|
| |
|
|
Problematika vizuálního vnímání v díle Reného Magritta
VANDERKOVÁ, Andrea
Tato práce poskytuje podrobnou analýzu tří děl Reného Magritta na myšlenkovém pozadí studií vizuální kultury a sémiotiky. Vzhledem k tomu, že se tyto disciplíny na našem území teprve etablují, je první část práce věnována vytvoření teoretického rámce, pro interpretaci Magrittových děl. Kromě této části, věnované obecně problematice lidského vnímání obrazů, se předložená práce věnuje jednak dynamice vztahu slova a obrazu, která ovlivnila Magrittovo dílo, a jednak samotné interpretaci vybraných děl. Na základě interpretace Magrittových děl se snažím osvětlit způsob, jakým si vytváříme názor na zobrazení a jak hodnotíme okolní svět skrze ně.
|
|
|
Optimismus v časech strachu a nesvobody
Madlová, Ivana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Březinová, Monika (oponent)
Studentka se ve své práci snaží vystihnout zásadní problematiku formování veřejného mínění na příkladu opozičního satirického časopisu Der Simpl, který vycházel v Praze v době rozmachu nacismu v Německu v letech 1934-1935. Název práce vystihuje jednak samotnou snahu opozičních žurnalistů o "emocionální úlevu" v době narůstající cenzury a represe, jednak ale také dále míří na problematiku vytváření mediálních konstruktů s emotivním zabarvením, na straně jak systému, tak opozice. Autorka se snaží shrnout instrumenty, jakými je vytvářena tzv. "optimistická iluze" ve společnosti a způsoby, jakými působí na formování veřejného mínění. Na základě teoretického rámce i několika karikatur se studentka snaží ukázat, jakým způsobem se tehdejší žurnalisté vyrovnávali s dobovými událostmi. Jak studentka shrnuje v závěru své práce, satira ani opoziční žurnalistika toho na lidském životě až tolik nezmění. Rádi se jí zasmějeme, avšak svůj život na jejich základě nezměníme. Přestože je studentka přesvědčena o důležité roli politiky v rámci života demokratické společnosti a částečně na základě zvolených karikatur i některá politická témata zpracovává, sama se svou prací míří do oblasti mezilidských vztahů a individuálního rozvoje osobnosti. Neboť je přesvědčena o tom, že zachování demokratické společnosti a občanské...
|
|
|
Gombrichova teorie recepce zobrazivých uměleckých děl
Fejfarová, Tereza ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Cílem této práce je představení názorů E. H. Gombricha na podstatu recepce děl zobrazivých umění. V úvodu práce jsou popsány momenty Gombrichova života, které přispěly k formování jeho názorů na toto téma. Následně se soustředím na samotný Gombrichův koncept recepce zobrazivých uměleckých děl. Práce je členěna na tři části, ve kterých jsou Gombrichovy úvahy o recepci tematizovány. První část představuje úvahy o podílu diváka v procesu recepce uměleckého díla. V této části je demonstrováno, že těžiště Gombrichových názorů tvoří rozlišení dvou sfér: "vidění" a "vědění". Druhý okruh, ve kterém Gombrichův koncept recepce tematizuji, představuje jeho názory na roli umělce a zabývá se způsobem a limity umělecké tvorby. Ve třetí části jsou popsány Gombrichovy úváhy o vývoji recepce ve vztahu k historickým proměnám umělecké funkce. Práce analyzuje Gombrichovu tezi, že vědění, zkušenost a paměť mají rozhodující vliv na vnímání, interpretaci a samotnou tvorbu uměleckého díla. V závěru práce parafrázuji Gombrichovy úvahy o perspektivním zobrazení a sleduji návaznost úvah Nelsona Goodmana, který Gombrichovo stanovisko kritizuje.
