|
|
Riziko hybridizace ohrožené třešně křovité (Prunus fruticosa) s pěstovanými zástupci rodu Prunus
Musilová, Lenka ; Vít, Petr (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Předkládaná diplomová práce hodnotí riziko probíhající hybridizace (antropohybridizace) v populacích silně ohroženého taxonu Prunus fruticosa na území České republiky a v přilehlých oblastech. Pro studium hybridizace byla využita analýza absolutní velikosti genomu (stanovená pomocí průtokové cytometrie) spolu s klasickou a geometrickou morfometrikou. Bylo zjištěno, že ke křížení P. fruticosa dochází ve stejné míře jak se zplanělou a na našem území nepůvodní Prunus cerasus (vzniká tetraploidní kříženec Prunus ×eminens), tak s přirozeně se vyskytující Prunus avium (vzniká triploidní kříženec Prunus ×mohacsyana). Výskyt triploidního hybrida byl na území České republiky podceňován (uváděn byl pouze tetraploidní hybrid), protože kříženci P. ×eminens a P. ×mohacsyana nejsou odlišitelní pomocí studovaných morfologických znaků. Díky odlišné ploidii je ale lze za využití průtokové cytometrie jednoznačně odlišit. Na většině analyzovaných lokalit se nacházeli buď pouze jedinci čisté P. fruticosa nebo hybridi prvního či druhého typu. Jen čtyři populace byly smíšené. Ve dvou z nich byla zjištěna kontinuální variabilita v absolutní velikosti genomu, která by mohla poukazovat na výskyt hybridních rojů zahrnující různě pokročilé hybridy včetně zpětných kříženců. Jedná se však pouze o nepřímé důkazy případně...
|
|
|
Unveiling hidden species diversity in desmids (Desmidiales, Viridiplantae)
Šťastný, Jan ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; F.M. Coesel, Peter (oponent) ; Kaštovský, Jan (oponent)
Krásivkové druhy byly tradi n vymezovány pouze na základ morfologických znak . Ov em astý chybný výklad morfologické variability u krásivek vedl v minulosti ke zna ným zmatk m v taxonomii této významné skupiny zelených as, co komplikuje interpretace krásivkové biodiverzity v kontextu sladkovodní ekologie, biogeografie a biomonitoringu. Proto jsem se v rámci této práce zam il p edev ím na doposud opomíjené téma, vyu ití polyfázického p ístupu pro výzkum taxonomie krásivek na druhové úrovni. Ve v t in studií byla pro zhodnocení taxonomie vybraných druh krásivek (zejména zástupc tvarov komplexních rod Micrasterias a Xanthidium) vyu ita kombinace jak tradi ních morfologických, tak i moderních fylogenetických a geometricko-morfometrických metod. Ve dvou láncích jsem pro vyjasn ní taxonomie n kolika tvarov mén nápadných krásivek pou il kombinaci tradi ních morfologických dat a dat o autekologii p íslu ných druh . Obecn , výsledky této práce ukázaly, e zp sob, jakým recentn nahlí íme na diverzitu a roz í ení krásivek, by m l být od základu zm n n. Reálná druhová diverzita je ve v t in p ípad z eteln jemn j í ne ta, definovaná pouze na základ klasických morfologických p ístup , asto je na úrovni variet t chto tradi ních morfologicky definovaných druh a lze ji v t inou dob e popsat pomocí kombinace...
|
|
|
Ekologický pohled na morfologii rozsivek.
Fialová, Markéta ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Hodač, Ladislav (oponent)
Tradiční druhový koncept rozsivek je založen na morfologických znacích jejich křemičitých schránek. Multidisciplinární přístup k vymezování druhů rozsivek umožnil objevení skryté diverzity tradičně definovaných druhů. Nově rozpoznané druhy jsou ale značně morfologicky variabilní a pouhým okem nerozlišitelné. Z dostupných studií bylo zjištěno, že jednotlivé morfotypy vykazují rozdílné ekologické preference. Tato práce se zabývá otázkou, zda morfologie přírodních populací rozsivek druhového komplexu Frustulia rhomboides, který zahrnuje více tradičních i kryptických druhů, odráží působení podmínek prostředí. Pomocí landmarkových metod geometrické morfometriky byla analyzována tvarová variabilita schránek zástupců tohoto druhového komplexu v různých rašeliništních biotopech na území ČR. Byly měřeny vybrané parametry prostředí a zjišťováno druhové složení rozsivkových společenstev ve vzorcích. Tato data byla použita při analýze vztahů mezi tvarovou variabilitou buněk v rámci komplexu a podmínkami prostředí. Analýzy odhalily hlavní trendy morfologické variability, které souvisejí s různými podmínkami prostředí. V rámci druhového komplexu F. rhomboides byly objeveny dva morfotypy charakteristické pro odlišné typy biotopu. Ukázalo se, že typ lokality a pH mají signifikantní vliv na morfologii modelového...
