|
|
Vliv ekonomické krize na cenu veřejných stavebních investic
Zoubek, Václav ; Vaňková, Lucie (oponent) ; Krejza, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu ekonomické krize na cenu veřejných stavebních investic. Cílem je analýza vývoje cen veřejných stavebních investic v období krize a před ní. Teoretická část popisuje problematiku ekonomické krize, veřejných stavebních investic a cenové tvorby. V praktické části je řešena analýza založená na vývoji cen jednotlivých zakázek, vývoji cenových ukazatelů společnosti RTS a vývoji objemu veřejných stavebních zakázek.
|
|
|
Analýza mikroekonomické politiky státu v době ekonomické krize
Irein, Vítězslav ; Remo, Adam (oponent) ; Škapa, Stanislav (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na kritickou analýzu jednotlivých protikrizových opatření, která by měla oživit hospodářství v České republice v době globální ekonomické krize. V práci jsou tato přijatá opatření rozebrána teoreticky, tedy především jaký mají smysl, jaké jsou jejich očekávané výstupy a jak pravděpodobně ovlivní jednotlivé mikroekonomické subjekty. Autor se v práci zaměřuje i na nepřijatá, diskutovaná protikrizová opatření a k nim přidává i vlastní návrhy, jimiž chce eliminovat negativní dopady krize na ekonomiku České republiky.
|
|
|
Těžba černého uhlí v ČR
Vínovský, Jan ; Škorpík, Jiří (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
V průběhu historie byla těžba uhlí dominantou 19. a zejména pak 20. století. Období útlumu těžby započalo již v 90. letech. Mezi lety 1990 – 2019 tak došlo k poklesu o 88,13 %, konkrétně z 30 714 kt na 3 645 kt vytěženého uhlí ročně. V současnosti fungují pouze čtyři činné doly a další dva jsou v konzervačním stavu. Prognóza pro budoucnost odvětví je značně nepříznivá. Kromě ekonomické krize dochází i zásoby vytěžitelného uhlí, které se v současnosti pohybují kolem 25 000 kt. Aktuálně je naplánované ukončení těžby na dolech ČSA a Darkov na přelomu let 2020 a 2021, Doly ČSM by se měly uzavřít nejpozději do roku 2022, čímž bude těžba černého uhlí na území Moravskoslezského kraje i celé ČR zcela ukončena.
|
|
|
Vliv celosvětové krize na změny ve stavebnictví
Smejkalová, Aneta ; Hromádka, Vít (oponent) ; Vítková, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá změnami ve stavebnictví, které nastaly v důsledku celosvětové krize způsobené pandemií koronaviru. V teoretické části definuje základní pojmy a definice, udává fakta z minulých krizí a popisuje situaci před pandemií. Porovnává ekonomickou situaci před a po nástupu pandemie, zároveň zkoumá vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů během krize. Praktickou část tvoří analýza stavebního trhu pomocí dotazníkového šetření. Na základě dat z tohoto šetření vyhodnocuje pocity účastníků vystupujících na stavebním trhu na straně nabídky. Současně data získaná z dotazníkového šetření porovnává se statistickými údaji. Závěrem jsou definovány možné predikce o vývoji stavebnictví.
|
|
|
Vzestup populismu ve státech jižní Evropy po ekonomické krizi roku 2008
Faltis, Tadeáš ; Lánský, Ondřej (vedoucí práce) ; Prokschová, Daniela (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem mezi ekonomickou krizí z roku 2008 a vzestupem populismu ve státech jižní Evropy. V práci byla použita metoda rešerše odborné literatury, analýza sociologických dat k tématu dopadu ekonomické krize a analýza úspěšných populistických stran ve vybraných státech regionu jižní Evropy. V první části práce definuje populismus a ekonomickou krizi, dále se věnuje vztahu mezi těmito dvěma pojmy a možném datovém měření populismu. V další části práce charakterizuje region jižní Evropy a konkrétní vybrané státy, kterými jsou Řecko, Španělsko a Itálie. Zabývá se především jejich strukturálními problémy, které by mohly souviset s růstem populismu. V hlavní části práce analyzuje dopady ekonomické krize na vybrané státy, nejdříve ekonomické a sociální, následně politické. V závěrečné části se práce zaměřuje na samotný vzestup populismu ve vybraných státech. Na příkladů tří nejúspěšnějších populistických stran, řecké SYRIZI, španělské Podemos a italského Hnutí pěti hvězd, hledá společné jmenovatele pro jeho vzestup. Za ty práce v závěru určila historické strukturální problémy, dopady ekonomické krize z roku 2008, nedůvěra v stávající politické elity a úspěšnou kampaň populistických stran s využitím nových komunikačních technologií a občanských protestů. KLÍČOVÁ SLOVA populismus,...
|
|
|
Dopady finanční krize na konvergenci administrativních oblastí Itálie
Vetýšková, Nela
Vetýšková, N. Dopady finanční krize na konvergenci administrativních oblastí Itálie. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Diplomová práce zkoumá vliv finanční a ekonomické krize z let 2008-2009 na konvergenci regionů Itálie vymezených na úrovni NUTS 2. Trendy v konvergenci regionů jsou identifikovány pomocí beta analýzy průřezových a panelových dat a pomocí sigma analýzy. Výsledky ukazují, že v období před krizí (1995-2008) převažovaly síly konvergentní a po krizi (2009-2018) se trend otočil a nastala divergence regionů. Shluková analýza pro roky 2005 a 2012, potvrdila rozdělení Itálie na "vyspělejší" sever a "zaostalejší" jih. Vývoj jednotlivých regionů v čase je popsán také pomocí významných makroekonomických ukazatelů, jako je hrubý domácí produkt, míra vzdělanosti, míra nezaměstnanosti, průměrná měsíční mzda a podíl průmyslu na hrubé přidané hodnotě.
