|
|
Prostor jako paradigma výuky
Kolomazníková, Pavla ; Vojtíšek, Jan (oponent) ; Rozwalka, Szymon (vedoucí práce)
Cílem práce je přesun Fakulty architektury VUT, která svými prostorovými možnostmi nevyhovuje požadavkům pro budoucí studium. Návrh nové Fakulty architektury usiluje o vytvoření nového prostoru pro studenty architektury, který jim umožní různé možnosti komunikace, dostatečnou flexibilitu, diverzitu prostorů a nabídne jim stát se přímou součástí prostoru.
|
|
| |
|
|
Prostor jako paradigma výuky
Belopotocký, Maroš ; Bureš, David (oponent) ; Sládeček, Svatopluk (vedoucí práce)
Zadaním bakalárskej práce je navrhnúť dostavbu Fakulty architektúry v areáli VUT v mestskej časti Brno-stred medzi ulicami Úvoz, Údolní a Tvrdého, z dôvodov plánovaného presunu fakulty zo súčasných priestorov na ulici Poříčí. Otázka dostavby umožňuje rozšíriť priestory fakulty a doplniť kapacity, na ktoré dnešný stav už nemá miesto. Projekt tiež rieši využitie pôvodných historických budov a spojenie Fakulty architektúry s Fakultou výtvarných umení v rámci jedného areálu.
|
|
|
Dostavba objektů určených pro FA a FaVU VUT Brno v areálu Údolní
Ševčíková, Veronika ; Lev, Mirko (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Areál VUT na nároží ulic Údolní a Úvoz v Brně se nachází na hranici městské památkové rezervace, na úpatí vilové čtvrti Kraví Hora. Severovýchodnímu nároží ulic Úvoz a Údolní dominují dva objekty bývalých kasáren, propojené nárožním polygonem přízemní budovy bývalého Anatomického ústavu. Cílem návrhu je urbanistické dokomponování areálu VUT pro potřeby FA, FAVU a Kreativního centra, spolu s možností vystavení semestrálních prací a sbírky soch VUT. Přístavba dvou nových objektů jako kolmá ramena ke stávajícím budovám s galerií poskytují dostatečné prostory pro fateliérovou výuku provozně oddělených fakult. Mezi objekty vzniká umělecké náměstí – terasovitě uspořádaný prostor vedoucí ke galerii, se zpevněnými plochami pro exteriérovou tvorbu sloužící také jako výstavní plocha. Díky zpřístupnění veřejnosti se z areálu stává umělecko tvůrčí centum.
|
|
|
Prostor jako paradigma výuky
Dimitrov, Georgi ; Štojdl, Václav (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Projekt řeší novou budovu Fakulty architektury VUT, která je situován do jednoho ze stávajících kampusů univerzity na křižovatce ulic Údolní a Úvoz. Návrh počítá s umístěním celého programu FA do objektu bývalých kasáren z 19. stol. na ulici Úvoz a navazující přístavby. „Přístavba“ není pouze přístavbou, tedy rozšířením stávající budovy, ale je příležitostí pro její rekonfiguraci. Vzniká hybrid, hra mezi starým a novým, která rámuje nový způsob využití objektu. Programově je celý návrh rozdělen podle tří úrovní přístupnosti: Veřejnost, studenti a učitelé respektive zaměstnanci. Prostorové řešení se pak řeší vzájemnou interakci, uvedených tří skupin uživatelů.
