|
|
Náročné kamenické prvky v Parléřovské dílně v evropském kontextu
Pavlíčková, Anna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Chotěbor, Petr (oponent)
Předkládaná práce se zabývá problematikou přenosu inspiračních prvků použitých v katedrále sv. Víta v Praze se zaměřením na visuté svorníky v sakristii katedrály. Na stavbě katedrály sv. Víta se podíleli ve 14. století dva stavitelé - Matyáš z Arrasu a Petr Parléř. Oba tito stavitelé se inspirovali nejvýznamnějšími stavbami tehdejší Evropy a získané zkušenosti uplatnili i na pražské katedrále. Důkladným zpracováním života Matyáše z Arrasu se podařilo definovat tohoto stavitele jako svébytnou osobnost, která při stavbě pražské katedrály používala moderní odvážné tvarosloví a položila základy katedrální architektury v Čechách. Následné zpracování vybraných staveb stavěných v jižní Francii druhé poloviny 13. a první poloviny 14. století předkládá mnoho prvků, které vykazují společné znaky s prvky užitými na katedrále sv. Víta, a umožňuje tak rozšířit inspirační zdroje pražské katedrály. Práce obou stavitelů na sebe navazuje v prostoru tzv. Staré sakristie zdobené dvěma unikátními visutými svorníky. Díky kompletnímu zpracování vzorů z jižní Francie a Alsaska byli objasněny okolnosti vzniku těchto svorníků, zmapovaná cesta jejich přenosu po Evropě a nastíněny další možnosti výkladu jejich tvarosloví. Celá práce je doplněna přehledem mapujícím fungování katedrální huti a rozborem středověké konstrukce...
|
|
|
Filosofická řeč katedrál
Slavík, Martin ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Dolista, Josef (oponent)
Práce se věnuje tématu sakrální gotické architektury, konkrétně stavby středověkých katedrál, v jejichž architektuře hledá hlubší filosoficko-teologické souvislosti s dobou spiritualitou, kosmologií a vnímáním souvstažností člověka a světa. Součástí výzkumu je ponor do oblasti posvátné geometrie a architektury zlatého čísla, jež koresponduje s pythagorejskou mystikou čísel. Práce vychází z širokého teoretického základu, do něhož patří jak filosofie, tak teologie, psychologie (zejména Jung a jím ovlivněný proud archetypální psychologie, dále daseinspsychologie a psychologický proud ovlivněný filosofickým odkazem Martina Heideggera). Práce je multidisciplinární, ačkoliv jejím středobodem jsou vždy katedrály v kontextu středověkého světa. Práce si všímá i specifického statusu katedrály v širším spektru sakrální architektury a odkrývá na této bázi duchovní provázanost středověkého a antického světa. Práce využívá pozitivistickou a fenomenologickou hermeneutiku sakrální gotické architektury. Jejím cílem je komparací různých modelových přístupů přiblížit hlubší myšlenkové poselství stavitelů katedrál. Přehled jednotlivých kapitol: 1.Seznam zkratek 2.Úvod 3.Katedrála v kontextu středověké společnosti 3.1.Zrození katedrál 3.2.Katedrála sv. Víta 3.3.Světci v kontextu katedrály sv. Víta 4.Středověký člověk v kontextu...
|
|
|
Vývoj gotického opěrného systému
Mikeska, Pavel ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Záruba, František (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem gotického opěrného systému. V jednotlivých, chronologicky řazených kapitolách jsou uváděny příklady jednotlivých staveb, které jsou seskupeny do kapitol, dle své zeměpisné lokace. Počínaje prvními opěrnými systémy, jakožto i gotického slohu ve Francii, dostáváme se k šíření nové myšlenky do sousedních zemí, jako jsou Anglie, Itálie, Nizozemí, Německo a Česko. Následuje kapitola věnovaná vrcholné podobě opěrného systému na příkladu katedrály v Amiens a Kolíně nad Rýnem. Celek uzavírá katedrála sv. Víta na Pražském hradě, jakožto přední dílo Petra Parléře s detailním popisem opěrného systému vysokého chóru a příčné lodi. Klíčová slova Gotika, architektura, vývoj, opěrný, systém, katedrála, kostel, Petr, Parléř
|
|
|
Imagemakeři české katolické církve v období 2011-2013
Vošalíková, Anna ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Orban, Karol (oponent)
Cílem této práce je analyzovat české mediální prostředí mezi lety 2011-2013 se zaměřením na kauzy, které ovlivňují image katolické církve. V první části práce budu na církev nahlížet jako na firmu a posuzovat v tomto světle její komunikační aktivity. V následující části budu pak analyzovat kauzy, které se objevili na české mediální scéně mezi sledovanými lety a měli vliv na vnímání církve veřejností. Ve třetí části své práce se budu věnovat jednotlivým osobnostem, které na základě jejich aktivity v mediálním prostoru považuji za imagemakery katolické církve. V poslední části se zaměřím konkrétně na kauzu sporu o katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha. V závěru se zamyslím nad dalším směřováním komunikace katolické církve v Čechách.
