|
|
Ochranné známky a jejich praktické využití v hospodářské soutěži
Vančura, Jan ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Plíva, Stanislav (oponent)
61\dokument1\23 December 2011 Resumé Cílem této práce je přiblížit problematiku ochranných známek v současné úpravě de lege lata, představit práva a povinnosti, které z této úpravy vyplývají a uvést je do kontextu reálného využití v hospodářské soutěži, zejména jejich uplatňování soudní cestou při porušení jinými subjekty (zejména tedy soutěžiteli). Tato diplomová práce obsahuje přímé citace i některé přejaté odborné názory, přičemž zdroje těchto citací jsou označeny v poznámce pod čarou. První kapitola této diplomové práce je teoretickým úvodem, tedy rozborem pojmu ochranných známek, národních, komunitárních a mezinárodních pramenů jejich právní úpravy a jeho historického vývoje. Druhá kapitola této práce obsahuje popis registrační procedury, na níž je právní ochrana poskytovaná ochranným známkám vázána, včetně prostředků ochrany proti ochranným známkám zapsaným v rozporu s právními předpisy. Třetí kapitola, která je jádrem této práce, se zabývá užíváním a funkcí ochranných známek, tedy zejména způsobem jejich využití v hospodářské soutěži, jejich užitečností z hlediska spotřebitelů a jejich dopadem na tržní hospodářství. V rámci této kapitoly jsou zpracovány i některé příklady z rozhodovací praxe Městského soudu v Praze. Čtvrtá kapitola se zabývá způsobem, jak se uvedených práv domáhat, respektive jaké...
|
|
|
Ochrana hospodářské soutěže - dohody narušující soutěž
Káchová, Markéta ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku dohod narušujících hospodářskou soutěž, tradičně označovaných jako kartely. Jedná se o různé formy výslovných i implicitních dohod mezi účastníky hospodářské soutěže, které mohou negativně ovlivnit hospodářskou soutěž a ve výsledku poškodit spotřebitele. Cílem práce bylo podat komplexní pohled na problematiku dohod narušujících hospodářskou soutěž z hlediska české i evropské hmotněprávní úpravy a zohlednit některé aspekty jejich praktického posuzování. Dalším cílem pak bylo zhodnotit možnosti postihu zakázaných dohod, a to jak postihu veřejnoprávního, tak i soukromoprávních nároků dohodou poškozených subjektů. Dílčím cílem bylo rovněž navrhnout některé možnosti budoucí úpravy. První kapitola je úvodem do problematiky a obsahuje vymezení cílů práce. Druhá kapitola pojednává o podstatě a pojmu dohod narušujících hospodářskou soutěž. Rovněž stručně vysvětluje, jaké negativní dopady mohou tyto dohody v praxi mít. Třetí kapitola vymezuje hranici mezi dohodami narušujícími hospodářskou soutěž a nezakázaným paralelním jednáním, a následně stručně charakterizuje vztahy mezi těmito dohodami a dalšími typy jednání, které jsou zakázány soutěžním právem, a sice zneužitím dominantního postavení a nedovoleným spojováním soutěžitelů. Čtvrtá kapitola se zabývá typologií dohod...
|
|
|
Vybrané nekalosoutěžní jednání a právní ochrana proti takovému jednání
Mrzena, Miroslav ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Horáček, Vít (oponent)
Souhrn Cílem mé diplomové práce je analyzovat jedno z nejčastějších nekalosoutěžních jednání, klamavou reklamu a možnosti právní obrany proti tomuto jednání. Tato práce se skládá ze šesti kapitol, přičemž každá z kapitol se zabývá různými aspekty nekalé soutěže. V první kapitole jsou popsány různé pokusy o definici hospodářské soutěže a objasněny pojmy jako hospodářský aspekt a hospodářský prospěch. Právní úprava hospodářské soutěže obsahuje přímou a nepřímou regulaci. Nepřímá regulace spočívá ve vyloučení určitého zboží z obchodování a v dohledu nad jinými druhy zboží. Přímá regulace se dělí na antimonopolní právo, které brání vyloučení, omezení nebo jinému porušení hospodářské soutěže, a na soutěžní právo, které zakazuje soutěžitelům užívat nekalé praktiky v boji o zákazníka. Druhá kapitola pojednává o nekalé soutěži, jejím vývoji a jejích subjektech. Jeden z nejzákladnějších prvků nekalé soutěže, koncept "generální klauzule", je objasněn v této kapitole pomocí popisu jejích znaků a jejího vztahu ke zvláštním skutkovým podstatám nekalé soutěže. Určité jednání musí obsahovat všechny znaky "generální klauzule" kumulativně, aby mohlo být označeno za nekalosoutěžní. Třetí kapitola, jež je jádrem celé práce, analyzuje právní úpravu reklamy, zejména reklamy klamavé, v české a evropské legislativě. Česká...
