|
|
Morfologie a taxonomie nově objevených zástupců skupiny Megasecoptera ze svrchního karbonu severní Číny (Insecta: Palaeodictyopteroida)
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Godunko, Roman (oponent)
Palaeodictyopteroida (Insecta: Palaeoptera) je vymřelá převážně fytofágní skupina hmyzu, která se vyskytovala od svrchního karbonu do svrchního permu. Jedním z řádů patřící do této skupiny je Megasecoptera. Přestože v rámci řádu Megasecoptera bylo dosud ustanoveno přes 20 čeledí, není kompletní morfologie tělních struktur dosud uspokojivě prostudována. V této práci studovaný materiál pocházející ze svrchního karbonu (baškir) severní Číny přináší nové poznatky týkající se vnější morfologie zástupců řádu Megasecoptera na základě studia rozsáhlého souboru čítajícího 76 jedinců. Fosílie se vyznačují excelentním způsobem zachování křídel i ostatních tělních struktur. Jedinci byli rozřazeni především na základě křídelní žilnatiny do dvou rodů čeledí Brodiopteridae a Sphecopteridae. Tato diplomová práce má za cíl především popsat morfologii a prozkoumat variabilitu křídelní žilnatiny v rámci jedinců dvou nově navržených druhů Brodioptera sp. n. a Cyclocelis sp. n. pocházejících z lokality v severní Číně. Za tímto účelem byly použity metody geometrické morfometrie založené na význačných bodech - srovnání centroidových velikostí, prokrustovská analýza, analýza hlavních komponent a metoda ohybných plátů. Variabilita křídelní žilnatiny i velikosti křídel mezi druhy vykazují mírné odlišnosti. Vnitrodruhové...
|
|
|
Morfologie dolní čelisti s ohledem na demografickou strukturu raně středověkého pohřebiště Mikulčice
Thon, Tomáš ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vlivu socioekonomického postavení na morfologii dolní čelisti jedinců z raně středověkého pohřebiště v Mikulčicích. Toto hradiště bylo významným mocenským centrem Velkomoravské říše s rozvrstvenou společností. V této práci jsou porovnávány 2 odlišné přístupy rozlišení jedinců. Prvním z nich je rozdělení jedinců na základě lokality hrobů na jedince z hradu, podhradí a zázemí. Druhým přístupem je rozlišení na základě bohatosti hrobové výbavy na jedince s bohatou a jedince s chudou hrobovou výbavou. Odlišné společenské postavení je spojování především s rozdílnou stravou. Proto jsou nejvíce ovlivněny úpony žvýkacích svalů. Dohromady bylo zkoumáno 132 jedinců (59 mužů a 73 žen). Materiál byl vyhodnocen za pomoci metod geometrické morfometrie. Použity byly metody CDP DCA, GPA, dvouvýběrový t-test, PCA, MANOVA a SVM. U všech skupin mikulčického obyvatelstva byl pozorován pohlavní dimorfismus. Muži mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou u jedinců z hradu, nejmenší u jedinců s bohatou hrobovou výbavou. Rozdělení jedinců na základě lokality hrobů ukazuje, že jedinci z vyšší vrstvy mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou mezi ženami z hradu a ženami z podhradí. Nejmenší rozdíly jsou mezi muži z hradu a z...
|
|
|
Odhad pohlaví lebky podle povrchu exokrania s využitím CT skenů
Musilová, Barbora ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Friedl, Lukáš (oponent)
Diplomová práce vychází metodologicky ze studie Abdel Fatah et al. (2014), kterou rozvíjí a modifikuje. Tato metoda za použití exokraniálních a endokraniálních povrchových sítí lebek dosáhla vysoké úspěšnosti klasifikace pohlaví (97 %). V naší studii jsme využili anonymizovaná CT objemová data lebek současné francouzské populace, ze kterých jsme segmentovali pouze exokraniální povrch. Na takto získaných virtuálních modelech jsme provedli CPD-DCA (Dupej et al., 2014). Analýza hlavních komponent byla provedena ve formě i tvaru (po odškálování velikosti). Celkem bylo analyzováno 104 lebek (51 žen a 53 mužů) ve věkovém rozpětí 18 až 92 let, s průměrným věkem 58 let u žen a 52,46 u mužů. Po využití analýzy Support vector machine (SVM) s radiálním jádrem (a s cross-validací), byla dosažena nejvyšší úspěšnost metody 87,5 % při modelování formy lebky za využití 27 hlavních komponent. Nejpřesnější klasifikace pohlaví na základě pouhého tvaru lebek byla nižší pouze o dvě procenta. V našem případě mohla být úspěšnost negativně ovlivněna vysokým věkem testovaných jedinců, protože míra pohlavního dimorfismu se se zvyšujícím věkem snižuje (Wells et al., 2007), nebo rozdílnou mírou pohlavního dimorfismu v populaci (např. Brůžek a Murail, 2006, Walker et al., 2008). Dalším, a to nejvíce pravděpodobným důvodem,...