|
|
|
Přisuzované psychologické charakteristiky lidského obličeje v závislosti na socioekonomickém statusu
Linke, Lenka ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Pivoňková, Věra (oponent)
Lidský obličej je komplexní sémantický orgán, jež mimo jiné odráží i individualitu jedince, což je dáno především jeho tvarovou různorodostí. Tato práce se zaměřuje na zkoumání vztahu mezi vnímanými charakterovými vlastnostmi a sociálním postavením. Dále byla studována variabilita tvaru v závislosti na sociálním statusu. Podkladem pro studii se stal soubor fotografií 55 mužů v manažerské pozici, které byly dále ohodnoceny 47 muži (průměrného věku 22 let ) a 77 ženami (průměrného věku 21,6 let). Data byla dále zpracována s využitím klasických metod statistického testování společně s metodami geometrické morfometriky. V naší studii jsme sledovali vliv tří charakterových vlastností - dominance, atraktivity a důvěryhodnosti - na sociálním postavení. Výzkum ukázal statisticky nesignifikantní vztah mezi vnímanou dominancí, atraktivitou a sociálním statusem. Naopak byl prokázan statisticky významný vztah mezi vnímanou důvěryhodností a sociálním postavením, Nepodařilo se nám detekovat distinktní morfologické struktury u vedoucích oddělení a vedoucích firem. Nicméně parametrické testy prokázaly statisticky významné rozdíly mezi tvaroprostorem důvěryhodného a nedůvěryhodného obličeje. Klíčová slova: percepce obličeje, dominance, atraktivita, důvěryhodnost, sociální status, geometrická morfometrika, formální...
|
|
|
Vliv environmentalních proměnných na tvar UV-reflektantní kresby u druhu Gonepteryx rhamni
Pecháček, Pavel ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Mnoho živočišných druhů je citlivých k ultrafialovému světlu. Některé z nich mají na těle zvláštní struktury, které mohou světlo v oblasti UV reflektovat. Takové struktury byly nalezeny u mnoha živočišných taxonů - jedněmi z nich jsou také motýli (Lepidoptera). Význam UV-reflektance u motýlů je spojován především s pohlavním výběrem a z tohoto hlediska se jím zabývá většina současných prací. Cílem této práce je nabídnout alternativní pohled na tento fenomén. Její snahou je odhalit, jak prostředí ovlivňuje tvaroprostor UV- reflektantní kresby a křídla u druhu Gonepteryx rhamni (Pieridae). Variabilita tvaru v závislosti na různých environmentálních proměnných (latituda, longituda, altituda, průměrná roční teplota, průměrné roční srážky, index zelenosti krajiny - NDVI, produktivita prostředí - NPP) je studována pomocí metod geometrické morfometriky. Práce se také zabývá tvarovou rozdílností mezi pohlavími, jedinci z různých lokalit či tvaroprostorovou diferencí mezi poddruhy G. rhamni. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 118 samců a 67 samic G. rhamni a několik poddruhů z celé Palearktické oblasti. Pomocí mnohorozměrných regresí byl u samců prokázán vliv většiny sledovaných proměnných na tvarovou proměnlivost křídla a UV-reflektantní kresby. Nejvýznamnějšími faktory byly průměrné roční srážky a průměrná...