|
|
|
Dvojkolejnost právní úpravy dominantního postavení v soutěžním právu EU
Pavel, Jan ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Résumé Předkládaná práce se zabývá otázkou dvojkolejnosti dominantního postavení v evropském soutěžním právu. Cílem integračních snah při zakládání EU bylo vytvoření vnitřního trhu, zejm. celní unie. Aby bylo možné tohoto stavu dosáhnout, bylo nezbytné přijmout řadu integračních opatření a vytvořit právní rámec, resp. podmínky, za kterých by mohla hospodářská soutěž na vnitřním trhu efektivně fungovat. V této souvislosti byla přijata řada právních předpisů s platností pro celé území EU. V této práci je však analyzována v souvislosti s hospodářskou soutěží právní úprava dominantního postavení na trhu provedená jednak čl. 102 SFEU zakazujícím restriktivní praktiky podniků ve formě zneužívání dominantního postavení a dále také Nařízení 4064/89 a později Nařízení 139/2004 upravující kontrolu podnikových koncentrací. V případě obou právních úprav je zásadní otázkou "dominantní postavení" podniku na trhu, přičemž čl. 102 SFEU představuje kontrolu ex post, tj. vztahuje se až případné zneužití dominantního postavení a v tomto smyslu samo dominantní postavení není problémem a dále právní úprava kontroly podnikových koncentrací, která představuje ex ante kontrolu "dominantního postavení", resp. umožňuje zakázat spojení podniků, v jehož důsledku by došlo k získání nebo posílení dominantního postavení podniku na trhu...
|
|
|
Dvojkolejnost právní úpravy dominantního postavení v soutěžním právu EU
Pavel, Jan ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Résumé Předkládaná práce se zabývá otázkou dvojkolejnosti dominantního postavení v evropském soutěžním právu. Cílem integračních snah při zakládání EU bylo vytvoření vnitřního trhu, zejm. celní unie. Aby bylo možné tohoto stavu dosáhnout, bylo nezbytné přijmout řadu integračních opatření a vytvořit právní rámec, resp. podmínky, za kterých by mohla hospodářská soutěž na vnitřním trhu efektivně fungovat. V této souvislosti byla přijata řada právních předpisů s platností pro celé území EU. V této práci je však analyzována v souvislosti s hospodářskou soutěží právní úprava dominantního postavení na trhu provedená jednak čl. 102 SFEU zakazujícím restriktivní praktiky podniků ve formě zneužívání dominantního postavení a dále také Nařízení 4064/89 a později Nařízení 139/2004 upravující kontrolu podnikových koncentrací. V případě obou právních úprav je zásadní otázkou "dominantní postavení" podniku na trhu, přičemž čl. 102 SFEU představuje kontrolu ex post, tj. vztahuje se až případné zneužití dominantního postavení a v tomto smyslu samo dominantní postavení není problémem a dále právní úprava kontroly podnikových koncentrací, která představuje ex ante kontrolu "dominantního postavení", resp. umožňuje zakázat spojení podniků, v jehož důsledku by došlo k získání nebo posílení dominantního postavení podniku na trhu...
|
|
|
Ochranné známky a jejich praktické využití v hospodářské soutěži
Drápalová, Monika ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Ochranné známky a jejich praktické využití v hospodářské soutěži Cílem mé diplomové práce je poukázat jednak na možnosti praktického využití ochranných známek v hospodářské soutěži a jednak na problémy spojené s užíváním ochranných známek. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. Úvodní kapitola vymezuje, jaké označení se může či nemůže stát ochrannou známkou a způsob registrace takového označení. Zde poukazuji i na stávající konzervativní přístup ohledně známek zvukových a čichových a snažím se navrhnout možnosti budoucí úpravy, neboť známkové právo se neustále vyvíjí a v budoucnu bude třeba se ještě více přizpůsobovat potřebám trhu. Tato problematiku je rozebrána jak z hlediska národního, tak i komunitárního a mezinárodního. Následující kapitoly jsou věnovány jednotlivým způsobům využití ochranných známek v hospodářské soutěži. Důraz je kladen zejména na dvě oblasti - licenční smlouvu a ochranu před nekalou soutěží. Licenční smlouva je v dnešní době nejčastějším prostředkem, kterým jsou převáděna práva k průmyslovému vlastnictví. Z toho důvodu se snažím nastínit možné problémy jak při uzavírání licenční smlouvy, tak i průběhu jejího trvání, s odkazem na aktuální judikaturu. Velmi zajímavý, ale pro mě poněkud kontroverzní názor, byl vyřčen v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který...
