|
|
Prognostický význam transkripce genu pro angiopoietin-2 u chronické lymfocytární leukémie
Gradošová, Iveta ; Pecka, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolej, Lukáš (oponent)
Chronická B-lymfocytární leukémie (B-CLL) je nejčastěji se vyskytující leukémie u dospělých, která je charakteristická vysoce variabilním průběhem choroby. Podle poznatků z posledních let je patrné, že se na její patogenezi významně podílí angiogeneze. Jedním z důležitých cytokinů účastnících se tohoto procesu je angiopoietin-2 (Ang-2), jehož zvýšená aktivita byla pozorována u některých hematologických malignit. Údajů týkajících se Ang-2 u CLL je však velmi málo. V průběhu své práce jsem měřila množství transkriptu pro Ang-2 pomocí kvantitativní PCR v reálném čase u 24 neléčených pacientů s CLL. Pro normalizaci rozdílů v koncentraci templátu mezi jednotlivými vzorky byl použit transkript kontrolního genu Abl1. U 10 pacientů byla zjištěna zvýšená koncentrace mRNA pro Ang-2 (poměr Ang-2/Abl1 > 5x10-3 ). U ostatních 14 pacientů bylo množství transkriptu pro Ang-2 nízké či nedetekovatelné (poměr Ang-2/Abl1 < 5x10-3 nebo Cp pro Ang-2 > 35). Získané hodnoty byly následně porovnány metodou X2 s dalšími prognostickými faktory (mutační stav IgVH, exprese CD38 a ZAP70), stádiem onemocnění dle Raie a průběhem onemocnění. Exprese ZAP-70 a CD38 byla analyzována průtokovou cytometrií. Mutační stav IgVH byl stanoven z cDNA standardní metodou využívající databázi IgBLAST. Statistickým vyhodnocením získaných dat...
|
|
|
Aktuální aspekty péče o nemocné s chronickou lymfocytární leukémií
Šimkovič, Martin ; Smolej, Lukáš (vedoucí práce) ; Doubek, Michael (oponent) ; Papajík, Tomáš (oponent)
Souhrn V posledních letech jsme svědky nebývalého rozvoje léčebných možností chronické lymfocytární leukémie (CLL). Zavedení monoklonálních protilátek a kombinovaných imuno- chemoterapeutických režimů vedlo ke zlepšení přežití nemocných s CLL. Přes nesporné pokroky v léčbě CLL a přes stále podrobnější poznání biologie tohoto onemocnění zůstává celá řada důležitých aspektů u CLL nedořešena. Mezi nedořešené otázky jistě patří problematika léčby relabovaných/refrakterních pacientů, infuzní toxicita monoklonálních protilátek a tromboembolická nemoc u CLL. Analýza souboru nemocných s CLL diagnostikovaných v okrese Hradec Králové (HK) od 1999-2013 nám zároveň umožnila zhodnocení trendů v epidemiologii a klinickém průběhu. Průměrná incidence CLL v okrese Hradec Králové za období 1999-2013 byla 8,2 nemocných na 100 000 obyvatel za rok. K posouzení trendů v epidemiologii a klinickém průběhu byli nemocní rozděleni na dvě podskupiny dle data diagnózy: v období 1999-2005 bylo diagnostikováno 92 pacientů a v období 2006-2013 108 nemocných. V porovnání s obdobím 1999-2005 došlo v letech 2006-2013 k významnému prodloužení celkového přežití (medián nedosažen vs. 86 měsíců). K zlepšení celkového přežití došlo u nemocných ≤ 70 let, ale nikoli u starších pacientů. Pacienti s refrakterní CLL mají velmi nepříznivou prognózu....