|
|
|
Sledování vztahu mezi asymetrií skeletu a měkkých tkání obličeje na základě výpočetní tomografie
Skryjová, Zuzana ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Bigoni, Lucie (oponent)
Obličej člověka není dokonale symetrický, lehké asymetrie se běžně vyskytují u každého jedince napříč všemi populacemi. Cílem práce bylo sledování asymetrie na celém povrchu měkkých a tvrdých tkání hlav jedinců s ohledem na věk a pohlavní dimorfismus. Navazujícím cílem bylo poté zhodnotit rozdíl asymetrie mezi tkáněmi. Materiálem pro práci byl transverzální soubor CT snímků dospělé české populace ve věkovém rozmezí 21-84 let. Jedinci byli rozděleni podle pohlaví na 50 mužů a 48 žen a podle věku do skupin do 39 let, 40-59 let a 60 a více let. K analýze dat bylo využito metod geometrické morfometrie (CPD - DCA, analýza asymetrie, per vertex T-test, metody superprojekce). Výsledky byly vizualizovány pomocí barevných map a map signifikance, které zobrazují stranovou nesouměrnost a statistickou významnost. Variabilita souboru byla analyzována pomocí analýzy hlavních komponent. Výsledky hodnocení tvrdých tkání ukázaly pravostrannou protruzi na anteriorním a laterálním povrchu lebky, a to u mužů i žen ve všech věkových intervalech. Tato asymetrie byla statisticky velmi významná, na rozdíl od posteriorní oblasti, která byla vyhodnocena protruzivní na levé straně a měla p-hodnotu nižší. Na povrchu měkkých tkání byla také zjištěna asymetrie, co se umístění týče, stejná u mužů i u žen. Oproti lebkám byla...
|
|
|
Variabilita a vývojové změny obličeje člověka ve věku 3-15 let: longitudinální a transverzální přístup
Moštková, Miroslava ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
- 1 - Abstrakt Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení věkových rozdílů v morfologii obličeje jedinců od 3 do 15 let na základě využití 3D faciálních modelů a transverzálního přístupu. Z důvodu nesprávného využití transverzálních dat k hodnocení růstu se druhá část diplomové práce zabývala porovnáním transverzálního a longitudinálního přístupu výzkumu. Longitudinální sledování vývojových změn obličeje lze považovat za reálný růst. Transverzální databáze obsahovala 397 3D faciálních modelů chlapců a 442 3D faciálních modelů dívek. Došlo k využití tří dříve publikovaných longitudinálních databází, které byly rozděleny do následujících věkových intervalů: 3 - 6 let (12 chlapců, 14 dívek), 6 - 12 let (15 chlapců, 18 dívek), 12 - 15 let (23 chlapců, 22 dívek). K analýze 3D faciálních modelů byly použity metody geometrické morfometrie (Coherent point drift - Dense correspondance analýza, Per vertex T-test a Analýza hlavních komponent). K vizualizaci výsledků bylo využito superprojekčních barevných map, map signifikancí a jejich proložení. Při využití ročních po sobě jdoucích věkových intervalů u transverzálního souboru nebylo možné sledovat návaznost rozdílů v morfologii obličeje mezi věkovými kategoriemi, které lze sledovat u reálného růstu. Díky využití širších intervalů došlo ke zvýšení vizuální podobnosti...
|
|
|
Tvarová variabilita proximální a distální části lidské kosti holenní
Brzobohatá, Hana
Cílem disertační práce bylo zachytit a popsat tvarovou variabilitu proximální a distální části lidské kosti holenní ve vztahu k pohlaví, dožitému věku, sociálnímu statusu a pozici na časové ose. Dílčí cíle lze řešit pouze v širším časovém intervalu, a tak byla variabilita tvaru a formy zkoumána nejprve v rámci populace historické (raný středověk), dvou novověkých (první polovina 20. století a současnost) a posléze i v tomto časovém rozpětí. Vstupní data byla získána metodou optického skenování a výpočetní tomografie (CT), u souboru současné populace byly CT řezy použity pro vytvoření trojrozměrných povrchových modelů kostí. Pro kvantitativní analýzu tvaru, formy a velikostní složky jsme zvolili přístupy geometrické morfometrie v kombinaci s mnoharozměrnými statistickými metodami. Postupně jsme testovali vliv pohlaví, věku a pozice na časové ose odděleně pro proximální a distální konfiguraci význačných bodů. U raně středověkého souboru bylo přihlédnuto k možné interakci biologických a sociálních jevů a byl testován i vliv sociálního postavení jedince na základě lokalizace hrobu v rámci mikulčické aglomerace. Pohlavní dimorfismus proximální a distální tibie byl prokázán u vnějších lineárních rozměrů metodami tradičně morfometrickými (např. Steyn a Işcan, 1997; Šlaus et al., 2013), které vytvořily...