|
|
|
Nekalá soutěž - klamavá reklama
Kakáčková, Tereza ; Švarc, Zbyněk (vedoucí práce) ; Boháček, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá vymezením nekalé soutěže a dále také jedním z nekalosoutěžních jednnání - klamavou reklamou. Práce je rozdělena na dvě části. V rámci obecné části jsou shrnuty základní pojmy týkající se hospodářské soutěže, nekalé soutěže, reklamy a klamavé reklamy. Informace pro tuto část jsem čerpala především z české právní úpravy a knižních zdrojů. Zvláštní část je zpracovaná na základě provedených výzkumů. Cílem výzkumů bylo zjistit vztah českých spotřebitelů k reklamám obecně a v rámci kvalitativní analýzy i názory na konkrétní příklady reklam.
|
|
|
Soutěžní politika EU - Leniency Programme
Panáčková, Romana ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl posoudit efektivnost programu shovívavosti, jednoho ze současných hlavních nástrojů boje proti kartelovým dohodám, na úrovni Evropské unie a České republiky. První část práce se obecně věnuje problematice kartelových dohod a jejich dopadů. Z této části tak vyplývají hlavní důvody pro přijetí politiky programu shovívavosti a jiných nástrojů pro boj s kartely. Druhá část je věnována obecným principům, na kterých program shovívavosti stojí a jeho umístění v platném právu. Následující dvě části obsahují popis a vývoj programu jednak na evropské úrovni a jednak v podmínkách České republiky. Jádrem obou je analýza rozhodování soutěžních úřadů na evropské i národní úrovni, tedy rozhodování Komise a českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Poslední část práce se zaměřuje na hlavní právní instituty, které případně mohou ohrozit efektivní fungování programu shovívavosti do budoucna, a na vymezení jejich vztahu k tomuto programu.
|
|
|
Účetní výkaznictví profesionálních sportovních klubů (se zaměřením na hlavní prvky nehmotných aktiv rozvahy)
Filinger, Jaroslav ; Janhuba, Miloslav (vedoucí práce) ; Müllerová, Libuše (oponent) ; Čáslavová, Eva (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou účetního výkaznictví profesionálních sportovních klubů. Práce je rozčleněna celkem do osmi kapitol. Kromě úvodu a závěru obsahuje práce kapitolu se zaměřením na ekonomii sportu a dále pět kapitol zabývajících se specifickými oblastmi profesionálních sportovních klubů z účetní perspektivy. První kapitola akcentuje stále rostoucí význam sportu ve společnosti, který má za následek stále se zvyšující objem finančních zdrojů alokovaných do tohoto odvětví. Jednou z cest získání externího kapitálu je vstup na burzu, avšak tento vstup vede k vyššímu tlaku na kvalitu účetních výkazů ze strany externích uživatelů. Druhá kapitola se věnuje ekonomickému prostředí profesionálních sportovních klubů. Pouze důkladné seznámení se s odvětvím sportu umožňuje správnou interpretaci ekonomických jevů vyskytujících se v tomto odvětví a jejich následné účetní zachycení. Při výkladu používá autor klasické ekonomické pojmy a členění této kapitoly odpovídá struktuře standardní ekonomické literatury (trh produktů, trh výrobních faktorů, veřejný sektor a hospodářská soutěž). Třetí kapitola zdůrazňuje význam nehmotných práv v odvětví sportu a v této souvislosti uvádí hlavní koncepce vykazování nehmotných aktiv obsažené ve světově uznávaných účetních standardech (IFRS, US GAAP). Čtvrtá kapitola se detailněji zaobírá hlavní specifickou oblastí profesionálních sportovních klubů. Touto oblastí jsou ekonomické vztahy mezi hráči a kluby, které jsou zakotveny v hráčských smlouvách. Předmětem zájmu je především prvotní vykázání v závislosti na různých způsobech pořízení a také problematika dlouhodobých závazků plynoucích z hráčských smluv. Pátá kapitola objasňuje ekonomické implikace ligové koncese (především teritoriální výlučnost), které jsou klíčové pro naplnění definičních znaků (nehmotných) aktiv. Pro následné vykázání ligové koncese je klíčovým problémem otázka určitelnosti doby použitelnosti. Šestá kapitola vymezuje hlavní zdroje výnosů profesionálních sportovních klubů (podnikové segmenty) a jejich vliv na strukturu účetních výkazů. Podstatná část je věnována vykazování výnosů z prodeje vysílacích práv, které jsou často garantovány dlouhodobými kontrakty. Sedmá kapitola se zaměřuje na některé ekonomické a účetní aspekty provozování sportovního zařízení (především subvencování a dlouhodobé pronájmy sportovních zařízení). Osmá kapitola shrnuje hlavní myšlenky obsažené v této disertační práci.
