|
|
Vývoj státního dluhu České republiky v letech 1993-2015
Zeman, Mikuláš ; Klement, Josef (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat vývoj státního dluhu v ČR za období 1993 až 2015 s ohledem na vývoj příjmů a výdajů státního rozpočtu a s ohledem na vývoj makroekonomických ukazatelů. Práce je zaměřena na vyhodnocení hospodářské politiky jednotlivých vlád v průběhu zkoumaného období a posouzení vlivu politických příčin na vývoj státního dluhu. Obsahuje rovněž porovnání situace ČR se situací vybraných postkomunistických států. Teoretická část popisuje hlavní pojmy, které práce řeší. Představuje také názory vybraných ekonomů na hospodářskou politiku. V praktické části je analyzován vývoj státního dluhu v jednotlivých zkoumaných obdobích, se zaměřením na příjmy a výdaje státního rozpočtu a vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů. Zhodnocena je přitom hospodářská politika jednotlivých vlád. Závěrem je vyhodnoceno působení politických příčin na výši státního dluhu z hlediska relevantních teorií a hypotéz. Provedená analýza ukázala, že v daných podmínkách se významně projevila pouze hypotéza, že slabé postavení vlády vede ke značným rozpočtovým schodkům.
|
|
|
Komparace vývoje veřejných rozpočtů v jednotlivých politických cyklech od vzniku České republiky do roku 2015
Křeček, Štěpán ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce poskytuje ucelený přehled o veřejných rozpočtech v České republice se zaměřením na státní rozpočty. Práce komparuje vývoj fiskálních politik v jednotlivých politických cyklech v rámci novodobé historie České republiky. Díky tomu lze analyzovat, jaký vliv má fiskální politika na vývoj vybraných makroekonomických indikátorů, a lze tak vyhodnotit úspěšnost různých přístupů k tvorbě rozpočtů. Sestavování veřejných rozpočtů je periodicky se opakující činnost, která probíhá na všech úrovních státní správy i samospráv, proto jsou v práci důkladně analyzovány předchozí rozpočty a v nich jsou odhalovány chyby, jichž se naše vlády dopouštěly. Na základě těchto analýz a následných komparací jsou v práci deduktivní metodou formulovány obecné zásady, které mohou vést ke zlepšení plánování rozpočtů v České republice, což je hlavní přínos celé práce.
|
|
|
Analýza vývoje veřejného dluhu v ČR od roku 1993 do současnosti se zvláštním zřetelem na státní dluh
Netolická, Nicole ; Chmelová, Pavla (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Cílem bakalářské práce je na základě analýzy vývoje dluhových ukazatelů zhodnotit dodržování a účinnost evropských i národních fiskálních pravidel. Zároveň je zhodnocena vhodnost zavedení Ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a s ním souvisejících zákonů. Teoretická část je rozdělena na 3 části. První se týká obecně veřejných financí, významnou kapitolou je zde zejména teorie státního rozpočtu. Druhá kapitola se zabývá dluhovým financováním. Jedná se o definování dluhových ukazatelů, které jsou analyzovány v praktické části práce. Konkrétně jde o deficit SR a sektoru vládních institucí a o státní a vládní dluh. Poslední kapitola teoretické části se věnuje fiskální politice a tedy i fiskálním pravidlům. Praktická část obsahuje dva velké celky. První se věnuje analýze již zmíněných dluhových ukazatelů, které jsou zkoumány v 5-ti letých intervalech, kde je pozorován negativní vývoj těchto ukazatelů. Tato analýza obsahuje též specifikování hlavních příčin daného vývoje. Druhá část se zabývá fiskálními pravidly, která jsou platná na území ČR, ale i těmi, která možná v budoucnu v platnost vejdou, konkrétně jde o Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti. Jsou zde zhodnocena, jak evropská fiskální pravidla, Maastrichtská kritéria a Pakt stability a růstu, tak pravidla národní. Hodnocen je zejména jejich vliv na vývoj daných dluhových ukazatelů. V závěru práce je zhodnocena účinnost fiskálních pravidel. Byl potvrzen jejich vesměs pozitivní vliv na vývoj zmíněných dluhových ukazatelů. Je zde také vyhodnocena nutnost zavádění dalších fiskálních pravidel.