|
|
|
Prostorový kýč
Helešic, David ; Mitášová,, Monika (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Jako student posledního ročníku magisterského studijního programu mohu vyhodnotit, že jsem po celou dobu svého studia byl vystaven působení nespočetných vjemů, ať už během přednášek, povinných cvičení nebo ateliérové tvorby, které mě formovaly jako studenta a budoucího architekta. I přes to, že své studium chápu spíš jako možnost osobního rozvoje a instituci vysoké školy jako platformu „sebezdokonalování“ , tomuto druhu diskurzivního formování se nelze vyhnout. Především z počátku studia jsem pedagogy prezentované teze, informace či řešení vnímal jako univerzální pravdy. Přednášející zřídkakdy zdůrazňují, že se v jejich podání jedná o jednu z možných interpretací, osobní názor, či že se pohybují v určitém filozofickém nebo ideologickém rámci. Postupem času ale člověk začne bilancovat a relativizovat. Jako kritický objekt introspekce „fakultního diskurzu“, kterým jsem si za dobu svého studia prošel, jsem zvolil pojem Prostoru. Rozbor, který jsem ve své diplomové práci provedl potvrzuje, že Prostor většina vyučujících neoddělitelně spojuje s prací architekta. Názory, které cirkulují okolo tohoto pojmu se prostřednictvím výuky dostávají do myšlenkového aparátu studentů, respektive budoucích architektů. Ti si je následně berou jako argumentační arzenál do vlastní praxe. Odpovědět na otázku: „Co je to Prostor?“ nicméně není předmětem této práce. Práce s Prostorem, jenž pro mnoho architektů značí předěl mezi „stavbou“ a „Architekturou“ se na základě mé vlastní analýzy jeví jako kontroverzní koncepce toho, co architekt vlastně dělá. Jasná definice „architektonického Prostoru“ totiž v podstatě neexistuje a v tomto světle se neustálým opakováním pojmu Prostor vystavujeme riziku jeho naprostého vyprázdnění. Prostor se v architektonické teorii, a následně v architektonickém diskurzu, objevil relativně nedávno (1893).
|
|
|
Prostor jako paradigma výuky
Cingeľ, Adam ; Müller, Rudolf (oponent) ; Rozwalka, Szymon (vedoucí práce)
Fakulta architektúry ako celok nie je len obyčajným priestorom pre výuku študentov, je sama sebou vzorom a ukazuje svoje možnosti. Mala by využívať svoj potenciál a umožniť užívateľom na vlastnej koži pocítiť rôzne typy priestorov. Oproti ostatným je fakulta architektúry výnimočná práve v tom že má možnosť využiť vlastné priestory ako samotný vzor k výuke.
|
|
|
Přístavba FA Lublaň
Tomková, Iva ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Stará budova fakulty architektury v Lublani má na zadní jižní straně po obou stranách schodiště nevyhovující prostory. Tyto dvě části byli přistavěny v pozdější době - v druhé polovině 20. století. Do výšky staré budovy, která má vysoké stropy, byl vměstnán dvojnásobný počet pater. Vznikla tak složitá změť malých prostor, různých schodečků apod. Výška v některých místnostech je pod povolenou hranicí. Návrh s nahrazením těchto dvou částí zcela novými /na staré budově nezávislými/ konstrukcemi. Nový návrh vychází z několika základních možností a požadavků. Jedná se o ocelovou konstrukci v modulu 2,9 x 2,9 metru. Hmota s rostoucí výškou roste i do šířky. Nezabírá tak místo pro komunikaci na zemi a zároveň tak vytváří přístřeší nad zaparkovanými koly. Půdorysně je nová budova rozdělena na dvě části. Jedna jsou kanceláře, která mají všechny stejnou světlou výšku - 2,7 metru. Zbylá část je multifunkční tzv. poloveřejná, sloužící k odpočinku, práci, čekání na konzultace, prezentace,... Každé pole modulu je umístěno do jiné výšky, vytvářející tak různě vysoké a různě opticky propojené prostory. Pohyb probíhá po spirále a je tak dosaženo vstupům ze všech stávajících výškových úrovní ve staré budově. Ocelová nosná konstrukce je opláštěna prosklenou fasádou s čirého skla. Nové prostory jsou tak zcela světlé a pomáhají pocitově zvětšit prostory. Nové tvary jsou tak lehké, transparentní a je skrz ně vidět i stará původní fasáda. Počet kancelářských míst se oproti původnímu počtu 36 navýšil na 40 židlí. V prvním patře byly nově navrženy záchody, které zde chybí a byl rozšířen počet kabinek v každém podlaží.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.