|
|
|
Ochrana hospodářské soutěže a úloha poskytování státních podpor podnikům
Paneš, Patrik ; Zemplinerová, Alena (vedoucí práce) ; Urban, Luděk (oponent) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Státní podpora je vládním zásahem, který narušuje hospodářskou soutěž prostřednictvím zvýhodnění určitých tržních subjektů. Evropská unie došla k závěru, že pokud dochází k narušení soutěže v mezinárodním měřítku, jedná se o důvod pro konstituci nadnárodní regulace jejího poskytování. Hospodářskou politiku poskytování státních podpor vybraným tržním subjektům je možné v zásadě vnímat jako podmnožinu hospodářské politiky průmyslové. Jejím prostřednictvím vlády uskutečňují různé strukturální záměry, sahající od podpory nově vznikajících odvětví až po záchranu odvětví zanikajících. Přitom si však tento typ hospodářské politiky s ochranou hospodářské soutěže, která je deklarována jako jeden z klíčových segmentů hospodářské politiky Evropské unie, protiřečí. Selektivní privilegia totiž vlastně představují anti-antimonopolní politiku, a proto byla jejich kontrola zakomponována právě do ochrany soutěže. Při posuzování oprávněnosti poskytnutých veřejných podpor se setkáváme s tím, že autority před ekonomickým testováním daného případu upřednostňují jednodušší, čistě právní posouzení problému. I z tohoto důvodu (ale také proto, že jde o vysoce aktuální téma) se tato disertační práce zaměřuje na celkově opomíjenou, ekonomickou stránku věci, a to mj. pohledem školy veřejné volby, zabývající se propojením světa politiky a ekonomie, od kterého nelze odhlížet a při vědeckém výzkumu od něj abstrahovat. Logická struktura předložené disertační práce je následující: první řádná kapitola se zaměřuje na teoretické koncepce státních podpor. Na danou problematiku nahlíží pohledem různých směrů ekonomického myšlení. Věnuje se především dopadům státních podpor na hospodářství z pohledu makroekonomického, mikroekonomického a z pohledu mezinárodně-ekonomického a uvádí i závěry některých empirických studií. Další kapitola se zabývá právním prostředím v oblasti poskytování státních podpor. Primárně se zaměřuje na komunitární předpisy Evropské unie. Nechybí ani přehled právních předpisů platných na území České republiky a v rámci Světové obchodní organizace, která konstituovala systém tzv. vyvažujících opatření. Další část práce mapuje různé způsoby měření objemu poskytnutých státních podpor. S výhradou kalkulační obtížnosti a z toho vyplývající snížené schopnosti komparace využívá postupně čtyři zdroje dat. Část disertační práce je speciálně věnována analytickému statistickému systému Evropské unie zvanému Scoreboard. Nejprve je charakterizována jeho metodologie a dále je jeho prostřednictvím analyzována struktura poskytování státních podpor v Evropské unii. Její vývoj je konfrontován se záměrem Lisabonské strategie z roku 2000. Poslední řádná kapitola se na základě podnikových dat pokouší o elementární výzkum existence vzájemného vztahu mezi státními podporami a cílovým trhem. Analýzu lze charakterizovat jako příspěvek dosud spíše jen sporadickému zkoumání efektů státních podpor v kontextu konkurenceschopnosti cílového odvětví. Testovanými hypotézami se staly dvě teze: s významem odvětví roste objem podpor, které do něj míří, a s podporou odvětví nedochází k růstu konkurenceschopnosti. K případové analýze -- statické i dynamické -- je využita kombinace celkem čtyř datových zdrojů. Cílem této disertační práce je deskripce problematiky poskytování státních podpor z co největšího možného počtu různých úhlů pohledu, ovšem s důrazem na ekonomii a s výhradou omezení v podobě (ne)dostupnosti relevantních dat. Závěrem disertační práce jsou předložena některá praktická hospodářsko-politická doporučení. Při jejím vypracování byla použita široká odborná literatura a zpracováno značné množství relevantních myšlenkových i datových pramenů, tak, jak je uvádí příslušný seznam na samotném konci práce. Přidanou hodnotou předložené disertační práce a příspěvkem ke stávajícímu výzkumu vybrané problematiky je zejm. komplexnost analýzy zvoleného tématu, shrnutí dosavadních poznatků a rovněž empirická zjištění.
|
host ::
RSS.