|
|
|
Změny obličejové části lebky na území střední Evropy v průběhu posledních 1200 let
Bejdová, Šárka
Cílem disertační práce bylo popsat, kvantifikovat a interpretovat, do jaké míry se změnil tvar a velikost obličejového skeletu u obyvatel, kteří žili na území dnešní České republiky v období od raného středověku po současnost, tj. v průběhu posledních zhruba 1200 let. V tomto časovém období byly zkoumány morfologické rozdíly mezi populacemi, změny pohlavního dimorfismu, modularita a alometrie obličejového skeletu. Hodnocení bylo založeno na CT-snímcích lebek tří historických populací, a to z raného středověku, vrcholného středověku a raného novověku. Současná populace byla zastoupena CT-snímky žijících lidí. Celkem jsme hodnotili obličejový skelet 329 jedinců, 183 bylo mužů a 146 žen. Z CT-snímků byly vytvořeny virtuální 3D povrchové modely. Obličejový skelet byl rozdělen do tří morfologických celků, které byly dále hodnoceny. Jednalo se o skelet horního obličeje, dolní čelist a patro. Statistické zpracování bylo provedeno metodami geometrické morfometrie, která umožňovala studovat tvarovou a velikostní variabilitu zkoumaných celků odděleně. Z porovnání velikostních i tvarových rozdílů mezi studovanými populacemi je patrné, že současná populace se nejvíce odlišuje od ostatních populací. Obličejový skelet současné populace má největší parametr velikosti. Mezi nejmarkantnější tvarové změny patří...
|
|
|
Morfologie dolní čelisti s ohledem na demografickou strukturu raně středověkého pohřebiště Mikulčice
Thon, Tomáš ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vlivu socioekonomického postavení na morfologii dolní čelisti jedinců z raně středověkého pohřebiště v Mikulčicích. Toto hradiště bylo významným mocenským centrem Velkomoravské říše s rozvrstvenou společností. V této práci jsou porovnávány 2 odlišné přístupy rozlišení jedinců. Prvním z nich je rozdělení jedinců na základě lokality hrobů na jedince z hradu, podhradí a zázemí. Druhým přístupem je rozlišení na základě bohatosti hrobové výbavy na jedince s bohatou a jedince s chudou hrobovou výbavou. Odlišné společenské postavení je spojování především s rozdílnou stravou. Proto jsou nejvíce ovlivněny úpony žvýkacích svalů. Dohromady bylo zkoumáno 132 jedinců (59 mužů a 73 žen). Materiál byl vyhodnocen za pomoci metod geometrické morfometrie. Použity byly metody CDP DCA, GPA, dvouvýběrový t-test, PCA, MANOVA a SVM. U všech skupin mikulčického obyvatelstva byl pozorován pohlavní dimorfismus. Muži mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou u jedinců z hradu, nejmenší u jedinců s bohatou hrobovou výbavou. Rozdělení jedinců na základě lokality hrobů ukazuje, že jedinci z vyšší vrstvy mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou mezi ženami z hradu a ženami z podhradí. Nejmenší rozdíly jsou mezi muži z hradu a z...
|
|
|
Modelování vývoje povrchu patra člověka od 7 let do dospělosti
Moravec, Tomáš ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozdíly ve vývoji patra u dívek a chlapců v rámci pěti věkových skupin ve věkovém rozmezí 7 až 19 let, a to pomocí metod geometrické morfometrie. Dále se práce věnuje sledování pohlavního dimorfismu ve vývoji patra. Pochopení růstu patra, znalost odlišností v jeho vývoji a také změn souvisejících s pohlavním dimorfismem jsou velmi užitečné, neboť výsledky této studie budou sloužit jako srovnávací norma pro defekty pater u české populace, ale také pro vhodné plánování ortodontických zákroků. Materiál tvoří 228 sádrových odlitků pater bez jakýchkoliv patologií, přičemž 112 z nich patří chlapcům a 116 dívkám české populace. V naší studii jsou tedy použita transverzální data. Jedinci byli následně rozděleni do pěti věkových skupin 7, 10, 12, 15 a 19 let s ohledem na jejich pohlaví. Věkové změny celého povrchu patra byly modelovány pomocí metod geometrické morfometrie (Coherent point drift - Dense correspondance analýza, Per vertex T-test a Analýza hlavních komponent). K vizualizaci výsledků bylo využito superprojekčních barevných map, map signifikancí a superprojekce. Výsledky ukazují největší variabilitu ve formě patra u dívek skupin 10 a 12 let a u chlapců skupiny 10 let, a naopak nejmenší variabilitu u skupiny dívek 15 let a chlapců 7 let. U tvaru je největší variabilita u...
|
|
|
Rekonstrukce tvaru polygonálních modelů
Klíma, Ondřej ; Beran, Vítězslav (oponent) ; Španěl, Michal (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou statistického zpracování polygonálních modelů. Cílem diplomové práce je rekonstrukce polygonálního modelu poškozené lebky. Rekonstrukce je řešena pomocí statistického modelu tvaru lebky. Práce pokrývá problém registrace lebek založené na metodě thin-plate spline, zarovnání modelů obecnou prokrústovskou analýzou, identi fikaci chybějících částí lebky jako odlehlých hodnot statistického modelu. Následně práce řeší doplnění chybějících částí lebky a ověření věrohodnosti doplněných částí.
|
host ::
RSS.