|
|
|
Proměny sakrálního prostoru
Mléčka, Jan ; PhDr.Martin Horáček,Ph.D. (oponent) ; Doc.Ing.arch.Michal Hronský,PhD. (oponent) ; Petelen, Ivan (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Křesťanský kostel je nedílnou součástí naší více než tisícileté kontinuity. Svým vnějším projevem antropomorfizuje společenské proměny i dějinné zvraty. Stal se integrální součástí naší životní zkušenosti v prostoru i čase. Stále častěji zaznívají odborné hlasy hovořící o krizi Evropy jako o krizi vlastní identity, ztrátě schopnosti ptát se po smyslu budoucího směřování i smyslu vlastní přítomné existence. Redukce časové danosti na omezený rámec vlastní fyzické existence upírá člověku schopnost pokládat otázky a znovu a znovu na ně hledat odpovědi, dotazovat se po smyslu a podstatě věcí. Bezstarostnost vykořeněné plevy hnané větrem se může jevit euforizující měrou volnosti a svobody, znamená však rezignaci na aktivní spolutvorbu generačního směřování. Jedním ze základních atributů architektonické osobnosti by měla být vysoká míra schopnosti syntetického myšlení, zahrnující multioborové poznatky celospolečenského poznání,a to jak v aktuálnosti prožívané přítomnosti, tak i v čase. Na jejich základě by pak v ideálním případě mělo dojít k přiblížení se podstatě řešeného problému, definici obecných zákonitostí, platných bez ohledu na proměny společenské poptávky, módnosti či vkusu. Následující práce, zabývající se „proměnou“ křesťanského kostela, by měla na základě syntetizace dílčích analytických poznatků v oblastech architektury, liturgiky, historie a teologie nabídnout kompaktní faktickou platformu, uplatnitelnou v architektonické praxi, edukaci (architektonické i teologické), pastoraci a širší fundované společenské diskuzi o současné podobě křesťanského sakrálního prostoru,jeho východiscích a budoucím možném vývoji. Důraz by neměl být kladen na dogmatickou interpretaci šokujících objevů, ale na samostatnou tvůrčí interpretaci cílové skupiny. První polovina textu je věnována teologickým a symbolických východiskům a dějinným proměnám, druhá se pak v teoretické i praktické rovině zamýšlí nad možným směřováním křesťanského sakrálního prostoru v postkřesťanské Evropě.
|
|
|
Moderní sakrální architektura
PODROUŽKOVÁ, Petra
Práce se zabývá evropskou sakrální architekturou 20. a 21. století. Konkrétně se jedná o stavby židovské, římskokatolické a islámské. Ve druhé části jsou stavby jednotlivých náboženství uvedeny do historického kontextu, zároveň jsou zmíněny jejich funkce, znaky a typologie. Na tomto základě pak třetí část u každého náboženství uvádí reprezentativní vzorek zásadních moderních sakrálních staveb, vždy s okolnostmi jejich vzniku, popisem urbanistického zakomponování v konkrétní lokalitě a architektonického řešení, uspořádání interiéru a případně použití speciálních technologických postupů při jejich výstavbě. Ve čtvrté části je provedeno vzájemné srovnání staveb jednotlivých náboženství a zhodnocení vývoje moderní evropské sakrální architektury. Všímá si též funkce a využití světla a uvádí z tohoto hlediska některé výjimečné stavby. Závěrečná, pátá část se pokouší odpovědět na otázku, jak by měl vypadat moderní chrám.
|
|
|
Dějinný vývoj liturgického prostoru a jeho odraz v architektuře kláštera Břevnov
KOHOUTOVÁ, Petra
Práce se zabývá historickým vývojem liturgického prostoru obecně a architekturou Břevnovského kláštera. První část popisuje jednotlivé architektonické slohy a jejich vliv na slavení liturgie a uvádí názorné příklady sakrálních staveb. V závěru první části jsou popsány změny po II. vatikánském koncilu, které se týkají liturgického prostoru a slavení liturgie včetně příkladů pokoncilních staveb. Tématem druhé části je Břevnovský klášter. Stručně je zde popsána jeho historie a dále pak jeho architektonický vývoj {--} od románského období do baroka. Dále jsou zmíněny historické události, které výstavbu kláštera ovlivnily.
|
host ::
RSS.