|
|
Privatization through FDI in the Czech Republic: Effects of Privatization Properties on the Companies' Performances
Nachtigall, Jakub ; Geršl, Adam (vedoucí práce) ; Kolouchová, Petra (oponent)
Tato práce zaměřená na velkou privatizaci v České republice přispívá do tématu přímých efektů PZI analýzou dopadů reálných hodnot těchto investic. Unikátní data získaná v archivu Ministerstva financí České republiky umožňují použít v porovnání výkonů příjemců PZI během krize 1997-98 další dosud nezkoumané vlastnosti privatizace. Syntetická metoda přístupu je použita k odhadu ne- jpodobnějšího konkurenta každého z příjemců PZI a kontrole různých situací, ve kterých se pobočky nadnárodních firem na začátku roku 1997 nacházely. Práce má popisem některých dosud neznámých vlastnosti privatizace prostřednictvím PZI v průběhu velké privatizace rovněž historický přínos. Dále je popsána teorie PZI, privatizace v České republice, makroekonomické pozadí a PZI do České republiky. Klasifikace JEL D24, F21, F23, P31 Klíčová slova Česká republika, Přímé zahraniční inves- tice, Privatizace, Produktivita výrobních faktorů, Přechody socialistických podniků E-mail autora jakub.nachtigall@gmail.com E-mail vedoucího práce adam.gersl@cnb.cz
|
|
|
The impact of IMF financial aid on economic growth and inflation
Covalenco, Valeri ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Mejstřík, Michal (oponent)
The International Monetary Fund was created to promote financial stability, global monetary cooperation, high employment, international trade and sustainable economic growth. Together with the World Bank, IMF has a "monopoly" on offering loan programs for countries in deep crises or for development projects. In this thesis, we examine the effect of IMF, i.e. loan size and quotas, on the economic growth and inflation rate, by applying a dynamic panel regression on our dataset. In addition, we look at how the IMF Quotas influence the size of the loans. Our empirical results display significant evidence that IMF loans influence the GDP growth in a positive manner, in the medium term. Both Control of Corruption and Voice & Accountability have a negative influence on the economic growth. In other words, less corruption and stronger civil rights will halt the growth level of the economy. We also determined that IMF Quotas is not a robust indicator of the loan size. It is only driven by the past loan levels. Regarding Inflation determinants, IMF loans are not affecting the Inflation in a significant manner, while FDI and Control of Corruption - do. FDI exercises a positive influence on the CPI, while perception of less corruption has a negative effect on Inflation rate. JEL Classification D73, E31, F12,...
|
|
|
Foreign Direct Investment and Economic Growth: Evidence from Transition Economies
Su, Qihao ; Holub, Tomáš (vedoucí práce) ; Amini, Chiara (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent)
Abstraktní Abstrakt: Institucionální kvalita a úroveň příjmů zemí mohou hrát v mezinárodním obchodu různou roli, což může negativně i pozitivně ovlivnit přímé zahraniční investice a ekonomický růst. Ačkoli empirické důkazy ukazují smíšený výsledek, několik literatur konkrétně studuje vliv PZI na ekonomický růst a roli institucí v PZI a ekonomický růst v rozvojových zemích. Tato práce je vyvinuta na základě výzkumu Roodmana (2006, 2009) a Farole a Winklera (2012), ale konkrétně se zaměřuje na dopady institucionální kvality na souvislost mezi FDI a růstem. Tato práce je založena na teorii absorpční kapacity a modelu exogenního růstu s využitím technik dynamického panelu GMM robustních pro proliferaci přístrojů. Nakonec práce empiricky otestovala propozice prostřednictvím ekonometrických modelů regresí modelu statického panelu a dvoustupňové rovnice GMM. Stručně řečeno, na základě teorie absorpční kapacity, tato disertační práce nejen přispívá k literatuře aplikací teoretického modelu v PZI a ekonomického růstu při zkoumání interakce s rolí institucí a lidského kapitálu v souvislosti s růstem PZI, ale také získala některé nové empirické výsledky v různých skupinách na úrovni příjmů prozkoumat dopady makroekonomické situace, které mohou ovlivnit naše výsledky. Výsledky ukazují, že přímé zahraniční investice...