|
|
|
Udržitelnost veřejnych financí v Řecku
Ježek, Dominik ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Ve své práci se zabývám udržitelností veřejných financí v Řecku, dosažitelnosti stanovených cílů pro úroveň dluhu na HDP, analýzou dopadů dluhové krize v politickém a sociálním kontextu, strukturou státního rozpočtu a evaluací provedených reforem. Na základě odborných publikací, příkladů dluhových krizí v Asii a Latinské Americe a doporučení OECD, EK, NERV a IOBE jsem sumarizoval jednotlivé reformní směry a kroky k dosažení udržitelného stavu veřejných financí
|
|
|
Fiskální politika Maďarska - chyby a perspektivy
Salmaová, Erzsébet ; Štěpánek, Pavel (vedoucí práce) ; Zajíček, Miroslav (oponent)
Diplomová práce zkoumá vývoj fiskální politiky v Maďarsku. Prvním cílem diplomové práce je detailně popsat vývoj základních makroekonomických ukazatelů Maďarska od přelomu tisíciletí až do současnosti. Analýza makroekonomického vývoje nám má sloužit jako východisko pro splnění druhého cíle, kterým je identifikovat hlavní příčiny současné špatné ekonomické situace země. Naší hypotézou je, že dominantní příčinou současných problémů Maďarska není finanční a hospodářská krize, ale nezodpovědná fiskální politika maďarské vlády a dlouhodobě špatně nastavený systém sociálního zabezpečení. Třetím cílem diplomové práce je porovnat základní fiskální ukazatele Maďarska a České republiky a vymezit případné podobnosti resp. rozdíly ve fiskálním vývoji obou zemí. Naší hypotézou je, že rostoucí zadlužení vládního sektoru je v obou zemích způsobeno přetrvávajícími rozpočtovými deficity, které mají strukturální povahu. Detailní analýza fiskálních opatření maďarské vlády vedla k potvrzení naší hypotézy, tj. že dominantní příčinou současných problémů Maďarska není finanční a hospodářská krize, ale nezodpovědná fiskální politika maďarské vlády a dlouhodobě špatně nastavený systém sociálního zabezpečení. Po porovnání fiskálního vývoje v Maďarsku a České republice jsme dospěli k závěru, že fiskální vývoj České republiky v podstatě kopíruje maďarský trend a Česká republika se nedostala na hranici bankrotu jen díky nižší počáteční úrovni zadluženosti a tomu, že její rozpočtové schodky nebyly tak vysoké, jak v případě Maďarska.
|
|
|
Dopady finanční krize na vybrané segmenty ekonomiky ČR a na státní rozpočet
Kučerová, Alena ; Ochrana, František (vedoucí práce) ; Vítek, Leoš (oponent)
Diplomová práce se zaobírá problematikou celosvětové finanční krize a jejími dopady na Českou republiku od roku 2007 s podrobnějším zaměřením na období 2011 až 2013. Úvodní část práce je zaměřena na vymezení pojmu "finanční krize", na analýzu příčin jejího vzniku a také na dopady krize na celosvětové hospodářství a světové finanční trhy. V druhé části práce jsou hodnoceny dopady krize na reálnou ekonomiku České republiky z pohledu vybraných ukazatelů. Třetí část je věnována projevům krize v oblasti příjmů a výdajů státního rozpočtu, rozpočtového deficitu a vládního dluhu a také vliv krize na plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. Závěr práce je věnován ekonometrickému modelování, jehož cílem je prokázat hypotézu, zda v práci analyzované vybrané ukazatele měly vliv na vývoj podílu vládního dluhu na HDP a podílu deficitu veřejných financí na HDP ve sledovaném období.