|
|
| |
|
|
Obrazové iluze. Sémiotická analýza jejich užití v reklamě
Chromečková, Lucie ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Svoboda, Aleš (oponent)
Obrazové iluze jsou nedílnou součástí našeho života. Setkáváme se s nimi v reklamách, různých testech, nebo zábavných internetových stránkách. Jaké je však jejich pozadí, jejich historie? Byly vždy vytvářeny se záměrem pobavit a uvést ve zmatek, nebo byl jejich původní záměr jiný? A pokud se s nimi setkáme, rozumíme jim? Jak vlastně máme k iluzím přistupovat, jak jim máme rozumět? To jsou jen některé z otázek, na něž hledá tato práce odpovědi. Za pomoci dohledání historie a pochopení vzniku a vývoje obrazových iluzí se autorka snaží o vytvoření klasifikace iluzí. Zároveň v této práci provádí sémiotickou analýzu iluzí využívaných v reklamách. Obrazové iluze totiž v kombinaci s reklamním sdělením představují pro sémiotiky výzvu. Jak můžeme interpretovat něco co je ze samé svojí podstaty nejednoznačné nebo mnohoznačné? Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Land art jako prostředek k vytvoření iluze ideálního prostoru
Hladová, Anežka ; Hnízdil, Aleš (vedoucí práce) ; Kurt, Kurt (oponent)
Diplomová práce je zaloţena na koncepci projektu akcentujícího na principu land artu
iluzi intervence do prostoru na základě historické události nebo objektu, který v prostoru
schází. Projektová část obsahuje šest landartových návrhů s představením konceptu a klíčový
sedmý landartový návrh, který je realizován na vrchu Vítkov. Součástí řešení prostoru
Vítkova je návrh parkových a terénních úprav, doplněný o land art odkazující na historii.
Návrh se zabývá zejména předimenzovanou asfaltovou cestou, která nyní vytváří
plochý vrchol tohoto významného kopce - skutečný vrchol tak Vítkov postrádá. Snahou je
vrátit Vítkovu jeho přírodnější a neznásilněný vzhled. Cesta je navíc v letních měsících kvůli
asfaltovému povrchu vyprahlým nehostinným místem. Návrh přináší řešení v podobě návratu
k úvozové cestě, která bude pod úrovní terénu, dláţděná přírodními kameny a mírně zúţena.
Podél hlavní úvozové cesty jsou vedeny mlatové cesty pro chodce a běţecká dráha, jeţ zde
doposud byla pouze jako ţivelná cesta v trávníku. Asfaltová zůstane pouze jedna cesta určená
zejména pro in-line bruslaře. Okolo tras jsou navrţeny terénní modelace, díky nimţ se ze
všudypřítomných výhledů stávají výhledy vzácnější, intimnějšího charakteru. Všechny úpravy
mají navozovat pocit, ţe vrchol Vítkova nikdy nebyl zploštěn, jak je tomu dnes, a člověk je
zde pouhým návštěvníkem procházejícím zářezem napříč vrcholem a terénní úpravy pak
poskytují pocit vrcholu, kde kdyţ člověk stane, ocitne se na nejvyšším bodě Vítkova.
Památný vrch Vítkov je veřejným prostorem, jenţ má svůj nenahraditelný význam, avšak je
stále opomíjen. Jedná se o zelený vrch promítající se do dalekých pohledů Prahy, místo, kde
se udála historická bitva a v neposlední řadě je to park určený k rekreaci. Realizovaný
landartový projekt je zařazen do programu mezinárodního Landscape festivalu 2018 v Praze a
kromě toho, ţe je jiţ dnes jeho součástí, tuto událost předznamenává. Z návrhu vzniká tedy
dílo ve veřejném prostoru s cílem akcentovat historickou událost s bolestnou vzpomínkou
paměti daného místa. Zároveň poukazuje na scházející strom v prostoru a jeho zánik
propojuje s rozměrem pomíjivosti a hodnoty, kterou pro nás měl. Land art zde umocňuje
představu, ţe zde rostoucí šeříky a akáty proti sobě stojí na bitevním poli jako v bitvě na
Vítkově či jako dnes tak trochu Karlín a Ţiţkov. Poraţené akáty (Křiţáci) prchají z
5
karlínského svahu před vítězícími šeříky (Husité) a po nich zde zůstává jen jeden padlý voják,
padlý akát či spousta zabodaných kopí.