|
|
|
Komparace ekonomických vztahů EU k Indii a ČLR od 90. let do roku 2006
Hrubá, Blanka ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Oklešťková, Ivana (oponent)
Diplomová práce "Komparace ekonomických vztahů EU k Indii a ČLR od 90. let do roku 2006" se snaží porovnat přístup Evropské unie ke dvěma nejlidnatějším zemím světa v ekonomických vztazích. Pomocí analýzy dokumentů vydaných EU a ekonomických ukazatelů sleduje vývoj těchto dvou vztahů - jejich shodné body a rozdíly. Zároveň se snaží zodpovědět otázku, proč se tyto vztahy liší příp. proč jsou v některých oblastech podobné. Autorka se také pokouší přijít na to, jestli se vzájemné ekonomické vztahy odvíjely a odvíjí jen od ekonomické vyspělosti Indie a ČLR nebo jestli a jaký vliv má na ekonomické vztahy s EU jejich politické uspořádání. Tato práce se zabývá těmito vztahy čistě na úrovni EU a sledovaných států a jejím záměrem není sledovat politiku jednotlivých členských států EU a jejich spory v tomto tématu. Z vysledovaných faktů se autorka pokouší o předpověď možného vývoje do budoucna.
|
|
|
Exploring the Interaction between Foreign Direct Investment and International trade with a Focus on CEECs.
Zhang, Ling ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Figueira, Filipa (oponent) ; Jeřábek, Petr (oponent)
Náš výzkum odhaluje dopad přímých zahraničních investic na intenzitu dvoustranného obchodu v reval střední Evropy (CEE), se zaměřením na země České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska, Slovinska a Estonska (CEE-6). Předchozí výsledky literatury a výzkumu ukazují, že existuje doplňkový nebo náhradní vztah mezi FDI a obchodem. Studium tohoto předmětu v reval střední a východní Evropy jsou však vzácné. Naše studie využívá gravitační model k analýze dopadu přímých zahraničních investic na bilaterální obchod s panelovými údaji každé země od roku 2005 do roku 2019. Na základě údajů o panelu vyšetřujeme obchodní integraci mezi CEE-6 as hlavními obchodními revale EU. Naše výsledky naznačují revalence doplňkových vztahů v Maďarsku, Polsku, Slovensku a Slovinsku, ale každá země demonstruje vztah prostřednictvím různých faktů. Doplňkový vztah je připsán převládajícím vertikálním FDI ve společnosti CEEC, zejména v automobilovém průmyslu. Estonsko však zobrazuje náhradný vztah mezi vnějšími PZI a obchodem. Navíc zjistíme, že komerční integrace existuje pouze mezi skupinou Visegrad.
|
|
|
The impact of foreign direct investment on domestic investment in selected countries of Central and Eastern Europe from 2008-2019
He, Ma ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Korosteleva, Julia (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent)
Výpis: V tomto textu je použit model celkové investice a data panelu z 11 zemí střední a východní Evropy po dobu 12 let (2008-2019),Zkoumali efekt vytěsňování produkované FDI v tuzemských investicích. Kromě toho, v empirických výzkumů,Text také jsou ověřeny konkrétní vlivy na tvorbu tuzemských kapitálu FDI v různých ekonomikách a obdobích ve střední a východní Evropě. Výsledky výzkumu ukazují, že z dlouhodobého hlediska FDI do celkového vzorku u domácích investic není očividně žádný efekt vytěsňování.FDI má navíc dlouhodobý efekt vytěsňovánína domácí investice z nerozvinutých a rozvinutých ekonomik v 11 zemích. Avšak v krátkém časovém období (2008-2012), FDI má výrazný a zjevný efekt vytěsňování na domácí investice v nerozvinutých ekonomikách. Kromě toho v pozdější fázi studie (2013-2019), FDI nemají žádný zjevný efekt vytěsňování na domácí investice ve dvou různých ekonomikách. Tento článek také hluboce analyzuje důvody, proč FDI produkují efekt vytěsňování a Hromadící se efekty a je předložena rozumná politická doporučení. Klíčová slova: přímé zahraniční investice, vytěsňování, domácí investice, nerozvinuté ekonomiky.
