobiopsii? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů podstupujících aspirační (sternální) punkci? Jaká je příprava a asistence sestry u vyšetření kostní dřeně? Jaké role plní sestra u vyšetření kostní dřeně? Jaká je informovanost pacientů o vyšetření kostní dřeně? Praktická část práce obsahuje výsledky kvalitativního šetření, které se uskutečnilo na základě polostandardizovaného rozhovoru. Výsledné rozhovory byly zaznamenány písemným přepisem a následně zpracovány technikou otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo 6 sester pracujících na hematologických ambulancích a 6 pacientů, kteří podstoupili vyšetření kostní dřeně. Vzhledem ke zjištěným výsledkům, byla jako součást práce navržena informační brožura (viz příloha č. 5) určená zejména pro pacienty, kteří podstupují vyšetření kostní dřeně. Informační brožura bude nabídnuta k praktickému použití na hematologických ambulancích.
|
|
| |
|
|
Vliv snížené hladiny vitaminu B12 a kyseliny listové na morfologii erytrocytů
POPELOVÁ, Michaela
Morfologie erytrocytu je důležitým diagnostickým prvkem. Změny v morfologii mohou ukázat na určité onemocnění. Z morfologických znaků erytrocytu automatické analyzátory běžně vyšetřují velikost a barvitelnost. Velikost erytrocytu se pohybuje v rozmezí 6,7 - 7,7 mikrometrů. Menší erytrocyty jsou nazývány mikrocyty, větší pak makrocyty. Velikost erytrocytů posuzujeme podle hodnoty MCV (Mean Cell Volume), která udává průměrný objem erytrocytu. Pro správný vývoj a metabolismu erytrocytu je důležitý přísun látek potřebných pro krvetvorbu, jako jsou bílkoviny, vitaminy a minerály. Látkami ovlivňujícími morfologii erytrocytů jsou především železo, vitamin B12 a kyselina listová. Deficit těchto látek vede k morfologickým změnám krevního obrazu. Při nedostatku železa je v periferní krvi přítomna mikrocytóza (MCV < 80 fl). Opačná změna, makrocytóza, vzniká při deficitu vitaminu B12 a kyseliny listové (MCV >97 fl). Tato změna je hlavním tématem projektu. Kromě změn v periferní krvi vznikají v důsledku deficitu vitaminu B12 a kyseliny listové změny i v kostní dřeni. Deficit vitaminu B12 způsobí megaloblastovou přestavbu kostní dřeně. Megaloblastová přestavba kostní dřeně se od normoblastové kostní dřeně liší velikostí, tvarem a nepoměrem mezi vyzráváním jádra a cytoplazmy. Toto zaostávání zrání jádra za cytoplazmou, je způsobeno váznutím tvorby DNA, kterou způsobí již zmiňovaný deficit vitaminu B12. Hematologickými onemocněními způsobenými deficitem vitaminu B12 jsou megaloblastová anemie a perniciózní anemie. Tato onemocnění jsou v práci také zmíněna. Příčiny, které vedou k nedostatku obou vitaminů, jsou různé, např. nedostatečný příjmem potravou, či porucha ve vstřebávání. Automatické analyzátory dnes nabízí celou škálu vyšetření parametrů krevních buněk. Vzorky byly zpracovány na automatickém analyzátoru Coulter LH 750, který pracuje na impedančním principu. Hodnotu MCV analyzátor vypočte pomocí softwaru jako průměr všech naměřených impedančních pulzů. Z celkového počtu vyšetřených hladin vitaminu B12 byla makrocytóza přítomna u 4 % případů. Při deficitních hodnotách (< 150 ng/l) vitaminu B12 to pak bylo 52 %případů. Z celkového počtu vyšetřených hladin kyseliny listové byla makrocytóza přítomna u 7,5 % případů. Při deficitních hodnotách (< 3,1 mikrogram/l) kyseliny listové to pak bylo 38 % případů. Při zvýšených hodnotách MCV byl ve 27 % nalezen deficit vitaminu B12 a ve 33 % v případě kyseliny listové. Tato práce potvrdila souvislost mezi nedostatkem vitaminu B12 a kyseliny listové a následným vznikem morfologických změn. Při nálezu vysokého MCV se vyskytoval jen deficit vitaminu B12, nebo jen deficit kyseliny listové, anebo se současně vyskytoval deficit obou vitaminu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.