|
|
|
Vliv míry zadluženosti na výši veřejných výdajů v resortu obrany ve vybraných členských státech NATO
Hodžic, Faris ; Izák, Vratislav (vedoucí práce) ; Ochrana, František (oponent) ; Holcner, Vladan (oponent)
Vojenské výdaje hrají významnou úlohu v oblasti rozhodování při nastavení obranné politiky každého jednotlivého státu. Ekonomika státu, její výkonnost a její vývoj patří mezi hlavní faktory, které ovlivňují výši těchto veřejných výdajů. V současné době, kdy jsme svědky stagnace ekonomického růstu v západoevropských státech, probíhající dluhová krize zasahuje stále významnější měrou do všech oblastí, jenž postižené státy zabezpečují prostřednictvím vynakládání veřejných financí včetně resortu obrany. Tato práce si klade za cíl přispět novými poznatky v oblasti ekonomie obrany a veřejných financí prozkoumáním vlivu státního dluhu na veřejné výdaje v resortu obrany. První část práce je věnována definování ekonomie obrany a stručnému vymezení jejího historického vývoje s následným rozborem charakteru obrany coby čistě veřejného statku. V této kapitole je dále rozebrána problematika zadluženosti včetně vymezení přístupů, které ve vztahu k zadluženosti zastávaly hlavní myšlenkové proudy zabývající se ekonomickou teorií. Ve druhé části je prováděna rešerše dosavadní literatury zkoumající vojenské výdaje a zadluženost, jejich vývoj a případnou kauzalitu ve vztahu k významným makroekonomickým ukazatelům. Ve třetí kapitole jsou uvedeny a okomentovány výsledky vlastního empirického výzkumu, který vychází z teoretických předpokladů a modelů představených v prvních dvou kapitolách. Analýza byla zpracována na datech, které mají podobu ročních časových řad od roku 1978 do roku 2011 (tedy 34 let) pro jednotlivé zkoumané státy (7 členských států NATO: Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Nizozemí, Velká Británie a Spojené státy americké). K empirické analýze byla použita metoda regrese a metoda panelové regrese. Hlavním závěrem práce je potvrzení primární hypotézy o existenci závislosti mezi zadlužeností státu a vojenskými výdaji a zamítnutí dílčí hypotézy o tom, že tento vzájemný vztah je negativní.
|
|
|
Vliv fiskální politiky na výnosovou křivku
Vránová, Veronika ; Maršál, Aleš (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Diplomová práce analyzuje dopady fiskální politiky na výnosovou křivku za použití čtvrtletních dat české ekonomiky v období 2000:1 - 2012:4. Práce důkladně popisuje předchozí teoretickou a empirickou literaturu a diferencuje jejich výsledky podle předmětu zkoumání a použité metodologie. Empirická část je zaměřena na vlastní odhad vlivu schodku státního rozpočtu a vládního dluhu na rozpětí mezi tříměsíčními a pětiletými úrokovými sazbami, které odráží vliv fiskální politiky na sklon výnosové křivky. Definovaná regresní rovnice byla odhadnuta Metodou nejmenších čtverců. Jelikož odhadnuté koeficienty nebyly statisticky významné, tato práce nepotvrdila závěry převládající makroekonomické teorie predikující pozitivní dopad fiskální politiky na úrokové sazby.