|
|
|
Nové biologické markery u lymfoproliferativních onemocnění
Špaček, Martin ; Mandys, Václav (vedoucí práce) ; Smolej, Lukáš (oponent) ; Lysák, Daniel (oponent)
Nové biologické markery u lymfoproliferativních onemocnění Souhrn Prognóza pacientů s lymfoidními neopláziemi je extrémně variabilní. Spolehlivé prognostické markery mohou pomoci identifikovat skupiny pacientů, které mohou profitovat z odlišných přístupů. Virus Epsteina-Barrové (EBV) je asociován přibližně s jednou třetinou pacientů s Hodgkinovým lymfomem (HL). EBV-DNA je často přítomna v plazmě i plné krvi pacientů s EBV-asociovaným HL. Nicméně význam EBV-DNA monitorování je dosud nejasný. V souboru 165 dospělých pacientů s HL jsme prospektivně monitorovali nálož EBV-DNA. Naše výsledky ukázaly, že hodnocení EBV-DNA v plazmě by mohlo být využito k odhadu prognózy a při sledování pacientů s EBV-pozitivním HL. Role R72P polymorfismu genu TP53 byla analyzována v několika studiích u NHL, nikoli však dosud u HL. V naší práci jsme hodnotili roli R72P u 340 pacientů s NHL a 298 pacientů s HL. Naše výsledky ukázaly, že R72P není prognostický faktor u bělošských pacientů s NHL a že nemá vliv na vývoj či prognózu HL. Ve studii se 73 pacienty s chronickou lymfocytární leukemií jsme stanovovali mutační stav IgVH, mutaci genu TP53 a expresi CD38 a tyrozinkinázy ZAP-70. Celková konkordance mezi expresí ZAP-70 a mutačním stavem IgVH byla 85%. Validace flow cytometrické analýzy exprese ZAP-70 byla provedena srovnáním s...
|
|
|
Přínos molekulárně genetických a cytogenetických analýz k diagnostice a predikci léčebné odpovědi u pacientů s non-Hodgkinskými lymfomy
Berková, Adéla ; Zemanová, Zuzana (vedoucí práce) ; Goetz, Petr (oponent) ; Smolej, Lukáš (oponent)
Maligní lymofoproliferace zahrnují vysoce heterogenní skupinu nádorů vycházejících z lymfocytů, tj. lymfomů (Non-Hodgkinových - NHL, i Hodgkinova), leukémií, mnohočetného myelomu a dalších. V současnosti je známa řada chromosomových aberací jak s diagnostickým, tak prognostickým významem, což zařadilo molekulárně cytogenetické analýzy genomu nádorových buněk mezi důležitá vyšetření. Disertace se věnuje především chronické lymfocytární leukémii (CLL), která patří mezi periferní B lymfoproliferace a je nejčastějším typem leukémie. Metodou fluorescenční in situ hybridizace (FISH) jsme vyšetřovali přítomnost čtyř nejčastějších aberací (delece 13q14, delece genu ATM a TP53 a trisomie 12), doplněnou u části pacientů o detekci aberací genu IgH, a porovnali jsme nálezy s dalšími faktory a klinickými charakteristikami. Práce ukazuje, že vyšetření klasického karyotypu je relativně málo relevantní. Metoda FISH byla pro záchyt aberací u CLL mnohem přínosnější. Přítomnost žádné ze čtyř zmíněných aberací není pro CLL specifická, má však prognostický význam, zejména delece TP53. Detekce některých translokací IgH genu je nepostradatelná v diferenciální diagnostice CLL a dalších NHL (velkobuněčného, folikulárního, Burkittova lymfomu, lymfomu z buněk plášťové zóny). Věnovali jsme se potvrzení významu jednotlivých...
