|
|
Democracy or Stability in the Maghreb? : Security Policy of the EU towards the Region between 2005 and 2010
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na...
|
|
|
Vliv izraelsko-palestinského konfliktu na činnost Unie pro Středomoří (2008-2011)
Stuchlíková, Zuzana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat, proč a jakým způsobem došlo v důsledku eskalace izraelsko-palestinského konfliktu k zablokování činnosti Unie pro Středomoří. Ta měla prostřednictvím důrazu na pragmatickou spolupráci a spoluvlastnictví s partnerskými státy jižního Středomoří poskytnout nový impulz euro-středomořské spolupráci. Záhy se však ukázalo, že představuje ještě méně životaschopný koncept, než její předchůdci. V první části práce shrnuje historii středomořských integračních politik, Barcelonského procesu a Evropské politiky sousedství. Současně popisuje motivace a záměry jednotlivých aktérů - evropských států (resp. EU), zemí arabské severní Afriky a Izraele. Druhá část představuje Unii pro Středomoří a pomocí analýzy zakládajících smluv upozorňuje na slabá místa její organizační struktury. Třetí část potom analyzuje přímý vliv událostí izraelsko-palestinského konfliktu na činnost UpS a názorně ukazuje, jak se struktury Unie pro Středomoří nebyly schopné vyrovnat se vypjatými vztahy mezi arabskými státy a Izraelem.
|
|
|
Security Policy of the EU towards the Maghreb: Promoting Democracy or Stability?
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na straně...
|
|
|
Multilateralismus v sousedské politice Evropské unie
Prošková, Barbora ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato práce se věnuje multilateralismu ve vztazích Evropské unie s východním regionem Evropské politiky sousedství od roku 2003 do roku 2010 a jejím cílem je dokázat, zda existují multilaterální styky mezi danými aktéry, případně v jaké míře se odehrávají. V hlavní kapitole práce jsou zkoumány vztahy mezi Evropskou unií s jejími východními sousedy ze třech pohledů dle definice multilateralismu. Třemi kritérii ke studii jsou institucionalizace vztahů, počet aktérů a získání benefitů z probíhajících vztahů. Výzkumná kapitola práce dochází k závěru, že ve vztazích Evropské unie a východních sousedů existují multilaterální styky, které byly prohloubeny především po zavedení Východního partnerství. Poslední kapitolou práce je interpretace dat, věnující se evaluaci zjištěných poznatků s přihlédnutím k současným vědeckým debatám na dané téma.
|
|
|
Nástroje vnější reprezentace EU: Evropská politika sousedství
Tetřev, Matti ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Hlavním tématem předložené diplomové práce jsou nástroje vnější reprezentace Evropské unie a to konkrétně na případu Evropské politiky sousedství. Jako teoretické východisko využívá práce formování vnějšího jednotného postoje evropských zemí po Druhé světové válce skrze stěžejní dokumenty přijaté v rámci evropské integrace, končíce přijetím Lisabonské smlouvy a zní vyplývajících aktuálních nástrojů vnější reprezentace EU. Výzkumnou otázkou této práce je, zdali v rámci Evropské politiky sousedství existuje jednotný postoj členských států EU. V rámci případové studie Evropské politiky sousedství kombinuje práce kvantitativní i kvalitativní prvky výzkumu.
|
|
|
Evropská politika sousedství ve vztahu k Tunisku
Nekvindová, Martina ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kuchařová, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá Evropskou politikou sousedství ve vztahu k Tunisku, se zaměřením na analýzu dopadů Evropské politiky sousedství před rokem 2011. První část práce se zabývá Evropskou politikou sousedství v obecné rovině, jsou analyzovány příčiny vzniku této politiky, mechanismy jejího fungování a financování. V druhé části práce je zkoumán vztah EU a Tuniska s důrazem na spolupráci v rámci Evropské politiky sousedství. Práce hodnotí dopady spolupráce na Tunisko a zkoumá změny politiky, ke kterým došlo v návaznosti na revoluci v Tunisku a na Arabské jaro.