|
|
|
Revize ontogeneze trilobita Sao hirsuta Barrande, 1846 z kambria ČR
Laibl, Lukáš ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Solenopleuridní trilobit Sao hirsuta Barrande, 1846 je známý ze sedimentů "středního" kambria České Republiky, Německa a Španělska. Je jedním z prvních trilobitů, u kterého byl detailně popsán ontogenetický vývoj (Barrande, 1852). Předkládaná diplomová práce představuje první moderní revizi ontogeneze tohoto druhu po více než padesáti letech, která je založena především na kvantitativních metodách a detailním studiu morfologie exoskeletonu. Pomocí kvantitativních metod (biometrického měření a geometrické morfometriky) byly podrobně popsány změny dorzálního exoskeletonu v průběhu ontogenetického vývoje S. hirsuta, včetně objevení intrainstarové morfologické a velikostní variability a přechodu z alometrického růstu na izometrický. V rámci protaspidního období byly rozlišeny jednotlivé instary druhu S. hirsuta. Detailní studium morfologie prokázalo několik rozdílných protaspidních morfotypů, z nichž některé mohou představovat stádia odlišných taxonů. Byla popsána morfologie a usazení hypostomu, včetně změn kterými hypostom prochází v průběhu ontogeneze. Studiem segmentace byl u druhu S. hirsuta zjištěn hypoprotomerický typ vývoje s počáteční akumulační fází, střední rovnovážnou fází a terminální vyčerpávací fází. Klíčová slova: Sao hirsuta, trilobiti, ontogeneze, hypostom, geometrická morfometrika,...
|
|
| |
|
|
Geometrická morfometrika schránek rozsivek.
Hubáčková, Kateřina ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce obsahuje rešeršní a praktickou část. V literární rešerši se zabývám biologií rozsivek (Bacillariophyceae) s důrazem na problematické oblasti výzkumu. Podrobněji jsou probírány zejména morfologie specifické křemičité schránky a její morfogeneze, životní cyklus, který je charakteristický zejména vegetativní fází, při níž dochází kvůli rigidní buněčné stěně ke zmenšování buněk, a pojetí taxonomie těchto organismů, které je značně komplikované kvůli neujasněnému druhovému konceptu. Další část rešerše je věnována geometrické morfometrice, což je rychle se rozvíjející metoda, která přináší zcela nové možnosti pro uchopení a kvantifikaci biologického tvaru. V praktické části této práce prezentuji výsledky experimentu, který je úvodní studií k práci diplomové a má za cíl osvojit si nástroje geometrické morfometriky a prezentovat možnosti této metody. Tématem je morfologická variabilita tří kmenů penátních rozsivek, kultivovaných za standardních podmínek, studovaná pomocí landmarkových metod. Kladu si otázku, zda malé buňky těsně před sexuálním rozmnožováním, které prošly dlouhou fází vegetativního dělení, mají odlišnou morfologickou disparitu než velké buňky, vzniklé obnovením z auxospory po sexuálním rozmnožování.
|
|
|
Populační a geografická proměnlivost létavců (Miniopterus) v západní Palearktidě
Šrámek, Jan ; Benda, Petr (vedoucí práce) ; Hanák, Vladimír (oponent)
V této práci byla prostřednictvím multidisciplinárního přístupu (morfometrická kraniální, dentální, fenetická a tvarová analýza; molekulárně genetická analýza mt genu ND2) detailně prostudována pohlavní a zejména geografická proměnlivost různých populací rodu Miniopterus ze západní Palearktidy a navazujících oblastí: Miniopterus schreibersii (Maroko, západní Evropa, Panonie, Balkán, Kréta, Blízký východ, Střední východ), Miniopterus natalensis (Jemen, Etiopie) a Miniopterus inflatus (Etiopie). U druhu Miniopterus schreibersii byla testována a následně prokázána existence pohlavního dimorfizmu: samci mají lebky celkově větší a oproti samicím relativně vyšší, kratší a užší. Mandibuly mají celkově větší samice, stejně jako více než polovinu dentálních rozměrů. Samci mají výrazně větší špičáky a celkově, ku ostatním dolním premolárům, relativně vyšší dolní P4. Pohlaví se navzájem nejvíce liší ve tvaru P4 a horních molárů. Hodnocením mezipopulační variability druhu Miniopterus schreibersii bylo zjištěno, že vzorky západoevropské, panonské, balkánské, krétské, sicilské, gruzínské, příbřežní turecké a marocké nejspíše náležejí poddruhu M. s. schreibersii. Afgánské, íránské, ázerbájdžánské a vnitrozemní turecké pak poddruhu M. s. pallidus. Blízkovýchodní vzorky (jižní Anatolie, Kypr, Libanon, Sýrie),...
|
host ::
RSS.