|
|
|
Unfavourable biological prognostic factors in Multiple Myeloma
Painuly, Utkarsh ; Smolej, Lukáš (vedoucí práce) ; Pour, Luděk (oponent) ; Procházka, Vít (oponent)
Title I: Aurora kinase and FGFR3 inhibition results in significant apoptosis in molecular subgroups of multiple myeloma In our pre-clinical study we examined the role of Aurora kinase and FGFR3 inhibition in MM using a small molecule inhibitor A1014907 which induced aneuploidy in MM cell lines at low nanomolar doses. However, A1014907 induced more pronounced and dose dependent apoptosis in cell lines with t(4;14) translocation. Translocation t(4;14) is observed in about 15% of patients with MM leading to constitutive activation of FGFR3 in two-thirds of these patients. Further investigation of the mechanism of action of A1014907 revealed potent FGFR3 pathway inhibition only in the sensitive cell lines. Thus, our results show that aurora kinase inhibition causes cell cycle arrest and aneuploidy with minimal apoptosis whereas inhibiting both aurora kinase and FGFR3 activity induced potent apoptosis in MM cells. This study evaluates the role of simultaneous inhibition of Aurora Kinases and FGFR3 pathway which are both important deregulated pathways in MM patients; inducing potent apoptosis. Title II: Natural history of multiple myeloma with de novo del(17p) Our clinical study involved comparing the outcomes of 310 newly diagnosed MM patients with del(17p) detected by FISH to patients with high-risk...
|
|
| |
|
|
Aktuální aspekty péče o nemocné s chronickou lymfocytární leukémií
Šimkovič, Martin ; Smolej, Lukáš (vedoucí práce) ; Doubek, Michael (oponent) ; Papajík, Tomáš (oponent)
Souhrn V posledních letech jsme svědky nebývalého rozvoje léčebných možností chronické lymfocytární leukémie (CLL). Zavedení monoklonálních protilátek a kombinovaných imuno- chemoterapeutických režimů vedlo ke zlepšení přežití nemocných s CLL. Přes nesporné pokroky v léčbě CLL a přes stále podrobnější poznání biologie tohoto onemocnění zůstává celá řada důležitých aspektů u CLL nedořešena. Mezi nedořešené otázky jistě patří problematika léčby relabovaných/refrakterních pacientů, infuzní toxicita monoklonálních protilátek a tromboembolická nemoc u CLL. Analýza souboru nemocných s CLL diagnostikovaných v okrese Hradec Králové (HK) od 1999-2013 nám zároveň umožnila zhodnocení trendů v epidemiologii a klinickém průběhu. Průměrná incidence CLL v okrese Hradec Králové za období 1999-2013 byla 8,2 nemocných na 100 000 obyvatel za rok. K posouzení trendů v epidemiologii a klinickém průběhu byli nemocní rozděleni na dvě podskupiny dle data diagnózy: v období 1999-2005 bylo diagnostikováno 92 pacientů a v období 2006-2013 108 nemocných. V porovnání s obdobím 1999-2005 došlo v letech 2006-2013 k významnému prodloužení celkového přežití (medián nedosažen vs. 86 měsíců). K zlepšení celkového přežití došlo u nemocných ≤ 70 let, ale nikoli u starších pacientů. Pacienti s refrakterní CLL mají velmi nepříznivou prognózu....
|
|
|
Prognostický význam atypické morfologie leukemických buněk u chronické lymfocytární leukémie.
Fučíková, Nikola ; Smolej, Lukáš (vedoucí práce) ; Vrbacký, Filip (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Zdravotnická bionalalytika Kandidát: Bc. Nikola Fučíková Vedoucí: doc. MUDr. Lukáš Smolej, Ph.D. Název diplomové práce: Prognostický význam atypické morfologie leukemických buněk u chronické lymfocytární leukémie Cílem této diplomové práce je posoudit prognostický význam atypické morfologie buněk a jaderných stínů u nemocných s neléčenou chronickou lymfocytární leukémií (CLL). Provedli jsme diferenciální rozpočet leukocytů a rozřazení lymfocytů na typické a atypické v kohortě 101 pacientů (medián věku 66 let, 69 % mužů, stádium Rai III/IV v 18 %). Pro atypickou CLL (aCLL) jsme nastavili hranici 15 %, zjištěna byla u 59 % pacientů. Pro pozitivitu jaderných stínů (JS) jsme zvolili hranici 30 %; 33 % nemocných mělo zvýšené JS. Nezjistili jsme významnou spojitost aCLL/ jaderných stínů s moderními prognostickými ukazateli. Z hlediska jaderných stínů jsme prokázali souvislost vyššího zastoupení JS a časného klinického stádia dle Raie (p=0,04). Nebyl zjištěn vztah mezi aCLL a obdobím do léčby 1. linie (p=0,394); nemocní s aCLL však měli významně kratší celkové přežití (p=0,0397). U nemocných s nižším počtem jaderných stínů byl přítomen určitý trend ke kratšímu období do léčby 1. linie...