Další landartové návrhy mají společné to, ţe se nacházejí ve městech či na hranici
města a přilehlé krajiny a autor je dobře zná. Kromě viditelných skutečností je v návrzích tedy
kladen důraz i na vnitřní souvislosti vyjádřené iluzí. Kolemjdoucí by při pohledu na
navrhovaný land art měl být schopen uvědomit si, ţe je v daném prostoru určitá chyba, kterou
si před tím neuvědomoval. Záměrně je divák staven do pozice, kdy musí zapojit svou fantazii,
protoţe k němu místo náhle promlouvá, avšak jen jakýmsi stínem či obrysem neexistující
skutečnosti. Tato práce chce mimo jiné ukázat na fakt, ţe iniciativa obyvatelstva dokáţe
město měnit a můţe přinášet zajímavé nápady, jako tomu bylo například v případě High Line
v New Yorku.
V neposlední řadě literární rešerše přináší vhled do tématu land artu, jako uměleckého
směru, ale také jako prvku ve veřejném prostoru, který je dnes častým tématem, mnohdy kvůli
jeho nesprávnému utváření. Práce se zaměřuje zejména na české autory.
|
|
|
Romány deziluze a zrání
Kotšmídová, Alena ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tato bakalářská práce se na základě románů Santa Lucia, Ivův román a Stříbrný vítr zabývá různými podobami románů deziluze a zrání. Na hrdinech vybraných románových děl ukazuje, jaké podněty vedou ke konstituování iluze, z jakých příčin vzniká deziluze, jaký průběh tato deziluze má a v co ústí. Z výkladu vyplývá, že ačkoli všechny romány lze zařadit k románu deziluze a zrání, v mnohém se od tradiční podoby tohoto syžetu odlišují, stejně jako se liší jejich výstavba a hrdinové. Součástí práce jsou vedle výkladu deziluze hrdinů jednotlivých románů také komparační kapitoly, v nichž jsou sledovány paralely a rozdíly mezi obrazy hrdinů. Zároveň komparace umožňuje poukázat na změnu myšlení, která se odehrála mezi koncem devatenáctého a počátkem dvacátého století. Tato změna je patrná v odlišném způsobu řešení obdobných problémů a vymezuje rozdíl mezi dvěma generacemi české moderny. klíčová slova: deziluzivní román, iluze, deziluze, emoce, fantazie
|
|
|
MAPA
Merta, Johana ; Sterec, Pavel (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Prezentuji soubor výtvarných prací vzniklých v období Magisterského studia a jeho přerušení, tedy práci vzniklou v letech 2012-2017. Tématicky jsem zpracovávala kartografické přenosy prostoru do plochy s manipulací měřítek a vizuálních zkratek. Společně s mojí aktivitou představím i práci dalších 5ti výtvarníků, kterým jsem nabídla téma mapy paralelního vesmíru k jejich autorskému zpracování.
|
|
|
Role míst nedourčenosti v procesu četby literárního díla
Kadlčíková, Radka ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Práce se zaměřuje na dvě estetické teorie, které se primárně zabývají recepcí uměleckého díla literárního. Práce pojednává o fenomenologické estetice Romana Ingardena a recepční estetice Wolfganga Isera. Zkoumání je vedeno k objasnění pojmu míst nedourčenosti v literárním textu a jejich funkci v něm. Oba autoři tento pojem vysvětlují v rámci svého pojetí recepce uměleckého díla literárního. Metoda práce je vymezena popisem obou představovaných teorií, na jejímž konci se oba přístupy porovnávají. Cílem práce je charakterizovat obě teorie a vymezit v nich pojem míst nedourčenosti. Cílem práce je také popsat momenty, ve kterých se Wolfgang Iser inspiruje teorií Romana Ingardena a také místa, kde s jeho teorií nesouhlasí a reviduje ji.
|
host ::
RSS.