|
|
|
EU member states FDI policies and Chinese investments
Neumanová, Petra ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Kramer, Zachary John (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou politiky EU v oblasti přímých zahraničních investic a jejich vývoj konkrétně v období 1999-2019. Cílem této diplomové práce je odpovědět na výzkumnou otázku: "Proč se evropské politiky přímých zahraničních investic změnily v letech 1999- 2019?" V dubnu 2019 bylo přijato nové nařízení týkající se rámce pro prověřování přímých zahraničních investic v Evropské unii. K prověřování příchozích investic se má přistoupit, pokud by přímá zahraniční investice představovala hrozbu pro bezpečnost nebo veřejný pořádek. EU se tradičně staví liberálně k otázkám mezinárodního obchodu a volného pohybu kapitálu. Návrh přesto představuje nový nástroj v politice přímých zahraničních investic, který lze považovat za restriktivní. Autorka v této práci analyzuje, jaké procesy vedly k zavedení tohoto nového rámce. V návaznosti na teoretický rámec týkající se bezpečnostních konceptů a vývoje nových hrozeb autorka rozpracovává první hypotézu, že "Je možné identifikovat posílení konceptu bezpečnosti a restriktivnější přístup v politikách přímých zahraničních investic členských států EU v letech 1999-2019" analýzou vývoje politiky EU v oblasti přímých zahraničních investic a politik Německa a Francie jakožto největších příjemců přímých zahraničních investic v EU. Autorka dále používá...
|
|
|
Mezinárodní dohody o ochraně investic a právo Evropské unie
Fecák, Tomáš
Vztah mezinárodních dohod o ochraně investic a práva EU si v posledních letech vysloužil zvýšenou pozornost. Tato práce si klade za cíl podat podrobný rozbor různých aspektů tohoto komplikovaného vztahu, a to v následujících krocích. Po krátkém úvodu do problematiky (kapitole I.) je v kapitole II. podán stručný přehled typické úpravy mezinárodních dohod o ochraně investic a o něco podrobnější rozbor úpravy investic v právu EU, a to pro účely následného srovnání těchto úprav. Kapitola III. je věnována investičním dohodám uzavíraným Unií, a to především otázkám pravomoci Unie v oblasti zahraničních investic, odpovědnosti za porušení unijních investičních dohod, jakož i obsahové stránce nové politiky EU v oblasti zahraničních investic. Kapitola IV. se zabývá právním statusem existujících dohod o ochraně investic uzavřených mezi členskými státy a třetími zeměmi. Kapitola V. analyzuje různé otázky spojené s dohodami o ochraně investic uzavřenými mezi členskými státy EU navzájem (tzv. intra-unijními dohodami).
|
|
|
Predictive maintenance of pneumatic pistons
Voronin, Artyom ; Rajchl, Matej (oponent) ; Brablc, Martin (vedoucí práce)
This thesis deals with creating a simulation model of a double-acting pneumatic piston with a mechanical assembly, including the sensors models, with the following parameter estimation and approximation to the behavior of a demonstration device. Another goal is the demonstration of various Predictive Maintenance approaches on a dataset measured on a demonstration device. Applying signal-based techniques to the measured dataset without using a simulation model and a model-based method that requires the use of a simulation model. The outcome of this work is the verification of the possibility of monitoring the device's condition state, using installed sensors, and evaluating the efficiency of the sensors in terms of accuracy/cost.
|
|
|
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Šmejkal, Václav (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
|
host ::
RSS.