|
|
|
Imunofenotypizace malignit ze zralých B-buněk
Babuňková, Eva ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Smolej, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Autor:Mgr. Eva Babuňková Školitel: PharmDr. Petr Jílek, CSc. Název rigorózní práce: Imunofenotypizace malignit ze zralých B-buněk Rigorózní práce se zabývá stanovením fenotypu B-lymfoproliferativních onemocnění metodou průtokové cytometrie, která v současné době přispívá k určení diagnózy a klasifikace těchto onemocnění. Kromě diagnostiky je průtokové cytometrie v současné době stále více využívána po léčbě některých hematologických malignit k monitorování minimální reziduální nemoci (např. chronická lymfocytární leukemie). Velkou výhodou průtokové cytometrie je možnost vyšetřit různé druhy materiálů. V práci se konkrétně jedná o periferní krev a kostní dřeň. Cílem práce bylo porovnat expresi vybraných povrchových znaků u pacientů s odlišným B-lymfoproliferativním onemocněním v periferní krvi a v kostní dřeni. Celkem bylo analyzováno 171 vzorků (79 vzorků periferní krve a 92 vzorků kostní dřeně), které byly měřeny na průtokovém cytometru BD FACS Canto II. Soubor tvořilo celkem 75 žen a 96 mužů. Vzorky periferní krve i kostní dřeně byly dle četnosti rozděleny na skupiny: CLL, MCL, B- NHL NOS a ostatní B lymfoproliferace. Diagnostika B-lymfoproliferativních onemocnění je založena na...
|
|
|
Přínos molekulárně genetických a cytogenetických analýz k diagnostice a predikci léčebné odpovědi u pacientů s non-Hodgkinskými lymfomy
Berková, Adéla ; Zemanová, Zuzana (vedoucí práce) ; Goetz, Petr (oponent) ; Smolej, Lukáš (oponent)
Maligní lymofoproliferace zahrnují vysoce heterogenní skupinu nádorů vycházejících z lymfocytů, tj. lymfomů (Non-Hodgkinových - NHL, i Hodgkinova), leukémií, mnohočetného myelomu a dalších. V současnosti je známa řada chromosomových aberací jak s diagnostickým, tak prognostickým významem, což zařadilo molekulárně cytogenetické analýzy genomu nádorových buněk mezi důležitá vyšetření. Disertace se věnuje především chronické lymfocytární leukémii (CLL), která patří mezi periferní B lymfoproliferace a je nejčastějším typem leukémie. Metodou fluorescenční in situ hybridizace (FISH) jsme vyšetřovali přítomnost čtyř nejčastějších aberací (delece 13q14, delece genu ATM a TP53 a trisomie 12), doplněnou u části pacientů o detekci aberací genu IgH, a porovnali jsme nálezy s dalšími faktory a klinickými charakteristikami. Práce ukazuje, že vyšetření klasického karyotypu je relativně málo relevantní. Metoda FISH byla pro záchyt aberací u CLL mnohem přínosnější. Přítomnost žádné ze čtyř zmíněných aberací není pro CLL specifická, má však prognostický význam, zejména delece TP53. Detekce některých translokací IgH genu je nepostradatelná v diferenciální diagnostice CLL a dalších NHL (velkobuněčného, folikulárního, Burkittova lymfomu, lymfomu z buněk plášťové zóny). Věnovali jsme se potvrzení významu jednotlivých...
|
host ::
RSS.