|
|
|
Komparace využívání nástrojů Evropské centrální banky během ekonomických krizí
Harviščák, Erik
Diplomová práce komparuje využívání nástrojů měnové politiky Evropské centrální banky v průběhu ekonomických krizí. Konkrétně se jedná o komparaci reakce na ekonomickou krizi způsobenou pádem na finančních trzích z roku 2008 a ekonomickou krizi ve spojitosti s propuknutím koronavirové pandemie v roce 2020. Od založení Evropské centrální banky roku 1998 se jedná o dva nejznatelnější šoky z hlediska ekonomického vývoje. V práci je analyzován vývoj využívaných nástrojů měnové politiky v období krize na základě dostupné literatury. Na základě těchto nástrojů jsou analyzovány a komparovány ukazatele pro státy eurozóny, jež reflektují využívané nástroje měnové politiky. Jedná se o ukazatele klíčové úrokové sazby, mezibankovní úrokové sazby a úrokové sazby pro domácnosti a podniky. Dále indikátor aktivních úvěrů v eurozóně a kvantitativního uvolňování. Společně s uvedenými indikátory jsou v práci analyzovány národohospodářské ukazatele, včetně vývoje cenové hladiny a cen na akciových trzích. Především ukazatele úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování potvrzují odlišnou reakci Evropské centrální banky na komparované krize. V průběhu první krize docházelo především k orientaci na navyšování úrokových sazeb, vzhledem k narůstající cenové hladině. Naproti tomu v průběhu pandemie byly poskytnuty rekordně vysoké prostředky skrze programy kvantitativního uvolňování pro stimulaci ekonomického růstu.
|
|
|
The impact of the Turkish economic crisis on Turkey's foreign policy and the Turkish-Israeli relations
Rodrigues Soares Barbosa Silva, Pedro Gonçalo ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit dopad turecké hospodářské krize na zahraniční politiku Turecka a analyzovat následný vývoj vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Pro podporu analýzy byl využit teoretický rámec vycházející z ekonomického realismu, přičemž analytická část práce se zaměří nejprve na ekonomický rozměr turecko- izraelských vztahů a později na jejich bezpečnostní rozměr. Ekonomická analytická část se zaměřuje především na hospodářskou krizi v Turecku v roce 2018 a charakteristiku turecké ekonomiky, jakož i na obchodně-ekonomické vztahy mezi Ankarou a souvisejícím nedávným regionálním vývojem. Práce se zabývá turecko-izraelským sbližováním v roce 2022, přičemž kombinuje politickou analýzu nedávného vývoje s historickou studií bilaterálních vztahů. Zkoumán je rovněž bezpečnostní rozměr vztahu, zejména v souvislosti se společným zájmem o Írán. Práce hlouběji analyzuje turecko- íránské, jakož i izraelsko-íránské soupeření v Sýrii a Iráku, aby bylo možné zhodnotit potenciální kalkulace v turecké zahraničněpolitické změně motivované bezpečností. Práce dochází k závěru, že posun turecké zahraniční politiky po krizi odpovídá ekonomickému realismu. Turecko-izraelské sbližování je pozitivní, ale v současném regionálním kontextu není ojedinělé. Obchodní vztahy se vyvíjejí příznivě, ale ve srovnání se...
|
|
|
Proměny rezidenčního cestovního ruchu ve Španělsku, Finsku a Česku
Breza, Marián ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Štolcová, Kristýna (oponent)
Rekreační apartmánové domy jsou považovány za nový trend druhého bydlení, jež se v Česku začal plně rozvíjet od 90. let 20. století. První z domů se objevují už na sklonku 20. století v horských střediscích, jako například v Krkonoších či na Šumavě. Oproti tradičním chatám a chalupám jsou apartmánové domy lépe zařízeny a uživatelům umožňují větší komfort. Cílem práce je zhodnotit a porovnat vývoj rezidenčního cestovního ruchu ve Španělsku, Finsku a Česku (s primárním zaměřením na rekreační apartmánové domy). Je rozebírána otázka, jaké důsledky přinesla celosvětová hospodářská krize (v případě Španělska a Česka) a pandemie covid-19 (v případě Finska a Česka) pro rezidenční turismus. Na základě grafických výstupů je diskutován význam apartmánových objektů jakožto jedné z nedílných součástí neobydlených bytů. KLÍČOVÁ SLOVA rezidenční turismus, rekreační apartmánový dům, nové trendy druhého bydlení, hospodářská krize, pandemie covid-19, Krkonoše
|
|
|
Veřejnost o svých obavách a bezpečnostních rizicích pro Českou republiku – červen 2021
Spurný, Martin
Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku nadpoloviční většina občanů považuje teroristy (53 %), mezinárodní organizovaný zločin (51 %), necelá polovina uprchlíky z jiných zemí (47 %), více než dvě pětiny radikální náboženská hnutí (42 %). Téměř dvě pětiny občanů pokládají za velkou hrozbu cizí zpravodajské služby (38 %), krajní pravici i krajní levici téměř čtvrtina (24 %) a necelá pětina pak cizince žijící v ČR (18 %). Narostl podíl, těch, kteří považují za bezpečnostní hrozbu Rusko (o 20 procentních bodů od listopadu 2018) a těch, kteří považují za hrozbu cizí zpravodajské služby (o 10 procentních bodů od listopadu 2019), a to pravděpodobně v kontextu po letošním odhalení útoku ruské vojenské rozvědky GRU na našem území ve Vrběticích v říjnu 2014.
|
host ::
RSS.