|
|
|
Mezinárodní statistické standardy pro sektor vládních institucí
Valentová Půlpánová, Lenka ; Hronová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hindls, Richard (oponent) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Analýza hospodaření vládního sektoru získala na významu po druhé světové válce, kdy keynesovská teorie přiřadila vládnímu sektoru klíčovou úlohu ve stabilizaci hospodářského cyklu a poválečná rekonstrukce a rozvoj byly ve značném rozsahu založeny na státních intervencích. V 90. letech 20. století se vládní sektor začal těšit zvýšenému zájmu v důsledku potřeby koordinovat fiskální politiky a úzce monitorovat zdraví veřejných financí zemí formujících Evropskou měnovou unii. Konečně v kontextu nedávné globální ekonomické krize se vládní sektor vrátil do centra hospodářsko-politické diskuse, neboť se fiskální politika stala hlavním nástrojem v boji proti ekonomické recesi a následně začal problém udržitelnosti veřejných financí tížit řadu zemí po celém světě. Rostoucí význam fiskálních analýz a rozhodování o nastavení fiskální politiky vždy vytvářely a vytváří poptávku po odpovídající datové základně. Mezinárodní statistické standardy v minulosti sehrály klíčovou úlohu v uspokojování těchto požadavků. Tato dizertační práce nabízí historický přehled, srovnávací analýzu a hodnocení hlavních mezinárodních statistických standardů zabývajících se statistikou vládního sektoru, které byly vyvinuty Organizací spojených národů, OECD, Evropskými společenstvími (Eurostatem), MMF, Světovou bankou a Evropskou centrální bankou. Pokrývá období počínaje prvními mezinárodními standardy ve druhé polovině 40. let minulého století až po současnost. Analyzuje klíčové změny ve statistickém zachycení vládního sektoru včetně historických kořenů a postupných revizí a rozšíření, které odrážely měnící se potřeby uživatelů i posuny v ekonomickém prostředí. Studie srovnává statistické standardy mezi sebou a v čase s důrazem na základní definice, koncepty a klasifikace, institucionální pokrytí vládního sektoru, strukturu vládních účtů a bilančních položek, integraci tokových a stavových účtů a konsolidaci transakcí a stavů. Dizertační práce ukazuje, že mezinárodní statistické standardy byly úspěšné v úsilí poskytnout jednotnou statistickou metodiku, doporučení a nejlepší praktiky. Mezinárodní organizace proká-zaly, že jsou nejlépe schopny vyvinout široce akceptované statistické standardy. Jejich spolupráce s národními statistickými úřady a využití předních expertů přispěly k tomu, že si tyto statistické systémy získaly značnou důvěru, v případě že jsou správně aplikovány. Srovnávací analýza rovněž zřetelně ukazuje dlouhodobou snahu mezinárodního statistického společenství o prohloubení mezinárodní harmonizace. Aplikace mezinárodních statistických standardů také podstatně zlepšila kvalitu a zejména dostupnost dat, jelikož jednotlivé země jsou zavázány, prostřednictvím jejich členství v mezinárodních organizacích, kompilovat dohodnutá data na základě jednotné metodiky. To platí zejména pro členské země EU, pro něž je poskytování dat v dané metodice právně závazné, neboť slouží pro účely rozpočtu EU a rozpočtového dohledu. Jako zvláštní případ je prezentován historický vývoj od počátku 90. let minulého století a současný stav statistiky sektoru vládních institucí v České republice.
|
|
|
Vývoj a vzájemné vztahy mezi ekonomickými ukazateli
Klimentová, Veronika ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Bílková, Diana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem a vzájemnými vztahy vybraných ekonomických ukazatelů v rámci Evropské unie -- hrubým domácím produktem, mírou inflace, výší vládního dluhu a mírou nezaměstnanosti. Část práce je věnována vymezení vybraných ukazatelů a popisu statistických metod, které byly k analýze těchto ukazatelů použity. Hlavní část práce se potom zaměřuje na zkoumání vazby mezi hodnotami jednotlivých ukazatelů a výší hrubého domácího produktu pomocí analýzy rozptylu a analyzuje vývoj daných ukazatelů. Ve sledovaném období byly dané ekonomické ukazatele nejvíce ovlivněny zejména v roce 2004, kdy došlo k doposud největšímu rozšíření Evropské unie, což znamenalo mimo jiné např. otevření trhu práce a v některých státech tak došlo k zásadnímu poklesu nezaměstnanosti. Dále lze prakticky u všech ukazatelů sledovat dopad ekonomické krize. Ve většině států tak došlo např. ke zvýšení míry nezaměstnanosti nebo snížení hrubého domácího produktu.
|
host ::
RSS.