|
|
|
Východní partnerství v kontextu vztahů Evropské unie a Ruské federace
Kotková, Lenka ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Po dvou vlnách východního rozšíření Evropské unie v letech 2004 a 2007 se její území dostalo až na hranici bývalých sovětských republik, s nimiž začala EU hned v zápětí budovat obchodní vazby. Aby byla EU schopna zaujmout vůči svým sousedním zemím jednotný postup, formulovala v tomto ohledu Evropskou politiku sousedství, v jejímž rámci se utvořil na základě polsko-švédské iniciativy projekt Východního partnerství. Iniciativa zahrnuje bilaterální i multilaterální dimenzi spolupráce EU s partnerskými zeměmi - Arménií, Ázerbajdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou. Předmětem této práce je zkoumat vývoj vztahů Evropské unie a Ruska na pozadí vznikající a rozvíjející se unijní iniciativy Východního partnerství. Cílem stati je analyzovat, jakým způsobem se proces implementace Východního partnerství vyvíjel, do jaké míry se podařilo aktérům projektu prosadit stanovené cíle a identifikovat faktory, které omezovaly plynulý průběh uskutečňování cílů iniciativy. Práce se dále zaměřuje na definici ruského postoje k Východnímu partnerství, odhaluje činitele a okolnosti, jež názor Ruska v souvislosti s iniciativou utvářeli, a zjišťuje, jak se tento názor měnil s postupem času.
|
|
|
Obchodní vztahy EU se zeměmi náležícími do Evropské politiky sousedství
Dokulilová, Klára ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Diplomová práce "Obchodní vztahy EU se zeměmi náležícími do Evropské politiky sousedství" se zabývá Evropskou politikou sousedství a jejím významem pro obchodní vztahy. První kapitola se věnuje vnějším vztahům Evropské unie obecně a základní charakteristice obchodní politiky. Další část popisuje vývoj a fungování Evropské politiky sousedství a její propojení s Unií pro Středomoří, Východním partnerstvím a Černomořskou synergií. Třetí kapitola se podrobně zaměřuje na implementaci politiky v Ázerbájdžánu a v Egyptě a zkoumá její vliv na uvolňování pohybu zboží. V závěru práce je uvedeno zhodnocení Evropské politiky sousedství.
|
|
|
Východní partnerství očima České republiky
Hrdá, Jana ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Práce se zabývá politikou Východního partnerství, která představuje východní dimenzi Evropské politiky sousedství, jež byla formulována jako odpověď na Východní rozšíření EU v roce 2004. Politika Východního partnerství je v práci zachycena z pohledu ČR, přičemž je analyzován postoj ČR při prosazování celé politiky resp. jejích jednotlivých iniciativ, kroky a role, kterou ČR sehrála při formálních i neformálních setkáních zaměřených na tuto problematiku. Aby byl obraz českého vztahu k politice Východního partnerství kompletní a relevantní, je v práci zachycen nejen český přístup na rovině vládní, ale i postoj českých podnikatelských subjektů a nevládních neziskových organizací tedy zástupců české veřejnosti.
|
|
|
Role of the EU in conflict resolution in South Ossetia and Abkhazia
Garbarčík, Marek ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce se zabýva úlohou Evropské Unie v etnických konfliktech jižního Kavkazu, a to konkrétně v Jižní Osetii a Abcházii. V první části se autor zabývá jak vývojem situace na území Jižní Osetie a Abcházie , tak i úlohou mezinárodních aktérů na těchto územích do vypuknutí války mezi Ruskem a Gruzií v srpnu roku 2008. Práce pak pokračuje analýzou činnosti EU v odpadlických regionech, ve které se autor koncentruje na hodnocení politik a nástrojů aplikovaných na daná etnická území a samotnou Gruzii. Závěrečná část hodnotí akceschopnost EU během rusko-gruzínské války, i kroky přijímány v období po ukončení násilí. Cílem práce je tak hodnocení politik Unie v Jižní Osetii a Abcházii před, během a po přelomové válce v roce 2008. V této souvislosti autor dochází k závěru, že politiky EU byly neúspěšné, protože nedokázaly zabránit opětovnému propuknutí násilí. Neúspěšnost byla zapříčiněna neochotou významnějšího politického zapojení Unie v bezpečnostních otázkách a taktéž vlivem Ruska na rozhodovací proces členských zemí EU.
|
host ::
RSS.